10 C 304/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce A , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , zastoupená Jméno Zástupce B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že vlastníkem plotu, který tvoří rozhradu mezi pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , zapsanými na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, Katastrálním pracovištěm , adresa, , a mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , zapsanými na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , je žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 98 754,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově - na náhradu nákladů důkazu vytyčovacím náčrtem a geodetickým elaborátem, ze složené zálohy částku 10 000 Kč, a na náhradu nákladů státem zálohovaných, vzniklých případně v souvislosti s tímto důkazem či jeho provedením před soudem, a složenou zálohou nepokrytých, částku jejíž výše bude učena v samostatném usnesení, které bude vydáno, jakmile bude přesná výše těchto nákladů známa, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově - na náhradu nákladů důkazu vytyčovacím náčrtem a geodetickým elaborátem, ze složené zálohy částku 10 000 Kč, a na náhradu nákladů státem zálohovaných, vzniklých případně v souvislosti s tímto důkazem či jeho provedením před soudem, a složenou zálohou nepokrytých, částku jejíž výše bude učena v samostatném usnesení, které bude vydáno, jakmile bude přesná výše těchto nákladů známa, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 9. 2021 domáhá určení, že vlastníkem plotu, který tvoří rozhradu mezi pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a mezi pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, je žalobkyně, a práva na náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že je žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahrada o výměře 607 m2, vše zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná je pak vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. 1268 (rodinný dům); pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2, vše zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně vyslovovala přesvědčení, že do jejího výlučného vlastnictví patří i oplocení pozemku, tvořené kovovými sloupky s pletivem, umístěné na hranici pozemků žalobkyně a žalované a tvořící rozhradu mezi pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , všech v katastrálním území , adresa, . Své vlastnické právo žalobkyně dovozuje z měřičského náčrtu č. , hodnota, , jež je součástí podkladů katastru nemovitostí, a který dle jejího přesvědčení potvrzuje, že oplocení na hranici pozemků bylo zbudováno a náleží vlastníku pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , tedy žalobkyni. Žalobkyně své vlastnické právo k předmětné rozhradě opírá i o opis znaleckého posudku ze dne 8. 12. 1976, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , adresa, pro účely ocenění nemovitosti č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), stojící na parc. č. , hodnota, , a zahrady p. č. , hodnota, , obojí v k. ú. , adresa, . V posudku se znalec zabýval samotným domem č. p. , Anonymizováno, a dále i ploty, a žalobkyně z opisu znaleckého posudku dovozuje, že „vlastnické právo předmětného plotu náleží bezpochyby“ jí. Žalobkyně své vlastnické právo předmětného plotu opírá dále i o znalecký posudek č. , hodnota, – , Anonymizováno, ze dne 29. 7. 1986, vypracovaný znalcem , jméno FO, , rovněž za účelem ocenění nemovitosti (rodinný dům) č. p. , Anonymizováno, na st. p. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Z tohoto posudku pak vyplývá, že předmětem ocenění nebyl pouze rodinný dům, ale i oplocení.Z těchto důvodů je žalobkyně přesvědčena o svém vlastnickém právu k předmětnému oplocení, a žalobu podává za účelem potvrzení svého vlastnického práva, aby mohla plnit svoji povinnost stanovenou v ustanovení § 1026 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy udržovat rozhradu na vlastní náklady v dobrém stavu.1.

1. K v žalobě bylo připojeno vyjádření z 2. 8. 2020, ve kterém žalobkyně tvrdí, že rodinný domek č. p. , Anonymizováno, s pozemkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, koupila s manželem v roce 1977, nastěhovali se po jeho opravě v roce 1978 a v roce 1980 vybudovali kůlnu. Ta byla postavena zády ke kůlně sousedů, která je již dnes zbouraná a její kůlna nyní tvoří část plotu. Veškeré úpravy prováděli ve shodě s bývalou obyvatelkou paní , jméno FO, a s otcem současné žalované. Žalobkyně tvrdila, že existovala domluva, že až sousedi zbourají svou kůlnu, která měla stát na pozemku žalobkyně, nechají udělat novou výměru a strana žalující zřídí nový plot. Tato dohoda však nebyla naplněna. Po vybudování kolny strana žalujícím opravovala a vyměňovala některé sloupky ve spodní části zahrady. Tyto práce dělal manžel žalobkyně za účasti syna , jméno FO, , který pak tytéž sloupky v roce 2019 vyměnil za nové. V roce 2000 žalobkyně odešla do zahraničí a plot zůstal bez údržby a oprav. Tvrdila, že u kůlny byl plot ze strany žalované úmyslně posouván kvůli vydržení pozemku.

2. Tehdejší právní zástupkyně žalované ve vyjádření ze dne 6. 1. 2022 uvedla, že nárok neuznává. Požadavek žalobkyně je třeba posuzovat ve dvou rovinách. Tou první je určení vlastnictví věci, tj. oplocení, druhou pak vyslovení závěru o tom, že toto oplocení je rozhradou, tj. určuje hranici mezi nemovitostmi obou účastnic.1.

1. Ve vztahu k vlastnictví oplocení, žalovaná žaloba postrádá informaci o materiálu, délce a stavu oplocení, které má být předmětem řízení. Již řadu let je oplocení ve špatném stavu, z větší části zbývá jen rezavé pletivo a několik sloupků, o kterých žalovaná dlouhodobě tvrdí, že je žalobkyně svévolně přemisťuje. Kratší část oplocení v části stavebních parcel obou účastnic podle názoru žalované skutečně je vlastnictvím žalobkyně, k této části se žalovaná jako vlastník nehlásí a nikdy tuto část nepovažovala za své vlastnictví. Tvrdí však, že tato část oplocení není provedena na hranici pozemků, ani na pozemku žalobkyně, naopak bylo posunuto směrem do jejího pozemku. Delší část oplocení žalobkyně považuje tuto část oplocení za své vlastnictví. Dovozuje to zejm. z měřičského náčrtu č. , hodnota, z 2.12.2009, z něhož je zřejmé, že oplocení mezi pozemky č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , a č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , je vlastnictvím vlastníka pozemků č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, když vlastníkem těchto dvou pozemků je žalovaná.1.

2. Ve vztahu k charakteru oplocení jako rozhrady mezi majetky obou účastnic žalovaná tvrdí, že žalobkyně části oplocení likviduje, přemisťuje a snaží se posunout stavbu do pozemku žalované. Tato činnost žalobkyně trvá již několik let, tudíž stopy po přesunování nejsou již v terénu patrné. Žalovaná však tvrdí, že disponuje fotografiemi, které prokazují dlouhodobé zásahy žalobkyně do trasy oplocení. Žalovaná v tomto směru žádala soud o ochranu před zásahy žalobkyně do držby v řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v , jméno FO, pod čj. , spisová značka, . V něm bylo mj. konstatováno, že některé sloupky oplocení zcela chybí, takže i z tohoto důvodu oplocení jako takové nemůže určit, kudy vede hranice mezi pozemky. Tam, kde nejsou sloupky oplocení, je pouze pletivo, které se, bez ukotvení, prohýbá a vytváří boule, a které v tomto stavu nedává žádnou informaci o tom, kudy vede hranice mezi pozemky účastnic. Přestože bylo v usnesení č. j. , spisová značka, z 30. 10. 2019 žalobkyni uloženo nemanipulovat s předmětným oplocením, žalobkyně svévolně odstranila sloupek na hranici pozemků obou účastnic a sousedního pozemku (v rohu), u něhož došlo na jednání soudu na místě ke shodě, že tento sloupek skutečně je hraniční.1.

3. Žalovaná má k předloženým znaleckým posudkům z roku 1976 a 1986, následující výhrady:Posudek z r. 1976 oceňuje jakési oplocení v délce 80 metrů, aniž by bylo řečeno, o oplocení jaké části jakého pozemku se jedná. V tomto roce je oplocení údajně 14 let staré, neudržované ve špatném stavu. Posudek z r. 1986 oceňuje oplocení na východní straně pozemku, neurčuje, kterou část východní strany má na mysli, celková délka je 27 metrů, ač tato hranice má úplně jiné rozměry. Opět se dle tohoto posudku jedná o oplocení 15 let staré, aniž by byl vyhodnocen vztah k oplocení, které deset let předtím bylo již 14 let staré. Tvrzení žalobkyně nereflektuje rozpory mezi jí předloženými posudky, ani se nevypořádává s historií oplocení po r. 1986, tj. za období posledních 35 let.1.

4. Naopak její odkaz na měřičský náčrt č. , hodnota, prokazuje vlastnické právo žalované k plotu mezi zahradami obou účastnic.1.

5. V září 2021 žalovaná upozornila žalobkyni na neoprávněnost jejího jednání, kdy opět došlo k zásahu na hranici pozemků ze strany žalobkyně, a to odstranění nikoliv částí oplocení, ale přímo materiálu pod oplocením, čímž došlo opět k posunutí sloupku plotu. V tomto dopise také žalovaná upozornila žalobkyni na neoprávněnost odstranění rohového sloupku. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Na vyjádření reagovala žalobkyně replikou z 10. 2. 2022. V ní konstatovala, že žalobkyně pojala vyjádření k žalobě jako možnost otevřít již skončené řízení, týkající se určení hranice pozemků, když mělo dojít ze strany žalobkyně k posunutí hranice pozemků. Žalobkyně byla nucena podat žalobu na určení vlastnictví plotu, aby tak mohla provést opravu plotu, který je v dezolátním stavu. Skrze plot, který je zrezlý, a na mnoha místech děravý, utíká pes žalobkyně, je však také ohroženo rozdělení pozemků, neboť plot tvoří faktickou rozhradu pozemků. S ohledem na vyhrocené vztahy účastníků je účelné, aby plot byl v odpovídajícím stavu, neboť v důsledku jeho dezolátního stavu dochází ke sporům ohledně samotné hranice pozemků. Pozastavila se nad tím, že žalovaná tvrdí, že je vlastnicí plotu, svá tvrzení však opírá pouze o měřičský náčrt č. , hodnota, ze dne 2. 12. 2019 a nenavrhuje další důkazy k prokázání svého tvrzení. Žalobkyně považuje takové tvrzení za ryze účelové. Pokud má žalovaná za to, že je vlastnicí plotu, považuje za minimálně podivné, proč nezahájila opravu plotu, minimálně výměnu oplocení, kdy by se jednalo o výdaj v nízké výši. Žalobkyně již několikrát projevila snahu a zájem o opravu plotu, byla připravena nést i veškeré náklady spojené s jeho opravou, žalovaná s tím však nesouhlasila a na její návrh zdejší soud rozhodl o uložení povinnosti zdržení se rušení držby oplocení. Jelikož v rámci daného řízení neurčil, kdo je vlastníkem plotu, plot, který tvoří rozhradu mezi pozemky, nadále chátrá a rozpadá se. Zároveň navrhla provést důkaz výslechem dvou svědků, kteří svépomocí stavěli a budovali předmětný plot a mají tedy možnost se vyjádřit k tomu, kdy a jakým způsobem byl plot postaven a komu tedy svědčí vlastnické právo k plotu. Žalobkyně sdělila, že ji celá situace mrzí „… a to tím spíše, že tato má zájem o to, aby došlo ke zvelebení vzájemného soužití mezi účastníky, kdy má zájem na důchod si zajistit klidné a ničím nerušené bydlení, nicméně žalovaná přestože v domě ani nebydlí, pak tato nemá zájem cokoliv rekonstruovat a budovat a jen vždy vše negativním způsobem odmítá a nemá zájem na konstruktivním řešení, tím spíše, když by veškeré náklady nesla žalobkyně, což je pro žalobkyni z hlediska selského rozumu zcela nepochopitelné a proto tímto apeluje na žalovanou, zda je na místě skutečně vést vleklý soudní spor namísto toho, aby žalobkyně zajistila na vlastní náklady opravu předmětného plotu. …“. S ohledem na to má žalobkyně za to, že žaloba je důvodná a navrhuje, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náklady řízení.

4. Dne 30. 3. 2022 nebylo jednání zahájeno a soud se pokusil o smírné řešení sporu. Účastníkům sdělil, že pro určení režimu vlastnictví plotu může být rozhodné, kdy konkrétně byl postaven a že dokazování k tomuto údaji by mohlo být komplikované a náročné. Dále poukázal na to, že ve vyjádření žalované je konstatováno, že kratší část oplocení je považována za nepochybně ve vlastnictví žalobkyně a že není zřejmé o jako část má jít. S odkazem na judikát Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 05. 2020 sp. zn. , spisová značka, (byť se jedná o úpravu vztaženou k dělící zdi) konstatoval, že s velkou mírou pravděpodobnosti nebude možno nade vší pochybnost prokázat, kdy a kým byl plot zbudován, a že v konečném důsledku může jít o plot považovaný za společný. S ohledem na naznačené komplikace soudce vyzval účastníky k úvahám ke smírnému řešení sporu a konstatoval, že možným řešením by bylo nové zaměření vlastnické hranice a vystavění buď to společného plotu na spojnicích vytýčených bodů, nebo plotu, vybudovaného jednou z účastnic sporu, v přiměřené vzdálenosti od vytýčených bodů směrem do pozemku jí vlastněného, případně vystavění plotů za stejných podmínek každou z účastnic na svém pozemku.1.

1. Právní zástupkyně žalované kratší část oplocení, od bodu mezi domy obou účastnic do bodu na rohu kolny nejblíže přiléhajícím, dle vytyčovacího návrhu z 28. 08. 2011 o prostor mezi body , Anonymizováno, prohlásila za nesporně vlastněnou žalovanou. Za další nesporný bodem pak označila druhý roh kůlny, který je vyznačen bodem , Anonymizováno, .1.

2. Právní zástupkyně žalované předložila originál vytyčovacího návrhu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , žalobkyně originál geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Na nespornosti tohoto, důkazu se obě účastnice shodly, kopie geometrického plánu proto byly založeny do spisu a originály vráceny.1.

3. Účastnice navrhly, že spor je možno vyřešit poté, co bude na zakázku soudu provedeno nové zaměření vlastnické hranice pozemků mezi body , Anonymizováno, , Anonymizováno, tak, že následně by každá z účastnic zbudovala vlastní oplocení, jehož podpůrná konstrukce by měla být zřízena vždy ve stejné vzdálenosti východně a západně od hrany vytyčovací kotvy.1.

4. Účastnice, souhlasily, aby vytýčení vlastnické hranice bylo provedeno na zakázku soudu společností Geodezie Český západ s. r. o., s tím, že se tak stane poté, co bude uhrazena záloha na náklady tohoto důkazu, kterou soud po konzultaci s geodetickou firmou, vyměření každé z účastnic rovným dílem. Účastnice se dále shodly na tom, že vytýčení hranice má být provedeno v prostoru mezi body , Anonymizováno, v jedné polovině vzdálenosti a mezi body , Anonymizováno, ve vzdálenosti tří metrů od každého z předchozích kotvících bodů. jednání bylo proto následně odročeno na neurčito za účelem obstarání podkladů pro vyměřen zálohy na provedení zaměření vlastnické hranice, vyměření a úhradu zálohy a stanovení termínu k zaměření vlastnické hranice v terénu přibraným znalcem, případně za účelem zahájení jednání pokud by z jakéhokoliv důvodu dojednaný postup nebylo možné uskutečnit.

5. Podáním ze dne 5. 4. 2022 žalovaná sdělila, že „… po zhodnocení průběhu a výsledku jednání soudu dne 30. 3. 2022 … dospěla k názoru, že je to pouze ona, kdo činí ústupky a kompromisy ve věci sporů s žalobkyní, a proto přehodnotila svůj souhlas s dalším postupem, navrženým panem soudcem, a sděluje, že nesouhlasí s tímto postupem a navrhuje, aby bylo ve věci jednáno dle žaloby. …“.

