10 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o návrhu na rozvod manželství I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] v [obec], zapsané v knize manželství [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno], pod. č. řad. [anonymizováno], se rozvádí. <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodilo jedno nezletilé nezaopatřené dítě, o úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V návrhu manželé uváděli, že si od počátku byli vědomi poměrně velikého věkového rozdílu mezi nimi i rozdílnosti svých povah, po dlouhou dobu však měli dobrou vůli ve vztahu pokračovat. Manželství bylo spokojené cca do roku 2019, poté se stále více objevoval nesoulad a neshody, plynoucí právě z věkového rozdílu manželů, jejich rozdílných povah, odlišných představ o trávení volného času, které postupně vyústily ve vzájemné odcizení. Neúnosná situace vedla v září 2021 k odchodu manželky ze společné domácnosti a k ukončení intimního soužití. K žalobě byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.

2. Při jednání manželka na návrhu setrvala. Manžel odstoupil od společného návrhu a od dohody o vypořádání zanikajícího společného jmění s tím, že s rozvodem nebude souhlasit, dokud nebude vypořádáno společné jmění manželů. Nesouhlasí s důvody uvedenými v návrhu, potvrdil však, že spolu manželé nežijí déle než 6 měsíců. Manželka při výslechu uvedla, že manželství bylo zřejmě od počátku jejím omylem, neboť prakticky po celou dobu byla za chlapa i ženskou zároveň. Manžel ji nepodporoval, výjimečně jí pomohl s opravdu těžkými věcmi. Ona v manželství dělala věci jako stavba plotu, kurníku nebo složitějšího čištění kotle, skládala nábytek, dělala podlahy a pečovala o zahradu. Uvedla, že manžel byl v důchodu, takže denně či obden vařil, obvykle jedno jídlo, také dával věci do myčky. O ostatní tedy o úklid, praní a žehlení, sekání zahrady a péči o zahradu a obecně všechno co bylo potřeba, se starala sama, manžel jí nepomáhal. O pomoc manželovi říkala jen občas, nejvíc jí ale vadilo, že prakticky pořád byla sama a že s manželem a dětmi netráví společný čas. Manžel jí na to odpovídal, že si vymýšlí a že se má jako prase v žitě. Za dobu, kdy byla v soužití s manželem spokojená, označila čas, kdy byly děti malé. Postupně, jak děti vyrostly, došlo mezi manželi k odcizení, neměli pak už ani společné zájmy, nedokázali se pak sejít ani u stolu kvůli jídlu ani o svátcích. S manželem se hádali, stalo se i to, že se vzájemně fyzicky napadli. Nehádali se vždy, pravdou, ale je i to, že se hádkám vyhýbala. Manžela se začala bát, protože postupně začal být zlý. O obnovu manželství se nepokoušela, snažila se vyhýbat hádkám a postupně si zvykla vše dělat sama. Manžel prodával vejce od slepic, které na zahradě pěstovali, a kterým kurník musela postavit ona, a pronajímal pokoje v jejich domě. Jeden z nich pronajal i pánovi, který, když zjistil, co všechno ona dělá, začal jí s tím pomáhat. Manžel ho pak k pomoci jí i nutil. Do toho muže se ona po dvou letech zamilovala a odešla s ním. Odešla [datum] a tím zanikla společná domácnost. Intimní soužití ukončili někdy před jejím odchodem. Už předtím dva týdny bydlela od manžela odděleně, stále ale docházelo ke konfliktům. Z domu odešla, i když dům patří jí. Když od manžela odešla, neměla kde bydlet, tak byly děti u manžela. Od [datum] má ale byt a tam ji děti navštěvují bez problémů. Dohodli se na střídavé péči. Od svého odchodu je ze strany manžela terčem psychického týrání, vyhrožuje jí i jejímu příteli. Příteli nejprve rozbil přední sklo, pak mu zřejmě zničil auto nalitím cukru do nádrže. Manžel zpočátku vyhrožoval, že jí vezme děti, nyní je to