10 C 332/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno narozená Anonymizováno občanka Anonymizováno , v České republice pobytem Anonymizováno , o zaplacení 330 938,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 330 938,21 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 21. 5. 2025 do 25. 8. 2025 částkou 31 553,95 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 330 938,21 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 330 938,21 Kč od 4. 6. 2025 do zaplacení kapitalizovaným za období od 4. 6. 2025 do 25. 8. 2025 částkou 9 020,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 49 937,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 330 938,21 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 25. 10. 2024 uzavřela žalovaná se žalobkyní úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí se podpisem staly úvěrové podmínky; žalovaná měla potvrdit seznámení s jejich obsahem a souhlas s nimi. V návaznosti na smlouvu měla žalobkyně poskytnout úvěr ve výši 335 340 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 108 pravidelných měsíčních splátkách po 5 838 Kč. K čerpání úvěru mělo dojít dne 25. 10. 2024 a splatnost první splátky žalobkyně dovozuje na 28. 11. 2024 (s odůvodněním, že je splatná po měsíci od poskytnutí úvěru, a není-li v následujícím měsíci den se shodným pořadovým číslem, připadne na poslední den tohoto měsíce). Roční úroková sazba měla být sjednána ve výši 15,96 % p. a. a úročení mělo běžet od dne poskytnutí úvěru. Žalobkyně současně vylíčila, že v rámci plnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupuje vícezdrojově (registry/databáze, výpočet MLS, scoring), odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2024 a argumentačně podpírá přiměřenost své metodiky mj. odkazy na judikaturu, přičemž tento blok tvrzení je v návrhu pojat jako obecná obhajoba řádného prověření bonity.Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na úvěr celkem uhradila 17 514 Kč. Pro porušení povinnosti řádně a včas splácet měla žalobkyně využít smluvně sjednané oprávnění zesplatnit úvěr podle bodu 5.2 úvěrových podmínek (při prodlení alespoň se dvěma splátkami, případně s jednou splátkou déle než tři měsíce) a úvěr zesplatnit ke dni 20. 5. 2025. Žalovaná měla být ke splacení celého úvěru vyzvána dopisem z téhož dne. Vedle toho žalobkyně tvrdí odeslání předžalobní výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. právním zástupcem.K datu sepsání návrhu (v návrhu pracováno s dnem 25. 8. 2025) žalobkyně vyčíslila pohledávku bez příslušenství na 330 938,21 Kč. Ta se má skládat z neuhrazené jistiny 329 338,21 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Jistina ve výši 329 338,21 Kč se žalobkyně z částky 6 190,43 Kč (součet nesplacených částí jistiny předepsaných do zesplatnění) a částky 323 147,78 Kč (zbytek jistiny, na jehož jednorázovou úhradu měl vzniknout nárok zesplatněním), přičemž zdůrazňuje, že jde o částku odpovídající čerpané a neuhrazené jistině. Náklady na vymáhání ve výši 600 Kč odvozuje ze součtu dosud neuhrazených položek účtovaných dle smlouvy a bodu 9.5 úvěrových podmínek jako náhrada účelně vynaložených nákladů při prodlení. Návrh rovněž obsahuje obecné vysvětlení kalkulace a poznámku o změně výše nákladů na vymáhání od 1. 5. 2022. Smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč žalobkyně opírá o smlouvu a čl. 6.3 úvěrových podmínek, podle nichž měla být oprávněna při prodlení se splátkou účtovat smluvní pokutu 500 Kč (případně do výše dlužné splátky, je-li nižší), a tvrdí, že pro opakované prodlení byla do zesplatnění naúčtována pokuta celkem 1 000 Kč.Kapitalizovaný smluví úrok ve výši 31 553,95 Kč má představovat součet nezaplacených úroků, zahrnutých do splátek předepsaných do zesplatnění, a dále úrok, kapitalizovaný za dobu od 21. 5. 2025 do 25. 8. 2025 z částky 329 338,21 Kč sazbou 15,96 % p. a., jak má vyplývat ze splátkového kalendáře. Dále žalobkyně v petitu požaduje smluvní úrok „12 % ročně“ z částky 329 338,21 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení. Současně uplatňuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 020,73 Kč za období od 4. 6. 2025 do 25. 8. 2025. Výpočet této částky odvozuje od patnáctého dne po zesplatnění (po uplynutí 14denní lhůty uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru) a uvádí sazbu 12 % ročně. Dále nárokuje úrok z prodlení z částky 330 938,21 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 %. Současně uplatňuje právo na náhradu nákladů řízení ve výši celkem na 49 937,3 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaná občanem , Anonymizováno, , musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku soud posoudil podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), podle něhož mají soudy členského státu, na jehož území má žalovaný bydliště, obecnou pravomoc rozhodovat ve věcech občanských a obchodních.

