10 C 305/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , o zaplacení 87 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 87 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 500 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 359,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 87 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že tato částka představuje souhrn jednotlivých nároků vyplývajících ze smlouvy o podnikatelském úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 21. dubna 2021 prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně po zadání uživatelského jména a ověřovacího kódu zaslaného SMS zprávou. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 29. června 2021. Úvěr byl žalovanému vyplacen převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva dále obsahovala ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč. Jedná se o poplatek účtovaný za každý den čerpání úvěru od jeho poskytnutí do dne splatnosti, za dobu po splatnosti žalobkyně poplatek neuplatňuje. Dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení se splátkou. Žalovaný je v prodlení s úhradou pěti splátek, pročež žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. Celková výše pohledávky žalobkyně (87 500 Kč) se tedy skládá z jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 87 500 Kč od 30. června 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 21 359,60 Kč, zahrnující soudní poplatek, odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby, paušální náhrady a DPH. Žalovaný úvěr ve stanovené lhůtě nesplatil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění dne 12. července 2021, kterou žalobkyně doručila prostřednictvím svého právního zástupce.

2. Podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona se řízení o pohledávce vedené proti dlužníkovi přerušuje dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku. Toto přerušení trvá po dobu, kdy je pohledávku možné uplatnit pouze v rámci insolvenčního řízení.

3. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , vyplývá, že řízení bylo podle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, přerušeno ke dni 24. 10. 2023 v 9:44 hod. z důvodu zjištění úpadku žalovaného. Z následného usnesení ze dne 15. 11. 2024, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , plyne, že insolvenční řízení vedené proti žalovanému , Jméno žalovaného, a jeho manželce bylo podle § 405 odst. 3 insolvenčního zákona pravomocně zastaveno, neboť nebyly splněny podmínky pro schválení oddlužení ani pro prohlášení konkursu. Oddlužení nebylo schváleno, protože dlužníci opakovaně neplnili povinnosti vůči insolvenčnímu správci, nehradili zálohy, opožďovali se s platbami, nedoložili daňová přiznání a v průběhu řízení vznikly nové dluhy. Soud proto dne 19. 2. 2025 účastníky informoval, že překážka řízení podle § 140a odst. 1 IZ (přerušení řízení) ke dni 18. 12. 2024 pominula, a že v nalézacím řízení bude pokračovat. V daném případě totiž bylo insolvenční řízení pravomocně zastaveno bez schválení oddlužení či prohlášení konkursu, tím došlo k zaniknutí účinků přerušení řízení a pohledávku žalobkyně je opět možné uplatňovat v individuálním soudním řízení.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listin vyplývá, že dne 21. dubna 2021 uzavřela žalobkyně jako podnikatel a poskytovatel nebankovních podnikatelských úvěrů, se žalovaným, fyzickou osobou podnikající pod IČO , IČO žalovaného, , smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to výhradně za účelem financování jeho podnikatelské činnosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím a poplatky ve lhůtě 70 dnů od dne čerpání, přičemž den konečné splatnosti úvěru byl sjednán na 29. června 2021. Smlouva stanovila zejména tyto podmínky úvěru: a) Poplatek za poskytnutí úvěru: 1 % denně z částky úvěru (tj. 500 Kč denně), účtovaný za každý den od čerpání do úplného splacení. b) Úvěr měl být splacen v pěti čtrnáctidenních splátkách, každá ve výši 17 000 Kč (10 000 Kč jistina + 7 000 Kč poplatek). Celková částka k úhradě tak činila (včetně 35 000 Kč poplatků) 85 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jednotlivé splátky se žalovaný zavázal uhradit: a) Smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení (čl. 8.1)., b) Úrok z prodlení: 1) 0,5 % denně z nesplacené jistiny při prodlení do 90 dnů, 2) 0,02 % denně při prodlení nad 90 dnů. 3) Další smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny (čl. 8.2.2). Smlouva umožňuje automatické prodloužení splatnosti o 14 dnů, pokud žalovaný uhradí poplatek za poskytnutí úvěru vztahující se k dané splátce. V případě prodlení je nutné uhradit i dlužnou jistinu, sankce a poplatky. Celková doba trvání úvěru nesmí přesáhnout 365 dní. Klient může úvěr splatit kdykoliv, přičemž má nárok na snížení nákladů o nevyčerpané poplatky, obě strany pak mají právo odstoupit za podmínek stanovených zákonem a smlouvou. Smluvní strany také sjednaly prodlouženou promlčecí lhůtu v délce 5 let. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný ji akceptoval zadáním SMS kódu. Smlouva byla žalovanému zpřístupněna v jeho uživatelském účtu a zaslána e-mailem. Potvrzení o provedené platbě vystavené dne 21. dubna 2021 společností , právnická osoba, , která zajišťuje platební styk na základě licence České národní banky prokazuje, že téhož dne byla z účtu žalobkyně prostřednictvím platební brány ThePay odeslána částka ve výši 50 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to v čase 13:33 pod ID transakce 2375985. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému dne 12. července 2021 písemnou výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby. Ve výzvě bylo konstatováno, že žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit poskytnutý úvěr včetně sjednaného poplatku za jeho poskytnutí ve lhůtě do 29. června 2021, a že ke dni vyhotovení výzvy činí celková dlužná částka, včetně sankcí a poplatků, 97 900,01 Kč. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 18 585 Kč. Žalovaný byl dále upozorněn na možnost zahájení soudního řízení a následného exekučního vymáhání pohledávky. Výzva rovněž nabízela možnost kontaktovat inkasní společnost za účelem dohody o částečné úhradě. Z podacího lístku plyne, že výzva byla zaslána prostř. , právnická osoba, dne 12. 7. 2021 žalovanému na adresu: , adresa, .

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (oba v pozici podnikatele) byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. S ohledem na to, že žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel a úvěr byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, nejedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., a ustanovení tohoto zákona se proto na daný případ neuplatní. Žalovanému byl dne 21. 4. 2021 poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl vrátit do 29. 6. 2021, a to včetně sjednaného příslušenství (minimálně s poplatkem ve výši 35 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i nároky na sjednané smluvní sankce a úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 359,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 500 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 210 Kč ve výši 3 099,60 Kč.