10 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupená Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno zastoupený opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátkou Adresa zainteresované osoby 2/0 , o zaplacení 13 913 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 913 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 913 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 286,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek ve výši 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Výrok II. rozsudku se opravuje částka nákladů řízení, tak, že správně zní: „II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 486,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.“ 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 913 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobkyně , jméno FO, , které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto poškozením vznikla , Anonymizováno, úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši Kč 13 913. Žalovaný byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, spáchanými dne , datum, cca v 3:50 hodin na pokoji ubytovny v Tachově, kde napomínal poškozeného (správně poté, co byl poškozeným napomínán), aby nedělal nepořádek a hluk, mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po které žalovaný odešel z pokoje. Vzápětí se však vrátil s kuchyňským nožem a napřáhl směrem na poškozeného, který se začal bránit levou rukou a snažil se zadržet ruku žalovaného s nožem, což se mu nepodařilo. Nůž mu přejel přes levou ruku až na žebra. Poškozený se následně vzepřel, odstrčil žalovaného od sebe a utekl na chodbu, kde mu žalovaný vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007.

3. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně.

4. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá:

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.

2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země.

3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem.

5. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

6. Soudu se nepodařilo žalované doručit soudní písemnosti. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, proto soud ustanovil žalovanému opatrovníkem , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

7. Usnesením ze dne , datum, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Zároveň jej soud poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne , datum, bylo shora uvedené usnesení doručeno opatrovnici žalované.

8. Opatrovnice žalované podáním ze dne , datum, sdělila, že žalovaný byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově pod sp. zn.: , spisová značka, ze dne , datum, , když byl uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví ve vztahu k poškozenému pojištěnci , jméno FO, , a že poškozený nebyl odkázán k náhradě škody. K žalobě žalobce předložil k žalobě regresní účet pojištěnce, ale nevedlo se důkazní řízení. Žalobce tak podle názoru žalovaného neprokázal zavinění žalovaného, škodu a příčinnou souvislost mezi škodou a zaviněním. To by mělo být teprve předmětem dokazování.

9. Po doručení vyjádření právní zástupce žalobkyně reagoval replikou ze dne , datum, , v níž uvedl, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, uplatnila žalobkyně na žalovaném náhradu škody – nákladů, které jako zdravotní pojišťovna vynaložila na léčení svého pojištěnce , jméno FO, , jeho zdravotní poškození žalovaný prokazatelně způsobil. S tvrzeními, uvedenými ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně zásadně nesouhlasí, neboť společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu byly přesně uvedeny a soudu předloženy rozhodné důkazy. V souladu s §17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hradí zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče jimi poskytnutou péči paušální částkou, která se sjednává ve Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb podle §17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Od této paušální částky (tzv., kapitační platby) jsou zdravotnickým zařízením (poskytovatelům zdravotních služeb) průběžně a postupně odpočítávány částky za péči poskytnutou pojištěncům bez jakýchkoliv (účetních) dokladů. Po skončení příslušného období, kterým je zpravidla období kalendářního roku, pokud není smlouvou sjednáno jinak, v případě nedoplatku zdravotní pojišťovna poskytovateli péče základní paušální částku doplatí, v opačném případě má nárok na vrácení přeplatku, který se však ve většině případů řeší ponecháním poskytovateli pro příští období. Pro potřeby vymáhání nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci dle ustanovení § 55 zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění sestavuje zdravotní pojišťovna výňatek z účtu pojištěnce o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách, které se předmětně týkají nároku na náhradu nákladů na hrazené služby, tzv. regresní účet. Z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je rovněž listina veřejné povahy prokazující skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách. Regresní účet pojištěnce, stejně jako v tomto případě, navíc oproti osobnímu účtu pojištěnce obsahuje u každé položky poskytnuté zdravotní péče informaci o čísle dokladu, dávky a faktury, na které byla zdravotní péče vykázána zdravotní pojišťovně. Tento regresní účet obsahující veškeré náležitosti, a to zejména datum poskytnuté zdravotní péče, přesná označení zdravotní péče, označení poskytovatele (zdravotní zařízení), cenu jednotlivých úkonů i celkovou cenu atd. je základním dokladem, který je v praxi soudů jako takový uznáván a akceptován. Žalobkyně má rovněž zákonnou povinnost vymáhat náklady za hrazené zdravotní služby, vynaloženém na léčení pojištěnce a jejichž zdravotní postižení způsobila třetí osoba. Žalovaný byl pravomocným Trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, když dne , datum, cca v 3:50 hodin mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po níž se žalovaný vrátil s kuchyňským nožem a poškozenému jím přejel přes levou ruku až na žebra, a poškozenému následně vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření. Vzhledem k přesvědčení, že jde o nespornou věc, kterou žalobkyně řádně zdůvodnila a předložila veškeré důkazy prokazující oprávněnost jejího nároku a žádá soud, aby ve věci rozhodl dle žalobního petitu a přiznal jí i náklady řízení (soudní poplatek a právní zastoupení včetně DPH).