3. Žalovaná má bydliště na území České republiky, a proto jsou soudy České republiky podle citovaného ustanovení příslušné ve věci jednat a rozhodnout. Jelikož jde o závazkový vztah ze smlouvy, neuplatní se dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o právní pomoci z roku 1976, která dopadá na jiné okruhy právních vztahů.

4. Soud na základě těchto skutečností dospěl k přesvědčení, že má podle čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis a § 84 a násl. občanského soudního řádu pravomoc i místní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště v obvodu zdejšího soudu.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z předložených listin plyne, že dne 25. 10. 2024 uzavřela žalovaná se společností , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „věřitel“), smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 335 340 Kč, přičemž k čerpání úvěru došlo dne 25. 10. 2024. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla sjednána na 15. den v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 28. 11. 2024, výše měsíční splátky činila 5 838 Kč. Úvěr byl sjednán bez pojištění schopnosti splácet, roční úroková sazba činila 15,96 %.Dle úvěrových podmínek je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit mj. pokud dlužník dluží 2 a více splátek nebo je v prodlení déle než 3 měsíce; v důsledku zesplatnění se dále účtuje dohodnutý úrok, který již nepřirůstá k jistině; smluvní pokuta činí 500 Kč (limitovaná výší dlužné splátky), účelně vynaložené náklady na vymáhání jsou kalkulovány dle skutečných úkonů (ke dni uzavření smlouvy 300 Kč/měsíc) a úrok z prodlení dle nařízení vlády.Věřitel tvrdí, že při uzavření smlouvy postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Toto posouzení bylo provedeno na základě interního scoringového modelu založeného na statistické analýze (logistická regrese), údajů poskytnutých žalovanou (příjem 30 683 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 30 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 29 000 Kč), ověření v registrech (SOLUS, NRKI, JAP_PŮJČKA, CEE, ISIR, MVČR), výpočtu tzv. maximální měsíční splátky (MLS). Dle výpisu z registru NRKI byly evidovány existující i ukončené úvěrové produkty a v kartě klienta je současně výsledek dotazu do NRKI označen jako „OK“. V registru ISIR byla žalovaná označena jako „Klient nenalezen v externím systému“ a v systému MVČR byla ověřena. Z dokumentace tak plyne, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy evidované další úvěrové závazky dle NRKI a současně byla v kartě klienta kontrola registrů (včetně CEE, SOLUS a NRKI) vyhodnocena jako „OK“. Z metodiky posouzení vyplývá, že věřitel zohlednil nejen příjmovou a výdajovou stránku, ale i další proměnné (věk, rodinný stav, typ bydlení apod.). V případě pochybností měl věřitel možnost vyžádat si dodatečné doklady, což však v tomto případě nebylo nutné, neboť žádné pochybnosti nevznikly. Věřitel se dále odvolává na zásadu přiměřenosti (§ 574 občanského zákoníku) a judikaturu českých i evropských soudů, podle níž není stanoven jednotný způsob posouzení úvěruschopnosti a je přípustné využití interních modelů.Výpis čerpání, splátek a úhrad obsahuje kompletní historii čerpání, splácení a penalizací úvěru č. , hodnota, poskytnutého žalované. Výše úvěru činila 335 340 Kč, jako datum podpisu smlouvy je uveden 25. 10. 2024. Celkem bylo žalovanou čerpáno 335 340 Kč, přičemž k čerpání došlo dne 25. 10. 2024. Celkem bylo žalovanou uhrazeno 17 514 Kč, zůstatek dluhu tak činí dle rekapitulace dluhových položek 371 512,89 Kč. K datu zesplatnění (20. 5. 2025) se zůstatek skládal z jistiny ve výši 329 338,21 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, přičemž po dni zesplatnění byly dále dopočítány položky obchodního úroku ve výši 13 685,82 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 020,73 Kč. Dále byly evidovány neuhrazené úroky ve výši 17 868,13 Kč a obchodní úrok ve výši 13 685,82 Kč. Poslední úhrada byla provedena dne 16. 1. 2025 ve výši 5 838 Kč. Dne 20. 5. 2025 došlo k zesplatnění úvěru, od tohoto data byly účtovány smluvní pokuty, náklady na vymáhání a úroky z prodlení.Výzva k úhradě a zesplatnění úvěru s datem 20. 5. 2025 byla žalované na adresu , adresa, odeslána dne 21. 5. 2025 prostřednictvím , právnická osoba, . , jméno FO, důvod zesplatnění bylo uvedeno prodlení žalované se splácením úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla vyzvána ke splacení celé dlužné částky ve výši 348 806,34 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, upozorněna na možnost zahájení soudního řízení a exekuce, na navýšení dluhu o náklady řízení a na možnost zveřejnění v registrech. Současně byla informována o ukončení doplňkových služeb a pojištění sjednaných k úvěru v důsledku zesplatnění.Předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně byla žalované na adresu , adresa, zaslána s datem 12. 6. 2025 dne 13. 6. 2025 prostřednictvím , právnická osoba, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši 353 092,79 Kč do 19. 6. 2025, případně do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva obsahovala upozornění na možnost zahájení soudního řízení, výzvu ke smírnému řešení a kontaktní údaje pro případné dojednání splátkového režimu.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2397 zákona úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.Dle § 2398 odst. 1 zákona úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.Dle § 2399 odst. 1 zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

