10 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 193 324 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 193 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 460,25 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 193 501,36 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8,05 % ročně z částky 193 324 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44 786 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 193 324 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 40 455,45 Kč, s tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaná, jako klientem (úvěrovaným), byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum], žalobce dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 99,24 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 788 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2015, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaná se tak zavázala uhradit žalobci částku ve výši 181 824 Kč. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.), ověřena byla i úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné, bylo ověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Na základě toho bylo rozhodnuto o poskytnutelnosti požadovaného úvěru. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o úplatnou úpravu splátkového kalendáře (odklad/snížení splátek původních splátek [číslo]). Této žádosti bylo vyhověno a dne [datum] byl uzavřen Dodatek ke smlouvě, na jehož základě došlo k úpravě – prodloužení splátkového kalendáře (splátkový kalendář byl odpovídajícím způsobem prodloužen). Za provedenou úpravu splátkového kalendáře se Žalovaná zavázal zaplatit žalobci sjednanou smluvní odměnu ve výši celkem 7 576 Kč, která měla být uhrazena prostřednictvím poslední splátky (splátek) dle upraveného splátkového kalendáře. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: 3 788 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum], 4 091 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum], 3 788 Kč ze dne [datum] a 3 788 Kč ze dne [datum]. V důsledku prodlení žalované následně došlo v souladu s bodem [číslo] odst. b) smluvních ujednání smlouvy, poté, co se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a staly se tak okamžitě splatnými veškeré splátky úvěru až do konce sjednaného splátkového kalendáře. Dle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 152 869,80 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila, až do jejího úplného zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru. Žalovaná se s žalobcem dohodla, že je žalobce oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení také z dlužného úroku, jakožto součásti nové jistiny. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] a [číslo] smluvních ujednání smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v celkové výši 40 455 Kč. Žalobce upozorňuje, že vypočítané smluvní pokuty zaokrouhlil směrem dolů. Konkrétně uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu [číslo] odst. a) ve výši 303,04 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 5 x 303,04 Kč. Dále uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu [číslo] odst. b) ve výši 492,44 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo] u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 492,44 Kč. Žalovaná se dále v bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy, pro případ, že nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru (zesplatnění jistiny i úrokům dle splátkového kalendáře) ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy došlo k zesplatnění úvěru, zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky odpovídající dlužné nové jistině. Žalobce tak v souladu s bodem [číslo] smluvních ujednání smlouvy uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 38 751 Kč. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze částka ve výši 1 958,89 Kč ze dne [datum] a částka ve výši 176,31 Kč ze dne [datum]. Žalovaná tak žalobci dluží částky: a) částku odpovídající aktuálně dlužné nové jistině ve výši 152 869,80 Kč s příslušenstvím b) neuhrazené smluvní pouty dle článku [číslo] odst. a) a b) smlouvy o úvěru v celkové výši 1 704 Kč (5 x 303,04 Kč a 1 x 492,44 Kč) a smluvní pokutu dle článku [číslo] smluvních ujednání smlouvy o úvěru ve výši 38 751,25 Kč.

2. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až c). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalované bylo uloženo žalobci zaplatit 193 324 Kč se zákonným úrokem z prodlení, od data následujícího po dni zesplatnění.

3. Při jednání právní zástupce žalobce setrval na podaném návrhu s tím, že na jeho odůvodnění trvá a na návrh odkazuje. Zároveň opravil písařskou chybu v žalobě, spočívající v tom, že nárokuje částku 193 324 Kč, úrok z prodlení však požadoval z částky 193 325 Kč. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, protože nemá peníze. Peníze si půjčila, ale zdá se jí, že„ … že je to hodně …“. Nemohla chodit do práce, proto jí peníze začaly docházet a důchod byl nízký. Důchod má stále nízký. K provedeným listinným důkazům neměl žádný z účastníků výhrady, neměli ani návrhy na doplnění dokazování či tvrzení. Právní zástupce žalobce na závěr navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 44 786 Kč. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, protože nemá peníze na její zaplacení. Náhradu nákladů řízení nežádala.

