10 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 054 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 564 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 6. 6. 2024 částkou 1 914 Kč, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč od 25. 4. 2024 do 24. 7. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 25. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 25. 4. 2024 do zaplacení, s náhradami účelně vynaložených nákladů v částce 300 Kč, se smluvní pokutou v částce 1 996 Kč a se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 30 478 Kč od 25. 4. 2024 do 5. 6. 2024 kapitalizovanou částkou 1 280,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 34 054 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne 27.10.2023 žalovanému poskytla částku 27 500 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Zbytek poskytnutých peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvního úroku Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 30 478 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 451 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 27 027 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 24. 4. 2024, ke kterému neuhrazená jistina činila 27 027 Kč a dluh na splátkách 3 451 Kč (splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 914 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 537 Kč). Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27 027 Kč + 1 537 Kč, což v součtu činí na jistině 28 564 Kč a na úrocích 1 914 Kč. Žalobce dále nárokuje smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč ode dne následujícího po ni zesplatnění úvěru (25. 4. 2024) do okamžiku jejího úplného zaplacení, konkrétně pak úrok odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28 % ode dne 25. 4. 2024, a po 90-ti dnech po Dni zesplatnění úvěru do zaplacení v souladu ustanovením § 122 odst. 4 ZoSÚ požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení. Dále nárokuje přiznání náhrady účelně vynaložených nákladů za každou odeslanou upomínku, tedy celkem částku ve výši 300 Kč (3 x 100,-Kč), jednorázové smluvní pokuty za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, ve výši 499 Kč, maximálně do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (tj. do 24. 4. 2024), tedy za prodlení se 4 splátkami úvěru po 499 Kč celkem ve výši 1 996 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek, obojí ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tedy smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 30 478 Kč od 25. 4. 2024 do 5. 6. 2024 ve výši 1 280 Kč.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným, po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve výši 30 000 Kč, na jejímž základě dne 27. 10. 2023 žalovanému poskytla částku 27 500 Kč. Provize zprostředkovatele byla sjednána ve výši 2 500Kč, poplatek za sjednání smlouvy ve výši 3 000Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet se smluvním úrokem ve výši 27,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč vždy do 20. dne každého kalendářní měsíce, počínaje 20. dnem následujícího měsíce, v byl úvěr poskytnut. Sjednány byly rovněž poplatky ve výši 100 Kč (mimo jiné) za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Dále bylo sjednáno, že za „opomenuté platby“ bude účtován zákonný úrok z prodlení a) z dlužné splátky úvěru ode dne následujícího po dni stanoveném pro uhrazení příslušné splátky, b) z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni, ve kterém se Úvěr stane v důsledku prodlení Zákazníka splatným, smluvní úrok, smluvní pokuta, a) za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a to za každý den prodlení (s tím, že dlužnou splátkou úvěru je míněna každá jednotlivá splátka nebo i její část, se kterou se dostane prodlení), b) v případě, kdy se Úvěr stane v důsledku prodlení Zákazníka splatným ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení, c) na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru ve výši 499 Kč (za předpokladu, že úvěr z důvodu prodlení není splatný a souhrn takto uplatněných smluvních pokut v rámci kalendářního roku, v němž nebo v jehož části byl v prodlení se zaplacením příslušné měsíční splátky je nižší než 3 000 Kč), a že platí, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut nepřesáhne součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru a nebude výší než 200 000,-Kč, účtována náhrada účelně vynaložených nákladů, a) které poskytovateli vznikly v souvislosti s prodlením, kdy se jedná o poplatky uvedené výše jako Veškeré případné další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr jako Sazebník poplatků přičemž u poplatek za Každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek je v každém jednotlivém případě splatný okamžikem odeslání upomínky Zákazníkovi pro nesplácení splátek. Dopisem ze dne 26. 2., 24. 3. 2023 a 24. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (poslední výzva byla zároveň oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou. Tou vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 478 Kč, smluvních pokut celkem ve výši 998 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč. Dle evidence žalobkyně činila ke dni zesplatnění dlužní jistina 27 027 Kč a dluh na splátkách 3 451 Kč (sestávající z dlužných úroků 1 914 Kč a dlužné splátky jistiny 1 537 Kč), celkový dluh na jistině je tak dle evidence žalobkyně 27 027 Kč + 1 537 Kč, tj. 28 564 Kč.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z.. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl vrátit v 40 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

6. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

7. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

8. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z..

9. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

10. Protože sjednaný smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč považuje za odpovídající citované judikatuře, soud žalobě i v této části vyhověl.

11. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

12. V případě nárokovaných účelně vynaložených nákladů vymáhání – upomínání ve výši á 100 Kč, kdy žalobkyně nárokuje za 3 odeslané písemnosti celkem 300 Kč, soud posoudil jejich výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který mají plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalovaného. V tomto směru tedy soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě i v této části vyhověl.

13. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti 4 x 499 Kč za prodlení s úhradou splátek, a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.

14. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud opět uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti 0,1 % denně z dlužné částky, i dobu, za kterou je nárokována, a dospěl k závěru, že i sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.

15. Pokud dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení, i jeho výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Soud proto žalobě i v této části vyhověl a žalobci přiznal právo i na jejich úhradu, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 054 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.