10 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 34 721 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 721 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 627 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne datum adresa, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 34 721 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 28. května 2019 uzavřel žalovaný se žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Smlouva obsahovala rovněž sazebník poplatků a rámcovou smlouvu o pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 921 Kč, přičemž součástí těchto plateb bylo i pojistné ve výši 6,99 % z měsíční splátky. Po částečném plnění svých závazků přestal žalovaný úvěr řádně splácet. V důsledku opakovaného prodlení s úhradou splátek přistoupil žalobce dne 4. 5. 2020 k odstoupení od smlouvy, které nabylo účinnosti nejpozději dne 16. května 2020. V souladu se smluvními ujednáními se tímto okamžikem stal celý dosud nesplacený dluh splatným. Žalobce vyčíslil celkovou výši pohledávky na částku 34 721 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 28 627 Kč, dlužného pojistného ve výši 300 Kč, běžných úroků ve výši 3 294 Kč, nákladů na ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a nákladů na upomínky ve výši 1 000 Kč. Kromě toho žalobce uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 627 Kč, počínaje dnem 17. května 2020 až do zaplacení. Dále žalobce požaduje náhradu nákladů řízení, konkrétně soudní poplatek ve výši 1 572 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 11 736 Kč, zahrnující odměnu za tři úkony právní služby a paušální náhradu hotových výdajů, vše navýšené o DPH. S odkazem na místní příslušnost Anonymizováno adresa, sjednanou ve smlouvě, byl návrh podán tomuto soudu. Usnesením ze dne 10. 5. 2021 č. j. spisová značka, v právní moci dne 2. 7. 2021, Anonymizováno adresa vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc soudu podepsanému. datum 2. Dne 18. 1. 2021 bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného, a usnesením Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum č. j. KSPL spisová značka-Anonymizováno Anonymizováno, zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením. Do tohoto insolvenčního řízení byla žalovaná pohledávka řádně přihlášena. Dne 5. 8. 2021 schválil insolvenční soud oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Dle § 140a odst. 1 z. č. 182/2006 bylo proto řízení od 2. 2. 2021 v 10:04 hod. v důsledku zjištění úpadku přerušeno, a to až do 23. 8. 2024, kdy nabylo právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne 25. 7. 2024 č. j. KSPL spisová značka-Anonymizováno o zrušení schváleného oddlužení a zastavení řízení.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny prostřednictvím jeho zaměstnavatele dne 23. 10. 2024 do vlastních rukou, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 5. 2019 ve smyslu 2395 občanského zákoníku řádně uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Anonymizováno). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Spotřebitelský úvěr se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 921 Kč (861 Kč + pojistné ve výši 60 Kč) měsíčně, tedy včetně úroků ve výši 23,88 % ročně a pojistného ve výši 6,99 % z měsíční splátky. V čl. 10 smlouvy si účastníci sjednali pro případ neschopnosti úvěr splácet sankce. poplatků za bankovní služby a poplatků za případně odeslané upomínky. Poplatky, včetně poplatků za zaslání každé upomínky (300 a 500 Kč) a za prohlášení úvěru za splatný (1 000 Kč), byly sjednány v čl.

2. Smlouvy odkazem na sazebník poplatků, se kterým byl dle smlouvy před jejím uzavřením žalovaný seznámen. Ke dni 16. 5. 2020 (datum zesplatnění úvěru) žalovaný dlužil dle předloženého přehledu splácení celkem částku 34 721 Kč, z toho na jistině úvěru částku 28 627 Kč, na smluvním úroku částku 3 294,93 Kč, na nákladech a sankčních poplatcích celkem ve výši 2 500 Kč a na pojistném 300 Kč, a uhradil splátky ve výši 1 000 Kč v červnu 2019, 2 000 Kč v srpnu 2019, 1 000 Kč v říjnu 2019 700 Kč v listopadu 2019. Sdělení o odstoupení od smlouvy jim zaslal žalobcem žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě ve dnech 4. 5. 2020 a 3. 8. 2020. Žalovaný tedy patrně své závazky neuhradil, a to ani na základě zmíněných předžalobních upomínek žalobkyně.

5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. (4) U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

6. Soud má za prokázané, že žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru do výše 30 000 Kč, kombinovanou se smlouvou o pojištění schopnosti splácet, a že žalovaný na jejím základě prostředky i převzal. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, pojistné a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila úvěr za splatný. Žalovaný nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinen vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i smluvní sankce žalobkyní vyčíslené. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázal, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 736 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 721 Kč, sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 850 Kč ve výši 1 764 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.