6. Soud Geodezii Český západ s. r. o. požádal o vyjádření k tomu, zda je schopna provést zaměření a vytýčení vlastnické hranice pozemků mezi body , Anonymizováno, a mezi body , Anonymizováno, -, Anonymizováno, včetně případného vytýčení průběhu stávajícího faktického průběhu rozhrady, pokud bude zjištěno, že je průběh rozhrady odlišný od průběhu zaměřené a vytýčené vlastnické hranice nad úroveň stanovené minimální odchylky vytýčení zapsané hranice pozemku v terénu. Dále požádal o informaci s jakou maximální přesností (odchylkou od středu vyměřovací linie nebo bodu) lze zaměření a vytýčení hranice provést, zda, v případě, že dojde k odchylce průběhu vytýčené vlastnické hranice a zjištěného průběhu stávající rozhrady nad úroveň stanovené minimální odchylky vytýčení, lze provést zaměření průběhu rozhrady takovým způsobem, aby bylo možno stanovit, jaké části průběhu rozhrady se nacházejí na pozemcích výlučně jen jedné z účastnic, a tuto skutečnost zaevidovat v Katastru nemovitostí, např. prostřednictvím pravomocného rozsudku o určení vlastnictví, jaké podmínky pro úspěšné a bezproblémové splnění zakázky by měl soud vytvořit, zda vůbec, případně v jakém časovém horizontu, by byla vaše společnost zakázku schopna zpracovat, a jaká by byla odhadovaná cena.

7. Přípisem ze dne 22. 8. 2022 Geodezie Český západ s. r. o. soudu sdělila, že ve věci určení vlastníka plotu, tvořícího rozhradu mezi pozemky p.č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , „… o uvedenou realizaci nemá naše společnost zájem. Vzhledem k uvedenému nepovažujeme za nutné odpovědět na dotazy vznesené ve vaší žádosti. …“, a doporučila soudu obrátit na některého ze znalců v oboru geodezie a katastru nemovitostí, nebo ZKI (Zeměměřický a katastrální inspektorát).

8. Následně soud se stejnou žádostí oslovil nejprve , právnická osoba, , v. o. s., se sídlem , adresa, , a následně její členy, , jméno FO, a , jméno FO, . Na výzvu reagoval pouze , jméno FO, , kterého pak soud, se souhlasem účastníků, usnesením ze dne 8. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 28. 8. 2023, přibral jako osobu autorizovanou k vykonávání zeměměřičských činností, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků. Uložil mu zároveň, aby písemně do 40 dnů od doručení usnesení zaměřil a v terénu s maximální možnou přesností vytýčil průběh vlastnické hranice pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, zapsaných na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , všechny nemovitosti vedené Katastrálním úřad pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , vymezené body , Anonymizováno, , určenými vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , mapový list č. , hodnota, -, datum, , v prostoru vymezeném body , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , určenými vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, , datum, , zaměřil průběh stávajícího faktického umístění rozhrady (plotu). Pro případ, že by se stávající faktický průběh rozhrady, způsobem převyšujícím mezní polohovou chybu, faktický průběh rozhrady odlišuje od průběhu vlastnické hranice, vymezené body , Anonymizováno, , Anonymizováno, určenými vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , aby s maximální možnou přesností v příslušné grafické podobě a formě zachytil průběh vlastnické hranice pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , a pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , a průběh stávajícího faktického umístění rozhrady, včetně určení konkrétních bodů, v nichž se průběh vlastnické hranice a faktický průběh rozhrady protínají, zhotovil geometrický plán, v němž bude odlišný průběh vlastnické hranice pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , a pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, a průběh stávajícího faktického průběhu rozhrady, polohopisně lokalizován způsobem umožňujícím zanesení do Katastru nemovitostí. Každé z účastnic soud uložil povinnost složit na náklady důkazu zálohu ve výši 6 000 Kč.

9. Dne 26. 9. 2023 žalobkyně soudu sdělila, že se obrátila na příslušný Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, s žádostí o sdělení, jakým způsobem a na základě jakých skutečností a zjištění katastr nemovitostí určuje a následně i zaznamenává průběh hranice pozemků při obnově katastrálního operátu a dále, jakým způsobem katastr určuje vlastnictví rozhrady. Obdržela stanovisko, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že: „Katastrální úřad neeviduje vlastnictví rozhrad. Neuvádí je do žádného protokolu… Katastrální úřad pouze při obnově operátu novým mapováním v náčrtech vyznačí příslušnost existující rozhrady ke konkrétnímu pozemku na základě sdělení vlastníků pozemků. Nicméně opakuji: rozhrady nejsou předmětem evidence katastru nemovitostí a náčrty vzniklé při obnově operátu nelze pokládat za listinu dokladující vlastnictví rozhrady.“ Z předloženého dokumentu je tedy zřejmé, že zeměměřičský náčrt nedeklaruje vlastnictví plotu, jedná se pouze o informaci některého z vlastníků pozemků, a aby bylo dosaženo zápisu takové informace, není ani třeba, aby všichni dotčení vlastníci tuto informaci potvrdili. Dále to, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo v rámci obnovy katastrálního operátu ke shodě o průběhu a vlastnictví hranice je zřejmé taktéž ze soupisu nemovitostí č. , hodnota, , kde je mimo jiné uvedeno, že: „Část hranice s LV , Anonymizováno, sporná“. Z výpisu z katastru nemovitostí je pak zřejmé, že vlastníkem nemovitostí č. LV , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je právě žalovaná a součástí toho LV je pozemek p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Měřičský náčrt č. , hodnota, se týká „… zcela jiných nemovitostí a jak je zřejmé z měřičského náčrtu , Anonymizováno, , je tento označen „Náčrt o zjišťování průběhu hranic č. , hodnota, (tedy soupis nemovitostí č. , hodnota, ), Zápisník podrobného měření č. , hodnota, “, tedy žalobkyně opakovaně uvádí, že ani z měřičského náčrtu , Anonymizováno, ve spojení se soupisem nemovitostí 210/náčrtem o zjišťování průběhu hranic 210 nevyplývá, že by žalobkyně někdy souhlasila s tím, že sporná rozhrada patří žalované. …“. Na dotaz na , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Oddělení metodiky a kontroly, bylo žalobkyni potvrzeno, že rozhrady nejsou předmětem evidence katastru nemovitostí a jejich vyznačení ke konkrétnímu pozemku provede úřad pouze na základě sdělení vlastníka dotčeného pozemku. Z uvedeného opětovně vyplývá, že žalobkyně ani nemusela být přítomna, když žalovaná uváděla, že je vlastníkem sporné rozhrady. V další části podání žalobkyně vypočítává údajné nekalé jednání žalované, tuto část však pro své rozhodnutí soud považuje za zcela nepotřebnou, stejně jako reakci žalované na toto vyjádření, neboť se omezila pouze na výhrady vůči pro soud irelevantním tvrzením žalobkyně.

10. Při jednání dne 12. 12. 2023 soud opět připomněl, že pro určení režimu vlastnictví plotu může být rozhodné, kdy konkrétně byl postaven a že dokazování k tomuto údaji by mohlo být komplikované a náročné. Ze znaleckých posudků vyplývá, že plot byl ve špatném stavu v roce 1976 i 1985, a že byl opravován a upravován. Ze zaměření, které soud provedl, zcela nepochybně plyne, že hranice pozemků probíhá plně po vlastnické hranici, dokonce se zachováním nejnižší povolené odchylky měření. Z pohledu soudce je tak nesporné, že plot skutečně vytyčuje hranice pozemků, a nehodlá se v tomto řízení zabývat nesouvisejícími námitkami, např. námitkou, že nebylo správně určeno vlastnictví k 10 až 14 metrům čtverečním pozemků, nebo požadavku žalobkyně na „neprodlený zásah soudu“ spočívající v zamezení vstupu osob z pozemku žalované na pozemek žalobkyně a „vyřešení navýšení pozemku za a pod kolnou“ žalobkyně, či požadavkem žalované na „to, aby žalobkyně svá tvrzení prokázala, anebo se omluvila za neprokázané lži a pomluvy“. Soud účastnice s těmito námitkami odkázal na uplatnění jejich požadavků samostatnými návrhy, splňujícími podmínky ust. § 42 a 79 o. s. ř. Soudce znovu vyzval účastníky k úvahám ke smírnému řešení sporu a konstatoval, že dle nově provedeného zaměření vlastnické hranice stojí rozhrada (v rámci nejnižší povolené odchylky měření) přesně na hranici pozemků účastnic, a otázka jejího vlastnictví tak bude zcela závislá na schopnosti každé z účastnic řízení prokázat tvrzení o tom, že rozhrada (plot) byl buď některou z nich nově vybudován, nebo obnoven na základě dříve existujícího vlastnického práva. Doporučil přemýšlet o tom, zda má smysl provádět navržené dokazování svědeckými a účastnickými výpověďmi, neboť je pravděpodobné, že soud dojde k závěru, že v podstatě není schopen říct, jestli plot existoval či zanikl, jestli se nestavěl znovu nebo jej někdo více či méně upravoval a v jakém rozsahu. Geometrické náčrty nejsou z hlediska katastru nemovitostí evidencí vlastnictví čehokoliv, v tomto případě plotu. Na druhou stranu z náčrtů plyne, že, dle prvního z nich (z 17. – 20. 4. 1961), v roce 1961 plot zřejmě náležel k nemovitosti, kterou nyní vlastní žalovaná, v devadesátých a nultých letech (náčrt č. , hodnota, z 22. 4. 2009) pak, podle druhého náčrtu, zřejmě náleží (či je evidován, jako náležející) k pozemkům žalobkyně. Z náčrtů ve vztahu k vlastnictví plotu tedy nebude možné vycházet. Dle dostupné judikatury (byť jde o judikaturu ke zdi) není-li zřejmé, kdo rozhradu zřídil, považuje se za společnou. Zejména to platí v situaci, kdy byla rozhrada zřízena za působnosti obecného zákoníku občanského, když je pravděpodobné, že v projednávaném případě tomu bylo právě tak. Znamená to, že každému ze sousedů - spoluvlastníků náleží rozhrada do jedné poloviny hloubky, což však je u drátěného plotu a ocelových sloupků obtížně použitelné. Stávající problém to tedy patrně nevyřeší, nicméně pokud budou strany trvat na tom, aby byla rozhrada určena jako jejich výlučné vlastnictví, může se stát, že může soud na jejím základě dospět k závěru, že se jedná o vlastnictví společné.1.

1. Právní zástupce žalobkyně na dotaz na možnost smírného řešení sdělil, že žalobkyně je připravena, za užití firmy, která se zabývá budováním plotů, do dvou dnů, na stávající hranici, klidně za přítomnosti žalované, vybudovat nový plot (betonový v přirozené barvě), do výšky 1,8 až 2 m, a to výlučně na náklady žalobkyně. Jedná se o část od kolny ke konci pozemku (mezi body č. , hodnota, -, Anonymizováno, a č. , hodnota, -, Anonymizováno, ), protože žalovaná učinila nesporným, že oplocení mezi domem a kůlnou je ve vlastnictví žalobkyně. Od žalované žádá pouze souhlas s vybudováním na stávající hranici.1.

2. Na dotaz soudu žalovaná tuto variantu prohlásila za nepřijatelnou, protože dle dostupných listin je vlastnická hranice sporná. Chce stavět plot už od roku 2006, žalobkyně jí k tomu nikdy nechtěla podepsat souhlas a stavbu na jejím pozemku jí stavební úřad neumožnil. Nyní by sice se stavbou na vlastním pozemku problém nebyl, ale hranice pozemku je jinak, než byla. Žalované byla umožněna 10 minutová přestávka ke konzultaci s právní zástupkyní. O obnovení průběhu jednání žalovaná souhlasila s postavením plotu „od kůlny dolů“ (v prostoru od bodu č. , hodnota, po bod č. , hodnota, -, Anonymizováno, / č. , hodnota, -, Anonymizováno, ). Požadovala zároveň , aby „… byl podobným způsobem vyřešen i problém plotu od domu ke kůlně. Nyní sloupek je vychýlen do mého pozemku, navíc je tam otevřená branka. …“.1.

3. Právní zástupce žalobkyně odsouhlasil že podél hranice na pozemku žalobkyně bude postaven plot, po celé délce, kromě prostoru za kůlnou, tedy, jak v bodě č. , hodnota, -, Anonymizováno, , tak v bodě č. , hodnota, -, Anonymizováno, .K dotazu soudce žalovaná tuto variantu označila za vyhovující, požadovala však „… vyřešit bod na rozhraní budov (, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Ten je už asi 3× nebo 4× označený a já chci, aby přišel soudní znalec v oboru stavebnictví a určil přesně, kde končí moje obvodová stěna rodinného domu. …“. Po připomenutí, že to se již určovalo ve věci , spisová značka, , a že to soud v tomto řízení řešit nebude, a nastínění možných variant dalšího průběhu řízení žalovaná sdělila, že proběhla asi 3 vytýčení, poslední značka, kterou udělal pan , jméno FO, , je umístěna tak, že je ona už celkem spokojená, „… ale protože tam přesahuje polystyren žalobkyně, chtěla jsem, aby bylo přesně zjištěno, kudy vede moje nosná zeď. Chci zajistit, aby nedocházelo k dalším a dalším excesům, aby se opravdu zjistilo, kde končí má obvodová stěna. …“. Po připomenutí, že existuje pravomocný rozsudek (zdejšího soudu č. j. , spisová značka, a Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, ), dle kterého k žalované nic nepřesahuje, že průběh středu společné zdi byl znalcem přesně vytýčen a že to s tím, odkud kam povede plot, nesouvisí, uvedla, že „…Ona si může dát plot až za konec zateplení, tedy na můj pozemek. …“.1.

4. Po připomenutí, že rozsudek soud prvého stupně byl potvrzen, v důsledku čehož není ohledně přesahu zateplení co řešit, neboť tam, kde zateplení končí, končí i vlastnictví žalobkyně, a že nyní nabízená varianta nabízí zřízení nového plotu na pozemku žalobkyně a šanci problém definitivně vyřešit trvalým způsobem, navíc zcela k tíži žalobkyně, žalovaná sdělila: „… Tady jsou špatné vztahy, tak jsem to chtěla mít přesně. ...“. Žalované byla umožněna 15 minutová přestávka ke konzultaci s právní zástupkyní. O obnovení průběhu jednání právní zástupce žalobkyně navrhl dohodu, dle které se plot bude stavět na pozemku žalobkyně, tedy na západ od vyznačených hranic pozemků. Žalovaná opět vyjádřila s navrženým postupem, souhlas s tím, že se jí jedná o to, „… aby to bylo přesně, to uděláme pak, po jednání. …“. Objednala si geodeta, který bez ohledu na stávající sloupky, na její vlastní náklady, vytýčí na místě lomové body, protože pan , jméno FO, ty značky dal zase na původní sloupky, protože je musí dát na pevné body, a pevné body jsou pouze ty sloupky. Po připomenutí, že přípustná tolerance je 40 cm, tzn., že značku musí přeci v prostoru umístit do kruhu o průměru 40 cm, žalovaná uvedla, že problém je v tom, že ta tolerance připadla paní , jméno FO, . Právní zástupce žalobkyně prohlásil st tím, že je žalobkyně ochotna se zavázat, že, bude-li hranice vyznačena jinak, bude odchylku akceptovat, za předpokladu, že tentýž závazek učiní žalovaná.1.

