Okresní soud v Táboře · Rozsudek

9 C 80/2022

č. j. 9 C 80/2022-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTA:2022:9.C.80.2022.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 44 059 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 059 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucí z částky 44 059 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Táboře soudní poplatek ve výši 2 203 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 44 059 Kč s příslušenstvím představující služební příjem za období trvání pracovní neschopnosti od 16. 9. 2018 do 15. 10. 2018 vyplacený policistovi prap. [jméno] [příjmení]. Jeho pracovní neschopnost byla způsobena žalovaným, který měl dne 15. 9. 2018 dopravní nehodu, při níž bylo zjištěno jeho silné ovlivnění alkoholem. Při řešení nehody byl vůči hlídce policie i lékaři přivolané záchranné služby slovně agresivní, a následně fyzicky napadl jmenovaného policistu, jehož po zákonných výzvách ve snaze klást odpor chytil za zápěstí pravé ruky a prudce jím škubl, čímž mu způsobil kontuzi pravé ruky a subluxaci palce pravé ruky a výše uvedenou dobou trvání pracovní neschopnosti. Žalovanému byla zaslána výzva k zaplacení uvedené částky ze dne 26. 11. 2021, na kterou reagoval pouze telefonickým příslibem úhrady dluhu ve splátkách, avšak fakticky do dnešního dne neuhradil ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s vyhlášením rozhodnutí již v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval dle obsahu spisu. V dané věci má soud z předložených listinných důkazů, zejména z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 18. 3. 2019, č. j. 10 T 6/2019 – 100, za prokázané, že žalovaný dne 15. 9. 2018 způsobil v katastru [územní celek] dopravní nehodu, k jejímuž řešení byla vyslána hlídka Policie ČR, [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalovaný po celou dobu řešení nehody vystupoval vůči příslušníkům policie agresivně, policistu pprap.. [jméno] [příjmení] hrubě slovně urážel, vyhrožoval mu fyzickou likvidací a po přistoupení k němu se jej pokusil zasáhnout hlavou, čemuž se policista vyhnul. Při následném využití hmatů a chvatů ze strany pprap.. [příjmení] mu žalovaný chytil pravé zápěstí a škubnul s ním tak, že mu způsobil již popsaná zranění, která vedla k pracovní neschopnosti v délce trvání do 16. 10. 2018, přičemž do 1. 10. 2018 byla nutná sádrová fixace zranění. Citovaným rozsudkem byl uznán vinným uvedeným jednáním a mimo jiné mu byla uložena i povinnost k náhradě škody žalobkyně v částce 2 273 Kč. Ze zápisu do knihy úrazů, hlášení škodní události, záznamu o úrazu a záznamu o úrazu – hlášení změn má soud za jednoznačně prokázanou dobu trvání pracovní neschopnosti ode dne incidentu, tj. 15. 9. 2018 do 16. 10. 2018 tzn. po dobu 30 kalendářních dnů. Provedeným vyčíslením služebního příjmu, sdělením průměrného měsíčného příjmu a rozhodnutím náměstka ředitele ze dne 28. 11. 2018, bylo prokázána výše vyplaceného služebního příjmu v částce 46 332 Kč, přičemž částka 2 273 Kč již přiznaná [anonymizováno] rozsudkem byla žalovaným uhrazena. Ve zbylé části nebylo žalovaným uhrazeno ničeho, a proto jej žalobkyně výzvou ze dne 26. 11. 2021 vyzvala k úhradě, avšak zcela bezvýsledně. Na základě shora uvedených závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce podle § 112 a 124 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dle kterých má příslušník nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby. Příslušníkovi se poskytuje služební příjem nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo [anonymizováno] z povolání. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2917 téhož zákona kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný způsobil svým úmyslným jednáním zranění jmenovanému policistovi, žalobkyně následně řádně plnila svoji zákonnou povinnost k poskytnutí služebního příjmu poškozenému policistovi, ačkoliv ten byl výkonu služby po uvedenou dobu neschopen. Na základě toho jí vzniklo vůči žalovanému právo na regresní náhradu takto vyplaceného příjmu, z níž žalovaný prozatím uhradil částku 2 273 Kč. Ve zbývající části vyplaceného příjmu pak je vznesený nárok žalobkyně důvodný, pročež mu bylo vyhověno v plném rozsahu. Současně soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje po právu po žalovaném podle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle obsahu spisu částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka a podaná žaloba). Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je k úhradě soudního poplatku ve výši 2 203 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona povinen žalovaný.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.