10 C 446/2022
č. j. 10 C 446/2022-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Tachově rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od rozhodněného období. Soud uznal povinnost žalovaného k úhradě nákladů na dopravu do protialkoholní záchytné stanice podle § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. Žalovaný byl vyzván k úhradě, avšak lhůtu nesplnil, a proto je povinen i úroky z prodlení. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 200 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.
Plný text
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 636 Kč s přísl.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 636 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Náklady ze dne datum dosáhly výše 636 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu do protialkoholní záchytné stanice v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaný. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem, v němž byla stanovena lhůta patnácti dnů k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení §11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 KČ ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povolán žalovaný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.