1. Soud na základě provedených důkazů má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalované poskytla částku 60 000 Kč, kterou Žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti v 48 pravidelných měsíčních splátkách nevrátila. V předmětné smlouvě (a v předsmluvním formuláři, který žalovaná rovněž vlastnoručně podepsala) je jednoznačně a srozumitelně uvedeno, a to na druhé straně smlouvy, hned za záhlavím v druhém odstavci o třech řádcích, že celková výše úvěru činí 60 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit v 48 měsíčních splátkách po 3 788 Kč, 181 824 Kč. Ve třetím odstavci je pak jednoznačně a srozumitelně uvedena výše zápůjční úrokové sazby 99,24 % a RPSN 99,23 %. Přinejmenším v tomto rozsahu je předmětná smlouva bez dalšího srozumitelná a jednoznačná. Totožné ujednání pak plyne z čl. 1 Předsmluvního formuláře/Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (a z čl. 12 smluvních ujednání), které žalovaná rovněž vlastnoručně podepsala. V čl. 3, odst.„ Náklady v případě opožděných plateb“ je pak jednoznačně sjednáno, že za takové platby bude za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení a) o délce 15 dnů, účtována smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné jistiny, b) za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, smluvní pokuta ve výši 13 % z dlužné jistiny. B bodu c) tohoto odstavce účastníci sjednali, že octne-li se žalovaná v prodlení s úhradou dvou splátek řádně a včas nebo jedné splátky či její části o délce 60 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru a že žalovaná je povinna veškeré dlužné částky (dosavadní jistinu a sjednaný běžný úrok z úvěru do konce sjednaného splátkového kalendáře) splatit následující den. Pro případ, že nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru (zesplatnění jistiny i úrokům dle splátkového kalendáře) ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy došlo k zesplatnění úvěru, zavázala se žalovaná uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky odpovídající dlužné nové jistině. Splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované prokázal žalobce jednak předloženým formulářem hodnocení klienta, kopií oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení o výši starobního důchodu žalované ze dne [datum], kopií oznámení o úpravě vdovské renty žalované od Deutsche Rentenversicherung Bayern Süd ze dne [datum], a kopie mi výpisů z bankovního účtu žalované. Oznámení žalobce o schválení úvěru bylo žalované zasláno s datem [datum], spolu se splátkovým kalendářem, úvěr jí byl vyplacen dne [datum]. Dne [datum] požádala žalovaná, bez jakéhokoli odůvodnění, žalobce o odklad splátek. Dne [datum] byl mezi účastníky sjednán Dodatek ke smlouvě [číslo] o odkladu splátek [číslo] a 10.. Odklad byl povolen s tím, že odměnu za jeho povolení ve výši 7 576 Kč uhradí žalovaná v dodatečných splátkách dle upraveného splátkového kalendáře. Rovněž s podmínkami uzavírané smlouvy byla žalovaná seznámena mimo jiné v Předsmluvním formuláři, podepsaném žalovanou dne [datum]. I v tomto formuláři byly mimo jiné rekapitulovány smluvní sankce za prodlení s úhradou dluhu. Průběh splácení a délka prodlení plyne z„ Karta klienta“. Dnem [datum] bylo datováno oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva žalobce pak dnem [datum]. Dne [datum] bylo usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. [insolvenční spisová značka] zrušeno oddlužení žalované, schválené usnesením téhož soudu č. j. [insolvenční spisová značka]. Z kopie oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení o změně výše dávky st. sociální podpory ze dne [datum] plyne, že žalované byl původně určený příspěvek na bydlení ve výši 4 709 Kč snížen s účinností od [datum] na částku 4 706 Kč.

2. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

3. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl vrátit v 48 měsíčních pravidelných splátkách, po odkladu splátky [číslo] a [anonymizováno] pak v 52 splátkách, vždy po 3 788 Kč. Jelikož však žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, a jejím hlavním, a také jediným, argumentem je, že na to nemá peníze, uložil jí tuto povinnost soud výrokem I. rozsudkem.

4. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

5. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

6. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

7. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

8. Sjednaný smluvní úrok ve výši 99,24 % ročně z částky aktuální výše jistiny úvěru považuje soud za souladný s ust. § 1813 o. z., neboť bylo sjednání se žalovanou jakožto spotřebitelem jasným a srozumitelným způsobem, a tudíž za neodporující ani citované judikatuře. Výše úroku je ze smlouvy jednoznačně patrná, je uvedena srozumitelně, a žalovaná tak od počátku věděla, že se zavazuje k úhradě celkem 181 824 Kč (úvěrované částky 60 000 Kč s úrokem), po sjednání dodatku celkem 189 400 Kč, v daném okamžiku 158 793Kč. Žalobě proto i v této části vyhověl.

9. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

10. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná fixní smluvní pokuta (8 %, 13% a 25 %) je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.

11. Protože ujednání o smluvní pokutě bylo obsaženo v obchodních podmínkách, na které smlouva odkazovala (nebyly přímou součástí textu smlouvy), avšak byly nepochybně žalovanou rovněž a opakovaně podepsány, neshledal soud ani s ohledem na § 1813 o. z. a nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ujednání o smluvních pokutách za neplatná ve smyslu shora citované směrnice včetně její přílohy (v podstatě se jedná o samostatné ujednání o smluvní pokutě a dalších záležitostech se smlouvou souvisejících), a proto soud žalobě vyhověl i v této části.

12. Pokud pak žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení, činí tak ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Soud proto žalobě i v této části vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši kterou nárokoval, tedy v částce 44 786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 667 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 193 324 Kč sestávající z částky 8 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 544,82 Kč za 123 ujetých km v částce 944,82 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,70 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 024,82 Kč ve výši 6 095,21 Kč.