10 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, zastoupená Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno zastoupený opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátkou Adresa zainteresované osoby 2/0, o zaplacení 13 913 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 913 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 913 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 286,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek ve výši 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Výrok II. rozsudku se opravuje částka nákladů řízení, tak, že správně zní: „II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 486,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.“ 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 913 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobkyně jméno FO, které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto poškozením vznikla Anonymizováno úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši Kč 13 913. Žalovaný byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. spisová značka ze dne datum uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, spáchanými dne datum cca v 3:50 hodin na pokoji ubytovny v Tachově, kde napomínal poškozeného (správně poté, co byl poškozeným napomínán), aby nedělal nepořádek a hluk, mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po které žalovaný odešel z pokoje. Vzápětí se však vrátil s kuchyňským nožem a napřáhl směrem na poškozeného, který se začal bránit levou rukou a snažil se zadržet ruku žalovaného s nožem, což se mu nepodařilo. Nůž mu přejel přes levou ruku až na žebra. Poškozený se následně vzepřel, odstrčil žalovaného od sebe a utekl na chodbu, kde mu žalovaný vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007.

3. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně.

4. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá:

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.

2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země.

3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem.

5. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

6. Soudu se nepodařilo žalované doručit soudní písemnosti. Usnesením ze dne datum č. j. spisová značka proto soud ustanovil žalovanému opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Anonymizováno. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

7. Usnesením ze dne datum soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Zároveň jej soud poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne datum bylo shora uvedené usnesení doručeno opatrovnici žalované.

8. Opatrovnice žalované podáním ze dne datum sdělila, že žalovaný byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově pod sp. zn.: spisová značka ze dne datum, když byl uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví ve vztahu k poškozenému pojištěnci jméno FO, a že poškozený nebyl odkázán k náhradě škody. K žalobě žalobce předložil k žalobě regresní účet pojištěnce, ale nevedlo se důkazní řízení. Žalobce tak podle názoru žalovaného neprokázal zavinění žalovaného, škodu a příčinnou souvislost mezi škodou a zaviněním. To by mělo být teprve předmětem dokazování.

9. Po doručení vyjádření právní zástupce žalobkyně reagoval replikou ze dne datum, v níž uvedl, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum uplatnila žalobkyně na žalovaném náhradu škody – nákladů, které jako zdravotní pojišťovna vynaložila na léčení svého pojištěnce jméno FO, jeho zdravotní poškození žalovaný prokazatelně způsobil. S tvrzeními, uvedenými ve vyjádření ze dne datum žalobkyně zásadně nesouhlasí, neboť společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu byly přesně uvedeny a soudu předloženy rozhodné důkazy. V souladu s §17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hradí zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče jimi poskytnutou péči paušální částkou, která se sjednává ve Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb podle §17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Od této paušální částky (tzv., kapitační platby) jsou zdravotnickým zařízením (poskytovatelům zdravotních služeb) průběžně a postupně odpočítávány částky za péči poskytnutou pojištěncům bez jakýchkoliv (účetních) dokladů. Po skončení příslušného období, kterým je zpravidla období kalendářního roku, pokud není smlouvou sjednáno jinak, v případě nedoplatku zdravotní pojišťovna poskytovateli péče základní paušální částku doplatí, v opačném případě má nárok na vrácení přeplatku, který se však ve většině případů řeší ponecháním poskytovateli pro příští období. Pro potřeby vymáhání nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci dle ustanovení § 55 zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění sestavuje zdravotní pojišťovna výňatek z účtu pojištěnce o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách, které se předmětně týkají nároku na náhradu nákladů na hrazené služby, tzv. regresní účet. Z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je rovněž listina veřejné povahy prokazující skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách. Regresní účet pojištěnce, stejně jako v tomto případě, navíc oproti osobnímu účtu pojištěnce obsahuje u každé položky poskytnuté zdravotní péče informaci o čísle dokladu, dávky a faktury, na které byla zdravotní péče vykázána zdravotní pojišťovně. Tento regresní účet obsahující veškeré náležitosti, a to zejména datum poskytnuté zdravotní péče, přesná označení zdravotní péče, označení poskytovatele (zdravotní zařízení), cenu jednotlivých úkonů i celkovou cenu atd. je základním dokladem, který je v praxi soudů jako takový uznáván a akceptován. Žalobkyně má rovněž zákonnou povinnost vymáhat náklady za hrazené zdravotní služby, vynaloženém na léčení pojištěnce a jejichž zdravotní postižení způsobila třetí osoba. Žalovaný byl pravomocným Trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. spisová značka ze dne datum uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, když dne datum cca v 3:50 hodin mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po níž se žalovaný vrátil s kuchyňským nožem a poškozenému jím přejel přes levou ruku až na žebra, a poškozenému následně vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření. Vzhledem k přesvědčení, že jde o nespornou věc, kterou žalobkyně řádně zdůvodnila a předložila veškeré důkazy prokazující oprávněnost jejího nároku a žádá soud, aby ve věci rozhodl dle žalobního petitu a přiznal jí i náklady řízení (soudní poplatek a právní zastoupení včetně DPH).

