9 C 57/2022
č. j. 9 C 57/2022-18
V PLATNOSTIOkresní soud v Táboře rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši zákonného úroku podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Soud uznal za neplatné ujednání o souhrnném poplatku v smlouvě o půjčce z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti, což vedlo k tomu, že uhradené částky byly považovány za plnění jistiny. Žaloba byla zamítnuta ve výši 3 290 Kč a částky 3 670 Kč s úrokem z prodlení, protože tyto částky nebyly správně označeny jako kapitalizovaný úrok. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba, SGN1612 příjmení jméno, Malta zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 330 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p. a. od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % p. a. od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % p.a. od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % p.a. od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % p.a. od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % p.a. od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5% p.a. od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 3 290 Kč a dále částky 3 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p. a. od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % p. a. od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % p.a. od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % p.a. od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % p.a. od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % p.a. od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5% p.a. od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizováno národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Táboře doplatek soudního poplatku za návrh ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalované zaplatit jí částku na jistině s úrokem z úvěru a úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovanou byla dne 18. 8. 2008 uzavřena smlouva o půjčce číslo částky 10 000 Kč. Půjčenou částku převzala žalovaná osobně v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. dne 18. 8. 2008 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka, která ke dni postoupení činila 13. 290 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2022. Od postupitele získala žalobkyně pouze informaci o tom, že celkem byla na úhradu pohledávky uhrazena částka 3 670 Kč. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny spolu s kapitalizovaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení.
2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalované soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k věci nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání.
3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce číslo dne 18. 8. 2008. V tento den převzala žalovaná půjčenou částku ve výši 10 000 Kč. Půjčku včetně poplatku ve výši 6 960 Kč, tj. celkem částku ve výši 16 960 Kč měla žalovaná uhradit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná nehradila splátky včas a řádně, když na předmětnou půjčku uhradila pouze částku ve výši 3 670 Kč. Neuhrazená část závazku byla zesplatněna dne 24. 8. 2009. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a následně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky ve výši 13 290 Kč (10 000 Kč jistina a 3 290 Kč kapitalizovaný úrok) z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Předžalobní výzvou byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužných částek s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou.
4. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu.
5. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Soud pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
6. Žalovaná se ve shora uvedené smlouvě o půjčce zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s půjčkou rovněž souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. V této části je však smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Občanský zákoník v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při půjčce úroky. Z uzavřené smlouvy však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo jaké jiné složky tento poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako souhrnného), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvě rovněž nesplňuje. Vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku musel soud vyjít ze skutečnosti, že žalovanou poskytnuté plnění je třeba započítat v celém rozsahu na jistinu. Žalovaná uhradila celkem částku 3 670 Kč, kterou žalobkyně započítala výlučně na úhradu souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že ten považuje soud za neplatně sjednaný, byly poskytnuté úhrady plněním na jistinu, z níž po započtení zbývá zaplatit částku 6 330 Kč. K této jistině náleží i úhrada zákonného úroku z prodlení dle ust. 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a v této části bylo žalobě vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku, tedy ohledně částky 3 670 Kč s odpovídajícím zákonným úrokem z prodlení a ohledně částky 3 290 Kč, kterou žalobkyně nesprávně označila za kapitalizovaný úrok, byla žaloba zamítnuta.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel z faktu, že účastníci byli úspěšní přibližně stejným dílem.
8. Výrok o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč se opírá o ustanovení položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého pokud nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměří soud poplatek podle položky 1, v daném případě podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku, přičemž poplatková povinnost vzniká podle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.