lepší. I po svém odchodu se dokáže s manželem dohodnout, pomáhá mu denně s úklidem, žehlením a praním, a i proto by chtěla mít přístup na zahradu. Zahrada navíc není u domu. Manželství považuje za nezvratně rozvrácené a neobnovitelné, na manželovi jí nyní vadí, že proti ní štve děti. Nemá k manželovi důvěru, mimo jiné i to, že vše, co se v rodině stalo, se jeho prostřednictvím dozvěděli lidé ze vsi. S partnerem je spokojená, protože na rozdíl od manžela jí partner pomáhá, mají společné zájmy a tráví spolu čas. Neví, čím k rozvratu manželství přispěla, ale s tím, že jak děti odrostly, oni se odcizili. Manžel při výslechu uvedl, že je přesvědčen, že manželství fungovalo celých 20 let. On doma vařil a uklízel, protože manželka bývala po návratu z práce unavená. Jídlo uvařil, ale než manželka přišla, býval sám najedený, a proto neví co by u toho stolu s ní dělal. I v době, kdy manželka byla v práci, pro ni chystal jídlo např. obědy a svačiny. Potvrdil, že netrval na společném stolování alespoň o víkendech, ale nemyslím si, že by to skutečně manželce vadilo. Měla svou partu kamarádek, se kterou trávila spoustu času. Myslí si, že jsem manželce pomáhal dostatečně, zejména a hodně pomáhal jejím příbuzným na Ukrajině. Staral se i o zahradu, kterou sekal a prořezával, ryl, sázel a okopával, byť ne úplně často. Pomáhal i s úklidem, zejména čistil kotel a staral se o něj i dalšími potřebnými způsoby. Společný čas trávili na dovolené, na rybách nebo tím, že se dívali každý na jiný TV program. Kvůli manželčiným výhradám, a aby byla manželka spokojená, přestal provozovat hospodu a prostor po ní předělal na bydlení. [datum] manželka odešla, bylo to proto, že ji řekl, aby to udělala. Chvíli před tím skutečně spala v oddělené místnosti. Ten odchod manželce nařídil proto, že mu sdělila, že chce bydlet ve společném domě, ale jezdit za přítelem, a s tím on nesouhlasil. Toho člověka z bydlení u nich vyhodil, ale asi to měl udělat dříve. Tím, že manželku vyhodil, skončila společná domácnost i intimní soužití. Potvrdil, že měl vztek, a nedokázal ten vztek ovládnout, a že proto rozbil manželčinu příteli auto. Vlastně si rozbil své auto, protože to byl on, kdo ho manželčinu příteli prodal. Trvám, ale na tom, že jsem na manželku nevztáhl ruku. Za rozvrat manželství může manželka tím, že se zamilovala, a on tím, že jí zamilovat se umožnil, protože jejího budoucího přítele nevyhodil z bydlení dříve. Kdybych to udělal včas, žili by normálně doteď. Je ale přesvědčen, že, až zamilovanost u manželky skončí, ona se k němu vrátí a manželství povedou dál. Za rozvrácené ho nepovažuje, za obnovitelné ano. Na závěr manželka navrhla manželství rozvést, neboť je nezvratně rozvráceno. Ona už má jiný vztah a starý obnovit nechce. Právo na náhradu nákladů řízení nežádá. Manžel na závěr navrhl zamítnutí návrhu. Důvodem je, že má ženu rád, dále 21 let manželství, které jemu určitě stojí za to, dát mu šanci, a zájem dětí, které stále studují a měly by mít úplnou rodinu. Závažnou újmu, kterou by rozvod manželství mohl způsobit jemu, ani výjimečné okolnosti pro jeho zachování, uvést nedokáže.

3. Z oddacího listu soud zjistil, že bylo manželství uzavřeno dne [datum]. U manželky se jednalo o první manželství, u manžela o další. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu. Rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci. Orgán sociálně právní ochrany dětí neshledal, že by manželství nebylo možné rozvést pro zájmy jejich dítěte, daných zvláštními důvody. Účastníci předložili dohodu ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy, ve které si vypořádávají vzájemná majetková práva a práva bydlení pro dobu po rozvodu.

