10 C 163/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 57 138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 57 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 138 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 789,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 57 138 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu číslo v domě adresa v obec za měsíce červen 2020 až prosinec 2020, květen 2020. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z nájemní smlouvy dne datum má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu na nájem bytu číslo v domě adresa v obec na dobu určitou od datum do datum. Nájemné bylo nájemní smlouvou dohodnuto ve výši 8 021 Kč. Dle evidenčního listu k bytu obec a číslo č. bytu 4 činilo od datum stanovené nájemné se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 10 813 Kč. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce, kterou byla vyzvána k úhradě částky ve výši 65 138 Kč do datum, byla žalované zaslána s datem datum. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2213 téhož zákona nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2251 občanského zákoníku (1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Nájemní smlouvou má soud za prokázané, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období, od datum do datum, právní vztah založený smlouvou o nájmu. Dále má soud za prokázané, že žalovaná že doposud neuhradila jak nájemné za měsíc červen 2020 až prosinec 2020 nájemné ve výši 8 021 Kč a za měsíc květen nájemné ve výši 991 Kč. Po zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaná nejprve užívala byt na základě nájemní smlouvy a po uplynutí sjednané doby nepochybně i bez právního důvodu, a za toto užívání nehradila nájemné. Výše dluhu dle předložených listin tak činí celkem 57 138 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku i úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, určený dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to do výše, kterou žalobkyně požadovala. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 789,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 286 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 138 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 160 Kč ve výši 2 343,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.