10 C 111/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před Úřadem městského obvodu [obec a číslo], zapsané v knize manželství ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno], pod. č. řad. [anonymizováno], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Soud ukládá manželovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozsudku, doplnil své odvolání proti němu ze dne [datum] tak, že bude patrno, -) v čem je spatřována nesprávnost výroku napadeného rozhodnutí nebo nesprávnost postupu soudu před vydáním tohoto usnesení (odvolací důvod) -) a čeho se domáhá (odvolací návrh).

1. Manželka se návrhem, podaným dne [datum], se domáhala rozvodu výše identifikovaného manželství. Návrh je odůvodněn tím, že soužití manželů bylo relativně bezproblémové, v průběhu soužití však postupně zjistili, že s ohledem na jejich rozdílné vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech ohledně vedení domácnosti nejsou jejich představy další společné budoucnosti nadále slučitelné. Následně došlo k citovému odcizení, manželství se tak nachází v trvalém hlubokém a nenapravitelném rozvratu, který vylučuje obnovení společenské funkce a účelu manželství.

2. Při jednání manželka na podaném návrhu setrvala, na jeho odůvodnění odkázala s tím, že s manželem již 3 roky nežije ve společné domácnosti. Manžel se k návrhu nepřipojil, s návrhem nesouhlasil. Fungovali jako manželé dále, společně financovali potřeby dětí, navzájem si pomáhali. Manželka se z původního domu odstěhovala v roce 2019, on si za zhruba tři měsíce pronajal byt pod bytem manželky. Zde bydlel do listopadu 2021, kdy se nepohodl s majitelem, manželka tam bydlí dosud. Je přesvědčen o tom, že kdyby jej manželka nechala bydlet v bytě, mohlo by to fungovat, a nevidí proto důvod se rozvádět, když to funguje tak jak to je. Manželka při výslechu uvedla, že s manželem už nežije, shodli se na tom, že nemohou být s manželem ve společné domácnosti. Hádali se téměř o všem, nedokázali spolu ani o problémech mluvit. Oba jsou tvrdohlaví, fungují chvilku, pak se to vrátí do původních kolejí. Z manželovy strany vznikají dluhy, a to i v době insolvence, ty, jelikož jsou stále manželé, pak postihují i ji. Dluhy se týkají elektřiny, plynu a nájmu bytu. Majitel domu, ve kterém ona bydlí, si nepřeje, aby tam bydlel její manžel, ten dokonce nesmí navštěvovat ani své děti. Na začátku bylo manželství v pořádku, ale když se přestěhovali do [obec], vznikly problémy. Manžel prodělal v roce 2017 mrtvici. Problém bylo i to, že manžel nepracoval, byl každou chvíli doma a trávil svůj čas na počítači. Měl problém se kvůli počítači věnovat i rodině, byť je pravdou, že třeba uvařil. Manžel neměl snahu udržet si práci. Měli dohodu, že když si najde práci a udrží si ji, že to zkusí znovu. Už jednou si manžel našel práci, vydržel tam 3-4 měsíce, a pak se mu stal úraz, nyní manžel stále čeká na operaci. Pořád si stěžoval, že ho bolí záda nebo koleno. Kdyby byl manžel v invalidním důchodu, takto chápe, byl však téměř 2 roky úplně bez peněz, a vše musela zvládat ona. Ona už nevěří tomu, že by se něco změnilo, musela by vidět alespoň rok nějakou snahu. Manželství už šanci nedává