4. Podle ustanovení § 755 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 757 odst. 1 připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Podle § 687 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

5. Po provedeném řízení má soud za prokázané, že manželství účastníků neplní své funkce, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a je natolik rozvrácené, že obnovení manželského soužití není možné. Účastníci totiž spolu ve smyslu ustanovení § 758 o. z. jako manželé nežijí, jelikož netvoří rodinné společenství, a minimálně manželka manželské soužití již obnovit nechce. Z manželství se narodilo dosud nezletilé dítě, o jehož poměrech pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. Zároveň nebylo zjištěno, že by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilých dětí daným zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Soud ani neshledal, že by v projednávaném případně existovaly mimořádné okolnosti, svědčí ve prospěch zachování manželství. Dospěl proto k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. § 755 a následujících občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl.

6. Vzhledem k tomu, že manžel odstoupil od předložené dohody o vypořádání majetku pro dobu po rozvodu, a odvolal své připojení se k návrhu na rozvod manželství, nebyly splněny podmínky pro tzv. nesporný rozvod dle ustanovení § 757 občanského zákoníku. Soud proto musel zjišťovat příčinu rozvratu manželství. Za tu považuje vzájemné citové odcizení v důsledku nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a ztrátu vzájemné důvěry v důsledku oboustranného přesvědčení že druhý manžel nedostatečně oceňuje, co vše pro blaho rodiny a funkci manželství první manžel činí. Významný vliv na odcizení manželů mělo jednak postupně narůstající přesvědčení manželky o tom, že je nucena vykonávat většinu prací a činností, a že se jí nedostává ze strany manžela dostatečné podpory, jednak jednostranné rozhodování manžela o způsobech trávení času a hospodaření s majetkem. Postupně, v důsledku nedostatečně aktivního přístupu manžela k pomoci jí při plánování rodinných záležitostí a vykonávání domácích prací, v porovnání s přístupem k ní a rozsahem jeho pomoci jí ze strany dosavadního nájemníka, ztratila manželka respekt a úctu k pozitivním vlastnostem manžela. K utvrzení o správnosti tohoto hodnocení pak manželku vedlo jednak nezakryté a brutální působení manžela s úmyslem přizpůsobit její chování a jednání svým představám a požadavkům, jednak to, že dosavadního nájemníka a manželčina pomocníka, jehož aktivitu do té doby podporoval, následně donutil k odstěhování. Manžel zároveň nebyl ochoten respektovat manželčiny osobnostní rysy, návyky a zvyky, spočívající v odlišných prostředích, ve kterých byli manželé vychováváni a v značném věkovém rozdílu mezi nimi. I v důsledku toho pak začala manželka kritičtěji vnímat všechny situace, ve kterých ji manžel nepodporuje dle jejích představ, a zároveň bagatelizovat jakékoli jeho chování a jednání, kterým se ji snažil podpořit. Manžel tak nabyl přesvědčení, že manželka není ochotna ocenit cokoli, co pro ni dělá a že si (pro něj) nepochopitelně vytvořila emoční vztah se zmíněným bývalým nájemníkem. Zřejmě definitivní potvrzení svého náhledu na manželku manžel spatřoval v situaci, kdy mu ona sdělila, že nehodlá jím vytvořenou izolaci a přerušení jejích kontaktů s jejím (nyní už) přítelem respektovat a v kontaktech s ním pokračovat. Ačkoli je společně obývaná nemovitost ve vlastnictví manželky, donutil ji manžel k odchodu z ní, a začal podnikat kroky k obnovení předešlého stavu, tedy k vynucení si zpětného převodu nemovitosti. Opuštění společné domácnosti manželem tak bylo jen přirozeným důsledkem výše popsaných konfliktů. S ohledem na to, že manželka jeho výzvu k odchodu splnila, začal se pak manžel snažit o poškozování všeho, co dle jeho názoru manželka či její přítel mají v důsledku jeho přičinění, v současné situaci proto nezaslouženě. Tento postoj pochopitelně vedl u manželky k nespokojenosti, k dalšímu růstu antipatií vůči němu, k neochotě v manželství setrvat a v něm pokračovat, byť je manželka nadále manžela ochotna podporovat a pomáhat mu. V této situaci pak manželka zcela pochopitelně došla k rozhodnutí v manželství nepokračovat. Manželé tak porušili povinnost vzájemné úcty, respektu k důstojnosti a osobnosti druhého, povinnosti manželů podporovat se navzájem, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, když rozvrat završili ukončením vedení společné domácnosti v důsledku jednostranného rozhodnutí manžela. Protože shledal splněnými všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).