8. Soud má za prokázané, že žalobkyně, po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, uzavřela s ní dne 25. 10. 2024 smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (spotřebitelský úvěr). Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 335 340 Kč, přičemž čerpání proběhlo dne 25. 10. 2024. Dále je nepochybné, že žalovaná své závazky ze smlouvy řádně a včas neplnila, přičemž na poskytnutý úvěr uhradila celkem 17 514 Kč a ani po zesplatnění již nebyla provedena žádná platba. V důsledku prodlení žalované s úhradou pravidelných měsíčních splátek a neuhrazením dluhu ani po výzvě přistoupila žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění celého úvěru ke dni 20. 5. 2025. Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě zesplatněné pohledávky i předžalobní výzvou ze dne 12. 6. 2025. Uplatněné příslušenství odpovídá smluvním ujednáním: smluvní úrok ve výši 15,96 % ročně z nesplacené jistiny, smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání. Po zesplatnění žalobkyně vyčíslila dlužnou částku 330 938,21 Kč (jistina 329 338,21 Kč, účelně vynaložené náklady 600 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč), dále uplatnil kapitalizovaný úrok ve výši 31 553,95 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 020,73 Kč, a nadto uplatnil úrok 12 % ročně z částky 329 338,21 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky 330 938,21 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení.1.

1. Soud ex officio přezkoumal, zda vyhovění žalobě nebude v rozporu s aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie (zejm. věci C 693/19, C 831/19, C 600/19, C 582/21), a proto nejprve z úřední povinnosti posoudil přezkoumatelnost smluvních ujednání.1.

2. Ochrana spotřebitele vyplývá z práva EU a její vnitrostátní úprava (§ 1810 a násl. o. z.) musí být vykládána ve světle smyslu a účelu směrnic. Soud proto z úřední povinnosti přezkoumal i to, zda ostatní smluvní ujednání nejsou nejasná, klamavá nebo zneužívající a zda nevytvářejí významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (§ 1813 o. z.). V projednávané věci soud neshledal okolnosti nasvědčující nejasnosti, klamavosti či zneužívající povaze ujednání; podstatné náležitosti byly žalované sděleny jasně a srozumitelně.1.

3. Přezkum soud zaměřil na zásadní ujednání relevantní pro výsledek řízení (zejména smluvní sankce a jejich výši a dále smluvní úrok) z hlediska srozumitelnosti, transparentnosti a přiměřenosti. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou a uplatněna v celkové výši 1 000 Kč; její výše je v mezích zákonných limitů a současně byly uplatněny účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v celkové výši 600 Kč. Celkem bylo poskytnuto 335 340 Kč, takže souhrnný zákonný strop smluvních pokut dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru činí 167 670 Kč, a uplatněná smluvní pokuta 1 000 Kč je výrazně nižší; zároveň odpovídá i vnitřní smluvní limitaci dle všeobecných podmínek.1.

4. Soud neshledal znaky zneužívající povahy, které by bránily přiznání uplatněného peněžitého nároku, ani nejasnost či nesrozumitelnost smluvních ujednání. Ujednání o smluvních sankcích považuje soud (ve smyslu § 1810 a násl. a § 1813 o. z.) za srozumitelná a transparentní. Uplatněný nárok respektuje jak limity § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, tak i smluvní limitaci a je proporční k výši poskytnutých prostředků.1.

5. Protože má soud za prokázané, že žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a dlužnou částku neuhradila, čímž porušila své smluvní povinnosti, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobci vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i příslušenství, zahrnující smluvní úroky, smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení je pak dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 937,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 238 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 330 938,21 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 330 Kč ve výši 6 369,30 Kč.