10. Ve věci byla opatrovnice žalovaného podepsaným soudem usnesením ze dne datum vyzvána, aby se ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Na výzvu reagovala vyjádřením souhlasu, žalobce vyslovil souhlas již v žalobě. Soud proto o uplatněném nároku ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání.

11. Soud má na základě žalobcem předložených listin za prokázané, že trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. spisová značka ze dne datum, v právní moci dne datum, byl žalovaný uznán vinným, že dne „… dne datum okolo 3:50 hodin na pokoji č. hodnota ubytovny Hotelu Garni, adresa, vyhrožoval svému spolubydlícímu poškozenému jméno FO, narozenému datum, který jej upozornil, aby nedělal nepořádek a hluk, neboť jde ráno do zaměstnání, kdy podezřelý říkal, že si může dělat co chce, že je to „malej parchant“, následně přišel k jeho posteli, kdy poškozený se posadil, podezřelý jej začal strkat do ramene, kdy poškozený se postavil a strčil do něj, vlivem čehož podezřelý upadl na zem, poté odešel z pokoje, kam se asi po minutě vrátil, kdy poškozený si mezitím lehl, podezřelý k němu přistoupil, přičemž v ruce držel kuchyňský nůž o celkové délce 25 cm, tímto napřáhl směrem na poškozeného, který se začal bránit levou rukou, snažil se zadržet ruku podezřelého s nožem, což se mu nepodařilo, nůž mu přejel přes levou ruku až na žebra, následně se vzepřel a odstrčil podezřelého od sebe a utekl z pokoje na chodbu, kam za ním podezřelý běžel i s nožem v ruce a vyhrožoval mu, že byl v Jugoslávii, kde zabíjel, že mu to nedělá problém, přičemž poškozený při tomto jednání podezřelého cítil obavy, že jej mohl podezřelý nožem zranit a způsobit mu tak závažnější poranění či smrt, čímž podezřelý poškozenému způsobil zranění spočívající v bodném nepenetrujícím poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky,…“, za což byl uznán vinným přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku za užití § 43 odst. 1 trestního zákoníku byl za to odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. V příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila právnická osoba náklady léčení poškozeného jméno FO, nar. datum, v celkové částce 13 912,69 Kč. Pravdivost tvrzení žalobce plyne z listiny s názvem „Regresního účtu pojištěnce – detailní rozpis“ ze dne datum a výzvy k náhradě škody ze dne datum. Dle „Regresního účtu“, listiny, kterou, jak soud uvěřil, žalobkyně připojila již k přihlášce k náhradě škody do trestního řízení zdejšího soudu sp. zn. spisová značka Kč plyne, že dne datum byl poškozený dopraven vozidlem záchranné služby k ošetření ve právnická osoba.. Cena jízdy byla stanovena na částku 5 644,71 Kč, cena přednemocniční neodkladné péče, sledování, případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo sestrou pro intenzivní péči po 15 minutách na 2 274,16 Kč. právnická osoba. provedla vyšetření rentgenem hrudníku za cenu 284,40 Kč, rentgen žeber a sterna za 357,08 Kč, provedla aplikaci Iomeronu za cenu 709,90 Kč a následné CT vyšetření s aplikací kontrastní látky intravazálně, případně intrathekálně nebo interaventirkulárně za cenu 2 052,42 Kč. Dále poškozenému poskytla cílené vyšetření chirurgem za cenu 402,90 Kč, péči spojenou s převzetím pacienta o zdravotnické záchranné služby za 1 000 Kč, výkon ústavní pohotovostní služby za 553 Kč, injekční okrskovou anestezii za 139,04 Kč aplikovanou injekčně za 52,14 Kč a poskytla Dithiaden za 20,54 Kč. tituly před jménem jméno FO pak dne datum podala informaci o vydání rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o potřebě ošetřování za cenu 6,80 Kč, dne datum tituly před jménem jméno FO provedl signální výkon klinického vyšetření za 41 Kč a cílené vyšetřeních rokem až za 303,45 Kč. Dne datum tituly před jménem jméno FO poskytla epizodní péči/kontakt v souvislosti s klinickým vyšetřením v ordinaci lékaře primární péče za 65 Kč a informaci o vydání rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování za 6,05 Kč. Celkem tak v souvislosti s péčí o poškozeného Záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace, vynaložila částku 7 918,87 Kč, tituly před jménem jméno FO bylo uhrazeno 77,90 Kč, právnická osoba. 5 571,47 Kč a tituly před jménem jméno FO 344,45 Kč. Náklady na ambulantní péči tak činily 2 589,97 Kč, na dopravu 7 918,87 Kč, náklady na laboratoře a rehabilitace celkem 3 403,85 Kč.

