10 C 269/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 81 391,76 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 391,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 81 391,76 Kč od [datum] do zaplacení, a se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 81 391,76 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 384 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 81 391,76 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a právním předchůdcem žalovaného byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - Konsolidace půjček (dále jen„ Smlouva“). Dle čl. I. Smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Právní předchůdkyně žalovaného výslovně prohlásila, že se s nimi seznámila a že s nimi souhlasí. V souladu s čl. II. a IV. Smlouvy poskytla [příjmení] právnímu předchůdci žalovaných úvěr ve výši 187 000 Kč. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků právní předchůdkyně žalovaného, zbývající část úvěru jí byla poskytnuta neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. IV. Smlouvy. Právní předchůdkyně žalovaného se v čl. II. Smlouvy zavázala hradit [anonymizováno] úroky z poskytnutého úvěru ve výši 15,9 % p.a., dle čl. II. a IV. Smlouvy se zavázala platit i poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši určené Smlouvou a sazebníkem. Ve Smlouvě si právní předchůdkyně žalovaného sjednala i pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázala hradit [anonymizováno] poplatek ve výši uvedené v čl. II. Smlouvy. Dle čl. II. Smlouvy byla povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky, splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky se právní předchůdkyně žalovaného zavázala splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Dle Smlouvy a dle čl. 22) produktových podmínek byla povinna zajistit na svém běžném účtu dostatek peněžních prostředků k úhradě splatných smluvních závazků a, dle VOP, byla současně povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. V důsledku úmrtí právní předchůdkyně žalovaných [příjmení] využila svého práva, sjednaného v čl. 45a VOP, a smlouvu ke dni [datum] ukončila. Ode dne následujícího po dni ukončení smlouvy, tj. od [datum], požaduje žalobce také zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 82 038,82 Kč s přísl. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 81 391,76 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení v částce 1 435,58 Kč, úroků ve výši 15,9 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 81 391,76 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z dlužné částky ve výši 81 391,76 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum].

2. Usnesením ze dne [datum], které nabylo dne [datum] právní moci, rozhodl podepsaný soud o tom, že bude v řízení na straně žalované pokračováno s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], kterému bylo jako jedinému dědici usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce – smluvní dlužnici [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum]. Tímto rozhodnutím se [jméno] [celé jméno žalovaného] stal účastníkem řízení jakožto právní nástupce zemřelé dlužnice.

3. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum], žalovaný reagoval dne [datum] sdělením:„ … Z nalezených písemností z pozůstalosti: Smlouva o úvěru s pojištěním splácet, včetně úmrtí ze dne [datum]. Úvěr pojištěn u [právnická osoba] – nedošlo k plnění pojistky O půjčce mi není nic známo, matka dlouhodobě pracovala a bydlela v Německu … Před i v době úmrtí matky, ale i poté, jsem byl ve výkonu trestu v [obec]. Matka byla v LDN [obec]. Nemohl jsem z mé strany vyřizovat úřední věci. Případné písemnosti jsem nemohl převzít. …“.

4. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne [datum] k doplnění žalobních tvrzení o to, zda, a pokud ano, jak bylo zohledněno pojištění [jméno] [příjmení], sjednané pro případ smrti v čl. V. odst. 1., odst. 2. smlouvy ve prospěch [právnická osoba] jako obmyšlené osoby, v jaké výši bylo vyplaceno oprávněné osobě pojistné plnění a jak bylo započteno na konkrétní pohledávky plynoucí z předmětné smlouvy, z jakého důvodu nepostačovalo pojistné plnění na úplnou úhradu pohledávek plynoucích z předmětné smlouvy, jakým způsobem byla stanovena vymáhaná pohledávka konkrétně na částku 81 391,75 Kč a na částku 647,06 Kč z titulu kapitalizovaných úroků z prodlení. Současně s doplněním tvrzení bylo žalobkyni uloženo písemně označit důkazy k prokázání žalobních tvrzení, minimálně však tvrzení o tom, jakým způsobem byla stanovena vymáhaná pohledávka.

5. Výzvě žalobkyně částečné vyhověla podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že dle čl. II. odst.

1. Smlouvy ve spojení s čl. III. Smlouvy poskytla [příjmení] dne [datum] právní předchůdkyni žalovaného úvěr v celkové výši 187 000,00 Kč, z něhož byla částka ve výši 152 210,71 Kč použita na úhradu dosavadních závazků právní předchůdkyně žalovaného a zbývající část jí byla vyplacena na její běžný účet. Právní předchůdkyně žalovaného se v souladu s čl. II. odst.

3. Smlouvy zavázala celkovou výši poskytnutého úvěru splatit v 40 pravidelných anuitních měsíčních splátkách po 6 053 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum], a to, v souladu s čl. II. odst.

