10 C 42/2019

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 14 216 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 216 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Tachově doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 216 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému byla poskytována zdravotní péče ve Fakultní nemocnici obec od datum do datum. Byl informován o skutečnosti, že pokud není řádně zdravotně pojištěn podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, bude muset poskytnutou zdravotní péči uhradit z vlastních prostředků. Za poskytnutou zdravotní péči proto byla žalovanému vystavena faktura na částku 14 216 Kč. Žalovaný fakturu do data splatnosti neuhradil, proto mu byla dne datum zaslána upomínka s výzvou k uhrazení dlužné částky.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se nejdříve soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle nařízení Rady Evropského společenství č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dospěl k závěru, že ve smyslu oddílu 2 článku 5 odst. 1 písm. b) nařízení může být žalovaný, jakožto osoba, která má bydliště na území jiného členského státu, v České republice žalována s ohledem na to, že místo, kde byly služby poskytovány, leží na území České republiky. Soud proto dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný žalobu projednat. Co se týče rozhodného práva, tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

3. Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listin plyne, že fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum byla za poskytnutou zdravotní péči vyúčtována částka 12 120 Kč a fakturou číslo ze dne datum splatnou dne datum částka 2 096 Kč Celkem tak byla žalovanému vyúčtována částka 14 216 Kč. Totožnost žalovaného byla doložena dokladem totožnosti č. anonymizováno. Dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky a stanovil mu k tomu náhradní lhůtu 10 dní.

6. Na základě předložených důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaný byl u žalobce ošetřen a vznikla mu proto ve smyslu ust. § 16a z. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění povinnost zaplatit žalobci na jeho ošetření vynaložené náklady v uvedené výši, a to nejpozději do datum. Žalovaný náklady na své ošetření nezaplatil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci i úrok z prodlení, určený dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Dle Položky 1 b. 1 přílohy k zákonu o soudních poplatcích (č. 549/1991 Sb. v platném znění) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 20 000 Kč činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 % z této částky, c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává.

9. Žalobkyně neuhradila soudní poplatek za žalobu, který činí dle pol. 1, odst. 1 písm. a), sazebníku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že poplatek nebyl uhrazen, a že bez rozhodnutí o něm se žalobou nelze zabývat, uložil soud žalobkyni výrokem III. zaplatit poplatek ve výši 1 000 Kč v dodatečné lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.