a ani dát nechce, nejsou už tam ani žádné city k manželovi. Nemá zájem žít v manželství, není v něm šťastná, spokojená, byla i dost psychicky vyčerpaná. Myslí si, že manželství by fungovalo tak 3-4 měsíce a pak by to bylo zase stejné, nevěří, že se to změní. Snažila se manželství dlouho udržet, poprvé o rozvodu mluvila v roce 2020, snažila se přizpůsobit a pochopit manželovy hry na PC. Když to manželovi řekla, žádná změna nenastala, manžel stále seděl u PC do tří do rána. Manželovi svůj zájem o intimní kontakty dávala najevo dostatečně, on stejně zůstával u PC. Našla si proto milence, ale pak to s manželem překonali a vyřešili. Vadilo jí, že když přišla s práce, nebylo doma nic uděláno, nebylo uklizeno, vypráno, umyté nádobí, a že manžel na to nic neřekl. Nevěří tomu, že se to změní. Od listopadu 2019 spolu nevedou společnou domácnost, intimního soužití nadále trvá. Ona si našla partnera, manžel jí to překazil, udělal před ním scénu, a ten dotyčný se už neozval. Měli jsme se stěhovat do SRN, manželovi se to nelíbilo. Zjišťovala si podmínky v SRN, protože tam měla možnost lepší práce. Teď když žije sama, je jí nejlíp. Nevylučuje, že by nechtěla zkusit nějakou formu psychologické aktivity, ale chtěla bych, aby manželství skončilo. Má možnost mít partnera, ale tomu vadí, že je vdaná. Příčinou rozvratu manželství je podle ní neschopnost dohodnout se o financích, o dětech a o vedení domácnosti, na straně manžela je to nezájem naslouchat a nedostatek intimního soužití. Za to, že se nemohou shodnout, mohou oba. Manžel při výslechu sdělil, že podle něho manželství fungovalo někdy do listopadu 2019. Měli společnou domácnost. Soužití nefungovalo, protože oba dva měli jinou představu o fungování věcí. Když si sedli a chtěli si o tom promluvit, takto většinou skončilo prudší výměnou názorů. Manželství by podle něho mělo být zachováno, protože stále svou ženu miluje a nemá potřebu hledat si někoho jiného. Ví, že nebyl dokonalý manžel, základní potřeby jako postarat se o děti ale zvládal. Tak, jak to je teď, jim oběma vyhovuje, funguje jim to, a on si myslí, že to šanci má. Manželka si ale asi nedokáže představit, že by to mohlo fungovat. Pro něho by to, že by se rozvedli, byl osobní problém, je to pro něj obtížně představitelné. Doposud jsou totiž bráni jako manželé a jako rodina, pokud se rozvedou, budou už bráni jako dva cizí lidé. Má za to, že to není jen o intimním soužití. Ještě na podzim roku 2021 spolu vedli společnou domácnost, společně nakupovali, v té době vůbec rozvod neřešili. Pak začaly problémy s majitelem bytu, začalo mu být bráněno chodit za dětmi atd. Je si vědom toho, kde byly z jeho strany problémy i toho, co musí změnit, co už změnil. Reálně si myslí, že manželství funguje stále i přesto, že spolu nebydlí. Myslí si, že kromě toho, že nežijí spolu, není důvod, aby se rozváděli. O manželství pořád stojí, chtěl by zkusit nějakou formu manželské poradny. Manželka na závěr navrhla manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádala. Manžel navrhl zamítnutí návrhu nebo odročení jednání, právo na náhradu nákladů řízení nežádal. Proti vyhlášenému rozhodnutí manžel podal na místě odvolání.

