10 C 327/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno , o zaplacení 21 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 200 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Okresnímu sudu v Sokolově dne 26. 2. 2024, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 17. 11. 2022 uzavřel prostřednictvím online platformy provozované na webu www., Anonymizováno, .cz. žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Žalovaný si zvolil parametry zápůjčky (její výši a splatnost), vyplnil žádost a potvrdil souhlas se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobce ověřil totožnost žalovaného pomocí skenu dokladu totožnosti, ověřovací korunovou platbou z účtu, na který byla zápůjčka vyplacena. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 7 zákona č. 297/2016 Sb. (ZSVD) a § 105 zákona č. 257/2016 Sb. (ZSÚ) prostřednictvím tzv. prostého elektronického podpisu – zadáním PINu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, , neboť forma prostého elektronického podpisu byla považována za dostatečnou. Žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč (jistina), která byla téhož dne převedena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč (celkem tedy 21 300 Kč) ve třech měsíčních splátkách, poslední splatná 19. 4. 2023. Žalovaný neuhradil splátky řádně a včas, ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradil pouze 7 100 Kč, čímž byla částečně pokryta smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a část poplatku. v důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky 15 000 Kč od 20. 4. 2023 do 14. 2. 2024 (celkem cca 4 500 Kč), a účelně vynaložené náklady (pět výzev k úhradě) ve výši 2 500 Kč (500 Kč za každou výzvu). Uplatněný nárok se proto skládá z částky 21 200 Kč (jistina + poplatek po částečném započtení úhrady), smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za písemné výzvy (odeslány 22. 3., 2. 4., 21. 4., 30. 4. a 13. 5. 2023) a náhrady nákladů řízení. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 23. 1. 2024, ten nereagoval.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin plyne, že dne 16. listopadu 2022 uzavřel žalovaný se společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelové peněžní zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 17. listopadu 2022. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit věřiteli poplatek ve výši 6 300 Kč, sama zápůjčka nebyla úročena. Celková částka k úhradě tedy činila 21 300 Kč a byla dle smlouvy splatná ve třech rovnoměrných splátkách po 7 100 Kč, první 31. den od poskytnutí zápůjčky, druhá 62. den od poskytnutí zápůjčky a třetí 93. den od poskytnutí zápůjčky. Podle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek (VOP) byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, na náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku (500 Kč za listinnou upomínku, 750 Kč za předání inkasní agentuře apod.). Dle článku IV. smlouvy se v případě, že první splátka nebude uhrazena ani tři dny po splatnosti druhé splátky, stává třetí splátka splatnou čtvrtý den po tzv. rozhodném dni. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 18. listopadu 2022 byla na účet žalovaného žalobcem poukázána částka 15 000 Kč. O dalších platbách ze strany žalovaného nejsou v předložených dokumentech žádné záznamy. Po uzavření smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 15 000 Kč na účet žalovaného došlo k prodlení se splácením sjednaných splátek. V důsledku toho žalobce přistoupil k opakovanému upomínání dlužníka a následně k zesplatnění celé pohledávky. Dne 22. 3. 2023 byla žalovanému zaslána první upomínka. Dle jejího obsahu výše dlužné částky činila 7 984 Kč, a byl účtován poplatek za upomínku ve výši 500 Kč. Dne 2. 4. 2023 byla žalovanému zaslána druhá upomínka, dle které dluh činil 8 911 Kč, a účtován byl další poplatek ve výši 500 Kč. S datem 21. 4. 2023 bylo žalovanému v souladu s čl. 4.1 smlouvy zasláno oznámení o zesplatnění úvěru, dle kterého celkový dluh činil 17 377 Kč. S datem 30. 4. 2023 byla žalovanému zaslána opakovaná výzva k úhradě, v níž byla požadována úhrada částky 18 080 Kč. Poslední výzva k úhradě před postoupením inkasní agentuře byla žalovanému zaslána s datem 13. 5. 2023, a byl v ní vyzván k úhradě částky 18 966 Kč. Všechny výzvy obsahují upozornění na účtování smluvních pokut, úroků z prodlení a nákladů dle sazebníku. Dne 23. 1. 2024 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva právní zástupkyně žalobce, ve které byl žalovaný upozorněn na to, že do sjednaného data 19. 4. 2023 dluh nebyl uhrazen, vyčíslen aktuální dluh k datu výzvy na částku 22 324 Kč, a požadována úhrada do 3 dnů, společně s náhradou nákladů právního zastoupení. Výzva obsahuje upozornění na možnost soudního řízení a následné exekuce, včetně možného zabavení majetku a dalších nákladů. Předžalobní výzva byla odeslána dne 23. 1. 2024 prostřednictvím služby DopisOnline , právnická osoba, , doporučeně na adresu , adresa, .

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Na základě výše uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou měl vrátit ve třech splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

6. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

7. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

8. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.

9. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

10. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši 6 300 Kč na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl.

11. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

12. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). V něm soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.

13. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.