10 C 229/2019

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , o zaplacení 2 656,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 656,43 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 197,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 656,43 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 656,43 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] kterou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Žalovaný však přečerpal peněžní prostředky na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet debetního zůstatku. K tomuto dni činila dlužná částka 2 656,43 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 2 854,01 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 2 656,43 Kč a úroku z prodlení do [datum] ve výši 197,58 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Vzhledem k tomu, že platná smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne 25. 11. 1976 a publikovaná pod č. 3/1978 Sb. nemá vlastní úpravu řešení pravomoci a příslušnosti v občanskoprávních sporech mimo spory z titulu protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, postupoval soud dle zákona č. 97/63 Sb. v platném znění (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním).

3. Dle § 10 odst. 1, 3 tohoto zákona nezvolí-li si účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Jiné smlouvy, spravují se zpravidla právním řádem státu, v kterém obě strany mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě uzavírá-li se dohoda mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena. Dle § 37 odst. 1 téhož zákona je pravomoc českých soudů dána v případě, že je dána i příslušnost. Z toho vyplývá, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci mají sídlo na území České republiky a na území České republiky uzavřeli i smluvní vztah. Příslušnost podepsaného soudu je tak dána místem uzavření smlouvy, rozhodným právem je právní řád České republiky.

4. Soudu se nepodařilo žalovanému doručit soudní písemnosti, a to ani na adrese trvalého pobytu žalovaného na Slovensku, získané ze smlouvy a prostřednictvím dožádaného soudu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] proto ustanovil žalovanému opatrovníkem [jméno] [příjmení], advokátku v [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud opatrovníka žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Opatrovník žalovaného se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Opatrovnice žalovaného žalobci vytkla, že z listin předložených k důkazu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, podle které žalovanému vedla bankovní účet číslo [bankovní účet]. Z předložených výpisů z bankovního účtu č. [bankovní účet] vyplývá, že [právnická osoba] v období nejméně od ledna 2017 do ledna 2018 vedla pro žalovaného bankovní účet. Na předmětný bankovní účet žalovanému chodila každý měsíc finanční částka (zcela zřejmě pracovní odměna) od společnosti [právnická osoba], což je pracovní agentura. Poslední odměna za práci přišla žalovanému dne [datum] od společnosti [právnická osoba], což je také pracovní agentura. Žalovaný byl přitom v prosinci 2017 již ve Velké Británii, kdy si prostřednictvím bankovní karty vybral z účtu pracovní odměnu, která mu přišla na bankovní účet. Naposledy v lednu 2018 žalovaný učinil z cizího bankomatu dotaz na zůstatek na bankovním účtu, od konce ledna 2018 již žalovaný předmětný bankovní účet neužíval. Skutečnost, že [právnická osoba] dne [datum] vnitřní účetní operací převedla údajnou pohledávku ve výši 2 656,43 Kč a úrok z prodlení ve výši 40,02 Kč na evidenční účet pohledávek, nedokazují existenci pohledávky ani okamžik její splatnosti a její právní důvod. Z předložených důkazů opatrovnici jasně vyplývá, že ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 556,43 Kč a úrok z prodlení částku 3,10 Kč. V období od [datum] do [datum] se dlužná částka údajně navýšila o 2 100 Kč. Proč žalobkyně žádá částku o 2 100 Kč vyšší než je dlužná jistina 556,43 Kč, a jak tato pohledávka vznikla, žalobkyně netvrdí ani neprokazuje. Opatrovníku žalovaného je známo, že žalobkyně v obdobných případech žádá úhradu postoupených pohledávek vzniklých nepovoleným debetním zůstatkem na bankovních účtech žalovaných, kdy ovšem právní důvod debetního zůstatku spočívá nejen v dlužné jistině (přečerpání účtu) ale i v účtování smluvních pokut ze strany banky, které ovšem nemají oporu v odpovídajícím smluvním ujednání. Do částky 556,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení žalovaný uplatněný nárok uznává, ve zbytku, tj. částce 2 100 Kč s příslušenstvím navrhuje podanou žalobu zamítnout. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení, pak opatrovnice navrhla, že by o nákladech řízení mělo být soudem rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci a dále i případně s ohledem na § 14b advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.), když ze strany žalobkyně se jedná o nárok uplatněný opakovaně týmž žalobcem návrhem podaným na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech.