5. K dotazu, které zaměření bude platit, pokud se stávající a nejnovější vytýčení rozejdou (třeba i ve prospěch žalované), a kam se plot umístí, uvedla, že platit by mělo poslední (její) měření. Ví, že je všecko proti ní, již stávající tolerance je dána z jejího pozemku, neboť se neustále posunovaly sloupky. Docílit tím nechce změny, ale jistoty, že bez ohledu na ty stávající sloupky tam někdo udělá body.Právní zástupce žalobkyně zpochybnil, že by nějaký geodet na místě umístil do terénu značky jen na základě přání a představ žalované. V rámci té tolerance může hraniční body dát jak na pozemek žalobkyně, tak na pozemek žalované. Řízení bylo zahájeno jako určení vlastnictví toho plotu, protože žalobkyně chtěla, aby plot byl rozhradou, tzn., aby bylo určeno vlastnictví. Protože rozhodnutí je v nedohlednu, slevila ze svého žalobního návrhu a souhlasí s tím, že plot vybuduje na svém pozemku, a už ji vlastně nezajímá, jak spor dopadne, protože plot bude stavět na svém. A v této situaci žalovaná stavbu podmiňujete novým vytyčováním hranice.Soud připomněl, že pokud by dostal zakázku, že má hranici vytyčit bez ohledu na stávající terénní okolnost tím, že na ni umístí značky, takové zadání splnit může, a to s přesností, kterou mu umožní kalibrace jeho přístroje. V mezích tolerance tak může existovat další zaměření, které pro výsledek sporu (komu patří sloupky a pletivo) nebude mít žádnou relevanci, neboť ten je závislý na tom, kdo prokáže, že plot postavil nebo jej udržoval, nebo, že špatný plot obnovil či opravil, jinak řečeno, kdo oplotil.1.

6. Žalovaná se následně pokusila opět řešit špatné vztahy účastnic, což soud s odkazem na to, že se jedná o předmět přestupkového řízení, žaloby pro pomluvu, trestní řízení, řízení o náhradu nemajetkové újmy, nikoli řízení o určení vlastnictví, nepřipustil.1.

7. Oběma účastnicím bylo umožněno poradit se se svými rodinnými příslušníky, sedícími ve veřejnosti. Žalovaná se následně dotázala zda by se „… tolerance, kterou odkopal pan , jméno FO, , ... (při) odkopání sloupků a (která) … je přiřknuta paní , jméno FO, ... mohla vrátit mě tak, jak byly původně sloupky. …“.Po upozornění, že nevíme, kde byly původně sloupky, a když byl na pozemku v roce 2019 soudce, byly sloupky zarostlé v trávě, tam kde jsou teď, předložila fotodokumentaci s tvrzením, že jsou nové sloupky na jiných místech, než byly původní, a jsou zakopány "k ní". Soudce konstatoval, že i tak je změna umístění sloupků mezích měrné odchylky.Na dotaz právní zástupce žalobkyně, zda to znamená, že by chtěla určit průběh hranice 40 cm západně od stávajícího plotu, a až za touto čarou by měla žalobkyně plot stavět na svém pozemku, žalovaná souhlasila s tím, že tak byla určena původní hranice z roku 2001. Právní zástupce žalobkyně takovou možnost odmítl s tím, že v takovém případě má být zahájeno jednání.1.

8. Právní zástupci navrhli odročení jednání, to proto bylo odročeno, aniž by bylo zahájeno.

2. Při jednání dne 22. 2. 2024 již žalovanou zastupoval nový právní zástupce. Ten uvedl, že po konzultaci s žalovanou by souhlasil s řešením navrženým žalobkyní, tedy zbudováním betonového plotu z předpřipravených plotovek, a předložil návrh, jak by plot mohl vypadat. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že tato nabídka platila při minulém jednání, nyní již neplatí a žalobkyně požaduje, aby bylo o žalobě rozhodnuto a určeno, že ona je vlastníkem plotu.Žalobkyně sama sdělila, že plot je její, protože si ho koupila, a už zahájila kroky k jeho opravě. Potřebuje už vztyčit jen dva sloupky a natáhnout pletivo, a její plot bude opraven. Pokud si chce žalovaná postavit betonový plot, ať si ho klidně postaví, ale na své náklady a na své straně hranice.Soud ji poučil o tom, že vlastnictví plotu je sporné, bez ohledu na to, zda žalobkyně je přesvědčena, že kdysi plot zakoupila či nikoli. Pro vlastnictví bude rozhodné, která ze stran prokáže, že plot opravovala či upravovala nebo obnovila, neboť není pravděpodobné, že by se jednalo o původní plot z doby vzniku obou obytných domů účastnic. To, že zabetonovala nové sloupky bez souhlasu žalované samo o sobě nepotvrzuje vlastnictví plotu, a ona může být vystavena riziku nové žaloby z rušené držby za účelem zabránění rekonstrukce plotu do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě. Soudu se přijatelným kompromisem jeví maximálně natažení nového pletiva na stávající sloupky, tedy bez instalace sloupů dalších, a byla vyzvána ke zvážení možných nabídek kompromisu ze strany žalované. Žalobkyně prohlásila, že už toho má dost, plot je její a ona si ho opraví.2.

1. S ohledem na odmítavý postoj žalobkyně bylo zahájeno jednání, při němž obě strany na svých stanoviscích setrvaly.2.

2. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, při účastnickém výslechu uvedla, důvod, proč je přesvědčena, že je plot její, je to, že jej ho dvakrát zaplatila a protože se o něj starali a opravovali ho. Tvrdila, že plot opravovali a upravovali pouze oni, a nechápe, „… co dalšího by pořád ještě měla prokazovat …“. S bývalým manželem v roce 1977 (jako manželé Drncovi) nemovitost koupili na základě již citovaného znaleckého posudku. Tehdy plot platili poprvé, podruhé ho zaplatila po svém rozvodu, tedy v roce 1986. Ke této platbě se vztahuje druhý znalecký posudek. V době, kdy dům koupili, kůlna ještě nestála, postavili ji později. Někdy mezi roky 1980 – 1986 syn vyměňoval sloupek, který je dnes lomovým bodem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , a ještě některý další sloupek.2.2.

1. Výslech byl přerušen, neboť přes zákaz soudu a opakované upozornění, že není v pozici, kdy nad rámec účastnického návrhu může ovlivnit průběh jednání, žalobkyně jednací síň opustila s konstatováním, že „…už na to nemá nervy, že po ní pořád někdo něco chce, pořád po ní někdo žádá, aby něco prokazovala, a ona není malý parchant, aby si v 70 letech nechala říkat co kdo má a nemá dělat. …“.2.2.

2. Po 5 minutách se žalobkyně do jednací síně vrátila. Soudem byla poučena, aby další projevy a stanoviska k průběhu řízení učinila až po konzultaci se svým právním zástupcem.2.2.

3. Před svévolným opuštěním jednací síně žalobkyně sdělila, že „… na žalobě už netrvá, protože už toho má plné zuby, protože to trvá moc dlouho a ona už chce mít klid. …“. Protože si je soud vědom toho, že toto prohlášení bylo učiněno v emočním vypětí, doporučil žalobkyni, aby stanovisko k těmto svým projevům, zaujala až po konzultaci s právním zástupcem. Poučil ji, že stávající vyjádření podle obsahu lze hodnotit buď jako rozhodnutí žalobkyně v řízení nepokračovat a nechat soud rozhodnout na základě dosud provedených důkazů, nebo jako rozhodnutí o zpětvzetí žaloby. Pokud by byl projev posouzen jako zpětvzetí žaloby znamenalo by to, že by soud musel uložit žalobkyni povinnost zaplatit žalované kompletní náklady řízení, protože ke zpětvzetí žaloby, a v důsledku toho k zastavení řízení, by došlo v důsledku jednání žalobkyně. Pokud by měl být projev posouzen ve smyslu „pokračujte v řízení, ale beze mě“, není výsledek řízení jasný, a nelze ani vyloučit, že by v řízení byla žalobkyně úspěšná. Žalobkyni sděleno, že soud nehodlá jakékoliv její stanovisko ve věci vyslechnout před tím, než věc probere se svým právním zástupcem a za tím účelem byla vyhlášena přestávka.2.2.

4. V jednání bylo pokračováno poté, co žalobkyně soudu sdělila, že je se soudcem „… do určité míry ochotna mluvit, do určité míry ne. …“.2.

3. Dle žalobkyně se na údržbě plotu strana žalovaná nepodílela. Mezi lety 1995 – 1997 došlo ke zbourání druhé kůlny a k posunutí plotu, který do té doby byl definován zadní stěnou nyní zrušené kůlny, na zadní stěnu kůlny žalobkyně. Tento plot se ale následně rozpadl. S údržbou plotu jí zhruba do začátku 90 let asistoval pan , jméno FO, , zmiňovanou úpravu z 80 let si pamatuje její syn (narozený , datum, ), protože on se na ni podílel.Žalovaná s tvrzením žalobkyně nesouhlasila. V roce 1968 plot obnovovali její otec , jméno FO, s kamarádem , jméno FO, , oba jsou již po smrti, asistoval jim přitom její bratr , jméno FO, . Nesouhlasí ani s tím, že by ke zničení plotu, který mezi pozemky byl, došlo v souvislosti s jeho posunutím a stářím. Mezi pozemky sice byl dřevěný plot, posouvat ho ale nebylo třeba, protože jak kůlna žalobkyně, tak kůlna její, byly postaveny těsně vedle sebe. Ke zničení plotu došlo v důsledku odkopávání terénu ze strany pozemku žalující strany v prostoru kolem lomového bodu č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Samotná kolna se bourala v 90 letech, asi mezi roky 1992 – 1994.2.

4. Při výslechu žalovaná , Jméno žalované, uvedla, že je přesvědčena, že plot patří jí. Od babičky vím, že domek sloužil dvěma generacím, a že tyto rodiny si tak plot stavěly tak, jak považovaly za potřebné. Dle archivu, tyto domy byly vystavěny v roce 1942, údajně pro navrátivší se německé obyvatele.V roce 1968 otec s přítelem plot opravovali a obnovovali. Předpokládá, že se o jeho údržbu starali i později z toho co měli k dispozici.V části od domu ke kolnám byl původně dřevěný plot, který navazoval na dvě německé kolny postavené zadními stranami k sobě (předložila soudu fotografie dispozice popsaného místa, ze kterého pravdivost informace plyne). Ty dvě původní kolny stály zády k sobě, na své straně pak kůlnu žalobkyně zbořila a vybudovala stávající. Přesouvání plotu proto k jeho zničen vést nemohlo.Následně byl dřevěný plot , jméno FO, zbourán a nahrazen plotem z dřívějších plotových dílců oplocení do ulice. Protože v plotě byla branka, kterou syn žalobkyně užíval ke vstupu na pozemek žalované, přidala k tomu ze své strany rovněž branku, zajištěnou provazem. K zamezení pohybu syna žalobkyně na pozemku to však nevedlo. Právě v přímé souvislosti s návratem , Anonymizováno, , jméno FO, a kvůli jeho vstupům na pozemek plot vyztužili druhou brankou. Ze stejných důvodů pod kůlnu přidávali ocelový rám s pletivem z původně do ulice směřujícího oplocení a původní dřevěnou branku, která sloužila jako nepohyblivá rozhrada.Nevylučuje ani, že nějakou opravu a údržbu od 70 až do počátku 90 let prováděla i strana žalující.Když dům získala, někdy v roce 1990 – 1991 jej začala opravovat, kolaudovala v roce 1996. Už tehdy jí advokát radil, aby plot zřídila, nebylo to však možné, protože dle tehdejších předpisů to bez souhlasu souseda na hranici nešlo.Cca do roku 2008 velké problémy nebyly, začaly až po digitalizaci, která tehdy proběhla.Na údržbě se po roce 2012 podíleli pánové , jméno FO, a , jméno FO, .O plot se starali rovněž, sloupky sice neměnili, ale pletivo opravovali určitě. Tam kde ke změně hranice nedošlo, plot v nějaké podobě existoval a oni jej upravovali a opravovali.V posledních 10 letech prováděli jen nenutnější opravy či úpravy, jako ono vyztužování plotu, aby ke ní pan , jméno FO, nechodil, a drátování pletiva. Výměny sloupků neprováděla, byť už je má dlouhou dobu připravené, kvůli probíhajícím soudům. Později žalobkyně začala sloupky vyměňovat a v souvislosti s tím posouvat vlastnickou hranici a ona se snažila vyřešit, z jejího pohledu nejasnou, vlastnickou hranici definitivně.Úmysl plot budovat seznatelným způsobem deklarovala vůči katastru nemovitostí i stavebnímu úřadu, úmysl plot vybudovat plyne i z toho, že stále má sloupky na něj připravené v garáži.2.

5. Se souhlasem právních zástupců účastníků bylo první jednání přerušeno.

3. Podáním ze dne 18. 4. 2024, doručeným soudu dne 19. 4. 2024, podal právní zástupce žalované ve věci vyjádření. V něm vyjádřil údiv nad obraty a změnami stanovisek žalobkyně. Konstatoval, že žalobkyně žádá o určení jejího vlastnického práva k plotu, aniž by prokazovala naléhavý právní zájem na takovém určení vlastnictví, spočívající v tom, že by se bez něj stalo její právní postavení nejistým, což rozhodně splněno není. Dovozuje, že lze žalovat na plnění (např. dle ust. § 1026 o. z. na uložení povinnosti opravy či obnovení rozhrady, nebo dle ust.§ 1027 obč. zák., na uložení povinnosti oplotit pozemek) a není tak splněna podmínka přípustnosti určovací žaloby dle ust. § 80 o. s. ř.. Připomněl, že dne 22. 2. 2024 žalobkyně výslovně žádala soud o okamžité skončení sporu s tím, že „…na žalobě už netrvá, protože už toho má plné zuby, protože to trvá moc dlouho a ona už chce mít klid…“, a že zaplatí náklady řízení, což nemá jít vyložit jinak než jako zpětvzetí žaloby, na jehož základě měl soud toto soudní řízení skončit. K tomu však nedošlo, neboť soud zhodnotil projev žalobkyně jako neuvážený, což však žalovaná nepovažuje za správný postup. Pokud žalobkyně chtěla soudní řízení nechat zastavit, žalovaná by se tomu nebránila, protože považuje soudní spor za zcela zbytečný a nic neřešící.3.

1. Požadoval, aby se, při respektování výše zmíněné ustálené judikatury, soud zabýval tím, jaký smysl, účel a efekt má tento soudní spor (zda určovací žaloba má preventivní povahu, zda je zárukou odvrácení budoucích sporů účastnic tohoto řízení, zda nepředstavuje jen zbytečné rozmnožování sporů atd.). Žalovaná je toho názoru, že není splněna ani základní podmínka pro úspěšnost tzv. určovací žaloby, když zde není dán ani naléhavý právní zájem na určení vlastnictví předmětného plotu. Učinil sporným, jakou právní jistotu dá žalobkyni soudní určení, že plot je či není její, či dokonce, že plot je společný. Žalovaná je přesvědčena, že soud nemůže v daném případě překročit návrh žalobkyně, a pokud by žalobu nezamítl pro namítanou absenci naléhavého právního zájmu, pak je třeba ji zamítnout i v případě, kdy žalobkyně neprokáže zcela jasně, že je to ona, kdo je vlastníkem plotu. To se zatím prokázat nepodařilo, a obě účastnice trvají na tom, že plot je jejich, protože se podílely na jeho vybudování, údržbě a obnově. Připomněl, že soud může dle ust. § 153 odst. 2 překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, což zde však nepřichází v úvahu. Soud v daném řízení nemůže rozhodnout o něčem, co nenavrhuje ani žalobkyně a ani žalovaná, tj. o určení předmětného plotu jako plotu společného. Žalovaná je přesvědčena, že za situace, kdy je vymezena jasná hranice pozemků, „… nedává daný soudní spor o starý poničený plot, resp. o určení vlastnického práva žalobkyně k němu, vůbec žádný smysl a nemůže být dána ani preventivní funkce určovací žaloby. …“. Pokud by k tomu byly splněny podmínky ust. § 1028 občanského zákoníku, žalobkyni nic nebránilo podat žalobu na určení hranic mezi pozemky. Každá strana sporu si může postavit na vlastní náklady svůj plot na hranicích svého pozemku, případně může vzniknout, po dohodě stran sporu, nový plot přímo na hranici pozemků, na jehož vybudování by se obě účastnice společně podílely a náklady na jeho vybudování si rozdělily, takové uspořádání však žalobkyně zmařila. Není tedy zcela jasné, co chce žalobou docílit, „… když všechno nasvědčuje tomu, že jí jde zcela protiprávně a v rozporu s dobrými mravy pouze o to, aby se zakonzervoval stav daný její manipulací s plotem v minulosti, což (s odkazem na ust. § 1, ust. § 2, ust. § 3, ust. § 6 a ust. § 8 o. z.) nelze akceptovat …“.3.

