Okresní soud v Tachově · Rozsudek

10 C 340/2022

č. j. 10 C 340/2022-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2022:10.C.340.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Tachově rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit částku 2 838 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud se opřel o § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který stanovuje povinnost vlastníka vozidla bez pojištění uhradit zákonný příspěvek za dobu nepojištění. Rozhodnutí bylo založeno na listinných důkazech, včetně údajů z centrálního registru vozidel, a žalovaný se k výzvě k souhlasu s rozhodnutím bez jednání nevyjádřil. Soud přiznal žalobkyni i nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 838 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 538 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 838 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). název žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 2 538 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku posuzoval dle platné smlouvy mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne 25. 11. 1976, publikované pod č. 3/1978 Sb.

3. Dle čl. 44 citované smlouvy závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany, na jejímž území je majetek žalovaného.

4. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle čl. 44 smlouvy učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Z výzvy ze dne datum plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 2 538 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, a že vozidlo nemělo v období od datum do datum, tedy po dobu 54 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Předžalobní upomínka žalobkyně byla žalovanému zaslána s datem datum, upomínka právního zástupce žalobce s datem datum.

7. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit anonymizováno (název žalobkyně) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází anonymizováno z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy).

8. Soud má za prokázané, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, když výše požadované denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobě proto vyhověl a žalobkyni přiznal i nárok na náklady na uplatnění a vymáhání a úroky z prodlení, určené dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 838 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.