10 C 402/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 59 570 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 59 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 743,80 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 12 743,80 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 234,32 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 23 234,32 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 177 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 59 570 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, zavázal poskytnout žalovanému 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 35 491 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 592 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy datum. Dále uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel právnická osoba, zavázal poskytnout žalované 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 72 019 Kč, a to formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 4 002 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo činila ke dni postoupení 35 386,66 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 719,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 045,71 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 577,08 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 743,80 Kč od datum do zaplacení. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo činila ke dni postoupení 62 902,53 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 37 107 Kč, dlužného poplatku ve výši 13 872,68 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 16 522,90 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 550,05 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 234,32 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 234,32 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007.

3. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně.

4. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá:

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.

2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země.

3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem.

5. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

6. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.

7. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 26. 11. 218 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 19 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 16 491 Kč, konkrétně ve výši 5 601 Kč za administrativní činnost, úrokem ve výši 3 398 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 601 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 492 Kč, celkem částkou 35 491 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 592 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 40 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 32 019 Kč, konkrétně ve výši 13 404 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 9 803 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 812 Kč, celkem částkou 72 019 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Obě pohledávky byly postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem datum.

8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

9. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky ve výši celkem 16 491 Kč a 32 019 Kč. Žalovaná zapůjčené prostředky ani poplatky nezaplatila, a to ani na základě upomínky žalobce, dostala se tak do prodlení a žalobci dluží 59 570 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 177 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 383 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 570 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.