3. Dle kopie oddacího listu, u které manželé souhlasně prohlásili, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti a navrhli, aby soud její obsah vzal za své skutkové zjištění a obsah nadále neprokazoval, bylo manželství účastníků uzavřeno [datum] v [obec]. U manželky se jedná o první manželství, u manžela o další. Z manželství se narodilo jedno nezletilé nezaopatřené dítě. O výchově tohoto dítěte pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci. [stát. instituce] jakožto v opatrovnickém řízení jmenovaný opatrovník nezletilého dítěte účastníků sdělil, že rozvod rodičů není v rozporu se zájmy nezletilého.

4. Podle § 755 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Podle § 687 téhož zákona manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

5. V posuzovaném případě z tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství, a minimálně manželka manželské soužití již obnovit nechce. Z manželství se narodilo dosud nezletilé dítě, o jehož poměrech pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Zároveň nebylo zjištěno, že by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilých dětí daným zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Soud ani neshledal, že by v projednávaném případně existovaly mimořádné okolnosti, svědčí ve prospěch zachování manželství. Dospěl proto k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. § 755 a následujících občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v porušení manželských povinností uvedených v ust § 687 o. z., konkrétně povinnosti manželů vzájemně se podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí. Hlavní příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v nedostatečné komunikaci mezi manžely o zásadních otázkách, v lehkovážném přístupu manžela k výhradám manželky vůči způsobu, jakým manželé své soužití vedou, včetně připuštění stavu, kdy manželé od roku 2019 obývají různé byty a v podstatě tak manželské soužití redukovali na společné rozhodování o obsahu nákupu, některých záležitostech výchovy společného potomka a intimní kontakty, což vyústilo v citové odcizení, nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a ztrátu vzájemné důvěry. Významný vliv na odcizení manželů měl postupný odklon manžela od projednávání jeho představ o trávení času s manželkou, částečně podpořený pasivním přístupem k pomoci manželce s chodem domácnosti a vedením rodinného společenství. Tento postoj spolu s tím, že manželka byla nucena převzít pozicí osoby rozhodující o záležitostech rodiny, u ní vedl k rostoucímu vyčerpání a narůstající nespokojenosti s jednání manžela, k růstu antipatií vůči němu, k narůstající neochotě manžela podporovat a pomáhat mu, a zároveň i k snižující se ochotě trávit s ním čas. Postupně manželka ztratila respekt a úctu k pozitivním vlastnostem manžela. V důsledku pochopitelné únavy, pramenící z fyzického vytížení a dalších okolností, přestala manželka s manželem komunikovat, a situace v rodině tak přestala naplňovat manželčinu potřebu podpory a pomoci. To vedlo na straně manželky k tomu, že začala zvýšeně kriticky vnímat všechny situace, ve kterých ji manžel nepodporuje dle jejích představ, včetně situací objektivně zapříčiněných prodělanou mrtvicí a úrazem kolene, a zároveň bagatelizovat jakékoli jeho chování a jednání, kterým se ji snažil podpořit, případně jí vyjádřit svou náklonnost. Postupně tak, částečně i v důsledku oddělení bydlišť, nabyla přesvědčení, že cokoli, co pro ni manžel dělá, není dostatečné pro to, aby v manželském soužití s ním pokračovala. Nyní již manželka nehodlá manžela do svých plánů vedení dalšího života zahrnovat, ani s ním tyto plány projednávat, a, přes pokračující intimní soužití s ním, je připravena a ochotna navázat zcela nový partnerský vztah. Setrvání v manželství považuje již pouze za překážku v navázání tohoto vztahu, a je zřejmě rozhodnuta v manželství nepokračovat. Jelikož má být manželství založeno na sdílených vztazích, potížích i radostech, a tím na plné vzájemné důvěře mezi manžely, a protože tato důvěra manželky k manželovi byla podstatným způsobem narušena, není dle názoru soudu po ní spravedlivě možné žádat, aby v manželství nadále setrvávala. Manželství tak zřejmě v současné době neplní svou společenskou, biologickou ani sociální funkci, a je tak zcela rozvráceno. Manželé ukončili vedení společné domácnosti již v roce 2019, manželé spolu tedy nežijí po dobu tří let, omezení uvedené v ust. § 755 odst. 3 o. z. tak není možno aplikovat. Vyjadřovaný zájem na pokračování manželství ze strany manžela, spočívající v odporu ke změně náhledu jeho okolí na jeho vztahy s manželkou v případě, že dojde k rozvodu manželství, soud rozhodně nepovažuje za okolnost, která by mu měla způsobit zvlášť závažnou újmu ani za mimořádnou okolnost, svědčí ve prospěch zachování manželství. Pokud jde o oboustranně opatrně vyjadřovanou ochotu přijmout odbornou pomoc manželské poradny, má soud za to, že pro případné obnovení soužití dosavadních manželů budou vytvořeny lepší podmínky, pokud se budou jeho pravidla nastavovat zcela nově, tedy mezi nesezdanými partnery. Jelikož shledal všechny podmínky ustanovení § 755 o. z. za splněné, soud návrhu v celém rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem II. rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

7. Vzhledem k tomu, že proti vydanému rozhodnutí manžel podal na místě neúplné odvolání, poučil jej soud výrokem III. ve smyslu ust. § 43 odst. 1. odst. 2 a 205 odst. o. s. ř. o tom, jak má jeho náležitosti doplnit, a stanovil mu k tomu i odpovídající lhůtu.