10 C 366/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 83 284,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 284,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 83 284,67 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 155,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 83 284,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 1. 2025 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, , vedeného pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Za období od 29. 1. 2025 do 31. 7. 2025 vystavila žalobkyně žalované mimořádnou fakturu za elektřinu č. , tel. číslo, ze dne 4. 8. 2025 na částku 89 484,67 Kč, z níž po započtení uhrazených záloh ve výši 6 200 Kč zůstal nedoplatek 83 284,67 Kč, se splatností dne 18. 8. 2025. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila ani zčásti. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou vyúčtované ceny za odběr elektřiny, zaslala jí žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k úhradě ze dne 23. 10. 2025.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Z kopie smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 14. 1. 2025 soud zjistil, že účastnice dne 14. 1. 2025 uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se sazbou D45d a hodnotou hlavního jističe 3x25 A. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník Komplet elektřina MAX bez závazku. Z připojeného ceníku soud zjistil sjednanou cenu dodávky elektřiny pro produkt Přímotop a sazbu D45d, a dále regulované složky ceny pro rok 2025. Fakturou č. , tel. číslo, ze dne 4. 8. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 83 284,67 Kč do 18. 8. 2025 za dodávku elektřiny a související služby v období od 29. 1. 2025 do 31. 7. 2025, přičemž ve faktuře byly rozvedeny jednotlivé složky ceny, množství dodané elektřiny ve vysokém i nízkém tarifu a údaje o měření. Z přílohy k faktuře soud zjistil, že v uvedeném období bylo do odběrného místa dodáno celkem , hodnota, MWh elektřiny, z toho 6,639 MWh ve vysokém tarifu a 9,126 MWh v nízkém tarifu, a že po započtení dvou uhrazených záloh po 3 100 Kč zůstal k úhradě nedoplatek 83 284,67 Kč. Z přílohy dále vyplynulo, že vyúčtovaná částka odpovídá sjednanému produktu Přímotop, sazbě D45d, spotřebě ve vysokém a nízkém tarifu a započteným zálohám. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 23. 10. 2025 a k jejímu odeslání předložila podací lístek ze dne 23. 10. 2025.

4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Na základě shora uvedených skutečností v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastnicemi řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalované do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu a související služby, že za toto plnění vystavila řádné vyúčtování, které bylo splatné dne 18. 8. 2025, a že po započtení uhrazených záloh zůstal k úhradě nedoplatek 83 284,67 Kč. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu dodávky elektřiny, dostala se tak do prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu také právo požadovat zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, soud ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 155,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 332 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 284,67 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 730 Kč ve výši 3 093,30 Kč.