10 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 858,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 858,05 Kč se smluvním úrokem, kapitalizovaným za dobu od datum do datum částkou 1 449,34 Kč, se smluvním úrokem ve výši 22,7 % ročně z částky 15 023,05 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným za dobu od datum do datum částkou 1 577,89 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 023,05 Kč od datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 858,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, se sídlem adresa, IČO) dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž jí poskytla peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 67 424,18 Kč, a to formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 1 128,73 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla odstoupením od smlouvy ze strany předchůdce žalobce ke dni datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 97 251,38 Kč s přísl. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 15 023,05 Kč, smluvního úroku z jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 449,34 Kč, smluvních poplatků ve výši 835 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 1 577,89 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 9% p.a. z částky 15 023,05 Kč od datum do zaplacení a smluvního úroku ve výši 22. 7% p.a. z částky 15 023,05 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, se sídlem adresa, IČO uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci částku celkem 67 424,18 Kč s příslušenstvím vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 128,73 Kč. Žalovaná obdržela předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni datum převedena na žalobce. Postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně oznámil žalované přípisem ze dne datum. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum.

4. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

5. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

6. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který měla vrátit včetně sjednaného příslušenství. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., ten je tak v řízení aktivně legitimován. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 858,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.