10 C 34/2022
č. j. 10 C 34/2022-26
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 151 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 548 § 1970 § 2079
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 295 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 295 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] se žalovaným uzavřela smlouvu na poskytování služeb elektronických komunikací č. OMS [číslo], na základě které byl stanoven závazek na trvání vztahu v délce 24 měsíců, která umožnila žalovanému získat slevu 8 295 Kč na odebrané zařízení Lenovo S [číslo] s běžnou cenou 9 790 Kč. Při převzetí žalovaný uhradil 1 495 Kč. Žalovaný nesplnil podmínky poskytnutí podmíněné slevy, když nehradil faktury za poskytnuté služby mezi stranami řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce dofakturoval předmětnou podmíněnou slevu a požadoval po žalovaném její úhradu.
2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. (zákon o mezinárodním právu soukromém). Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Dle § 6 odst. 1 téhož zákona pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.
3. Jelikož smlouvu uzavřeli účastníci na území České republiky, a s právem tohoto státu smlouva rovněž nejúžeji souvisí, je podepsaný soud místně příslušný žalobu projednat, existuje i jeho pravomoc tak učinit, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah.
4. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval, žalobkyně vyslovila souhlas již v žalobě. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. O uplatněném nároku proto ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání. Na výzvu, aby se vyjádřil k žalobě, žalovaný rovněž nereagoval.
5. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a na základě ní poskytla koncové zařízení Lenovo S [číslo], jehož standardní cena činila u žalobkyně 9 790 Kč. Žalovaný využil nabídky žalobkyně a uplatnil na toto zařízení podmíněnou slevu HW BONUS dle podmínek žalobkyně, a to ve výši 8 295 Kč. Při převzetí zařízení žalovaný uhradil pouze částku 1 495 Kč. Zbývající část kupní ceny představovala slevu vázanou na rozvazovací podmínku. Podmínky předmětné slevy pak představovali závazek mezi stranami na 24 měsíců a jiné marketingové podmínky. Žalovaný však neuhradil vyúčtování [číslo] za zúčtovací období [datum] až [datum] se splatností [datum] na částku 5 540,30 Kč a vyúčtování [číslo] za zúčtovací období [datum] až [datum] se splatností [datum] na částku 5 541,30 Kč. Tímto žalovaný porušil podmínky poskytnutí podmíněné slevy na koncové zařízení. Proto žalobkyně doúčtovala poskytnutou slevu vrubopisem k prodejnímu dokladu [číslo] (dodací list [číslo]). Doúčtování poskytnuté slevy bylo žalobkyní provedeno dokladem vystaveným dne [datum] s evidenčním [číslo] s variabilním symbolem [číslo] na částku 8 295 Kč se splatností [datum]. Částka 200 Kč, jež je dále požadována žalobcem, pak představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný byl k zaplacení částky 8 295 Kč vyzván upomínkou ze dne [datum], upozorněním ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum].
6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu., 7. Po zhodnocení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací dle zák. č. 127/2005 Sb. a kupní smlouva na koncové zařízení za zvýhodněných podmínek. Bylo prokázáno, že dle smluvních ujednání je žalovaný povinen cenu služeb hradit žalobkyni. Žalobkyně dále poskytla žalovanému ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal uhradit jeho sníženou kupní cenu. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že k uzavření smluv ze strany žalovaného došlo. Z předložených listin je dále patrné, že žalovaný využil slevy na pořízení koncového zařízení, zboží odebral, následně porušil podmínky a žalobci tak vznikl v důsledku nedodržení podmínek slevy (neplacení vyúčtovaných služeb) nárok na doplacení ceny zařízení v plné výši a žalobci povinnost doplatit zbytek kupní ceny. Ze strany žalovaného tedy došlo k naplnění rozvazovací podmínky na uplatnění slevy ve smyslu § 548 odst. 2 občanského zákoníku. Neuhrazením řádně vyúčtované částky porušil žalovaný svoji povinnost, čímž se stala neuhrazená část ceny koncového zařízení v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami žalobce splatná zcela. K úhradě nedoplatku žalobkyně žalovaného řádně vyzvala, ten zjevně svou povinnost nesplnil. Žalovaný tak dluží na úhradu ceny koncového zařízení částku 8 295 Kč. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.