6. Na výzvu soudu, obsaženou v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], aby doplnil svá žalobní tvrzení a předložil o nich důkazy, reagoval žalobce podáním ze dne [datum]. V něm uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu o finančních službách a Přílohu k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému zřízen osobní účet. U předmětného osobního účtu č. [bankovní účet] nebyl sjednán povolený debet. Z ustanovení bodu 7.1 VOP vyplývá:,,Ceny a úrokové sazby najdete v našem ceníku. Pokud si ve smlouvě nesjednáme jinak, použijeme úrokovou sazbu nebo cenu uvedenou v ceníku platném v době poskytnutí služby. V případech uvedených v ceníku Vám můžeme účtovat vedle naší ceny také poplatky třetích stran. V případě Vašeho prodlení se zaplacením dlužné částky můžeme účtovat úrok z prodlení ve výši uvedené v našem ceníku nebo v zákonné výši.“ V souladu s bodem 9.3 VOP odepsal právní předchůdce žalobce z účtu žalovaného částku představující úhradu cen a uhrazovaných výdajů a nákladů. Zúčtování cen byl právní předchůdce žalobce oprávněn provést i v případě, že tím na účtu vznikne debetní zůstatek (který se stane součástí jistiny). V souladu s bodem 9.4 VOP v případě nepovoleného záporného zůstatku byl právní předchůdce žalobce oprávněn úročit dluh příslušnou úrokovou sazbou a současně dle bodu 7.3 VOP účtovat i smluvní pokutu, jejichž výše je uvedena v platném Ceníku. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni [datum] ve výši 155,42 Kč tím, že byla zaúčtována platba kartou ve výši 2 232,38 Kč a poplatek za kartové 7. operace celkem ve výši 125 Kč. Dále mu byly k tíži účtu zaúčtovány v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] a aktuálními Ceníky následující poplatky: [datum] platba kartou 161,01 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (1* 20 Kč) 20 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (1* 20 Kč) 20 Kč, [datum] poplatek dle Ceníku 900 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] poplatek dle Ceníku 900, Kč [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, celkem 2 501,01 Kč. Nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalovaného činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum] částku ve výši 2 656,43 Kč (155,42 Kč + 2 501,01 Kč). Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků (tj. [datum]) ve výši 40,02 Kč představuje úrok z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku v zákonné výši. S ohledem na výše uvedené žalobce trvá na podané žalobě a žádá, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.

8. Obsahem Smlouvy o běžném účtu / Rámcová smlouva o finančních službách [číslo] ze dne [datum] je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu vést pro žalovaného sporožirový účet. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku původního věřitele / Ceník České spořitelny / Oznámení o úrokových sazbách [právnická osoba] plyne, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném, popřípadě úvěrovém účtu. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vyplývá, jakým způsobem se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Z dopisu banky adresovaného žalovanému soud zjistil, že z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet debetního zůstatku. K tomuto dni činila dlužná částka 2 357,72 Kč. Obsahem dopisu původního věřitele žalovanému ze dne [datum] je výzva žalovanému k úhradě dlužných částek v celkové výši 2 391,44 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] plyne, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

9. Dle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 téhož zákona s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. Dle § 2991 zákona (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 o. z., přičemž smluvní strany si nesjednaly možnost, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu v souladu s § 2665 o. z. Na základě smlouvy vedl původní věřitel pro žalovaného běžný účet, na němž se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, čímž získal bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a svou, z toho plynoucí, povinnost obohacení vrátit neplnil. Původní věřitel proto využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Z obsahu rámcové smlouvy plyne,, že ceny budou účtovány za vedení účtu a další služby, a jsou k dispozici v Ceníku České spořitelny, stejně jako úrokové sazby. Smlouvou neupravené podmínky se pak řídí VOP České spořitelny a dalšími dokumenty, na které smlouva odkazuje. Ve smlouvě si účastníci sjednali i poskytování služby„ Moje zdravé finance. Z předložených výpisů plyne, že dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byla žalovanému vyúčtována cena za službu [příjmení] zdravé finance ve výši 100 Kč měsíčně, [datum] a [datum] cena za dotazy na zůstatek z cizího bankomatu (2x 20 Kč) 40 Kč (pol. 3. ceníku služeb k platebním kartám), a ve dnech [datum] a [datum] poplatek na náklady spojené s prodlením (300 Kč za 10 dní prodlení) dle b. 3.9. (Nedodržení smluvních podmínek) Ceníku (2x 900, Kč). Dluh žalovaného tak činil v době převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum], částku ve výši 2 656,43 Kč (155,42 Kč + 2 501,01 Kč). Vzniklý debetní zůstatek tak nebyl způsoben účtováním jakýchkoli smluvních pokut či poplatků, které by neměly oporu v odpovídajícím smluvním ujednání či v ceníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, sjednaného úroku z debetu i úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 656,43 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.