Okresní soud v Tachově · Rozsudek

10 C 191/2021

č. j. 10 C 191/2021-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2021:10.C.191.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici polikliniky [ulice] v [obec a číslo], (dále jen stanice), kterou provozuje žalobce. Za toto vyšetření a hospitalizaci byla žalovanému dne [datum] vystavena faktura [číslo] na částku 3 000 Kč se splatností [datum]. Žalovaný byl při propuštění k úhradě vyzván a poučen o povinnosti dlužnou částku uhradit a byla mu předána složenka na úhradu dlužné částky. Žalovaný uznal dluh co do důvodu a výše, ale pohledávku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum].

2. Dle dostupných evidencí má žalovaný trvalé bydliště na výše uvedené adrese v záhlaví. Na výzvu, aby se žalovaný a žalobkyně vyjádřily ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval, žalobkyně souhlasila už v žalobě. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a občanského soudního řádu, vyjádřila k žalobě, žalovaný nereagoval. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. netvrdil, ani ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně 3. Z připojených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne [datum] za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici částku 3 000 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaný tento dluh téhož dne písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se ho uhradit do 30 dnů od podpisu. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluh nezaplatil.

4. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Dle odstavce 3 téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněný v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl důvodně hospitalizován do Protialkoholní záchytné stanice [ulice] v [obec], náklady na vyšetření a hospitalizaci nebyly žalovaným uhrazeny, byť na jejich úhradu poskytovateli vznikl nárok a přesto, že svůj dluh uznal co do důvodu i výše. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni požadovanou částku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, jeho výše je stanovena nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném v době vstupu žalovaného do prodlení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.