12. Dle § 135 odst. 1 občanského soudního řádu soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

13. Jak plyne z výše uvedeného, soud má za to, že je vázán výrokem trestního příkazu Okresního soudu v Tachově č. j. spisová značka ze dne datum jakožto rozhodnutím o spáchání trestného jednání žalovaným. Soud proto považuje za prokázané, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, které je v příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného, na jehož léčebnou péči vynaložil žalobce náklady ve výši 13 912,69 Kč. S ohledem na časovou souvislost a obsah poskytnutých lékařských služeb soud nemá pochybnosti o tom, že tyto náklady byly vynaloženy v přímé souvislosti se s léčením zranění poškozeného, které mu bylo způsobeno žalovaným. Žalobce tak podle názoru soudu prokázal zavinění žalovaného, výši vzniklé škody i příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a zaviněním žalovaného. Zjištěním odpovědnosti žalovaného za protiprávní jednání nastala situace, že je vynaložené prostředky, jejichž náhradu žalobou požaduje, možno považovat za škodu vzniklou žalobci, a že žalobci tak vznikl nárok na úhradu způsobené škody, tedy uvedené částky. Pokud jde o argumentaci opatrovnice žalovaného, že pohledávka nebyla v trestním řízení přihlášena, s ohledem na to, že přihláška byla zaslána s datem datum a předmětný trestní příkaz vydán datum je zjevné, že o přihlášce trestním příkazem rozhodnuto tím nemohlo. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož nárok žalobce soud shledal zcela důvodným, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení v době vyhlášení rozsudku rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 286,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 913 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 840 Kč ve výši 1 646,40 Kč.

15. Při vyhotovování rozsudku soud zjisti, že nerozhodl o povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku, neboť tato povinnost na něho přešla dle ustanovení § 2 odstavce 3 ve spojení s § 11 odst. 2, písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „ZoSP”), neboť žalobkyně byla od této povinnosti osvobozena jako navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo náhrady nákladů léčení. Poplatek, který je žalovaný povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek činí dle pol. 2, b. 1. písm. a) sazebníku poplatků 800 Kč.

16. Dle ust. § 12 ZoSP (1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu. (2) Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.

17. Jelikož soud zjistil, že ve věci vydal nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek (neuložil povinnost k jeho úhradě žádnému z účastníků), dle ust. § 12 odst. 1 ZoSP rozhodnutí výrokem III. bez návrhu změnil (vydal), a toto usnesení vtělil přímo do písemného vyhotovení rozsudku.

18. Podle § 164 občanského soudního řádu předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.

19. Jak již bylo výše uvedeno, opomněl soud uložit povinnost úhradě soudního poplatku žalovanému, jelikož je žalobkyně dle ustanovení § 2 odstavce 3 ve spojení s § 11 odst. 2, písm. d) ZoSP od této povinnosti osvobozena. V důsledku toho došlo ve výroku II. rozsudku ke zřejmé nesprávnosti a chybě v počtech, když v rozporu se skutečností byl do nákladů přiznaných žalobkyni započítán neuhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkové náklady proto byly žalobkyni přiznány ve výši 10 286,40 Kč namísto 9 486,40 Kč. Soud proto v souladu se shora uvedeným zákonným ustanovením výrokem II. chybu v počtech a zřejmou nesprávnost opravil vydáním opravného usnesení, které rovněž vtělil přímo do písemného vyhotovení rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.