10 C 236/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o rozvod manželství I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], zapsané v knize manželství ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno], pod. č. řad. [anonymizováno], se rozvádí. <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželka se návrhem, podaným dne [datum], domáhá rozvodu výše uvedeného manželství. Uvedla, že účastníci spolu nemají děti. Manželovi dala„ … chancy, kterou nevyužil, tak má smůlu …“. Manžel jí měl vyhrožovat„ … smrti a že (ji) ubije…“. Na základě výzvy soudu k odstranění vad podání ze dne [datum] podáním ze dne [datum] doplnila, že manžel už po svatbě velmi zklamal její důvěru.„ … Dostal několik chancy vše napravit! Bohužel to došlo tak daleko že Pán [celé jméno manžela] už půl roku mě psychycky mě chodi Terrorizovat a knám domu. Vyhrožováni Ubyti a smrti. Za poslednych 2. mesicu mě i mé matce propichl vice krát pneumatiky! … Pán [celé jméno manžela] zmizel! Odcestoval domu ke sve Matce na Ukrajinu. Udělal tady Ostudu a Problemy a jednoduše zmizi! …“. Poslední společné bydliště měli na adrese [adresa manžela a manželky], manžel má být schopen jednat v českém jazyce.

2. Z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že je manželka občankou České republiky a manžel státním občanem Ukrajiny. V daném případě je dána pravomoc soudu České republiky dle článku 30, bod 4, smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinskou republikou dne 28. 5. 2001, protože účastníci mají poslední společné bydliště na území České republiky. Podle článku 30 odst. 2 uvedené smlouvy použije se na posouzení věci hmotné právo České republiky, jmenovitě pak zákon o rodině, resp. občanský zákoník.

3. Soud neúspěšně pátral po pobytu manžela. Dne [datum] podepsaný soud požádal Ministerstvo spravedlnosti ČR, Odbor mezinárodní civilní, o zprostředkování dožádání o právní pomoc – výslech manžela a doručení listin - soudu příslušnému pro [anonymizována dvě slova] rajon, [anonymizováno] oblast, Ukrajina. Dne 24. 2. 2022 pak došlo k invazi vojsk Ruské federace na území Ukrajiny a následně k dočasné okupaci území [anonymizováno] oblasti. Zároveň je soudu známo, že mužům schopným vojenské služby v ozbrojených silách Ukrajiny bylo vycestování z území Ukrajiny ve většině případů zakázáno. Usnesením ze dne [datum] podepsaný soud řízení dle § 109 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přerušil do doby, než budou o pobytu manžela zjištěny poznatky, které umožní doručit mu návrh a související písemnosti, zjistit jeho postoj k návrhu nebo kvalifikovaně rozhodnout o dalším postupu řízení. Dne 7. 11. 2022 byly soudu prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti České republiky doručeny listiny, prokazující výsledek výše zmíněného dožádání o právní pomoc – výslech manžela a doručení listin. Po získání překladů listin soud zjistil, že se manžel před [anonymizováno] okresní soud [anonymizováno] oblasti (nahrazující jurisdikci Městského okresního soudu [anonymizováno] v [anonymizováno] oblasti, jehož příslušnost byla změněna ve prospěch [anonymizováno] okresního soudu [anonymizováno] oblasti v souladu s č. 7 čl. 147 zákona Ukrajiny„ O soudnictví a postavení soudců“ v době stanného práva na základě příkazu předsedy Nejvyššího soudu ze dne [datum] [číslo]„ O změně místní příslušnosti soudů v době stanného práva“) na předvolání (zveřejněném na oficiálním webovém portálu justice) nedostavil, listiny mu proto nemohly být doručeny (byť se dle části 6 čl. 501 občanského soudního řádu Ukrajiny považují za doručené) a jeho výslech proveden. Dne [datum] bylo proto v souladu s právními předpisy Ukrajiny rozhodnuto o vrácení dožádání bez vyhovění.

4. Podle § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”) k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.

5. Soud po přezkoumání výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že v projednávaném případě byly naplněny podmínky ust. § 389 odst. 1 z. ř. s., a v řízení o rozvod manželství je možno pokračovat i bez provedení výslechu manžela, neboť jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi (a v současné době se jeví nemožným). Stanovisko manžela k návrhu se zatím sice soudu nepodařilo zjistit, má se však za to, že mu návrh byl (ve smyslu dle části 6 čl. 501 občanského soudního řádu Ukrajiny) doručen alespoň fikcí a on tak dostal možnost k němu zaujmout postoj. S ohledem na omezení vycestování služby schopných mužů, a vzhledem k válečným operacím, a z toho plynoucím omezením poštovních služeb, pak nelze v dohledné době očekávat účast manžela u jednání před podepsaným soudem, a zřejmě ani doručení alespoň písemného stanoviska manžela k věci. Protože se tedy manžel v důsledku obsazení místa jeho předpokládaného pobytu okupační mocností a mobilizace vojenské služby schopných osob, spojené se zákazem vycestování mimo území Ukrajiny, tedy pro překážky trvalejší povahy, nemůže řízení účastnit, nezbyla soudu než jej považovat pro účely řízení o rozvod manželství ve smyslu § 29 odst. 3 občanského soudního řádu za účastníka, jehož pobyt není znám.

