Okresní soud v Táboře · Rozsudek

9 C 85/2025

č. j. 9 C 85/2025-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTA:2025:9.C.85.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Táboře rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného v roce 2018, kdy jeden z manželů měl bydliště v České republice a druhý v Vietnamské socialistické republice. Soud se opřel o čl. 20 odst. 2 vyhlášky o právní pomoci ve věcech občanských, podle něhož rozhoduje podle právního řádu České republiky, pokud jeden manžel je občanem ČR. Soud zjistil, že manželství bylo hluboce a trvale narušeno, manželé spolu nežijí, nemají kontakt a manželka nemá zájem na jeho obnovení. Na základě § 755 občanského zákoníku rozhodl o rozvodu a náhradu nákladů řízení odmítl.

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci manželky: Jméno manželky A, narozená Datum narození manželky A trvale bytem Adresa manželky A, městská část Jméno manželky B, město Jméno manželky C, provincie Jméno manželky C, Vietnamská socialistická republika toho času Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený opatrovníkem Anonymizováno o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi Jméno manželky A a jméno FO před Národním výborem města Jméno manželky C, Anonymizováno, dne 10. ledna 2018 se rozvádí.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s tvrzením, že mezi účastníky nejsou žádné kontakty, manželé spolu nežijí, nehospodaří a ona nemá zájem na pokračování vztahu.

2. Manžel se k návrhu nevyjádřil.

3. Z oddacího listů účastníků jsou zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 10. ledna 2018 ve Anonymizováno před Národním výborem města Jméno manželky C. U manželky se jednalo o manželství první. Z manželství se žádné děti nenarodily.

4. Z výpovědi manželky vyplynulo, že manželství bylo uzavřeno po šestiměsíční známosti, prakticky vzápětí po sňatku odjel manžel do České republiky a už se jí nikdy neozval. V současné době účastníci nemají žádné spojení, telefon žalovaného je nekontaktní. Manželka již nemá v plánu ve vztahu pokračovat, chce žít nezávisle na manželovi vlastní život a nemá zájem o pokračování manželství.

5. Opatrovník manžela se vzhledem k situaci k návrhu na rozvod manželství připojil.

6. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém platí, že nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že vztahy České republiky a Vietnamské socialistické republiky byly upraveny dvoustrannou Smlouvou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních uveřejněné vyhláškou č. 98/1984 Sb. (dále jen vyhláška), postupoval soud podle této úpravy. Podle článku 20 odst. 1 vyhlášky se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Podle článku 20 odst. 2 vyhlášky platí, že jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle svého právního řádu. Podle článku 20 odst. 4 vyhlášky v případě uvedeném v odstavci druhém je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran. V projednávané věci má manželka trvalé bydliště ve Vietnamské socialistické republice, zde se však trvale nezdržuje. Bydliště manžela je na území České republiky. Z toho důvodu považoval zdejší soud svou mezinárodní příslušnost za danou. Místní příslušnost byla dána § 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. S odkazem na shora uvedený článek 20 odst. 2 vyhlášky postupoval soud podle právního řádu České republiky.

7. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (rovněž jen o.z.) může soud rozvést manželství, jsou-li vztahy manželů hluboce, trvale a nenapravitelně narušeny a není naděje na obnovení společného soužití. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. V posuzované věci z výpovědí manželky vyplynulo, že vztah účastníků před sňatkem byl krátký, po uzavření manželství prakticky žádné soužití neexistovalo. Manželka nemá o manželovi žádné informace, po dobu 7 let žijí odděleně, manžel není kontaktní a manželka má zájem zařídit si život podle vlastních představ. Rovněž opatrovník manžela neměl žádné informace o poměru manžela k manželství. Za této situace považoval soud návrh na rozvod manželství za odůvodněný a návrhu bez dalšího vyhověl.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tak, že účastníkům právo na náhradu nákladů nenáleží. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení, popřípadě že bude napříště užívat jen své dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydání nového občanského průkazu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.