2. Uvedl dále, že žalovaná si je vědoma toho, že (ve smyslu ust. § 614 o. z.) nemůže vznést námitku promlčení, v této souvislosti však znovu konstatuje, že v dané určovací žalobě žádnou naléhavost nelze shledat. Stav, který ohledně plotu existuje, trvá již mnoho let, řešení situace ohledně plotu tak „… nemůže být vůbec naléhavé a tedy nemůže být dán žádný naléhavý právní zájem na určení vlastnictví plotu, …“, a nejsou tak splněny podmínky ust. § 80 o. s .ř.. Vyjádřil podiv nad tím, že žalobkyně řeší tuto situaci (s určením vlastnického práva žalobkyně k plotu) až po celé řadě let nyní. Žalovaná má za to, že jde pouze o další šikanózní jednání žalobkyně vůči žalované, resp. o jednání, jež je v rozporu s dobrými mravy a je nepoctivé.3.

3. Shrnul, že dle ustálené judikatury naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ust. § 80 občanského soudního řádu má preventivní charakter, a nemůže být proto zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Jen tehdy, kdy se určením, že tu právní vztah je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak žalobě na plnění, je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Nelze-li tedy v konkrétním případě (jako v projednávané věci) očekávat, že určovací žaloba povede k odpovídající nápravě sporného vztahu a k odvrácení budoucích sporů účastníků, pak nebude dán ani naléhavý právní zájem na takovém určení, a takovou určovací žalobu je třeba zamítnout.3.4. „Z opatrnosti“ navrhl provedení důkazů výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a to ke stavbě, obnově a údržbě předmětného plotu v minulosti, geodeta , jméno FO, , k jeho zaměření hranic pozemků na základě zadání soudu. Žalovaná je dále připravena znovu předložit soudu i fotodokumentaci k plotu a jeho okolí se svým komentářem. Žalovaná z uvedených důvodů nadále navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání plné náhrady nákladů soudního řízení.

4. Při jednání dne 24. 4. 2024 soudce konstatoval, že na rozdíl od strany žalované je přesvědčen, že naléhavý právní zájem na řešení otázky spoluvlastnictví či výlučného vlastnictví rozhrady je dán právě v projednávané věci. Bez toho, že bude na jisto postaveno, zda je rozhrada ve výlučném vlastnictví jedné z účastnic nebo, v případě, že se pro takové rozhodnutí nepodaří zajistit důkazy, ve spoluvlastnictví obou účastnic, není možné aktuálně probíhající spory o průběh hranice a vlastnictví rozhrady definitivním způsobem vyřešit.4.

1. Žalovaná upozornila, že od roku 2005 se její hlavní pozemek neustále zmenšuje, což je podle ní důsledkem zásahu žalobkyně. Stejně tak mění velikost vydrženého pozemku. Chce tím demonstrovat, že ke změnám výměr pozemků dochází jen na úkor jejího vlastnictví.Právní zástupce žalované upozornil, že předložené důkazy ohledně sporů mezi účastnicemi dokumentují aktuální vztahy mezi nimi a mám za to, že i tyto vztahy mohou a mají vliv na naléhavý právní zájem na žalobě a že mohou mít vliv i na rozhodnutí o předmětu sporu. Navrhl provedení místního šetření ve vztahu k možným změnám v průběhu sporné rozhrady, případě hranice pozemků.Právní zástupce žalobkyně uvedl, že změna výměr pozemků žalované s jednáním žalobkyně nijak nesouvisí. Plot je instalován stále na stejném místě, což považuje doposud provedenými důkazy za prokázané, navržené místní šetření proto považuje za nadbytečné.4.

2. Při výslechu svědek , jméno FO, , syn žalobkyně, uvedl, že plot s tátou v 80. letech, tedy mezi roky 1985 – 1986, vyměnili 3 sloupky, protože odrezly. Takto s otcem vyměnili sloupek 3. (lomový bod č. , hodnota, -5), 7. a 9 (které zaměřeny nebyly). Po předestření vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -337/2011 souhlasil s tím, že první kroužek na plánku, který soudu předložil, je totožný s lomovým bodem č. , hodnota, -3, druhý s lomovým bodem č. , hodnota, -4 a třetí s lomovým bodem č. , hodnota, -5. Tento sloupek byl měněn jak v 80. letech, tak mezi lety 2018 až 2019, a proto jsou u něho křížky dva. Na nové sloupky s otcem vrátili pletivo původní a původní pletivo je na místě až do současné doby. Další úpravy plotu prováděli s , jméno FO, někdy v letech 1988 – 1989, víceméně mezi lomovými body 3 a 4, a to zvednutím pletiva, které spadlo. , jméno FO, k nim chodíval mezi lety 1986 – 1992 nebo 1993, nad rámec uvedeného ale s plotem už nic dalšího nedělal. Po roce 1992 odstraňoval náletové dřeviny v plotě, a při té příležitosti uřízl višeň, která plotem prorůstala. Kmen té višně použil jako sloupek a na místo, asi v toce 1997, vrátil. Višeň je na místě i nyní, je to ta rostlina, kterou soud zaznamenal do plánku v prostoru mezi 5. a 6. sloupkem. Sloupky, u kterých nejsou žádné křížky, jsou sloupky z původního oplocení, jsou ve špatném stavu. Mezi lety 1997 a 2018 se kolem plotu nic zásadního z hlediska údržby nedělo, až mezi lety 2018 a 2019 začali nahrazovat odrezlé sloupky. Měnili staré za nové, tehdy i delší tyče. Dávaly se na místo těch původních, protože ty se musely vykopat a někdy byly poměrně hluboko zasazené. Pletivo neměnili, takže to je zřejmě starší než většina sloupků. Stav plotu, který soud zjistil při místním ohledání, tak odpovídal stavu k roku 1997 vyjma vyměněných sloupků, stav pletiva k roku 1992.V domě bydlel od 1977, kdy mu byl 1 rok. Na poměry si pamatuje zhruba od roku 1980 a ví, že nejméně od této doby zde jiný plot nebyl. Spory o vlastnictví plotu se datují k roku 2010, odkdy žalovaná tvrdí, že dochází k posouvání plotu. Podle poznatků svědka žalovaná o plot pečuje tak, že zhruba poslední 2 roky jej přivazuje drátem, předtím si na její péči o plot nevzpomíná.To, že plot hodlá opravit, se sousedkou neprojednal ani jí neoznámil, protože „… když opravuji plot, který je můj, nemám důvod se o tom s kýmkoliv jiným bavit. …“. Důvodem, proč si myslí, že je plot „jeho“, je to, že v místě má platit pravidlo, že vlastník pozemku vždy udržuje a opravuje plot, který je z pravé strany jeho pozemku při pohledu od domu. Dalším důvodem, proč se o plotě nebavili, je to, že sousedka vysadila túje, které vyrostly do obřích rozměrů, a také se jich neptala. Kdo plot vystavěl mu známo není. Nemyslí si, že by se o plot staral někdo jiný než oni, rozhodně ne sousedka, tak je přesvědčen, že plot je jejich.Žalovaná s výpovědí svědka nesouhlasila. Popřela, že by sloupky byly na původních místech jako ty, co zmizely v letech 2018 - 2019. Není pravdou, že by se neptala na souhlas s vysazením tújí, když malé túje přivezla, žalobkyně se na souhlas ptala. Není pravdou ani to, že by v místě višně nebyl žádný sloupek. Není pravdou ani to, že by se o plot nestarali. Zopakovala, že v roce 1968 její otec a pan , jméno FO, plot opravovali a upravovali. Starat se o něj musela i ona s přítelem, neboť se stávalo, že po odjezdu , jméno FO, do SRN byl plot rozvázaný a oni ho museli drátovat. Upozornila, že mezi lomovými body 3, 4 a 5 byly dříve ještě dva sloupky, které byly bez náhrady odstraněny. Svědek na své výpovědi setrval svědečné nežádal.4.

3. Po poučení dle § 118b, 119a, 205a a 211a o.s.ř. právní zástupce žalobkyně navrhl řádným způsobem provést důkaz předloženou fotodokumentací, nad rámec toho další návrhy ani důkazy nemá. Právní zástupce žalované připomněl výslechy již navržených svědků, další návrhy na doplnění tvrzení a dokazování nemá. Řízení bylo následně rozhodnutím sodu k tomuto dni koncentrováno.

5. Při jednání dne 12. 6. 2024 soud konstatoval dosavadní průběh řízení včetně připomenutí, že řízení je k 24. 4. 2024 koncentrováno.5.

1. Svědek , jméno FO, uvedl, že se na místě byl v den podívat, takže ví, že sloupky jsou v podstatě v rovině až na poslední sloupek před kůlnou, který je „odskočený“. Některé sloupky, které si pamatuje, v tom plotě nyní chybí. V době, kdy byl se situací seznámen, tedy mezi lety 1986 až 1992, plot končil na rohu druhé kůlny, která dnes již neexistuje. Do prostoru mezi obě kůlny (užívané žalovanou), se tak z pozemku žalobkyně dalo vstoupit. Po výše uvedenou dobu on plot maximálně opravoval, tedy drátoval, žádné změny nebo úpravy a opravy, tím je myšlena výměna pletiva či sloupků, se v době, kdy on na pozemek měl přístup, neprováděly. Kdo a kdy plot stavěl, netuší, na zahradě tehdy plot už byl. Celkově jeho stav byl horší, občas už v něm byla nějaká díra, sloupky byly narezlé, ale držely. Se synem žalobkyně ve vztahu k plotu řešil pouze to, že přizvedávali pletivo, natahovali ho a přidělávali. Důvodem bylo, že na plot napadala hlína a prvky, které pletivo držely u sloupků, ho už nedokázaly udržet. Pletivo opravováno, tak protože „ujelo“. Prostě sklouzlo po sloupku a oni ho pouze po sloupku vytáhli nahoru a tam opět upevnili.Provádění oprav s vlastníkem sousedního pozemku nebylo konzultováno, šlo jen o provedení opravy. Opravy prováděl z vlastní iniciativy, prostě proto, že to bylo potřeba, o stavu plotu a důvodech tohoto stavu nemluvili. Kdo plot vlastní neví, ale zhotoven je tak, že to spíše vypadá, že jej stavěli předchůdci žalobkyně. Usuzuje to podle toho, že pletivo je směrem k pozemku žalované, tedy z pohledu od žalobkyně je nejprve sloupek a na něj teprve navázané pletivo.Žalobkyně sdělila, že se svědkem žili od roku 1984 do roku 1992.Žalovaná poukázala na to, že výpověď svědka odporuje výpovědi svědka , jméno FO, .Svědek svědečné nežádal.5.

2. Svědek , jméno FO, , bratr žalované, uvedl, že o plot se starali babička, otec a jeho kamarád, a to už v 60. letech. Někdy ke konci 60. let jej jako 7 až 8 letého štvalo, že má pomáhat s opravami plotu místo toho, aby šel ven. Ta oprava plotu obvykle spočívala v obnovení funkčnosti, takže se například opravil otvor nebo se plot vyztužil a zpevnil. Ty opravy se dělaly ze strany pozemku babičky, a z tohoto pohledu viděno bylo nejprve pletivo a až za pletivem sloupek. Pletivo už bylo staré, takže se napravovalo případné ohnutí nebo se některé části pletiva zpevňovaly. Totéž platí pro 70. léta, kdy se prováděla běžná údržba, případně zpevňování plotu, například natažením napínacího drátu. S opravami pomáhal otcův kamarád pan , jméno FO, , který měl přístup k materiálu i řemeslné dovednosti. Svědek si není vědom, že by se ve vztahu k plotu provádělo nějaké bourání nebo obnovování, činnost byla zaměřena na zachování funkčnosti stávajícího oplocení. Upřesnil, že drátěný plot byl od kůlny směrem dolů ke konci pozemku, od kůlny směrem k domu bylo oplocení dřevěné, které bylo nahrazeno plotem z dílců s brankou, až když sousední část koupila žalobkyně s manželem. Není úplně jasné, proč plot zřídili i s brankou, ale tehdy to neřešili, protože dokud tam bydlel manžel žalobkyně, se soužitím problémy nebyly. V 80. letech svědek do domu ještě chodil, pomáhal sestře s rekonstrukcí. Má za to, že ta probíhala mezi lety 1985 a 1990, ale jistý si není. V 90. letech pak sestře doporučoval plot obnovit, co tomu zabránilo, netuší. Ví, že až prakticky do současné doby se provádí pouze udržovací práce a provizorní opravy, nikoli práce obnovovací. Důvodem má být to, že není jasné, čí plot je a snad i to, že má být sporná hranice pozemku. Nepamatuje si, že by někdy na místě sporného plotu bylo něco jinak nebo stál jiný plot, z jeho pohledu tam tenhle byl vždycky. Dá se tedy říct, že plot, který mezi pozemky je, je plotem původním. Že by o plot byl veden nějaký spor mu známo není, nepamatuje si na žádné incidenty se sousedy. Plot naposledy viděl cca před rokem. Zda se plot nachází na stejném místě po celou dobu, nedokáže říct, ale nevidí důvod, proč by tomu tak nemělo být. Má za to, že sloupky se asi neměnily, byly tedy asi zřejmě funkční. Není schopen říct, zda některé z nich vyměněny nebyly, on si na něco takového nevzpomíná.Žalovaná doplnila že rekonstrukce domu probíhaly mezi lety 1992 až 1996, poslední změny plotu, které provedla žalobkyně, bratr zaznamenat nemohl, protože plot viděl naposledy před třemi lety. Svědek svědečné nežádal.5.

3. Svědek , jméno FO, , uvedl, že na pozemek patřící dnes žalované začal chodit někdy v 90. letech, když žalovaná, její matka nebo bratr, potřebovali pomoc, a i z těchto důvodů se podílel na opravách sporného plotu. V 90. letech žalobkyně v sousedním domě žila sama. Tehdy obnovovali plot na kratší straně pozemku a opravovali plot vlevo od domu žalované, tedy ten, který dělí pozemky žalobkyně a žalované. Vzpomíná si, že opravovali tři spodní pole plotu a pak že dávali nějaké pletivo před plot a branku v horní části zahrady, neboť bylo třeba zajistit, aby na zahradu nebylo možné chodit od sousedů.Sporný plot byl starý, sloupky tehdy ale byly v pořádku. K nim proto pletivo znovu upevňovali, když to bylo potřeba, a také v některých částech spodní část pletiva přivazovali k dřevěným kolíkům, aby se funkčnost plotu zachovala. Jak bylo to pletivo staré, přesně odhadnout neumí, ale myslí si, že v té době bylo staré nejméně 20 let.Plot byl zbudován tak, že rovná strana, tedy vlastní pletivo, bylo instalováno směrem na pozemek žalobkyně, sloupky, na kterých drželo, a ke kterým pletivo uchycovali, byly přístupné z pozemku žalované. Nemá povědomí o tom, kdo plot zbudoval nebo obnovil, ale domnívá se, že slyšel vyprávět, že ho budovali otec žalované a pan , jméno FO, a že tam chodil pomáhat i bratr matky žalované. Předpokládá, že mu to vyprávěli , jméno FO, i , jméno FO, . Když už ten plot opravovali, dotazoval se, kdo a kdy ho vybudoval, a má za to, že dostal tuto odpověď.Žalovaná uvedla, že její matka zemřela před pěti lety. Nejvíce práce na plotech se provádělo na severní, východní a jižní straně, sporná západní strana se nedělala, pouze látala.Žalobkyně výpověď svědka označila za drby s tím, že ho nezná.Svědek svědečné nežádal.5.