6. S ohledem na výše citované závěry pak usnesením ze dne [datum] rozhodl o pokračování v přerušeném řízení, a zároveň ustanovil manželovi opatrovníkem k zastupování v tomto řízení, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

7. Při jednání manželka na návrhu setrvala, na odůvodnění odkázala. Při výslechu uvedla, že než uzavřeli manželství, choval se budoucí manžel vzorně, nepil a nakupoval jí ovoce. Situace se změnila hned na oslavě uzavření sňatku, kde manžel začal pít a z pohledu manželky pak už s tím nepřestal. Hned následující den po svatbě odešel s manželčiným dítětem na návštěvu ke kamarádovi, zpět jí oba přivedla Městská policie, manžela úplně opilého. Ona pak manžela vyhodila, ten jí začal nadávat a vyhrožovat, jak jí, tak její matce propíchal pneumatiky. Jeden návrh na rozvod už podala, pak manželovi dala šanci, kterou on ale nevyužil. V mezičase mezi návrhem prvým a druhým návrhem na rozvod manželovi stanovila podmínky, za kterých bude ochotna v manželství pokračovat. Omlouval se jí a sliboval, že nebude pít, za těchto podmínek ona byla ochotna v tom manželství pokračovat. Snaha o zlepšení však manželovi nevydržela déle než dva dny, prakticky celé léto pak s ním byly problémy, pořád vyhrožoval. Když podávala druhý návrh, už s manželem nebydlela, o návrhu ale věděl. Z jejího pohledu se o obnovu manželství nesnažil, to, že zmizel z České republiky, zjistila, až v důsledku opadnutí výhružek z jeho strany. Nyní se jí občas, tak jednou za půl roku, ozve. Je přesvědčena, že manželství je rozvráceno a jeho obnova nemožná. Má za to, že o manželství s ní vlastně nestál a zřejmě jejím prostřednictvím jen chtěl získat občanství. Rozhodně to nevypadalo, že by v manželství s ní pokračovat chtěl, i snubní prsten nechal v zástavě, aby získal peníze na cestu domů a jí pak sdělil, že pokud prsten chce, má si ho ze zástavy vykoupit. Za hlavní příčiny považuje užívání alkoholu, ztrátu důvěry k manželovi a také vyhrožování násilím manželce a jejím blízkým z jeho strany. Sama má za to, že se na rozvratu manželství nepodílela nijak. Navrhla, aby manželství bylo rozvedeno a aby žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo. Opatrovník manžela se k návrhu, s ohledem na výslech manželky a nezájem manžela o další setrvání v manželství, připojil. Vyjádřil přesvědčení, že soud vyčerpal jemu dostupné procesní prostředky, které měly zajistit, aby se manžel – opatrovanec o podání návrhu a vedení řízení dozvěděl, a z výslechu navrhovatelky lze odvodit, že o konání řízení o rozvod manželství je zřejmě i informován. Z výslechu navrhovatelky rovněž vyplývá, že manželství svůj účel zjevně neplní a že zřejmě ani jeho obnovu nelze očekávat. Situace popsaná navrhovatelkou odůvodňuje závěr o tom, že rozvrat manželství je zřejmě dán, a že je i v zájmu opatrovance, manželství rozvodem ukončit. Opatrovanec zjevně o obnovu a pokračování v manželství zájem nejeví, neboť občasné projevení zájmu o blaho manželky vážný zájem o obnovu manželství neindikuje. O tom že je manželství rozvráceno, pak v zásadě svědčí i to, že manželé spolu cca 3 roky nežijí a žádný z nich ani neprojevuje vážnou snahu tento stav změnit. Navrhl manželství rozvést, a že žádnému z účastníků nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení.

8. Dle oddacího listu bylo účastníky uzavřeno výše uvedené manželství, u manželky jako manželství první, u manžela další. Z manželství se dle tvrzení manželky nenarodilo žádné dítě.

9. Dle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 téhož zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Dle § 687 téhož zákona (1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. (2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Dle § 688 manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Dle § 689 manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. Dle § 690 každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

10. V posuzovaném případě soud považuje za prokázané, že manželství účastníků v současné době neplní své společenské, ekonomické ani sociální funkce. Manžel se k návrhu nevyjádřil, s manželkou není dlouhodobě v kontaktu, o jeho zachování zjevně nestojí. Manželka vyjadřuje přesvědčení, že obnovu manželství nepovažuje za možnou. Soud došel k závěru, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Co se týče příčiny rozvratu manželství, dospěl k závěru, že manžel porušil povinnost manželů se vzájemně podporovat, udržovat rodinné společenství a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Rozvrat započal v souvislosti s problémy manžela s užíváním alkoholu, nedostatkem úcty k osobě manželky, vrcholící snahou o její ovládání a podrobení svým příkazům. Odmítavý postoj manželky a snahu se mu vyhnout pak manžel vyhodnotil jako odmítnutí své osoby, na což reagoval, zjevně i v souvislosti se zneužitím alkoholu, fyzickým napadáním manželky a poškozováním majetku jejího i jí blízkých osob. Toto chování vedlo k tomu, že jej manželka vykázala ze společné domácnosti, jeho odchod ze společné domácnosti pak byl už jen přirozeným vyvrcholením nastolené situace. Zejména manžel tedy dle názoru porušil svou povinnost manželku ctít, respektovat její důstojnost, povinnost manželů vzájemně se podporovat, udržovat rodinné společenství a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Manželé vzájemně ztratili důvěru i vztah k sobě, rozešli se a manželství se tak stalo nezvratně rozvráceným. Protože soud shledal zákonné podmínky pro rozvod manželství za splněné, žalobě vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.