10 C 352/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno Anonymizováno , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , občan Anonymizováno , trvale bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 574 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 574 000 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 30. 5. 2023 do 23. 9. 2023 částkou 37 206,55 Kč, s úrokem kapitalizovaným za období od 24. 9. 2023 do 29. 8. 2024 částkou 94 170,44 Kč, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 574 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 574 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 62 599,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 574 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že uzavřeli dne 30. 5. 2023 Smlouvu o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 574 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet, se smluvním úrokem ve výši 10,99 % p.a. z nesplacené části jistiny, v 96 měsíčních splátkách po 10 448,54 Kč, splatných vždy k 23. dni v měsíci. Žalobce uvádí, že při schvalování úvěru provedl individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného, včetně prověření v registrech a databázích, při kterém nebyly zjištěny žádné překážky pro poskytnutí úvěru. Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 33 Cdo 1819/2023), podle níž samotné pochybení při posouzení úvěruschopnosti nezakládá neplatnost smlouvy, pokud byl spotřebitel schopen úvěr splácet. Žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti poskytnuté prostředky nevrátil, neboť neuhradil žádnou ze splátek za měsíce červenec, srpen a září 2023. V souladu s čl. 7.1.1 Podmínek, který umožňuje odstoupení od smlouvy při prodlení delším než tři měsíce, žalobce od smlouvy odstoupil ke dni 23. 9. 2023. Tím se stal celý dluh splatným. Vedle jistiny dluhu ve výši 574 000,00 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z jednotlivých anuitních splátek do dne splatnosti ve výši 37 206,55 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti (do 29. 8. 2024) ve výši 94 170,44 Kč, smluvního úroku ve výši 10,99 % p.a. z částky 574 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 574 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku posuzoval dle platné smlouvy mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne 25. 11. 1976, publikované pod č. 3/1978 Sb.

3. Dle čl. 44 citované smlouvy závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany, na jejímž území je majetek žalovaného.

4. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle čl. 44 smlouvy učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

5. Platebním rozkazem podepsaný soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V průběhu doručování pátral po pobytu žalovaného, ten se však zjistit nepodařilo ani z jemu dostupných registrů či dotazy na českou správu sociálního zabezpečení, Úřad práce ČR, , adresa, ČR, , právnická osoba, či Odbor azylové a migrační politiky , právnická osoba, . Usnesením byl platební rozkaz ve smyslu § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušen. Při dalším pátrání pak soud zjistil, že s účinností od 25. 1. 2022 má žalovaný evidováno své trvalé bydliště na adrese , adresa, , a že je na něho vyhlášeno celostátní pátrání na základě souhlasu státního zastupitelství s jeho zadržením pro podezření ze spáchání přečinu podvodu.

6. Na výzvu, aby účastníci vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagovala, žalobce souhlasil. Na výzvu, která byla adresu pobytu doručena žalovanému postupem dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a vyjádřil k žalobě, žalovaný rovněž nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a o uplatněném nároku proto ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání.

7. Z předložených listinných důkazů plyne, že žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetové bankovnictví) uzavřela dne 30. 5. 2023 Smlouvu o hotovostním úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla 574 000 Kč a ta se zavázal úvěr splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši 10 448,54 Kč měsíčně, počínaje 23. 6. 2023. Dle Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 10,99 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny, žalovaný se také zavázala zaplatit žalobci též poplatky účtované dle Smlouvy a stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Žalovaný částku 574 000 Kč v dohodnuté lhůtě splatnosti, a to ani přes zaslání upomínky, nevrátil. Dle Podmínek poskytování hotovostních úvěrů , Anonymizováno, je žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Podmínky smlouvy žalovaný nesplnil a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil žádnou splátku, tj. za měsíce červenec, srpen a září 2023. Vzhledem k tomu využil žalobce a od Smlouvy odstoupil, čímž se stal celý dluh splatným ke dni 23. 9. 2023. Od odstoupení od Smlouvy do dne podání žaloby nebylo uhrazeno žalovaným ničeho. Žalovaný tak žalobci dluží na jistině částku 574 000 Kč. Dále dluží neuhrazený smluvní úrok z jednotlivých anuitních splátek do dne jejich splatnosti, zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky na částku 37 206,55 Kč a neuhrazený smluvní úrok zvýšený o zákonný úrok z prodlení z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti, zkapitalizovaný ke dni 29. 8. 2024 na částku 94 170,44 Kč, smluvní úrok ve výši 10,99 % p.a. z částky 574 000 Kč od 30. 8.2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 574 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla, po předchozím řádném prověření jeho úvěruschopnosti, platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 574 000 Kč, který měl vrátit ve sjednaných splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

11. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

12. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

13. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Sjednaný smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 574 000 Kč je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

15. Jelikož žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 599,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 574 000 Kč sestávající z částky 10 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 760 Kč ve výši 6 879,60 Kč.