10 C 118/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky , Anonymizováno , a manžela: Jméno manžela A , narozený Datum narození manžela A , trvale bytem Adresa manžela A , pobytem Jméno manžela B , o rozvod manželství

I. Manželství účastníků, uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v Boru, zapsané v knize manželství ve svazku , Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem, podaným dne , datum, domáhá rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že pro oba účastníky se jednalo o první manželství, manželka má základní vzdělání, manžel střední odborné vzdělání bez maturity. Z manželství se nenarodilo žádné dítě, poslední společné bydliště účastníků se nacházelo na adrese , Jméno manžela B, (stavba bez čp/če), PSČ , adresa, . Manželství bylo uzavřeno po přibližně roční známosti a účastníci si byli vědomi rozdílnosti svých povah i výrazného věkového rozdílu. V průběhu manželství se však začaly projevovat neshody vyplývající z odlišných osobnostních rysů a rozdílných představ o životním stylu a trávení volného času, což bylo výrazně ovlivněno právě věkovým rozdílem mezi manžely. Neshody vyústily ve vzájemné odcizení, které vyvrcholilo odchodem manželky ze společné domácnosti v lednu 2025. Od té doby účastníci spolu nežijí a nehospodaří spolu. Manželka je přesvědčena, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a že nelze očekávat obnovení manželského soužití, a předpokládá, že manžel zastává obdobné stanovisko. Manželství nenaplňuje žádnou ze svých společenských funkcí, a ona návrhem sleduje právní potvrzení stávajícího faktického stavu, kdy účastníci již delší dobu nežijí ve společné domácnosti ani spolu nehospodaří. Navrhla, aby soud manželství rozvedl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

1. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v Boru, u obou se jednalo o manželství první. Z manželství se nenarodily žádné děti.

2. Při manželka na návrhu setrvala, na odůvodnění odkázala. S manželem již déle jak 8 měsíců nežije a s obnovou manželství ani nepočítá. Důvodem jejího odchodu bylo (nikoli první) fyzické napadení, další už tolerovat odmítla. Násilí ve vztahu bylo běžné, občas se v něm objevovaly i drogy. Manžel se k návrhu připojil a ten se tak stal návrhem společným. Uvedl, že s návrhem na rozvod souhlasí, nikoliv však s jeho důvody. Manželka byla první, kdo jej podvedl, a i fyzické napadání zahájila ona. Až následně on dal manželce facku.

