10 C 136/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], zapsané v knize manželství ve svazku, ročník [rok] na straně [anonymizováno], se rozvádí. <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel se návrhem, podaným dne [datum] domáhá rozvodu manželství. Návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno po delší známosti a fungovalo do roku 2015, kdy se manželka sblížila s jiným mužem. V dubnu roku 2018 se manželka s mladším dítětem odstěhovala ze společné domácnosti, od té doby žijí manželé každý svůj život a společně nehospodaří. Manželství považuje za hluboce a trvale rozvrácené, neplnící svoji úlohu a jeho další trvání za vyloučené.

2. Manželka ve vyjádření ze dne [datum] sdělila, že s většinou skutečností uvedených v návrhu souhlasí. Manželství považuje za nefunkční již v době před rokem 2015, neboť problémy se začaly objevovat mnohem dříve, např. ve formě manželovy dřívější nevěry. Uvedla že„ … Nesoulad také vzniká v našich zcela rozdílných životních a lidských postojích. …“.

3. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], u obou se jednalo o manželství první. Z manželství se narodily dvě děti, o jejichž výchově pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V řízení jmenovaný kolizní opatrovník dítěte k dotazu soudu sdělil, že z jeho pohledu rozvod rodičů není v rozporu se zájmy nezletilých.

4. Při jednání manžel na návrhu setrval, na odůvodnění odkázal. Manželka se k návrhu připojila a ten se tak stal návrhem společným. Manžel při výslechu uvedl, že potíže manželství spatřuje v citovém a duševním nesouznění. Problémem byla asi rozdílnost povah a citové ochladnutí. Domnívá se, že manželce mohlo vadit, že se jí dostatečně nevěnoval, on naopak pociťoval potřebu větší svobody, aby se mohl zbavit nastřádaného stresu. Primárně na něj působil stres v práci, zřejmě nenašel vhodný způsob jak se ho zbavit či ho eliminovat, což se pak projevovalo na jeho chování doma v rodině, kde býval nevrlý a podrážděný, což manželce asi vadilo. Rozdílností povah myslí to, že manželka je emotivnější než on a zřejmě jí jeho přístup k životu nevyhovoval. On se vždy rodinu snažil zabezpečit a zajistit jí normální podmínky pro život. Na dotaz, zda mu manželka řekla, co jí vadí, uvedl, že asi ano, ale že si na konkrétní důvody nevzpomíná. Myslí si, že jí celkově vadilo jeho chování. Žádné poradenství nevyhledali a nenechali si poskytnout ani žádnou jinou pomoc a má za to, že to nikoho z manželů ani nenapadlo. Větší problémy začaly před vánoci roku 2014, kdy se manželka začala více sbližovat s jedním kamarádem. Manželovi tato situace začala vadit v dubnu 2015, kdy začal být nervózní, nedůvěřivý, podezřívavý a přestával komunikovat. K definitivnímu ukončení manželského soužití došlo zhruba v září 2015, kdy už manželka udržovala s tím kamarádem mnohem těsnější kontakty. V dubnu 2018 se pak rozhodla a s mladším synem k tomuto kamarádovi už jakožto k příteli odešla. Společnou domácnost tedy prakticky přestali vést v dubnu 2015, na počátku téhož roku ukončili i intimní soužití. Rozhodně popřel, že by měl negativní vztah k postiženým osobám nebo byl alkoholik. Je pravdou, že se občas opil, ale prakticky vždycky to bylo kvůli tomu kamarádovi. Byl to ten kamarád, kdo na něj zavolal policii. Celkově výpověď manželky považuje za zkreslenou. Aktuálně o obnovu manželství nemá zájem a považuje manželství za neobnovitelné. Oba již poměrně dlouho vedou vlastní život, on má od počátku roku 2020 přítelkyni. Za příčinu rozvratu manželství považuje nesoulad povah, neboť on je příliš impulsivní, ne dost vyrovnaný a možná ne dostatečně tolerantní. Na straně manželky by za příčinu rozvratu manželství označil to, že si pořídila přítele. Manželka uvedla, že v manželství byl problém, že ona se snažila být doma s dětmi a pro děti, a manžel spíše chtěl, abych chodila do práce. K tomuto přesvědčení dospěla podle toho, že si stále stěžoval, že rodina nemá peníze a naznačoval jí, že se mám do práce vrátit. Ona ale považovala rodinné poměry za uspokojivé a snažila se v maximální míře věnovat rodině a dětem. Problém byl, že chtěla asi děti dříve a ve větším počtu než manžel. Ačkoliv manžel chtěl, aby se vrátila mezi mateřskými dovolenými do práce, jí už se do původní práce nechtělo a práci, kterou dělat chtěla, se bála přijmout, protože není tak dobře finančně ohodnocená. Tehdy už chtěla pracovat v sociálních službách, tak jak v nich pracuje nyní. Myslela si, že kdyby takovou práci přijala, manželovi by se to nelíbilo, protože je to relativně daleko od bydliště a relativně špatně placené. V důsledku toho poslouchala, že je k ničemu a musela snášet manželovu rozladěnost. Přímo jí manžel neřekl, že je k ničemu, ale z jeho chování to vyplynulo. Ať už totiž udělala cokoliv, nikdy to nebylo podle jeho představ dostatečně. Rovněž jí nikdy přímo neřekl, že chce, aby šla do práce, ale ze stížnosti na nedostatek financí se to opět dalo odvodit. Zdálo se jí, že když přišel manžel nespokojený z práce, musel si to po svém uspořádat alespoň doma. Když přišel domů, býval neklidný, nervózní a nepokojný, měla pocit, že když pak v tomto stavu přišel do klidné domácnosti, musel ten klid narušit. Když si stěžoval na to, jaké jsou v práci poměry, opakovaně ho žádala, aby si našel práci, která ho bude více naplňovat, s tím, že by pak snad byl doma spokojenější. Ačkoliv měl spoustu výhrad ke svému zaměstnání, změnit ho odmítal. Nespokojenost manžela v práci ani doma nechápala, protože podle ní měl vše, co si může přát. Zkoušela mu nabídnout odreagování se ve společnosti dětí a její, např. společným trávením času v přírodě nebo na společných výletech, manžel to nepřijal, raději se scházel a opíjel s kamarády. Nerozumí tomu, proč si potřeboval čistit hlavu sám, místo toho, aby byl doma s ní a s dětmi, když má zdravé děti, fungující domácnost a všechno potřebné ke spokojenému životu. Zneužívání alkoholu jí vadilo a chtěla, aby to manžel omezil. Pokud to splnil, tak vždy jen na chvíli a pak se vrátil do původního systému. Protože věděla, že s manželem rodinnou poradnu nejspíš navštěvovat nebudou, a protože jí to vyhovovalo více, docházela na konzultace k farářce. Ke konci vztahu ji pozvala dvakrát domů, aby poznala zdejší poměry. Když pak spolu mluvily, nedoporučila jí v domácnosti dále zůstávat. Ona chtěla odejít už před narozením [jméno], ale neměla kam ani ke komu. Problémy se začaly vyhrocovat, když manžel přivedl kamaráda, který ji začal poslouchat a o její problémy se zajímat. Toho si všimli v obci a manžela naočkovali podezřením na nevěru. Někdy v létě manžel přijel, nadával a z toho co říkal, ona pochopila, že si myslí, že s tím kamarádem má poměr. Tehdy to ale pravda nebyla, vztah navázali někdy na jaře 2017. Postupně to ale vytvářelo větší a větší problémy, manžel se s budoucím přítelem hádali a někdy i prali. Ke rvačce, při které musela zasahovat i policie, došlo na Tři krále roku 2015 či 2016. Když už to pro ni bylo neúnosné, v roce 2018 se k tomu kamarádovi odstěhovala. Od léta téhož roku pak má přítelkyni i manžel. S ohledem na vše uvedené považuje obnovu manželství za již nemožnou. Příčiny rozvratu manželství na své straně vidí v tom, že včas neřešila, co bylo potřeba, měla strach ze všeho a ze všech a chtěla spokojenou rodinu za každou cenu. Na straně manžela za příčinu rozvratu považuje jeho vztah k alkoholu a ke kamarádům. Oba manželé navrhli manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádali.

5. Dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Podle § 687 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

6. Po provedeném řízení má soud za prokázané, že manželství účastníků neplní své funkce a je natolik rozvrácené, že obnovení manželského soužití není možné. Z manželství se narodily dosud nezletilé děti, o jeho poměrech pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. Zároveň nebylo zjištěno, že by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilých dětí daným zvláštními důvody. Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. § 755 a následujících občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Soud za příčinu rozvratu manželství považuje vzájemné citové odcizení v důsledku nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a z toho plynoucí nepochopení motivace a jednání druhého z manželů, ztrátou důvěry k manželovi v důsledku zjištěného paralelního vztahu, ztrátu respektu manželky k manželovi v důsledku užívání alkoholu, oboustrannou ztrátu zájmu o druhého a nerespektování jeho potřeb. V důsledku nedostatečné komunikace, kdy manželka z obavy před jeho reakcí manželovi vůbec nesdělovala své představy o dalším vývoji jejich vztahu, a kdy se manžel o její stanoviska nezajímal, a její doporučení nijak nereflektoval, došlo k tomu, že funkci konzultanta převzala třetí osoba. To v kombinaci s působením obyvatel obce na manžela vedlo k vytvoření podezření z manželčiny nevěry a k dalšímu zhoršení vztahů mezi manželi. Protože ani v tomto okamžiku manželé neprojevili snahu o zjištění či vysvětlení příčin toho, proč se manželka stýká s uvedenou třetí osobou, a protože namísto toho vyvinul snahu, často zřejmě pod vlivem alkoholu, o zamezení těchto kontaktů, prakticky tak vytvořili podmínky pro to, aby vztah manželky a třetí osoby přerostl ve vztah milenecký. Oba manželé tak nakonec porušili povinnost úcty k druhému z manželů, respektu k jeho důstojnosti, povinnosti podporovat se navzájem, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, když rozvrat završili porušením povinnosti manželské věrnosti a povinnosti žít spolu odchodem manželky ze společné domácnosti.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají zpravidla právo na náhradu nákladů řízení, když účastníci právo na náhradu nákladů řízení ani nežádali.