10 C 383/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 388 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 388 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo na místní komunikaci v obci [příjmení] [jméno], ve směru jízdy z centra obce směrem na [územní celek], k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tov. zn. VW Passat, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“), způsobil žalovaný nepřizpůsobením rychlosti jízdy svým schopnostem, vlastnostem a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, nezvládnutím projetí levotočivé zatáčky, kdy intenzivním brzděním uvedl vozidlo do smyku a vyjel ze zatáčky rovně mimo komunikaci, kde na zatravněné ploše přední částí vozidla narazil do telekomunikačního sloupu, který porazil (dále jen jako„ Dopravní nehoda“). Tímto jednáním způsobil žalovaný škodu na telekomunikačním sloupu ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ Poškozený“). Jak vyplývá z Relace Policie ČR, [číslo jednací] (dále jen„ Relace PČR“), žalovaný po střetu z místa vycouval a s vozidlem ujel, čímž porušil zákonnou povinnost vyrozumět Policii ČR v případě dopravní nehody, při které dojde ke škodě třetí osobě, která se na místě nenachází. Z Relace PČR dále vyplývá, že žalovaný nebyl v době dopravní nehody držitelem žádného řidičského oprávnění. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem Vozidla. Dopravní nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. [rok] [číslo]. Žalobkyně v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Zákon“), vyplatila dne [datum] Poškozenému částku ve výši 11 388 Kč představující náhradu za náklady vynaložené k opravě poškozeného sloupku. Protože žalovaný způsobil škodu na věci ve vlastnictví třetí osoby, která se na místě Dopravní nehody nenacházela, a následně ujel, aniž by na místo přivolal Policii ČR, nadto řídil vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění, má proti němu dle ust. § 10 odst. 1 písm. b), písm. c), písm. g) z. č. 168/1999 Sb. má pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008 cituje:„ Z uvedeného tedy vyplývá, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. (pozn. tehdejšího znění) se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok.“. Žalobkyně konstatuje, že podle novelizovaného znění není k uplatnění konkrétního postižního nároku žalobkyně nutné ztížení šetření, má však v tomto případě za to, že ke ztížení šetření došlo, neboť žalovaný byl jakožto viník dopravní nehody ztotožněn teprve dodatečně na základě provedeného šetření, orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu byla provedena až s časovým odstupem a tudíž nelze vyloučit, že žalovaný byl při řízení Vozidla pod vlivem alkoholu, ani stanovit skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, když se zjevně na bezprostředním vyšetření Dopravní nehody přímo na místě odmítl podílet. Dle žalobkyně není sporu o tom, že si byl žalovaný nárazu a poškození sloupu vědom. Bezprostřední jednání žalovaného po Dopravní nehodě a jeho neochota účastnit se šetření policie, zvláště s ohledem na chybějící řidičské oprávnění pro řízení Vozidla, svědčí dle žalobkyně o zjevné motivaci zmařit své ztotožnění za viníka Dopravní nehody. Žalobkyně tak má proti žalovanému v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. b), c), g) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za něho plnila, neboť žalovaný z místa Dopravní nehody s Vozidlem bez zřetele hodného důvodu ujel a nenahlásil Dopravní nehodu policistovi, čímž pojistiteli ztížil možnost řádného šetření pojistné události zejména tím, že znemožnil zjištění jiného postižního důvodu ve smyslu § 10 Zákona, a nadto řídil Vozidlo bez platného řidičského oprávnění. