9 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 8 536,60 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: -) částku 7 290 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 900,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky 3 290 Kč od [datum] do zaplacení, -) náhradu nákladů řízení v částce 2 596,20 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudkem nabyde právní moci, a to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení úroku ve výši 12,32 % p.a. z částky 3 290 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Řízení se, ohledně částky 1 246,60 Kč, zastavuje.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], poté společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky, avšak tento nesplácel řádně a včas a v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, když žalovaný nadále na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Podáním ze dne [datum] podal žalovaný odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, a uvedl, že se žalobkyní má domluvený splátkový kalendář se splátkou ve výši 500 Kč měsíčně od února 2021 a nechápe, proč by měl platit dvakrát stejnou částku. K tomu doložil dopis od žalobkyně ze dne [datum] označený jako„ Nabídka splátkového kalendáře“. Žalobkyně k tvrzením žalovaného uvedla, že dohody o splátkovém kalendáři ji žalovaný zaslal až po podání žaloby, přičemž ke dni [datum] neuhradil žádnou ze sjednaných splátek. I přesto žalobkyně s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách souhlasila s tím, že každá splátka bude v minimální výši 500 Kč. Následně pak podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do částky 1 246,60 Kč představující vyčíslenou smluvní pokutu přesahující smluvní ujednání.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

1. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 8 000 Kč, ten byl vyplacen v hotovosti v den podpisu smlouvy. Účastníci si sjednali, že žalovaný bude splácet úvěr včetně nákladů ve výši 5 840 Kč, tj. celkem ve výši 13 840 Kč, v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 040 Kč, poslední splátka byla stanovena na den [datum] Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, kde se stanoví (č. V odst. 4), že pokud je dlužník v prodlení s úhradou plátek úvěru či zesplatněné jistiny, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu z dlužné částky denně ve výši 0,1%, přičemž smluvní pokuta nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Smluvní pokuta byla kapitalizována částkou 4 000 Kč. Z předpisu splátek k uvedené smlouvě je zřejmé, že žalovanému byly předepsány platby ve výši 1 040 Kč měsíčně, žalovaný však nehradil předepsané splátky řádně a včas a doslal se do prodlení. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum], která byl žalovanému zaslána do vlastních rukou, plyne, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z jejího tvrzení, které nebylo žádným způsobem zpochybněno, je zřejmé, že se tak stalo marně. Smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši 7 290 Kč představuje nesplacenou jistinu ve výši 3 290 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč.

2. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle ust. § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku.

4. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak co do zákonného úroku z prodlení uplatněného dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle vl. nař. 351/2013 Sb. Soud současně umožnil úhradu dluhu žalovanému ve splátkách, a to ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje od právní moci tohoto rozsudku dle ust. § 160 odst. 1, věta za středníkem o.s.ř..

5. Pokud jde o smluvní úroky, tyto nebylo možno přiznat žalobkyni ani zčásti, neboť pro žalobkyní vymezené období si jej účastníci, resp. právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, nesjednali. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 12,32 % p.a. (snížený tak, aby odpovídal výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy) z dlužné jistiny úvěru za období od [datum] do zaplacení. V čl. II odst. 1 smlouvy„ Celkové náklady spotřebitelského úvěru“ si strany sjednaly, že úvěr je poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěru poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p.a. u úvěru na 13 měsíců. Takto sjednané úroky byly již ve smlouvě kapitalizovány částkou 2 240 Kč na období poskytnutí úvěru od [datum] do [datum] a byly součástí celkových nákladů úvěru ve výši 5 840 Kč (2 240 + 1 760 + [číslo]), které se žalovaný spolu s poskytnutou jistinou zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Dle čl. III odst. 3 smlouvy budou pravidelné měsíční splátky započítávány nejdříve na úroky, a to v prvních 5 měsíčních splátkách a částečně v 6. splátce. Z čl. III. odst. 4 smlouvy pak vyplývá, že zápůjční úroková sazba v období, kdy jsou splátkami hrazeny pouze celkové náklady úvěru (úroky a poplatky) činí 63,36 % ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazena zbývající část celkových nákladů a část poskytnuté jistiny činí zápůjční úroková sazba 19,20 % ročně a v období, kdy je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0 % ročně. Dle transakční historie má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem částku 10 550 Kč, která představuje 10 měsíčních splátek. Z toho vyplývá, že celkové náklady úvěru byly již uhrazeny a zůstává uhradit část jistiny, přičemž dle shora uvedeného, v tomto období již není úvěr úročen. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně požaduje zaplacení smluvně sjednaného úroku, ve snížené výši, za období, ve kterém však již jistina není smluvně úročena. Pokud tedy žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení úroku od [datum] do zaplacení, nemá tento její nárok oporu v uzavřené smlouvě.

6. Zároveň soud podle ust. § 96 odst. 1, 4 o.s.ř. zastavil řízení v části, ve které žalobkyně vzala částečně žalobu zpět, tj. co do částky 1 246,60 Kč, když se jednalo o část vyčíslené smluvní pokuty, která přesahovala smluvní ujednání.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 596,20 Kč dle jejího úspěchu ve věci. V projednávané věci byla žalobkyně úspěšná toliko co do částky 7 290 Kč (85,40%), ve zbývající části, tj. co do částky 1 246,60 Kč (14,60%), to byla žalobkyně, kdo procesně zavinila zastavení řízení, když vzala žalobu do této částky zpět a byla tedy v této části neúspěšná. [příjmení] úspěch žalobkyně činí 70,80% (85,40% - 14,60%). Celkové náklady řízení ve výši 3 667 Kč jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 290 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle §14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále dle ust. § 7 bod 4. a.t. sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum]), spolu s náhradou hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., tj. celkem odměna ve výši 2 700 Kč a dle ust. § 137 odst. 4 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 567 Kč. Z částky 3 667 Kč pak soud vypočetl částku 2 596,20 Kč představující úspěch žalobkyně ve věci (70,80 %) a takto stanovenou náhradu nákladů řízení žalobkyni přiznal. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s ř.