10. Ve věci byla opatrovnice žalovaného podepsaným soudem usnesením ze dne , datum, vyzvána, aby se ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Na výzvu reagovala vyjádřením souhlasu, žalobce vyslovil souhlas již v žalobě. Soud proto o uplatněném nároku ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání.

11. Soud má na základě žalobcem předložených listin za prokázané, že trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v právní moci dne , datum, , byl žalovaný uznán vinným, že dne „… dne , datum, okolo 3:50 hodin na pokoji č. , hodnota, ubytovny Hotelu Garni, , adresa, , vyhrožoval svému spolubydlícímu poškozenému , jméno FO, , narozenému , datum, , který jej upozornil, aby nedělal nepořádek a hluk, neboť jde ráno do zaměstnání, kdy podezřelý říkal, že si může dělat co chce, že je to „malej parchant“, následně přišel k jeho posteli, kdy poškozený se posadil, podezřelý jej začal strkat do ramene, kdy poškozený se postavil a strčil do něj, vlivem čehož podezřelý upadl na zem, poté odešel z pokoje, kam se asi po minutě vrátil, kdy poškozený si mezitím lehl, podezřelý k němu přistoupil, přičemž v ruce držel kuchyňský nůž o celkové délce 25 cm, tímto napřáhl směrem na poškozeného, který se začal bránit levou rukou, snažil se zadržet ruku podezřelého s nožem, což se mu nepodařilo, nůž mu přejel přes levou ruku až na žebra, následně se vzepřel a odstrčil podezřelého od sebe a utekl z pokoje na chodbu, kam za ním podezřelý běžel i s nožem v ruce a vyhrožoval mu, že byl v Jugoslávii, kde zabíjel, že mu to nedělá problém, přičemž poškozený při tomto jednání podezřelého cítil obavy, že jej mohl podezřelý nožem zranit a způsobit mu tak závažnější poranění či smrt, čímž podezřelý poškozenému způsobil zranění spočívající v bodném nepenetrujícím poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky,…“, za což byl uznán vinným přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku za užití § 43 odst. 1 trestního zákoníku byl za to odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. V příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila , právnická osoba, náklady léčení poškozeného , jméno FO, , nar. , datum, , v celkové částce 13 912,69 Kč. Pravdivost tvrzení žalobce plyne z listiny s názvem „Regresního účtu pojištěnce – detailní rozpis“ ze dne , datum, a výzvy k náhradě škody ze dne , datum, . Dle „Regresního účtu“, listiny, kterou, jak soud uvěřil, žalobkyně připojila již k přihlášce k náhradě škody do trestního řízení zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, Kč plyne, že dne , datum, byl poškozený dopraven vozidlem záchranné služby k ošetření ve , právnická osoba, .. Cena jízdy byla stanovena na částku 5 644,71 Kč, cena přednemocniční neodkladné péče, sledování, případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo sestrou pro intenzivní péči po 15 minutách na 2 274,16 Kč. , právnická osoba, . provedla vyšetření rentgenem hrudníku za cenu 284,40 Kč, rentgen žeber a sterna za 357,08 Kč, provedla aplikaci Iomeronu za cenu 709,90 Kč a následné CT vyšetření s aplikací kontrastní látky intravazálně, případně intrathekálně nebo interaventirkulárně za cenu 2 052,42 Kč. Dále poškozenému poskytla cílené vyšetření chirurgem za cenu 402,90 Kč, péči spojenou s převzetím pacienta o zdravotnické záchranné služby za 1 000 Kč, výkon ústavní pohotovostní služby za 553 Kč, injekční okrskovou anestezii za 139,04 Kč aplikovanou injekčně za 52,14 Kč a poskytla Dithiaden za 20,54 Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, pak dne , datum, podala informaci o vydání rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o potřebě ošetřování za cenu 6,80 Kč, dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, provedl signální výkon klinického vyšetření za 41 Kč a cílené vyšetřeních rokem až za 303,45 Kč. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, poskytla epizodní péči/kontakt v souvislosti s klinickým vyšetřením v ordinaci lékaře primární péče za 65 Kč a informaci o vydání rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování za 6,05 Kč. Celkem tak v souvislosti s péčí o poškozeného Záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace, vynaložila částku 7 918,87 Kč, , tituly před jménem, , jméno FO, bylo uhrazeno 77,90 Kč, , právnická osoba, . 5 571,47 Kč a , tituly před jménem, , jméno FO, 344,45 Kč. Náklady na ambulantní péči tak činily 2 589,97 Kč, na dopravu 7 918,87 Kč, náklady na laboratoře a rehabilitace celkem 3 403,85 Kč.