3. Manželka při výslechu uvedla, že vztah s manželem navázala v létě roku 2023. Již přibližně po půl roce od navázání vztahu došlo k prvnímu fyzickému konfliktu mezi účastníky. Fyzické potyčky se podle jejího vyjádření objevovaly již před uzavřením manželství, a byly oboustranné. Vztah byl od počátku provázen častými hádkami, které navrhovatelka připisuje rozdílným povahám, žárlivosti manžele a své vlastní provokativnosti, spočívající například v tom, že manželovi sdělovala, že o ni mají zájem jiní muži. Manželství bylo podle navrhovatelky uzavřeno zejména za účelem vytvoření stabilního prostředí pro péči o děti. Od letních měsíců roku 2024 do ledna 2025 měli účastníci ve společné péči dvě dcery navrhovatelky a jedno dítě manžele. Dcery navrhovatelky manžele neměly rády, vadil jim jeho křik a agresivní chování vůči matce. V průběhu manželství se účastníci snažili vytvořit vhodné podmínky pro děti, mimo jiné připojením mobilheimu k inženýrským sítím. Tento záměr se však nezdařil, což vedlo k odebrání dcer navrhovatelky v lednu 2025. Děti byly umístěny do dětského domova, později svěřeny jejich otci, neboť navrhovatelka neměla stálé zaměstnání ani dostatečné příjmy. Manželův syn naopak ve společné domácnosti zůstal. Navrhovatelka dále uvedla, že oba účastníci rekreačně, to znamená přibližně jednou až dvakrát měsíčně, někdy i častěji, užívali drogy. Fyzické konflikty mezi nimi se odehrávaly jak pod vlivem návykových látek, tak bez nich. V jednom případě (před uzavřením manželství) navrhovatelka manžela fyzicky napadla tak, že mu vyrazila zub. V lednu 2025 byla navrhovatelka manželovi nevěrná, což souviselo s odebráním jejích dětí a jejím následným odchodem ze společné domácnosti. K první nevěře z její strany však došlo již před uzavřením manželství. Manžel se o nevěře dozvěděl prostřednictvím přístupu k jejím účtům na sociálních sítích. Od března 2025 navrhovatelka udržuje vztah s jiným mužem, se kterým se seznámila v zaměstnání. Do dubna 2025 však ještě udržovala intimní kontakt i s manželem. Manžela popsala jako výbušného, hlučného, nervního a nechápavého. Sama sebe označila za provokativní osobu, která se ráda baví s muži, často odcházela z domova bez vysvětlení a někdy se do rána nevracela. Přiznala, že má sklony k dlouhému spánku, což manželi vadilo. Přesto si však manžela za mnohé váží, a ráda by s ním udržela přátelský vztah. Uzavření manželství podle jejího názoru přátelství mezi nimi nezlepšilo. V poskytování sexuálních služeb nepokračuje, neboť má hodného partnera a nemá to za potřebí.Manžel při jednání uvedl, že manželství podle jeho názoru fungovalo do září 2024, přičemž za zásadní zlom považuje říjen 2024, kdy získal přístup k uživatelskému profilu navrhovatelky a ze sociálních sítí zjistil, že si s kamarádkou vyměňuje zprávy o sexuálních zážitcích s jinými muži. Ještě před uzavřením manželství došlo k incidentu v baru, kde navrhovatelka odpůrce fyzicky napadla a vyrazila mu dva zuby. Manžel v té době chodil do zaměstnání, vyzvedával děti ze školy a školky a staral se o ně. Navrhovatelka podle jeho slov střídala zaměstnání, pracovala například u Vietnamce nebo v baru. Těsně před svatbou manžel uzavřel půjčku na pořízení pozemku a mobilheimu, neboť navrhovatelka v afektu poškodila vybavení bytu ve Vysočanech, což vedlo k neprodloužení nájemní smlouvy. Navrhovatelka byla podle něj výbušná, zejména pod vlivem alkoholu nebo drog, a v afektu po něm házela talíře a sklenice. Fyzickým útokům se odpůrce bránil, například když ho navrhovatelka kousla do čelisti. Přiznal, že jí dal dvakrát facku, když a to rozbíjela vybavení mobilheimu. Vadilo mu, že navrhovatelka neměla ráda jeho syna, kterého označovala za dítě jiného muže, a že byla prakticky obden pod vlivem alkoholu. Vztah se podle něj zhoršil i kvůli nedostatku finančních prostředků, které musel řešit půjčkami. Dále uvedl, že měl informace o tom, že navrhovatelka v jednom či dvou případech přijala peníze za sexuální služby, avšak neví, jak byly tyto prostředky využity. Domnívá se, že v poskytování těchto služeb navrhovatelka pokračuje. Společné soužití účastníků bylo ukončeno v lednu 2025, intimní kontakt přetrvával přibližně do dubna téhož roku. V současné době považuje obnovu manželství za nemožnou.Oba manželé navrhli manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádali.

4. Dle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle 757 téhož zákona (1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. (2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Dle § 758 téhož zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

5. Po provedeném řízení má soud za prokázané, že manželství účastníků neplní své funkce a je natolik rozvrácené, že obnovení manželského soužití není možné. Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. § 755 a následujících občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství považuje vzájemné citové odcizení v důsledku nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a ztrátu vzájemné důvěry. Významný vliv na odcizení manželů pak mělo nezvládnutí společné výchovy syna manžela a dcer manželky z předchozích vztahů. Zásadní vliv na rozvrat manželství nepochybně mělo i užívání návykových látek, které patrně, alespoň z části, byly ze strany manželky pořizovány prostřednictvím poskytování sexuálních služeb. Manžel byl zřejmě s tímto stavem srozuměn, v některých případech se zjevně na využití finančních prostředků takto manželkou získaných podílel. Zároveň však tato porušení manželské věrnosti vnímal úkorně a akceptoval tuto situaci jen pokud došlo k poskytnutí finanční protislužby. To však manžela při svém rozhodování dostatečně nezohlednila, a vytvořila vícero situací, které mohl manžel oprávněně vnímat jako porušené povinnosti manželské věrnosti. Manžel si navíc nelegálně zjednal přístup k deníkům a sociálním sítím manželky, a s jejich obsahem ji konfrontoval. Pravděpodobně tato situace, ve spojení s pokračující výbušností manžela a příležitostnými záchvaty vzteku na její straně, spojené i s poškozováním movitého majetku a někdy i vzájemným fyzickým napadáním, v kombinaci s odebráním dcer z její péče, pak vedly u manželky k definitivní ztrátě důvěry v manžela. Pokud pak došlo k ukončení společné domácnosti v důsledku jejího opuštění manželkou, jednalo se o přirozený důsledek výše popsaných konfliktů, nikoli o důsledek porušení povinnosti manželské věrnosti z její strany. Opuštění společné domácnosti a následné „potvrzení“ podezření manžela, že důvodem k tomu je navázání paralelního vztahu, pak u něj vedlo k definitivní ztrátě důvěry v manželku a k vymizení posledních přetrvávajících citových vazeb k ní. Manželé tak porušili povinnost vzájemné úcty, respektu k důstojnosti druhého, povinnosti manželů podporovat se navzájem, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, když rozvrat završili ukončením vedení společné domácnosti..

2. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.