4. Svědek , jméno FO, přítel žalované, uvedl, že poměry na pozemcích zná od roku 2000, kdy tam začal docházet. Kolem roku 2008 proběhla digitalizace a zhoršily se problémy a vyhrotily vztahy. Žalobkyně nikdy neprokázala, že chce s plotem něco dělat, až pak pokoutně začala sloupky posouvat. K prvnímu posunu došlo o Husitských slavnostech, a posunuty byly až o 30 cm. Protože jsme je pak hlídali, tak s tím přestali a pokračovali až po roce. Nechápe, proč trpí pocitem, že musí vyměňovat sloupky, když ty byly a jsou v pořádku. Pokud chtěli něco měnit, tak pletivo, které je ve špatném stavu. Sloupky nebyly vykloněné ani ohnuté, ale pletivo bylo staré.Mezi lety 2000 a 2019 se jedná pořád o stejné pletivo. Kdo plot stavěl neví, ale žalovaná mu říkala, že to byla její babička, její otec, pan , jméno FO, a její bratr. To, že plot stavěli, znamená, že tam měli minimálně dávat některé sloupky, i když všechny asi vyměňovány nebyly. Mezi lety 2000 a 2019 vyztužovali plot přidáním dalších dvou branek a plotovými dílci, dále k plotu dával ocelové trubky, aby se plot srovnal a jeho průběh narovnal. Původní sloupky po jejich vykopání nechala žalobkyně na své straně ležet u plotu. Jedná se o sloupky, vytrhané při úpravách sporného oplocení, i po roce jsou pak stále na stejném místě. To, že plot neběží, jak má, plyne z toho, že z posledního lomového bodu na okraji pozemku má hranice k lomovému bodu č. , hodnota, postupovat přímo, průběh hranice v terénu vyznačeným plotem tvoří oblouk. Svědek soudu předložil fotografie plotu, ze kterých vyplynulo, že nové i starší sloupky jsou umístěny směrem k pozemku žalobkyně a pletivo probíhá za nimi, tedy směrem na pozemek žalované. Zároveň z fotografií vyplynulo, že hranice pozemku žalobkyně je obložena kamením.Právní zástupce žalobkyně poukázal na to, že z projevu svědka je patrné, že má nepochybný vztah k žalované a zájem na výsledku řízení, a s ohledem na to, by měl soud hodnotit věrohodnost svědka jako sníženou. Položené plotové sloupky, na které poukazuje svědek, nepochází ze sporného plotu, ale z plotu na severní části pozemku žalobkyně, kde docházelo k obnově plotu výměnou. V místě, kde byly fotografovány, jsou složeny mimo jiné proto, aby bránily nadzvedávání a posouvání plotu.Právní zástupce žalované výpověď svědka za nevěrohodnou nepovažuje. I z jeho výpovědi je zjevné, že zřejmě dochází ke snahám o posun linie oplocení v neprospěch žalované.Žalovaná prohlásila, že není přesvědčená o tom, že fotografované položené sloupky jsou sloupky ze severní strany. Tam jsou sloupky v jiné barvě, sloupky položené barevně odpovídají sloupkům ze sporné hranice, tedy z jejího pohledu ze západního oplocení.Svědek svědečné nežádal.

6. Podáním ze dne 8. 7. 2024 právní zástupce žalobkyně reagoval na předběžný názor soudu, že předmětem posouzení je zejména to, kdo plot postavil, udržoval nebo obnovil, a že z prozatím provedených důkazů se jeví pravděpodobným, že by se plot mohl nacházet ve spoluvlastnictví obou účastnic. Žalobkyně přesvědčena, že plot zbudovali manželé , jméno FO, , a to zejména na podkladě znaleckého posudku ze dne 8. 12. 1976 vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, , který byl zadán , jméno FO, , tedy předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí. Předmětem znaleckého posudku je ocenění nemovitostí v něm uvedených, a to vč. plotů, jednak plotu do ulice a jednak plotu „z ocelového černého pletiva do ocelových a dřevěných sloupků, špatně udržované, bez nátěru, stáří 14 let, délka 80 bm.“. Dovozuje, že pokud znalec v roce 1976 konstatoval stáří plotu na 14 let, pak plot vznikl v roce 1962. V tomto čase byli vlastníky nemovitosti manželé , jméno FO, , a žalobkyně je přesvědčena, že by si pan , jméno FO, nenechával odhadnout hodnotu majetku, o které by nebyl přesvědčen, že je jeho. Žalobkyně pak při koupi celé nemovitosti za tento plot uhradila odhadnutou částku. Dle žalobkyně nemůže být pochyb, že vlastníkem plotu je právě ona. I kdyby se však tento výklad kupní smlouvy jevil jako nepatřičný, z výpovědi svědků vyšlo najevo, že se o plot starala právě rodina žalobkyně, která měnila sloupky v plotě v 80. letech minulého století. Současně je dle žalobkyně nutné vzít v potaz to, že většinu sloupků vyměnila žalobkyně se svým synem, prokazatelně tak v současné době došlo k obnovení jeho funkce právě žalobkyní, kdy bylo před soudem prokázáno, že většina plotových sloupků je zabetonována nově v roce 2019, a to právě žalobkyní.Žalobkyně je přesvědčena, že ve smyslu ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. soud musí vyhlašovat rozhodnutí podle stavu věci v době vyhlášení takového rozhodnutí. Pokud by tedy bylo zjištění skutečného vlastníka plotu nemožné nebo neúměrně složité, tedy, ve smyslu ust. § 136 o.s.ř., by bylo oprávněnost nároků možno zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo vůbec, má soud postupovat podle své úvahy, přičemž se má řídit stavem v době vyhlášení rozhodnutí. V projednávaném případě považuje žalobkyně za zřejmé, že v době vyhlášení rozhodnutí je plot stále na svém místě (soud nemá mít pochybnosti o tom, že by snad došlo k jeho posunu) a má být rovněž prokázáno, že plot je tvořen plotovými sloupky, které v roce 2019 zbudovala žalobkyně. Pozůstatky ocelového pletiva mezi sloupky nemají téměř žádnou hodnotu, žalobkyně navíc má již dávno zakoupeno pletivo nové, které postačí pouze napnout. Dle žalobkyně od těchto skutečností nelze dostatečně odhlédnout, když má být zřejmé, že i pokud by soud považoval za pravdivá tvrzení, že se žalovaná, popřípadě její právní předchůdci, o plot starali, nemůže to založit vlastnické právo žalované k předmětnému plotu, a dle přesvědčení žalobkyně ani právo spoluvlastnické.S předběžným názorem soudu, že by se plot mohl nacházet ve spoluvlastnictví obou účastnic na podkladě § 1024 odst. 1 občanského zákoníku, žalobkyně nesouhlasí. Toto ustanovení konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, kterou žalobkyně měla úspěšně vyvrátit právě předložením znaleckého posudku a výslechy svědků. S pracemi na obnově plotu v roce 2019 započala v důsledku novely stavebního zákona, účinné od 1. 1. 2018, která zjednodušila podmínky pro drobné stavby, kdy zřízení nebo oprava oplocení až na výjimky nevyžaduje žádný souhlas ani povolení stavebního úřadu. Žalobkyně v roce 2019 přistoupila k obnově plotu, neboť jeho dosavadní stav byl již neuspokojivý, jak bylo svědeckými výpověďmi prokázáno.S vědomím koncentrace řízení k důkazu a vyvrácení tvrzení žalované navrhuje provést důkaz dokladem o pojistném, kterým předchozí majitel p. , jméno FO, pojišťoval nemovitost včetně oplocení, což má odpovídat i stáří plotu, který měl být p. , jméno FO, budován v roce 1962. Tyto důkazy považuje žalobkyně za tvořící logický a ucelený celek, prokazující vlastnictví plotu.S ohledem na uvedené okolnosti má žalobkyně za to, že žaloba důvodná a navrhuje, aby jí soud vyhověl.

7. Na vyjádřením reagoval právní zástupce žalované replikou z 19. 7. 2024. V replice setrval na argumentaci, obsažené v podání z 18. 4. 2024, včetně odkazu na ustálenou judikaturu. Stanoviska žalobkyně obsažená ve vyjádření z 8. 7. 2024 odmítl jako nepřiléhavá a bezvýznamná s tím, že jde navíc zpravidla o tvrzení a důkazy nové, prezentované až po koncentrací řízení, ke kterým proto soud nemůže přihlížet. I kdyby tak soud učinil, nelze závěry přijmout s ohledem na obsah účastnických výslechů žalované a dalším důkazům, zejména svědeckým výpovědím svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . V další části argumentace se již vyjádřila předchozí právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2021, podstatné body jejího vyjádření rekapituloval. Dovozuje, že již v rámci tohoto vyjádření byly vyvráceny „… zcela nevěrohodné a tím i nespolehlivé, nepřesné, absentující a tedy neodpovídající časové a další údaje (místní údaje, výměry atd.) žalobkyně, … které jsou však naprosto irelevantní, protože v roce 1968 došlo podle žalobkyně i k svědecky prokázané obnově plotu. …“. Žalobkyni navíc nesmí být ku prospěchu protiprávní účelové posunování plotu a případně některých sloupků, neboť by to znamenalo nerespektování vlastnictví, práva, dobrých mravů a základních principů slušnosti a spravedlnosti. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 21. 2. 2014 se dovolává aplikace § 6 nového občanského zákoníku, konkrétně zásad, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, v čemž odkazoval na nálezy Ústavního soudu České republiky sp. zn. II ÚS. 28/96 a I ÚS 2849/07 s tím, že tyto principy jím platily i za účinnosti starého občanského zákoníku (zákona č. 40/19 64 Sb.). S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. , spisová značka, je i od 1. 1. 2014 na vztahy vzniklé před nabytím účinnosti novela občanského zákoníku třeba aplikovat ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, které zakotvuje zásadu dobrých mravů jako obecný princip ovládající výklad i aplikaci právních norem. Takto je výslovně řešena otázka, zda i před 1. 1. 2014 byly dobré mravy obecným principem, ke kterému je třeba přihlížet při použití právního předpisu, tedy i při vydání rozhodnutí soudu.

8. Při jednání dne 24. 7. 2024 byl proveden výslechu pověřeného geodeta , jméno FO, . Ten sdělil, že při zaměřování lomových bodů nedošlo k žádným potížím kromě nesouhlasu účastnic.Přípustná odchylka měření 39 cm je poloměr kružnice, a tedy přípustná odchylka od ideálního středu je do 39 cm jakýmkoliv směrem. Upřesnil, že pokud již jsou body dříve zaměřeny, snižuje se tato přípustná odchylka na 28 cm, a jde rovněž o poloměr.Měření bylo prováděno přístrojem nazývaným totální stanice, což je v podstatě laserový dálkoměr s úhloměrem. Za výchozí body měření byly vzaty rohy budov a po stanovení konkrétního místa, z nějž zaměření probíhalo, pak bylo zaměřeno stávající oplocení. Výsledky pak v kanceláři porovnal s původním zaměřením. Měření se provádělo ze dvou bodů, jak plyne z vytyčovacího náčrtu, protože z prvního místa nebylo kvůli překážkám možné zaměřit poslední dva body.Popsal, jakým způsobem bylo první měření prováděno z bodu č. , hodnota, , odkud byly zaměřeny body č. , hodnota, -2, 2432-3 2432-4, a jak byla poloha bodu č. , hodnota, stanovena. V měření bylo pokračováno z bodu č. , hodnota, , z něhož pak byl zaměřen lomový bod 2432-4, 2432-5 a 3234-13, a dále bod 3234-12.Při měření byly zjištěny maximální odchylky v řádu do 10 cm, s výjimkou sloupku č. , hodnota, -4, kde odchylka činila 20 cm. Měřící metody umožňují stanovit odchylku dvou měření s dostatečnou přesností, avšak určení původního místa umístění jednoho z měřených bodů zpětně v terénu vyznačit nelze. Odchylka je dána jednak tím, že i vyznačení v mapách má určitou relativní šířku, ale zejména tím, že zaměření probíhá za pomoci zrcátek – odražečů, a ty s absolutní přesností k zaměřovanému bodu není možné přiložit. při měření byl užit nejmenší druh odražeče o velikosti 3 cm.Ve vztahu k výhradám původní právní zástupkyně žalované k provedenému zaměření z e-mailu z 11. 10. 2023, konstatovat, že neměl důvod zaměřovat jiné body než momentálně v krajině existující. Byla mu sice předkládána jakási fotodokumentace, ale sloupky vypadaly podobně a například sporný bod (č. , hodnota, -3), sloupek či roh budovy, po proměření pásmem vyšel právě na sloupek u rohu kůlny. Protože i v zaměření z roku 2002 se vycházelo ze sloupku, a protože měření pásmem odpovídalo tomu, že má být vycházeno ze sloupku, byl změřen sloupek. Zaměřoval se střed lomového bodu, v projednávaném případě tedy střed plotového sloupku.Pokud v terénu existují pevné body, a pokud ty jsou v rámci tolerance, zaměřil tyto body, a nikoliv místa původně (předchozím zaměřením) změřená. Původní místa měření by bylo možné v terénu znovu vytyčit, pokud by tam sloupky nebyly. Bez konfrontace se svými záznamy nedokáže říct, v čí prospěch či neprospěch k posunutí lomových bodů došlo. Bylo by možné zpracovat zprávu o tom, kterým směrem a o jakou vzdálenost došlo dle jeho zaměření k posunutí polohy lomových bodů oproti zaměření z roku 2002 či 2011. K provedení grafického porovnání umístění lomových bodů dle zaměření z roku 2002, 2011 a 2023 další místní šetření nepotřebuje, může je zpracovat na základě dříve zjištěných údajů.Žalovaná připomněla, že žalobkyně, a zejména její syn, provádějí odkopávání terénu vyvíjejí další snahy o zásahy do stávajícího průběhu hranice.Svědek po poučení o právu žádat svědečné uvádí: Svědečné nežádám.

9. Na základě zjištěných skutečností soud usnesením ze dne 25. 7. 2024, č. j. , spisová značka, rozšířil úkol , jméno FO, , přibraného usnesením ze dne 8. 8. 2023 č. j. , spisová značka, jako osoby autorizované k vykonávání zeměměřičských činností, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků, a uložil mu, aby vypracoval doplněk vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -269/2023 ze dne 28. 9. 2023, v němž bude (bez ohledu na povolené maximální odchylky) s maximální možnou přesností v příslušné grafické podobě a formě zakreslen průběh vlastnické hranice pozemků parc. č. , hodnota, , 528 a 530/2, zapsaných na LV 634, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a pozemků parc. č. , hodnota, a 530/1, zapsaných na LV 1145, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , všechny nemovitosti vedené Katastrálním úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , tak jak plyne z katastrální mapy, tedy bez ohledu na souřadnice lomových bodů č. , hodnota, -1, 2432-2, 2432-3, 2432-4, 2432-5 a 9204-3/3234-13, přidělené jim vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, -337/2011 ze dne 22. 8. 2011 nebo vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, -269/2023 ze dne 28. 9. 2023, umístění lomových bodů č. , hodnota, -1, 2432-2, 2432-3, 2432-4, 2432-5 a 9204-3, tak jak plyne ze souřadnic, přidělených jim vytyčovacím náčrtem č. , hodnota, -337/2011 ze dne 22. 8. 2011, umístění lomových bodů č. , hodnota, -1, 2432-2, 2432-3, 2432-4, 2432-5 a 3234-13, tak jak plyne ze souřadnic, zjištěných při vytyčování a vyhotovování vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -269/2023 ze dne 28. 9. 2023, a to způsobem, umožňujícím určit, zda se lomové body dle jednotlivých zaměření mají nacházet na vlastnické hranici pozemků parc. č. , hodnota, , 528 a 530/2, a pozemků parc. č. , hodnota, a 530/1, tak jak plyne z katastrální mapy, a pokud se na vlastnické hranici, určené dle zákresu v katastrální mapě, nenacházejí, na kterém z pozemků parc. č. , hodnota, , 528 a 530/2, nebo parc. č. , hodnota, a 530/1, bylo jejich umístění zaměřeno, optimálně formou geometrického plánu, v němž bude odlišný průběh vlastnické hranice pozemků parc. č. , hodnota, , 528 a 530/2, a pozemků parc. č. , hodnota, a 530/1, prostorové umístění jednotlivých lomových bodů dle přidělených či zjištěných souřadnic a průběh stávajícího faktického průběhu rozhrady, polohopisně lokalizován způsobem umožňujícím zanesení do Katastru nemovitostí.