12. Dle § 135 odst. 1 občanského soudního řádu soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

13. Jak plyne z výše uvedeného, soud má za to, že je vázán výrokem trestního příkazu Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, jakožto rozhodnutím o spáchání trestného jednání žalovaným. Soud proto považuje za prokázané, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, které je v příčinné souvislosti s újmou na zdraví poškozeného, na jehož léčebnou péči vynaložil žalobce náklady ve výši 13 912,69 Kč. S ohledem na časovou souvislost a obsah poskytnutých lékařských služeb soud nemá pochybnosti o tom, že tyto náklady byly vynaloženy v přímé souvislosti se s léčením zranění poškozeného, které mu bylo způsobeno žalovaným. Žalobce tak podle názoru soudu prokázal zavinění žalovaného, výši vzniklé škody i příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a zaviněním žalovaného. Zjištěním odpovědnosti žalovaného za protiprávní jednání nastala situace, že je vynaložené prostředky, jejichž náhradu žalobou požaduje, možno považovat za škodu vzniklou žalobci, a že žalobci tak vznikl nárok na úhradu způsobené škody, tedy uvedené částky. Pokud jde o argumentaci opatrovnice žalovaného, že pohledávka nebyla v trestním řízení přihlášena, s ohledem na to, že přihláška byla zaslána s datem , datum, a předmětný trestní příkaz vydán , datum, je zjevné, že o přihlášce trestním příkazem rozhodnuto tím nemohlo. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož nárok žalobce soud shledal zcela důvodným, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení v době vyhlášení rozsudku rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 286,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 913 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 840 Kč ve výši 1 646,40 Kč.

15. Při vyhotovování rozsudku soud zjisti, že nerozhodl o povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku, neboť tato povinnost na něho přešla dle ustanovení § 2 odstavce 3 ve spojení s § 11 odst. 2, písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „ZoSP”), neboť žalobkyně byla od této povinnosti osvobozena jako navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo náhrady nákladů léčení. Poplatek, který je žalovaný povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek činí dle pol. 2, b. 1. písm. a) sazebníku poplatků 800 Kč.

16. Dle ust. § 12 ZoSP (1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu. (2) Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.

17. Jelikož soud zjistil, že ve věci vydal nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek (neuložil povinnost k jeho úhradě žádnému z účastníků), dle ust. § 12 odst. 1 ZoSP rozhodnutí výrokem III. bez návrhu změnil (vydal), a toto usnesení vtělil přímo do písemného vyhotovení rozsudku.

18. Podle § 164 občanského soudního řádu předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.

19. Jak již bylo výše uvedeno, opomněl soud uložit povinnost úhradě soudního poplatku žalovanému, jelikož je žalobkyně dle ustanovení § 2 odstavce 3 ve spojení s § 11 odst. 2, písm. d) ZoSP od této povinnosti osvobozena. V důsledku toho došlo ve výroku II. rozsudku ke zřejmé nesprávnosti a chybě v počtech, když v rozporu se skutečností byl do nákladů přiznaných žalobkyni započítán neuhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkové náklady proto byly žalobkyni přiznány ve výši 10 286,40 Kč namísto 9 486,40 Kč. Soud proto v souladu se shora uvedeným zákonným ustanovením výrokem II. chybu v počtech a zřejmou nesprávnost opravil vydáním opravného usnesení, které rovněž vtělil přímo do písemného vyhotovení rozsudku.