10 C 401/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 13 273 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 273 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 710,35 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 7 710,35 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 273 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný s předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, zavázal poskytnout žalovanému 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 26 283 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 20 803,60 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 7 710.35 Kč, dlužného poplatku ve výši 5 562,65 Kč, a dále kapitalizovaných úroků ve výši 2 658,36 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 743,89 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 710,35 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 710,35 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu pro doručování, žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 14 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 26 283 Kč, konkrétně ve výši 5 652 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 2 504 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, celkem částkou 12 283 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy datum, do data postoupení bylo na dluh uhrazeno 13 010 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem datum.

4. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 26 283 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostal se tak do prodlení a žalobkyni dluží 13 273 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 273 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.