10 C 146/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 30 203,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 056,83 Kč s kapitalizovaným příslušenstvím v částce 24 656,28 Kč, se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 28 017,83 Kč od datum do datum, kapitalizovanou částkou 2 185 Kč, s úrokem z prodlení, kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 898,11 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 387 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28 056,83 Kč s kapitalizovaným příslušenstvím v částce 24 656,28 Kč, se smluvní pokutou ve výši 2 185 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 898,11 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, příslušenstvím a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ původní věřitel“). Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v místě svého bydliště a převzetí stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 25 776 Kč, a celkovou částku 55 776 Kč uhradit v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč do datum. Žalovaný se dostal s úhradou jistiny úvěru splacením závazku do prodlení (uhradil 1 splátku ve výši 4 000 Kč), vznikla mu proto dle smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, ohledně níž byl v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 51 776 Kč, skládající se ze zůstatku jistiny ve výši 28 017,83 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 23 758,17 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu za období od datum do datum ve výši 2 185,39 Kč. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně zasílány upomínky, na které žalovaný nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobci příjmení smlouvou o postupování pohledávek ze dne datum, na základě níž pak došlo k postoupení pohledávek Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 71 402,87 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 28 017,83 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 645,77 Kč, smluvních úroků ve výši 2 511,74 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 587,92 Kč, inkasního poplatku ve výši 5 012,74 Kč, sankčního poplatku 1 500 Kč, paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 792,35 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 004,97 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 829,55 Kč. Žalobce se rozhodl v soudním řízení neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalovaný nárok se proto skládá z nesplacené jistiny ve výši 28 017,83 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 511,74 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 645,77 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 587,92 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 5 012,74 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období od datum do datum ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč, kapitalizovaným částkou 898,11 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč, kapitalizovaným částkou 898,11 Kč, smluvní pokuty z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 28 017,83 Kč za období od datum do datum ve výši 2 185,39 Kč a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným (za upomínku provedenou běžným dopisem) ve výši 39 Kč. Kapitalizované příslušenství v částce 24 656,28 Kč sestává z nesplaceného úroku ve výši 2 511,74 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 645,77 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 587,92 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 5 012,74 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 898,11 Kč. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 55 776 Kč s příslušenstvím do datum. Žalovaný obdržel předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum.

4. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

5. Na základě výše uvedených zjištění a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl vrátit do datum, a to včetně sjednaného příslušenství. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní úrok i smluvní pokutu z neuhrazené částky, a také náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu. Smluvní pokutu žalobce sám omezil způsobem, plně odpovídajícím ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, i tento nárok proto soud shledal důvodným. Důvodným shledal soud i uplatněný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, když jejich výše nepochybně odpovídá ust. § 122 odst. 1, písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 387 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 209 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 203,22 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.