4. Smlouvy, včetně poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 376 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalovaného na předmětný úvěr uhradila celkem 161 082,73 Kč, dlužná jistina ve výši 81 391,76 Kč tedy představuje poskytnutý úvěr, ponížený o veškeré platby na jistinu (tj. 187 000,00 Kč – 105 608,24 Kč). Způsob zápočtu úhrad a jeho správnost žalobkyně doložila přehledným tabulkovým přehledem. Ke dni zesplatnění, tedy za dobu od [datum] do [datum], [příjmení] vyčíslila nesplacené úroky z úvěru ve výši 15,9 % ročně z částky 81 391,76 Kč, na částku 674,06 Kč. Zbývající část uložených povinností splnila žalobkyně podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že pojistné plnění na základě pojištění právní předchůdkyně žalovaného pro případ jejího úmrtí vyplaceno nebylo, ačkoli pojistná událost byla právním předchůdcem žalobce pojišťovně nahlášena (dle sdělení právního předchůdce žalobce dne [datum]). Pojišťovna ničeho nevyplatila, žalobci ani právnímu předchůdci žalobce není znám důvod, proč. Navrhl proto, aby se soud pojišťovny na okolnosti vztahující se pojištění úvěru právní předchůdkyně žalovaného, uplatnění pojistné události a důvodu nevyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny, dotázal.

6. Žalobkyně opakovaně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k jednání, nařízenému na den [datum], 9:00 hod., se však nedostavila (omluvu neúčasti doručila soudu do datové schránky dne [datum] v 9:4 4:43 hod.). Žalovaný na výzvu, aby se ve smyslu § 115a o.s.ř. vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nereagoval, k jednání se, ačkoli předvolání k němu převzal dne [datum] do vlastních rukou, bez omluvy nedostavil. Žádost o odročení jednání ze dne [datum], odůvodněnou tvrzením, že se právnímu zástupci žalobkyně„ … přes veškeré úsilí nepodařilo do této chvíle zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů v [obec] a okolí (Mgr. [jméno] [příjmení]) …“, podepsaný soud ignoroval, neboť to byl žalobce, kdo trval na nařízení jednání, a bylo proto jeho povinností, aby se k požadovanému jednání dostavil. Uvedených důvodů proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel z toho, že na svých stanoviscích trvají, a rozhodoval na základě listinných důkazů, založených ve spise.

7. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a předchůdkyní žalovaného (dále jen„ dlužnice) byla dne [datum] řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, částečně za účelem konsolidace dřívějších závazků předchůdkyně žalovaného, částečně bezúčelně, kombinovaná se smlouvou o pojištění schopnosti splácet. Součástí smlouvy jsou dle smluvních ujednání i všeobecné obchodní podmínky a všeobecné produktové podmínky. Dlužnici byl poskytnut úvěr ve výši 187 000 Kč za podmínek, rekapitulovaných v odst. 1. a 5. tohoto rozsudku. Spotřebitelský úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za případně odeslané upomínky a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 15,9 % ročně měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou. Ke dni [datum] (datum zesplatnění úvěru) činil dluh částku 81 391,76 Kč. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalovanému, jakožto právnímu nástupci dlužnice, vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 82 038,82 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 81 391,76 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 647,06 Kč, a dále úroků z úvěru ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 81 391,76 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky ve výši 22 189 Kč od [datum] do zaplacení. Usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], jako jedinému dědici, potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce – smluvní dlužnici [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum]. Tímto rozhodnutím se [jméno] [celé jméno žalovaného] stal odpovědným za veškeré závazky zemřelé dlužnice. Dle sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] byla [jméno] [příjmení] v rámci pojistné smlouvy [číslo] pojištěna pro případ pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnaní, invalidity III. stupně a úmrtí. Dne [datum] byla [právnická osoba], škodní událost a to úmrtí pojištěné, bez potřebných povinných dokladů, nutných k posouzení. Dne [datum] požádala pojišťovna o sdělení kontaktní osoby po zemřelé [jméno] [příjmení] notářku Mgr. [jméno] [příjmení], která dne [datum] pojišťovnu informovala, že ve věci pojistného plnění má komunikovat s [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Pojišťovna žalovaného dne [datum] vyzvala k doložení podkladů pro posouzení nároku na pojistné plnění, tuto žádost pak dne [datum] zaurgovala. Z důvodu nedodání potřebných dokladů, byla dne [datum] škodní událost odložena a oznamovatel škodní události, [právnická osoba], o tomto byl vyrozuměn. Z těchto důvodů nebyla škodní událost dosud posouzena a není proto ani známo, zda nárok na pojistné plnění vznikl či nikoli. Pokud by byly potřebné doklady doloženy, bylo by možné škodní událost posoudit.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

9. Soud má za prokázané, že žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřel s předchůdkyní žalovaného smlouvu o poskytnutí úvěru, kombinovanou s pojištěním schopnosti úvěr splácet, a že ta na jejím základě prostředky i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu se smlouvou, smluvními a úvěrovými podmínkami, žalobkyně po smrti předchůdkyně žalovaného prohlásila úvěr za splatný. Žalovaný jakožto univerzální dědic a právní nástupce předchůdkyně žalovaného nedodal podklady pro posouzení důvodnosti nároku na úhradu závazku v rámci vzniku pojistné události – úmrtí jeho předchůdkyně, ani nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinen vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i další smluvní nároky žalobkyní vyčíslené, zejména sjednaný smluvní úrok z úvěru. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení stanoveného dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 384 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 070 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 391,76 Kč sestávající z částky 4 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 400 Kč ve výši 4 914 Kč.