10. Pověřený geodet zadání vyhověl a vypracoval geodetický elaborát číslo , hodnota, -243/2024, ve kterém porovnal průběh hranice zaměřený ve vytyčovacím náčrtu č. , hodnota, -337/2011, 5404-269/2023 a průběhem vlastnické hranice zaznamenané v katastru nemovitostí. Z porovnání vyplynulo, že průběh zaměření vytyčovacím náčrtem číslo , hodnota, -337/2011 mezi lomovými body 3234-107 a 2432–2 vede směrem k bodu 2432–2 mírně východně od katastrální hranice, tedy v neprospěch pozemku žalované. Mezi body 2432–2 a 2432-3 zaměření katastrální hranici křižuje, takže u bodu 2432–2 je zaměřen průběh v neprospěch pozemku žalované, u bodu 2432–3 v neprospěch pozemku žalobkyně. Mezi body 2432–3 a 2432-4 zaměření katastrální hranici opět křižuje, takže u bodu 2432–3 je zaměřen průběh v neprospěch pozemku žalobkyně, u bodu 2432–4 v neprospěch pozemku žalované. Od lomového bodu č. , hodnota, –4 vede směrem k bodu a č. , hodnota, –5 mírně východně od katastrální hranice, tedy v neprospěch pozemku žalované, samotný bod č. , hodnota, –5 je zaměřen prakticky na katastrální hranici. Od bodu č. , hodnota, -5 do bodu 3234-13 zaměření prakticky přesně kopíruje vlastnickou hranici, tak jak je zakreslena v katastru nemovitostí.Průběh zaměření vytyčovacím náčrtem číslo , hodnota, -269/2023 mezi lomovými body 3234-107 a 2432–2 vede směrem k bodu 2432–2 opět východně (a to více dle vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -337/2011) než v případě od katastrální hranice, tedy v neprospěch pozemku žalované. Mezi body 2432–2 a 2432-3 vede zaměření v celém průběhu východně (a to významně více než dle vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -337/2011), tedy v neprospěch pozemku žalované. Mezi body 2432–3 a 2432-4 je situace totožná, zaměření vede v celém průběhu východně (opět významně více než dle vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -337/2011), tedy v neprospěch pozemku žalované. Od lomového bodu č. , hodnota, –4 vede zaměření směrem k bodu a č. , hodnota, –5 opět východně od katastrální hranice, tedy v neprospěch pozemku žalované, samotný bod č. , hodnota, –5 je zaměřen mírně východně od katastrální hranice. Od 2432-5 do bodu 3234-13 zaměření hranici křižuje, takže u bodu 2432–5 je zaměřen průběh mírně v neprospěch pozemku žalované, u bodu 3234-13 mírně v neprospěch pozemku žalobkyně. Maximální odchylka mezi bod byla určena na 21 cm, zaměření tak jsou stále v mezích mezní souřadnicové odchylky.

11. Při jednání dne 9. 10. 2024 byl proveden doplňující výslech pověřeného geodeta , jméno FO, . Ten vysvětlil, že odchylka od původního měření je kolem bodu 13 (3234-13) v západním směru. Největší odchylky jsou u bodů 2432-4 a 2432-3. V roce 2002 a 2023 se měřilo na sloupek stejně jako v roce 2011. Až přibližně do poloviny cesty k bodu 13 je zaměření za katastrální hranicí směrem na východ, tedy v neprospěch pozemku žalované.Kladná hodnota souřadnice Y znamená posun východním směrem, kladná hodnota souřadnice X značí posun severním směrem.Pokud by byla překročena mezní chyba, tak by se to mělo v terénu vyznačit nebo alespoň upozornit na to, že bod v terénu není vyznačen. Pokud není objednáno vyznačení hřebíkem s hlavicí je lomový bod podle průběhu katastrální mapy.Svědek svědečné, náklady a odměnu za vyhotovení Geometrického elaborátu nárokoval s tím, že jejich výši vyúčtuje písemně.11.

1. Následně soud zamítl návrh na doplnění dokazování provedením místního šetření, neboť jej považuje za nadbytečný vzhledem k tomu, že další pro řízení užitečné informace přinést nemůže, a ukončil důkazní řízení.11.

2. Právní zástupce žalobkyně na závěr konstatoval, že má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vybudoval plot. Za potvrzené rovněž považuje, že se žalobkyně minimálně po dobu 20 let o plot starala, ať už výměnou sloupků nebo provedením dalších oprav. Plot je v dezolátním stavu, a žalobkyně se domáhá určení vlastnictví z jeho důvodu opravy, což by mělo být zohledněno v rozhodování soudu. Navrhl vyhovění žalobě a přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni.11.

3. Právní zástupce žalované na závěr setrval na dosud přednesených tvrzeních.11.3.

1. Z judikatury jednoznačně vyplývá, že žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř., jež má preventivní charakter, nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Jen tehdy, kdy se určením, že tu právní vztah je či není, a vytvoří se pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se žalobě na plnění, je určovací žaloba možná. Možná je také žaloba na splnění povinnosti. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, žalobce musí vždy prokazovat skutečnosti z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení právní zájem. Nelze-li tedy v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba povede k odpovídající nápravě daného sporného vztahu a k odvrácení budoucího sporu účastníků, pak nebude dán ani naléhavý právní zájem na takovém určení, a takovou žalobu je třeba zamítnout, což je zřejmé například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. , spisová značka, .11.3.

2. Žalovaná má za to, že z provedeného dokazování je zřejmé, že plot je v jejím vlastnictví, a soud nemůže v daném případě překročit návrh žalobkyně, ani pokud by žalobu nezamítl pro namítanou absenci naléhavého právního zájmu. Je zřejmé, že soud by měl žalobu zamítnout tehdy, pokud žalobkyně neprokáže zcela jasně, že je to ona, kdo je výlučným vlastníkem plotu. Nic takového se však žalobkyni nepodařilo prokázat. Obě účastnice setrvaly na tom, že plot je jejich, protože se podílely na vybudování, údržbě a obnově plotu. Žalobkyně nad to prokazatelně plot protiprávně posunovala. Má za to, že i výpovědi svědků vyzněly ve prospěch žalované v tom smyslu, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětného plotu.11.3.

3. Soud může dle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více než čeho se domáhají jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky. To v tomto případě nepřichází v úvahu a soud tak nemůže rozhodnout o něčem, co nenavrhuje žalobkyně ani žalovaná. Žalovaná proto trvá nadále i na svém vyjádření, že za situace, kdy je zřejmá hranice pozemků a posunutí plotů zjištěné geodetem , jméno FO, , nedává určení vlastnického práva žalobkyně k němu vůbec žádný smysl, a nemůže být dána ani preventivní funkce určovací žaloby. Každá strana sporu si může postavit na vlastní náklady svůj plot na hranicích svého pozemku, případně může vzniknout nový plot přímo na hranici pozemků, takové uspořádání však žalobkyně zmařila. Není tedy jasné, čeho chce touto určovací žalobou docílit, když vše nasvědčuje tomu, že jde protiprávně a v rozporu s dobrými mravy pouze o to, aby zakonzervovala stav, nastolený její manipulací s plotem v minulosti. To však nelze akceptovat, neboť jde o zneužití práva. Připomněl, že v roce 1968 plot obnovovali , jméno FO, a , jméno FO, , a že se na jeho údržbě po roce 2021 podíleli pánové , jméno FO, a , jméno FO, . Zopakoval část vyjádření z 19. 7. 2024 odkazující na vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a ve zbytku odkázal na protokolovaná a písemná vyjádření. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu a aby byla žalované přiznána plná náhrada nákladů řízení.

12. K žalobě byla připojena kopie výpisů z katastru nemovitostí, týkajících se pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 1267 (rodinný dům), a pozemku parc. č. 530/1, zahrada o výměře 607 m2, vše zapsané na LV č. , hodnota, jako vlastnictví žalobkyně, a pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. 1268 (rodinný dům); pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. 530/2, vše zapsané na LV č. , hodnota, jako vlastnictví žalované. Oba listy vlastnictví jsou vedeny Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro k. ú. a obec , adresa, .

13. Dle vytyčovacího náčrtu číslo , hodnota, -337/2011, vypracovaného dne 22. 8. 2011 a ověřeného dne 24. 8. 2011, činí vzdálenost od lomového bodu na dělící zdi dvojdomku (č. , hodnota, –1, mezi pozemky p. č. , hodnota, a 529) k lomovému bodu na rohu kolny (č. , hodnota, -2, mezi pozemky p. č. , hodnota, , 530/2 a 529) 4,49 m. Vzdálenost od lomového bodu č. , hodnota, -2 k druhém rohu kolny (č. , hodnota, -3, na hranici pozemku 530/2 a 530/1) činí vzdálenost 4,18 m, mezi body č. , hodnota, -3 a č. , hodnota, -4 (na hranici pozemku 530/2 a 530/1) vzdálenost 4,5 m. Od bodu č. , hodnota, -4 do lomového bodu č. , hodnota, -5 (na hranici pozemků p. č. , hodnota, , 530/1 a 530/2) činí vzdálenost 6,15 m, a od bodu č. , hodnota, -5 do bodu č. , hodnota, -3 (na vlastnické hranici pozemků p. č. , hodnota, , 530/1 a 479/2) 21,89 m. Prakticky totožný průběh, včetně naprosto totožném ho souřadnice nového vytyčení lomových bodů, že vyplývá z geometrického plánu číslo , hodnota, -877/2001 vypracovaného dne 28. 1. 2002 a schváleného dne 26. 3. 2002 a kterým došlo k vytyčení nově zřízené na pozemku 530/2 jeho oddělením od a pozemku 529 a 530.

14. Z náhledu do katastru nemovitostí, za použití zabudovaných nástrojů, vyplynulo, že hranice mezi pozemky 530/1 a 528 (od bodu č. č. , hodnota, -3), se započtením hranice pozemku č. 530/2 až po lomový bod v nejvyšším místě průběhu hranice pozemku 530/2 a 528, měří 31,37 m, od tohoto lomového bodu do dalšího lomového bodu (na styku parc. č. , hodnota, , 530/2 s parcelou č. , hodnota, ) 2,31 m, od tohoto lomového bodu k lomovému bodu na styku hranice parc. 530/2 s parcelou č. 530/1 (č. , hodnota, -2) 3,03 m, a vzdálenost hranice od lomového bodu na stěně kůlny (č. , hodnota, -2) k lomového bodu na styku společné dělící zdi dvojdomků (č. , hodnota, –1) 4,25 m (celkem , hodnota, m). Délka hranice, měřená od lomového bodu č. , hodnota, -3 k lomovému bodu na trojmezí pozemků č. , hodnota, , 530/2 a 530/1 (č. , hodnota, -5) činí 21,75 m, délka hranice mezi pozemky 530/2 a 530/1 (mezi body č. , hodnota, -5 a č. , hodnota, -2) 14,95 m, délka hranice od lomového bodu konce pozemku 530/2 (č. , hodnota, -2) k lomovému bodu na styku dvojdomku (č. , hodnota, –1) 3,96 m (celkem , hodnota, m).

10. Dle přílohy 1 a 3 protokolu z č. , hodnota, z 15. 3. 1961 s polním náčrtem č. , hodnota, z 20 . 4. 1961 náleží sporná rozhrada k parcele č. 3110/4 (odpovídající parcele č. 530/1 ve vlastnictví žalobkyně).

11. Dle záznamu podrobného měření z 28. 1. 2002 č. , hodnota, , měřičského náčrtu 3234 ze dne 22. 4. 2009 i náčrtu k protokolu č. , hodnota, náleží sporná rozhrada k parcele č. , hodnota, ve vlastnictví žalované.

10. Dle záznamů listů vlastnictví z března 2008 je společná hranice pozemků účastnic sporná.

11. Dle měřičského náčrtu č. , hodnota, souvisí oplocení na hranici pozemku p. č. 530/jednám a , adresa, s pozemkem p. č. , hodnota, a jeví se tak jako vlastněné vlastníkem pozemku. Názor, že měřičský náčrt č. , hodnota, dle přesvědčení žalobkyně potvrzuje, že oplocení na hranici pozemků bylo zbudováno a náleží vlastníku pozemků parc. č. , hodnota, a 530/2, publikovaný v žalobě, tedy soud sdílí, názor, že prokazuje vlastnictví rozhrady žalobkyní již však nikoli.

12. Ze sdělení Katastrálního pracoviště , adresa, ze dne 24. 8. 2023 vyplynulo, že při obnově katastrálního operátu novým mapováním se postupuje tak, že vlastnímu měření předchází zjišťování průběhu hranic, které provádí komise složená ze zaměstnanců katastrálního úřadu, případně dalších úřadů, za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Vlastníci jsou před zjišťováním hranic vyzváni k trvalému označení hranic svých pozemků, jejich průběh pak komise v terénu vyšetří a lomové body označí. Výsledky jsou zaznamenávány do pomocných grafických konceptů, tyto záznamy jsou pak neprodleně převedeny do náčrtů zjišťování hranic. Výsledky zjišťování hranic jsou zároveň zaznamenávány do soupisu nemovitostí, v nichž příslušní vlastníci svým podpisem stvrzují souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic. Pokud dojde k rozporům tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu, a ve výsledcích zjišťování hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné. Komise zároveň poučí vlastníky o možnosti uplatnit určení sporné hranice soudem. Do náčrtů zjišťování hranic se tedy zakreslí průběh sporné hranice podle platného katastrálního operátu mapovou značkou sporné hranice a tato skutečnost se zaznamená do soupisu nemovitostí., právnická osoba, neeviduje vlastnictví rozhrady. Nevede žádný protokol o vlastnictví rozhrady. , právnická osoba, pouze při obnově operátu novým mapováním v náčrtech vyznačí příslušnost existující rozhrady ke konkrétnímu pozemku na základě sdělení vlastníků pozemků. Náčrty vzniklé při obnově operátu nelze pokládat za listinu, dokladující vlastnictví rozhrady.

13. Z opisu znaleckého posudku ze dne 8. 12. 1976, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , adresa, pro účely ocenění nemovitosti č. p. 1267 (rodinný dům), stojící na parc. č. , hodnota, , a zahrady p. č. , hodnota, , obojí v k. ú. , adresa, , plyne, že znalec oceňoval ploty, a to plot do ulice - rámových z dílů - na betonové podezdívce o délce 6 metrů o stáří 10 let, a z ocelového černého pletiva do ocelových a dřevěných sloupků, špatně udržovaný, bez nátěru, ve stáří 14 let, od délce 80 běžných metrů.

14. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, – 51/1986 ze dne 29. 7. 1986, vypracovaného znalcem , jméno FO, , rovněž za účelem ocenění nemovitosti (rodinný dům) č. p. 1267 na st. p. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , pak plyne, že bylo i oplocení „… z přední strany, které je provedeno v rámovém pletivu na podezdívce, délka 7,5 m, včetně vjezdových vrat z ocel. profilů, stáří 10 let, … (a) oplocení východní strany zahrady, které je provedeno z drátěného pletiva, ocel. Sloupky, délka 27 bm, v. l. 50, stáří 15 let ...“.

15. Na žádost o zaslání kopií měřičských náčrtů a dalších listinných dokladů z evidencí Katastru nemovitostí o tom, kdo je, případně kdo v minulosti byl, evidován jako vlastník oplocení – rozhrady – mezi parcelami parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 1267 (rodinný dům), a parc. č. 530/1 (dříve 530), zapsanými na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , a parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. 1268 (rodinný dům), a parc. č. , hodnota, , případně parc. č. 530/2, zapsanými na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , reagoval katastrální úřad sdělením, že .

16. Na žádost o informace o možné maximální přesnosti měření a podmínkách vytýčení hranice reagoval , jméno FO, sdělením, že uvedenou problematiku upravuje vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) ve znění vyhlášky č. 87/2017 Sb., vyhlášky č. 301/2019 Sb. a vyhlášky č.346/2022 Sb. Konstatoval, že dle § 79 katastrální vyhlášky se geometrický plán vyhotovuje pro a) změnu hranice katastrálního území, b) rozdělení pozemku, c) změnu hranice pozemku, d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla, e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení, i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků, j) průběh hranice určené soudem, k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku. Požadovaná informace o maximální přesnosti je podrobně uvedena v příloze katastrální vyhlášky. Dle čl. 13.1 přílohy „… Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6. ..“. Dle čl. 13.2 přílohy „… , adresa, souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. , adresa, rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md. …“. Dle čl. 13.3 přílohy „… , adresa, polohová chyba up je dána vztahem up = odmocnina 2 . uxy( = 0,39 m). …“. Dle čl. 13.4 „… Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi. …“.

17. Na základě zadání soudu vypracoval , jméno FO, vytyčovací náčrt číslo , hodnota, -269/2023 ze dne 28. 9. 2023, který byl ověřen dne 3. 1. 2023. V náčrtu zaměřil body 2432-2 - 2432-53 na stejných souřadnicích jako předchozí dvě zaměření, lomový bod na náčrtu č. , hodnota, -337/2011 označovaný číslem , hodnota, -3 označil číslem , hodnota, -13, přičemž jeho umístění v prostoru se jako jediné nepatrným způsobem od dřívějších zaměřením liší. (bod č. , hodnota, -3 má přiřazenu souřadnici y: 874288,76, souřadnici x: 1056415,76, bod č. , hodnota, -13 souřadnici y: 874288,94, souřadnice x: 1056416,24. K náčrtu byl přiložen „Protokol o vytyčení hranice pozemků“, dle kterého se vytyčování účastnili vlastníci všech dotčených pozemků, přičemž pouze žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně s vytyčením vyjádřila nesouhlas. Dle jejího sdělení sloupky, které byly použity k vytyčení hranice mezi pozemky, zde nejsou stabilně od výstavby oplocení ani od posledního vytýčení v roce 2011. Žalovaná dlouhodobě upozorňuje na to, že dochází k manipulaci s oplocením ze strany vlastníka sousedního pozemku. Sloupek č. , hodnota, -2 měl být v průběhu let vykopán, znovu osazen přibližně stejně, ale je vychýlený. Bod 2432-3 má být na rohu kolny, nikoliv na sloupku, aktuálně zde umístěný sloupek neodpovídá průběhu tehdejší hranice a nebyl nikdy zaměřen, ani považován za součást oplocení či označení hranice pozemků. Dle přesvědčení žalované je asi 15 cm od hranice pozemku v její neprospěch. Bod 2432-4 rovněž podlehl manipulaci, má být umístěn asi 50 cm v neprospěch žalované. Bod číslo , hodnota, -5 není původní, je zde sloupek nový, rovněž s ním bylo manipulováno. Má být umístěn opět v neprospěch žalované, navíc v jiné vzdálenosti od domu, než byl původně. Bod č. , hodnota, -3 má, byť již několik let umístěn bez ohledu na hranice pozemku v neprospěch žalované. Sloupky, tak jako celé oplocení, mají být vlastnictvím žalované a zcela na jejím pozemku. Bez zřetele k posunutí do jejího pozemku tak nemohou tvořit hranici pozemku když jsou součástí jejího oplocení, které se má celé nacházet na jejím pozemku.

18. Z „2. strany úředního záznamu o podání vysvětlení …“ ze dne 24. 10. 2019 plyne, že žalovaná blíže neurčenému orgánu, patrně policii, oznámila, že od roku 2005 má neustále konflikty se sousedy , Jméno žalobkyně, a jejím synem , jméno FO, , tyto konflikty se týkají hranice mezi pozemky. Oznámení se týká odstranění dvou kusů starých kovových plotových sloupků z plotu, o kterém se žalovaná vyjadřuje jako o svém, na hranici pozemků mezi jejím pozemkem a pozemkem , jméno FO, ze strany , jméno FO, , který měl sloupky odstranit mezi 19:00 hod. dne 20. 10. 2019 a 13:30 hodin dne 23. 10. 2019. Jedná se o sloupky v pořadí 2. a 5. od dřevěné kůlny. , adresa, starých sloupků jsou zabetonovány nové kovové sloupky, přičemž nemělo být dodrženo geodetické zaměření a nové sloupky mají být posunuty do pozemku žalované o 30-40 cm. Odstraněné sloupky měly na sobě namalované značky dle geometrického plánu. Již v měsíci srpnu a září 2019 měl pan , jméno FO, vyměnit několik plotových sloupků v plotě žalované, která tuto skutečnost řeší od 13. 9. 2019 žalobu Okresní soud v , jméno FO, .

19. Z úředního záznamu , právnická osoba, , adresa, , odboru vnitřních věcí, z 9. 1. 2020 plyne, že se žalovaná dostavila v podání nezbytná vysvětlení ve věci podezření ze spáchání přestupku proti majetku, kterého se měl dopustit , jméno FO, tím, že 22. 10. 2019 v době od 19:00 hodin do 23 10. 2019 13:30 hodin, na zahradě domu mezi pozemky parc. č. 530/1 a 530/2 v , jméno FO, , vyjmul 2 kusy starých kovových sloupků a tyto nahradil novými sloupky. Již v záznamu žalovaná tvrdí, že je přesvědčena o tom, že plot je jejím vlastnictvím, neboť dům společně s oplocenou zahradou zakoupili v roce 1945 její děda s babičkou. 23. 10. 2019 zjistila, že někdo vyměnil v plotě 2 kusy starých sloupků za nové, jedná se o druhý a pátý sloupek v řádě počítáno o dřevěné kůlny.

20. Proti tvrzeným zásahům žalobkyně do průběhu oplocení se žalovaná prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně ohradila dopisem z 11. 11. 2020 s tím, že vlastníkem plotu je žalovaná. Upozornila, že žalobkyně není dle měřičského náčrtu č. , hodnota, vlastníkem oplocení mezi pozemky č. p. 527, 528 a 530/2 na straně jedné, a č. p. 529 a 530/1 na straně druhé, vše v katastrálním území , adresa, . Dle náčrtu je vlastnicí oplocení žalovaná. Přesto, že žalobkyně neoprávněně zasáhla do pokojného stavu posunutím sloupku oplocení, část jich o své vůli odstranila, přemístila jinam a prováděla další činnosti v blízkosti hranice pozemků, je žalovaná ochotna jednat o dohodě mezi účastnicemi, v rámci které by byl odsouhlasen průběh hranice mezi nemovitostmi a umístění oplocení. Trvá však na tom, aby se, pokud oplocení bude budovat jedna strana, nacházelo zcela na pozemku vlastníka oplocení, nikoliv na hranici mezi pozemky. Zároveň upozornila na pravomocné vykonatelné rozhodnutí Okresního soudu v , jméno FO, a Krajského soudu v Plzni, které žalobkyni zakazuje jakékoliv činnosti, spojené se zásahy do stávajícího oplocení, včetně obnovy či výstavby nového.

21. Na neoprávněný zásah do vlastnictví, včetně výhrady vůči odstranění dřevěného kolíku s červeným označením v dolní části zahrady, které při místním šetření, po oboustranném souhlasu majitelů, na místo „… umístil a zatloukl , tituly před jménem, soudce , jméno FO, …“, žalovaná žalobkyni upozornila dopisem z 21. 9. 2021.

22. E-mailem ze dne 25. 4. 2023 tehdejší právní zástupkyně žalované vyzývá právního zástupce žalobkyně, aby žalobkyni informoval o tom že si žalovaná nepřeje jsem, aby žalobkyně prováděla jakoukoliv činnost na hranici mezi jejich pozemky je jen, jelikož tato činnost vede k tomu, že posunuje znatelnou hranici ruší a opětovně dosavadní stav a hranice.

23. Z e-mailu z 11. 10. 2023 tehdejší právní zástupkyně žalovaném sděluje pověřenému geodetovi výhrady žalované vůči jednání, které se konalo 4. 10. 2023 na základě objednávky Okresního soudu v , jméno FO, . Žalovaná měření vytýká to, že sloupky, které byly použity k vytyčení hranice mezi pozemky, zde nejsou stabilně od výstavby oplocení ani od posledního vytýčení, na němž došlo ke shodě mezi sousedkami v roce 2011. Sloupek označující lomový bod č. , hodnota, -2 byl v průběhu let vykován a znovu osazen na přibližně stejném místě a je vychýlený. Lomový bod č. , hodnota, -3 je na rohu kolny, žádný sloupek oplocení zde nebyl. Aktuálně umístěný sloupek neodpovídá průběhu tehdejší radnice a nebyl nikdy zaměřen ani považován za sloupek oplocení, a je podle žalovaném v jejím pozemku asi 15 cm od hranice. Lomový bod č. , hodnota, -4 byl manipulován, jedná se o nový sloupek zhruba 50 cm v hloubce pozemku žalované. Lomový bod č. , hodnota, -5 již není původní, je zde nový sloupek, který je umístěn v pozemku žalovaného a v jiné vzdálenosti od domu, tedy úplně jinde, než byl původně. Lomový bod č. , hodnota, -3 je již několik let pouze zapíchnut v zemi bez ohledu na hranice pozemků a opět posunut do pozemku žalované.

24. Dnem 8. 1. 2024 je datováno oznámením adresované , právnická osoba, v , jméno FO, odboru vnitřních věcí, přestupkové agendy, o úmyslně nepravdivé a jejích písemných sdělení státního orgánu, spočívající v tom, že žalobkyně měla záměrně úmyslně písemně sdělit nepravdivé lživé zájem Okresnímu soudu v , jméno FO, , když se při soudním jednání snaží snížit vážnost oznamovatelů, žalované a , jméno FO, , což má mít nepříznivý vliv na jejich autoritu a narušovat sousedské soužití.

25. Dne 14. 3. 2024 podali Okresnímu státnímu zastupitelství v , jméno FO, , jméno FO, a , Jméno žalované, trestní oznámení pro přečin proti občanskému soužití na , Jméno žalobkyně, , spočívající v nepravdivých písemných vyjádřeních, úmyslně nepřístojném chování a urážlivých výrocích, obviňujících oznamovatele z trestného činu. Oznamovatele má podezřelá lživě obviňovat, útočit na ně nepravdivým vyjadřováním u Okresního soudu v , jméno FO, , kde má uvádět nepravdy, urážlivé výroky a ohrožovat vážnost obou oznamovatelů a snižovat jejich čest a důstojnost, což má mít nepříznivý vliv na jejich autoritu při řízení u Okresního soudu v , jméno FO, . Dnem 18. 3. 2024 je datováno sdělení Okresního státního zastupitelství v , jméno FO, sp. zn. ZN 59/20024-6, které oznamovatelům sděluje že trestní oznámením , jméno FO, a , Jméno žalované, na jednání , jméno FO, , spočívající v tom, že je má písemně a ústně pomlouvat v rámci sousedského sporu, vedeného před Okresním soudem v , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci, bylo postoupeno příslušnému policejnímu orgánu – Krajskému ředitelství policie Plzeňského kraje, Územnímu odboru , adresa, , který oznamovatele vyrozumí o dalších úkonech.

26. Důkaz byl proveden i obsahem zamítavého rozsudku ve věci uložení povinnosti , jméno FO, zdržet se zásahů do vlastnického práva , Jméno žalované, č. j. , spisová značka, , potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, , a rozsudku pro uznání ve věci určení vlastnictví parcely č. 530/2 č. j. , spisová značka, .

27. Z kopie pojistky č. , hodnota, plyne, že návrh byl doručen 11. 12. 1962, pojistka odeslána dne 14. 12. 1962. Dle pojistné smlouvy byl pojištěn rodinný dům č. p. , adresa, , vystavěný v roce 1940, dřevník, postavený v roce 1948, a „ohradní zdi a ploty se pojišťují“, resp. „Mají být pojištěny též ohradní zdi a ploty náležející k pojištěným budovám? Ano“, aniž by bylo upřesněno cokoli bližšího, tvrzení žalobkyně o vlastnictví sporné rozhrady jejím předchůdcem tak těmito listinami prokázáno nebylo.

28. Důkaz byl proveden i fotografiemi, předloženými oběma účastnicemi. Vzhledem k tomu, že většina fotografií neumožňuje ani přibližný odhad místa a času jejich pořízení, je tento důkaz pro vyřešení předmětu sporu bez hodnoty.

29. Dle ust. § 80 zák. č. 99/1966 Sb., občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

30. O naléhavý právní zájem ve smyslu cit. právní normy může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95). Naléhavý právní zájem je třeba zkoumat z pohledu žalobce, a to z objektivního hlediska, tedy z hlediska toho, zda výsledek jeho žalobního návrhu vskutku může zabránit ohrožení jeho (tvrzeného) práva nebo jeho právního postavení. Dle ustálené judikatury naléhavý právní zájem je dán v situaci, kdy žalobce tvrdí a žalobou se domáhá odstranění nesouladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí, který svědčí žalovanému. V těchto případech je naléhavý právní zájem osvědčen, neboť v situaci, že žalobě bude vyhověno a bude deklarován žalobcův příslušný věcně právní vztah k předmětné nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, bude pravomocný rozsudek představovat listinou, podle které dojde v katastru nemovitostí k odstranění do té doby trvajícího nesouladu mezi právní realitou a stavem zápisů v katastru.V souzeném případě se žalobkyně domáhá odstranění (tvrzeného) nesouladu mezi jejím přesvědčením o vlastnictví nemovitého majetku (rozhrady) a přesvědčením žalované o vlastnictví téže rozhrady svědčící jí, v situaci, kdy otázka sporného vlastnictví není předmětem zápisů v katastru nemovitostí, rozhrada vymezuje průběh vlastnické hranice sousedních pozemků a spor zároveň vyvolává problémy v sousedském soužití. Soudní rozhodnutí, určující vlastnické právo k rozhradě má najisto postavit, kdo je vlastníkem sporných nemovitých věcí, a mohlo by být následně zaneseno do katastru nemovitostí a jednou provždy vyřešit spor vlastníků sousedních pozemků. Takový efekt ale nemže mít žalovanou navrhovaná žaloba na uložení povinnosti opravy či obnovení rozhrady dle ust. § 1026 o. z., neboť ta smí být podána proti vlastníkovi „nevlastníkem“ tedy osobou, která by na obnově rozhrady měla zájem, v důsledku absence vlastnického vztahu k ní by však její opravou zasáhla do práv a chráněných zájmů opravou a údržbou povinného vlastníka. Určovací žalobu v daném případě nemůže nahradit ani žaloba na uložení povinnosti oplotit pozemek dle ust.§ 1027 obč. zák., neboť i tuto žalobu může podat soused proti vlastníkovi pozemku, z nějž dochází k narušování pokojného výkonu vlastnického práva. V obou případech se totiž jedná o žalobu „nevlastníka“ proti vlastníkovi, v projednávaném případě se však jedná o žalobu vlastníka proti „nevlastníkovi“, a situace je navíc komplikovaná i tím, že i v řízení žalovaná , Jméno žalované, se cítí být vlastnicí sporné rozhrady. Určovací žaloba tak v daných podmínkách jako jediná může mít preventivní povahu a stát se zárukou odvrácení budoucích sporů účastnic tohoto řízení, a naopak předejít zbytečnému rozmnožování sporů. Bez tohoto určení bylo ohroženo právo obou účastnic, neboť by bez rozhodnutí o ní jejich právní postavení zůstalo nadále nejistým. Pouze určení, že jedna z účastnic (nebo obě společně) vlastní spornou rozhradu může vytvořit pevný právní základ pro další právní vztahy účastníků sporu a předejít tak žalobám na plnění či zdržení se nějakého jednání. Za daných okolností tak dle přesvědčení soudu existence naléhavého právního zájmu jako podmínka přípustnosti určovací žaloby dle ust. § 80 o. s. ř. splněna je, neboť naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k sporné rozhradě existuje.

