9 C 81/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu titul Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D., se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o zaplacení částky 42 272,11 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 42 272,11 Kč, spolu s úrokem ve výši 10,89 % p.a. z částky 24 884 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 3 910,84 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % p.a. z částky 24 884 Kč jdoucí od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 645 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], poté společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná dle uvedené smlouvy čerpala finanční prostředky, avšak tento nesplácela řádně a včas a v důsledku jejího prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, když žalovaná nadále na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, žalovaná sdělila, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná dále ve svém písemném vyjádření ze dne [datum] namítla promlčení žalované pohledávky.

3. S námitkou promlčení pohledávky žalobkyně nesouhlasila, poukázala na to, že se jedná o vztah, který svým režimem podléhá ust. § 629 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, a platí zde tříletá promlčení lhůta s počátkem běhu ode dne [datum] (den následující po zesplatnění pohledávky). K promlčení pohledávky dle žalobkyně nedošlo, a ani nemohlo dojít, neboť k promlčení dojde nejdříve [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr v celkové výši 35 000 Kč, ten byl vyplacen v hotovosti v den podpisu smlouvy. Účastníci si sjednali, že žalovaná bude splácet úvěr včetně nákladů ve výši 24 150 Kč, tj. celkem ve výši 59 150 Kč, v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 4 550 Kč, poslední splátka byla stanovena na den [datum] Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, kde se stanoví (č. V odst. 4), že pokud je dlužník v prodlení s úhradou plátek úvěru či zesplatněné jistiny, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu z dlužné částky denně ve výši 0,1%, přičemž smluvní pokuta nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Smluvní pokuta byla kapitalizována částkou 17 388,11 Kč. Smluvně si strany sjednaly i úročení úvěru v původní výši 19,20 %, která byla ze strany žalobce ponížena na 10,89 % p.a., tak aby odpovídala výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření předmětné smlouvy. Z předpisu splátek k uvedené smlouvě je zřejmé, že žalované byly předepsány platby ve výši 4 550 Kč měsíčně, žalovaná však nehradila předepsané splátky řádně a včas a doslala se do prodlení. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum], která byla žalované zaslána do vlastních rukou, plyne, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z jejího tvrzení, které nebylo žádným způsobem zpochybněno, je zřejmé, že se tak stalo marně. Smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši 42 272,11 Kč představuje nesplacenou jistinu ve výši 24 884 Kč a smluvní pokutu ve výši 17 388,11 Kč.

5. S ohledem na datum uzavření smlouvy dne [datum] je nutné právně věc posoudit podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle ust. § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku.

6. Pokud jde o námitku promlčení uplatněnou žalovanou, tuto soud neshledal důvodnou. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 619 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle ust. § 623 o.z., při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. Podle ust. § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas dle sjednaných podmínek, právní předchůdce žalobkyně, využívaje svého oprávnění dle čl. V odst. 2 smluvních podmínek, zesplatnil ke dni [datum] předmětný úvěr a požadoval okamžité zaplacení dlužné částky, čímž došlo ke vzniku skutečnosti určující počátek běhu promlčecí lhůty. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum], počala běžet tříletá promlčecí lhůta a neskončí dříve než [datum]. Návrh na zahájení řízení – žalobu podala žalobkyně dne [datum], tedy včas, před uplynutím promlčecí lhůty. Zahájením soudního řízení pak došlo ve smyslu ust. § 645 občanského zákoníku ke stavění promlčecí doby, neboť právo bylo uplatněno u soudu.

8. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení v žalobě a námitka promlčení byla jako nedůvodná odmítnuta, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku včetně smluvní pokuty, úroku z úvěru a úroku z prodlení, který byl požadován dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 1 500 Kč (1 úkon právní služby 500 Kč - § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. 177/1996 Sb., dále jen „a.t.“), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 a.t.), a dále dle ust. § 7 bod 5. a.t. odměnu za jeden úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne [datum]) ve výši 2 820 Kč, spolu s náhradou hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 21 % DPH ve výši 1 033 Kč a soudní poplatek ve výši 1 692 Kč, celkem ve výši 7 645 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.