10 C 276/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 36 332,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 332,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 332,25 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 054 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 332,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektrické energie v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 11. 3. 2024 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaná provádí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Následkem toho vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Dne 24. 11. 2023 byla v odběrném místě ukončena smlouva o dodávce elektrické energie vystaven příkaz na demontáž u v. č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datu 24. 11. 2023 (VT 3 433 kWh a NT 4 729 kWh). Dne 11. 3. 2024 byl, při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 4 028 kWh a NT 5 655 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 108 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, (rozdíly stavů VT a NT) x cena za 1 kW dle § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 359/2020 Sb., konkrétně takto: ((4 028,0 kWh – 3 433,0 kWh) + (5 655,0 kWh – 4 729,0 kWh)) x 15,03329 Kč/kWh = 1 521 kWh x 15,03329 Kč/kWh = 22 865,64 Kč. Výše dlužné platby za příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru, stanovená jako rozdíl v platbách nebo platby, činí celkem: 820,90 Kč.Provozovatel distribuční soustavy má právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 12 645,71 Kč vč. DPH představuje součin hodinové sazby za práci kontrolní techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo (součin sazby v Kč/km a ujeté vzdálenosti), případně částka za vypracování znaleckého posudku, za přezkoušení elektroměru autorizovaným metrologickým střediskem. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou a jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Souhrnnou fakturu žalobce uhradil. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 36 332,25 Kč, skládající se ze škody z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 22 865,64 Kč vč. DPH, platby za příkon 820,90 Kč a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč vč. DPH. Žalobcem byla vystavena dne 18. 3. 2024 faktura č. , hodnota, , splatná dne 8. 4. 2024, která byla žalované doručena. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z titulu náhrady škody doporučeným dopisem ze dne 22. 4. 2024. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, požaduje žalobce i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury č. , hodnota, , tj. od 9. 4. 2024. Dne 28. 5. 2015 byla žalované odeslána předžalobní výzva k plnění.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit a byl proto usnesením zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Z předložených listin plyne, že mezi Žalovanou a žalobkyní byla dne 17. 3. 2023 uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 23_NN_1010710829Z. Odběrné místo bylo specifikováno adresou , adresa, , a číslem , hodnota, . Podle protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 11. 3. 2024 plyne, že na základě ukončení smlouvy na dodávku elektřiny byl demontován nepřístupný elektroměr. Po provedené demontáži bylo odběrné místo řádně zajištěno KP 01 a prostředky proti neoprávněné manipulaci. Odběrné místo bylo před započetí kontroly řádně zaplombováno. Technici dále provedli kontrolu hlavní domovní skříně, a neměřené části elektroměrového rozvaděče a zapojení v odběrném místě, vše bez závad. Zde osazený elektroměr vyhověl zkoušce zátěže. Na vývodní straně elektroměru nebylo měřením zjištěno žádné vracejících se cizí napětí. Mezi hlavní domovní skříní a hlavním jističem před zde osazeným elektroměrem bylo měřením zjištěno souhlasné zatížení na všech třech fázích. Dle oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 11. 3. 2024 činil stav elektroměru při demontáži (T1) 4 028 kWh a (T2) 5 655 kWh, Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa s informací o demontáži měřícího zařízení a poučením, že odběrem vznikla škoda, jejíž výše byla vyčíslena na celkem částku 36 332,25 Kč, skládající se ze škody z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 22 865,64 Kč vč. DPH, platby za příkon 820,90 Kč a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč vč. DPH, byla žalované zaslána s datem 14. 3. 2024. Dne 18. 3. 2024 byla žalobcem vystavena faktura č. , hodnota, na částku 36 332,25 Kč, splatná dne 8. 4. 2024. Upomínka o úhradu této částky byla žalované zaslána s datem 28. 5. 2024.

4. Podle ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. § 51 (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (, právnická osoba, případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.Dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (, právnická osoba, neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí , právnická osoba, vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. , právnická osoba, stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie.

5. V dané věci soud dospěl k závěru, že se žalovaná dopustila neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. , právnická osoba, zákona č. 458/2000 Sb., neboť došlo k odběru bez právního důvodu poté, co právní důvod odpadl, prováděný bez měřicího zařízení z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, je proto ve smyslu odst. 3) téhož ustanovení jakožto osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škoda byla určena v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny částkou 36 332,25 Kč, k jejímuž uhrazení do 8. 4. 2024 byla žalovaná vyzvána fakturou ze dne 18. 3. 2024 č. , hodnota, . Vzniklou škodu však řádně a včas neuhradila a dostala se tak s úhradou do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu a související náklady včetně úroku z prodlení z této částky v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti..

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 054 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 454 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.