31. Podle § 1024 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) (1) má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené , rodné přijmení, umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. (2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.Podle § 1084 odst. 1 o. z. stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku.

32. Jak již bylo výše uvedeno, obě účastnice uplatňují právo na spornou rozhradu jako na vlastní majetek, obě by tak byly oprávněny podat ve věci určení vlastnictví rozhrady určovací žalobu. V řízení, které tedy mohlo být zahájeno k návrhu kterékoliv z účastnic, je tak řízením, v němž by byly všechny účastnice vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce a žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. V tomto smyslu by se mělo jednat o řízení iudicium duplex, jak jej definuje např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3202/20 z 2. 11. 2021. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Smyslu určovací žaloby v řízení iudicium duplex by tedy odpovídalo rozhodnout o návrhu a procesní obraně účastnic definitivně, tedy tak, že bude určeno, že jedna z účastnic (ať již žalobkyně, nebo žalovaná) je vlastnicí sporné rozhrady.32.

1. Soud však musel dát za pravdu stanovisku právního zástupce žalované, že ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrhy účastníků, v dané konstelaci přisoudit případně právo žalované nebo rozhodnout, že je sporná rozhrada ve spoluvlastnictví účastnic, by znamenalo přiznat něco jiného nebo více, než čeho se účastnice domáhají, a to v situaci, kdy řízení nebylo možno zahájit i bez návrhu a z právního předpisu nevyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky, není přípustné. Musel se tak zabývat výlučně rozhodnutí o tom, zda je možno žalobě vyhovět či nikoli.32.

2. Žalobkyně přesvědčena, že plot zbudovali její předchůdci, manželé , jméno FO, , a to zejména s ohledem na znalecký posudek ze dne 8. 12. 1976, vypracovaný , tituly před jménem, , adresa, , na zakázku , jméno FO, , tedy předchozího vlastníka předmětných nemovitostí. Odvozuje to z toho, že předmětem znaleckého posudku je ocenění nemovitostí, vč. plotů. Oceňován však je plotu z ocelového černého pletiva na ocelových a dřevěných sloupcích, o délce 80 m. Z výše rekapitulovaných důkazů však plyne, že taková délka oplocení neodpovídá žádné části oplocovaného pozemku p. č. 530/1 (buď se jedná o oplocení příliš dlouhé, nebo příliš krátké), nemluvě o absenci jakéhokoli údaje, které části pozemku tento plot ohrazuje. Jako odůvodnění právního závěru o vlastnictví sporné rozhrady žalobkyní tak tento důkaz nemá žádnou hodnotu a tvrzení žalobkyně není způsobilý prokázat. Důkazem vlastnictví žalobkyně nemůže být ani konstrukce, že pokud znalec v roce 1976 konstatoval stáří plotu na 14 let, pak plot vznikl v roce 1962, kdy byli vlastníky nemovitosti manželé , jméno FO, , ani pojištění (opět blíže neurčených) plotů a zdí v prosinci 1962 ve spojení s domněnkou, že by si pan , jméno FO, nenechával odhadnout hodnotu majetku, o které by nebyl přesvědčen, že je jeho. Důkazem vlastnictví za těchto okolností nemůže být ani to, že žalobkyně při koupi nemovitosti za oplocení uhradila částku, stanovenou ve znaleckém posudku, když nelze vyloučit, že by se mohlo jednat o nabytí od nevlastníka. Je tedy nadále zcela sporné, zda je vlastníkem plotu je právě žalobkyně. Ani to, že z výpovědí svědků vyplynulo, že se o plot (na konci 70 a v 80 letech 20 století) starala rodina žalobkyně, neboť z výpovědí svědků rovněž vyplynulo, že se o plot (na konci 60 a v průběhu 70 let 20 století) starala rodina žalované. Ani to, že rodina žalobkyně měla, navíc bez konzultace se sousedy, v 80. letech 20 století měnit sloupky v plotě, o jejím vlastnictví rozhrady nesvědčí, údržbu, zpevnění, opravy a úpravy již tehdy starého pletiva prováděli v 60 a 70 letech předchůdci žalované. Stanovisko žalobkyně, že i pokud by soud považoval za pravdivá tvrzení, že se žalovaná, popřípadě její právní předchůdci, o plot starali, nemůže to založit vlastnické právo žalované k předmětnému plotu, a dle přesvědčení žalobkyně ani právo spoluvlastnické, musí totiž platit i obráceně, tedy, že i pokud se žalobkyně, popřípadě její právní předchůdci, o plot starali, nemůže to k předmětnému plotu založit vlastnické ani spoluvlastnické právo žalobkyně. Popsaný stav a stáří pletiva na konci 60 let pak nesvědčí pro pravdivost domněnky žalobkyně, že plot měl být budován v roce 1962 p. , jméno FO, , a tím ani tomu, že ona jako právní nástupce pana , jméno FO, je jeho vlastnicí. Vůbec pak už důvodem pro určení žalobkyně vlastnicí sporné rozhrady není to, že svévolně, a možná i nedůvodně, většinu sloupků vyměnila, a obnovila tak funkci z jejího pohledu nefunkčního oplocení. Bez významu pro určení vlastnictví je, že plot je tvořen plotovými sloupky, které v roce 2019 zbudovala žalobkyně, a že pozůstatky ocelového pletiva mezi sloupky nemají téměř žádnou hodnotu až že žalobkyně má již připraveno pletivo nové, které postačí pouze napnout. To, že většina plotových sloupků je zabetonována nově v roce 2019, naopak vedlo ke vzniku sporu o určení vlastnictví rozhrady, a v podstatě i sporu o průběh vlastnické hranice.32.

3. Pravdou je, že rozhrada je v době vyhlášení rozhodnutí víceméně stále na svém místě a je tvořena jak sloupky různého stáří a opotřebení, tak pletivem, existujícím zde nejméně od 60 let 20 století. Je tedy nepochybné, že rozhrada nejméně po tuto dobu nezanikla, práce na její údržbě a výměny vysloužilých částí konstrukce tak nejsou výstavbou, nýbrž obnovou a údržbou, a nezakládají tak ani jedné z účastnic samostatný nárok na vlastnictví rozhrady.32.

4. Z výpovědí svědků je zřejmé, že rozhrada existuje v zásadě ve stejném konstrukčním provedení, v jakém ji obě strany sporu převzaly. Z tohoto provedení lze odhadovat, že byla rozhrada zřizována ze strany parcely č. 530/1, neboť z této strany je nejprve sloupek a až za ním pletivo (o|). Ani tato indicie však nevypovídá nic o tom, kdy, a tedy i kým, byl plot zřízen, respektive nelze vyloučit, že se tak mohlo stát ještě v době, kdy byly související parcely a dvojdomek užívány jednou rodinou jako jeden celek, a nemůže odůvodnit akceptaci nároku žalobkyně.32.

5. Všechny tyto okolnosti by nasvědčovaly tomu, že je pro řešení sporu třeba aplikovat § 1024 odst. 1 občanského zákoníku, a považovat sporou rozhradu za rozhradu společnou, neboť se žalobkyni v řízení vyvratitelnou právní domněnku spoluvlastnictví vyvrátit nepodařilo.Tento závěr však nakonec soud nepřijal, neboť dospěl k přesvědčení, že skutečnou vlastnicí sporné rozhrady je žalovaná. Vychází při tom z geodetického elaborátu č. , hodnota, -243/2024, ve kterém pověřený geodet porovnal průběh hranice zaměřený ve vytyčovacím náčrtu č. , hodnota, -337/2011, 5404-269/2023 a průběhem vlastnické hranice zaznamenané v katastru nemovitostí. Z porovnání, jak již bylo výše podrobně rekapitulováno, vyplynulo, že aktuální průběh sporné rozhrady se liší jak od katastrální hranice pozemků, tak od zaměření vytyčovacím náčrtem číslo , hodnota, -337/2011 i 5404-269/2023, a že rozhrada, až na nepatrnou odchylku mezi lomovými body č. , hodnota, -5 a 3234-13, je plně zřízena na parcele č. , hodnota, resp. 527, oba ve vlastnictví žalované.32.

6. Je tedy zcela v souladu s právem, a navíc spravedlivé, pokud soud dospěl k závěru, že je vlastníkem sporné rozhrady ve smyslu § 1084 odst. 1 o. z. vlastník pozemku, na němž byla stavba zřízena, v daném případě tedy žalovaná. Tento závěr navíc plně vyhovuje i zásadě, uvedené v ust. § 6 odst. 2 o. z., že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Soud nemá důvodné pochybnosti o tom, z jakých důvodů je nejnověji zaměřený průběh rozhrady prakticky výlučně v neprospěch žalované, a proč i z předchozích zaměření plyne postupné posouvání rozhrady směrem do pozemků žalované. Žalobkyně se v průběh uřízení netajila nespokojeností se stávajícím stavem průběhu vlastnické hranice a svým úmyslem tento stav změnit. Rovněž se nepopírá, že pod záminkou obnovy „své“ rozhrady umisťuje nové nosné prvky nikoli na místo nahrazovaných, nýbrž na místa nová, s původními nijak zásadně nesouvisející. V důsledku této činnosti, na kterou jako na nezákonnou žalovaná dlouhodobě upozorňuje, sama žalobkyně vytvořila protiprávní stav, v důsledku kterého je rozhrada zřízena na cizím pozemku a jako taková připadá vlastníku tohoto pozemku, v projednávaném případě tedy žalované.

33. Ačkoli by tedy z důvodů, popsaných v b. 32., soud nejraději rozhodl o určení vlastnictví předmětné rozhrady ve prospěch žalované, má, z důvodů uvedených v b. 32.1. za to, že tak zřejmě učinit nemlže, a rozhodnutí o určení skutečného vlastníka předmětné rozhrady tak musí považovat za prejudiciální otázku. V důsledku jejího vyřešení však dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná a výrokem I. ji proto zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení o určení vlastnictví rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 98 754,33 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze 22 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvaadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6 815,15 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 2. 2024 náhrada 1 363,03 Kč za 46 ujetých km v částce 363,03 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 4. 2024 náhrada 1 363,03 Kč za 46 ujetých km v částce 363,03 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 6. 2024 náhrada 1 363,03 Kč za 46 ujetých km v částce 363,03 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 7. 2024 náhrada 1 363,03 Kč za 46 ujetých km v částce 363,03 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 10. 2024 náhrada 1 363,03 Kč za 46 ujetých km v částce 363,03 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 615,15 Kč ve výši 17 139,18 Kč.

35. Jak již bylo výše konstatováno, usnesením ze dne 8. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 28. 8. 2023, přibral jako osobu autorizovanou k vykonávání zeměměřičských činností, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků. Každé z účastnic soud uložil povinnost složit na náklady důkazu zálohu ve výši 6 000 Kč, záloha byla uhrazena. Pověřený geodet zadaný úkol splnil vypracováním vytyčovacího náčrtu ze dne 28. 9. 2023. Odměna za vyhotovení náčrtu bylo pověřenému geodetovi usnesením ze dne 1. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 26. 4. 2023, přiznáno ve výši 10 890 Kč, a tato částka byla dne 15. 7. 2024 ze složené zálohy každé z účastnic rovným dílem (částkou 5 445 Kč) uhrazena. Ze složené zálohy tak zbývalo každé z účastnic 555 Kč.

36. Podle § 148 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje.

37. Obě účastnice složily předepsanou zálohu na náklady důkazu – vytýčení a zaměření průběhu hranice. Rozhodnutí nakonec spočívalo výhradně na výsledku zaměření průběhu vlastnické hranice a aktuálního skutečného průběhu rozhrady. Soud dospěl k přesvědčení, že je v zájmu obou účastnic, aby jejich spor o vlastnictví rozhrady a tím i o faktický průběh vlastnické hranice, byl definitivně vyřešen, byť jako předběžná otázka. Ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3202/20 z 2. 11. 2021 spor považuje za tzv. řízení iudicium duplex, tedy o řízení, které mohlo být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z budoucích účastníků, a v němž by byli všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce a žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není možné rozhodnout o náhradě nákladů důkazů, provedených v soudním řízení, neboť ve sporu o určení vlastnictví k rozhradě sice „vyhrála“ žalovaná (a proto bylo žalobkyni uložena povinnost nahradit jí náklady soudního řízení), nicméně vlastní určení vlastnictví, pokud by je chtěla učinit předmětem soudního sporu, by žalovaná tak jako tak musela podrobit novému soudnímu přezkumu v novém řízení. Jinými slovy, v tomto případě nelze (pouze však jen) na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Ústavní soud České republiky ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 dospěl k závěru, že "… nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. …". Založit rozhodnutí o nákladech státem zálohovaných (ale i o užití složené zálohy) na zásadě úspěchu ve věci by soud, i s ohledem na podíl chování obou účastnic na komplikovanosti a vypjatosti řízení, za daných okolností považoval za nespravedlivé.

38. Na náklady a odměnu povařeného geodeta soud vynaložil částku ze složené zálohy 10 890 Kč, zbytek zálohy ve výši 1 110 Kč pak bude vynaložen, společně s dalšími prostředky, ze státních prostředků, na náklady vypracování geodetického elaborátu a případné náklady jeho strvrzení před soudem.38.

1. Ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. proto výroky III. a IV. soud ukládá, aby každá z účastnic zaplatila České republice - Okresnímu soudu v , jméno FO, , na náhradu nákladů důkazu vytyčovacím náčrtem a geodetickým elaborátem, ze složené zálohy každá částku 10 000 Kč. Tato částka bude na náklady případně započtena, pokud příslušný výrok o náhradě nákladů dokazování nabude právní moci, samostatnou lhůtu k úhradě proto soud nestanovil.38.

2. Protože však v době vyhotovení tohoto rozsudku není dosud známa ani přesná výše pověřeným geodetem nárokovaných náhrad, ani výše náhrady, která mu bude pravomocně přiznána, nezbylo soudu než rozhodnutí o povinnosti nahradit případně vzniklé náklady státem zálohované, související s tímto důkazem či jeho provedením před soudem, a složenou zálohou nepokrytých, vyhradit samostatnému usnesení, které bude vydáno, jakmile bude přesná výše těchto nákladů známa. Lhůtu k plnění předběžně určil, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., třídenní, počítanou od právní moci tohoto usnesení, neboť pro stanovení lhůty delší neshledal důvody.