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] výzvu s názvem„ Výzva k úhradě“ s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 11 388 Kč nejpozději do [datum]. Na tuto výzvu žalovaný nikterak nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. Nezaplacením dluhu ve stanovené lhůtě splatnosti se žalovaný počínaje dnem [datum] dostal do prodlení, žalobkyně proto uplatňuje i nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 11 388 Kč ode dne [datum] do zaplacení 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených důkazů, konkrétně z relace Policie ČR [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod, došlo na místní komunikaci v obci [příjmení] [jméno], ve směru jízdy z centra obce směrem na [územní celek], k dopravní nehodě. Řidič [celé jméno žalovaného] cestoval vozidlem tov. zn. VW Passat, [registrační značka], v době, kdy nebyl držitelem žádného řidičského oprávnění, nepřizpůsobil rychlosti jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace. Nezvládl projetí levotočivé zatáčky a intenzivním brzděním uvedl vozidlo do smyku, vyjel ze zatáčky rovně mimo komunikaci, kde na zatravněné ploše přední částí vozu narazil do telekomunikačního sloupu. Tento sloup porazil, aniž by způsobil přerušení vedení a telekomunikačního provozu. Z místa střetu ihned vycouval, přičemž vyvrátil zadní částí vozidla kovový sloupek, a odjel pryč. Tímto jednáním, konkrétně tím, že nezastavil na místě dopravní nehody, a protože se jednalo o dopravní nehodu, při které došlo ke škodě třetí osobě, nesplnil povinnost vyrozumět Policii ČR a porušil svou zákonnou povinnost. Při dopravní nehodě ke zranění osob zřejmě nedošlo, užití alkoholu nebylo v důsledku toho, že řidič z místa nehody ujel, možné vyloučit. Dodatečná dechová zkouška byla negativní, technická závada nebyla na místě zjištěna ani uplatněna. [příjmení] vznikla dle policie hmotná škoda na telekomunikačním sloupu ve výši cca 10 tis. Kč a na motorovém vozidle VW Passat ve výši cca 10 tis. Kč. Provedeným šetřením byl cestou přes provozovatele vozidla [jméno] [příjmení] ustanoven řidič vozidla [celé jméno žalovaného]. Lustrací bylo zjištěno, že není držitelem platného řidičského oprávnění. Dle Pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] je žalobkyně s účinností od [datum] z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla pojistitelem pojištěného [jméno] [příjmení] jakožto majitele vozidla VW Passat, [registrační značka]. Žalobkyně dále předloženými listinami prokázala, že na základě pojistné smlouvy [číslo] z důvodu pojistné události č. [rok] [číslo] vyplatila [právnická osoba] a.s., [IČO] na její výzvu k vyplacení náhrady ze dne [datum], dle faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], adresované žalovanému, dne [datum] náhradu nákladů oprav poškození telekomunikačního sloupu částku 11 388 Kč. Předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně byla žalovanému zaslána s datem [datum].

4. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. b), písm. c), písm. g) z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 23. 9. 2016, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. Dle ust. § 2 písm. f) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Dle ust. § 47 odst. 5 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích je účastník dopravní nehody povinen v případě dopravní nehody, při které dojde k poškození majetku třetích osob, eventuálně k poškození součásti či příslušenství pozemní komunikace, nehodu neprodleně ohlásit policistovi, zdržet se jednání, které je na újmu řádnému vyšetření dopravní nehody a setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty. Podle § 2820 občanského zákoníku (1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. (2) Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.

5. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud zato, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodou škodu na věci ve vlastnictví třetí osoby, která se na místě dopravní nehody nenacházela, řídil vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění, místo dopravní nehody opustil a znemožnil tak zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, dopravní nehodu spojenou se škodnou událostí ve smyslu ust. § 47 odst. 5 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb. neohlásil a ani nepřivolal, bez zřetele hodného důvodu, Policii ČR, v důsledku čehož ztížil možnost řádného šetření nehody pojistitelem. Žalovaný tak zavinil vznik pojistné události, kterou likvidovala žalobkyně s vynaložením částky 11 388 Kč, a ta má jakožto pojistitel proto ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. b), písm. c), písm. g) z. č. 168/1999 Sb. proti němu jakožto pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila. Soud tedy shledal nárok žalobkyně důvodným, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení určený dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 388 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.