10 C 391/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 42 074,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 074,07 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do datum částkou 5 494,95 Kč, s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky 39 330,12 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 074,07 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 009,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 42 074,07 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení jméno, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO dne datum uzavřel smlouvu číslo Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 40 000 Kč a žalovaná se zavázala aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne datum prohlásila celý dluh žalované za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobkyni.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu číslo občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do 40 000 Kč. Spotřebitelský úvěr se žalovaná zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5% vyčerpané částky v předcházejícím měsíci včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za případně odeslané upomínky. Ke dni datum (datum ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 54 881,42 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 23,76 % ročně. Své povinnosti žalovaná neplnila, žalobkyně dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částky 47 569,02 Kč. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne datum a dluh žalované ve výši 39 330,12 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Zároveň Banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, sjednané přímo ve Smlouvě, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z dlužné jistiny ve výši 39 330,12 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 259,15 Kč, pojistného ve výši 784,80 Kč, úroků z úvěru ve výši 23,76% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 39 330,12 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné částky ve výši 42 074,07 Kč (sestávající se z jistiny ve výši 39 330,12 Kč, pojistného ve výši 784,80 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 259,15 Kč) od datum do zaplacení. Celkem tak žalovaná ke dni podání žaloby dlužila částku 42 074,07 Kč.

4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

5. Soud má za prokázané, že žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru do výše 40 000 Kč, kombinovaná s pojištěním schopnosti úvěr splácet, a že žalovaná na jejím základě prostředky i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila úvěr za splatný. Žalovaná nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i dlužné pojistné a smluvní sankce žalobkyní vyčíslené. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 009,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 684 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 074,07 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.