10 C 456/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o zrušení věcného břemene <b>I. Určuje se, že věcná břemena, odpovídající právu umístit a provozovat domácí plynovou kotelnu a technologická zařízení pro dodávku médií v přízemí budov, váznoucí na:</b> <b>-) stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa],</b> <b>-) na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] jejíž součástí je budova [adresa]</b> vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], ve prospěch žalovaného společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO], jsou promlčena. <b>II. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou, podanou dne [datum], se žalobkyně domáhala zrušení věcných břemen,„ … odpovídajících právu umístit a provozovat domácí plynovou kotelnu a technologická zařízení pro dodávku médií v přízemí budov … ve prospěch žalovaného společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO], …“, která byly původně zřízena na ve výroku I. označených nemovitostech, s odůvodněním, že od roku 2011 nejsou využívána, neboť žalovaný od [datum] zde žádnou kotelnu neprovozuje. Žalobce proto vznesl námitku promlčení předmětných věcných břemen a navrhl, aby je soud bez náhrady zrušil.

2. Přípisem ze dne [datum] soud žalobkyni dle § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) poučil, že dospěl k závěru, že dle právního názoru, obsaženého v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019, je věc možné po právní stránce posoudit jinak, resp. že na základě v žalobě uvedených tvrzení lze mít za to, že existuje jiný, procesně správnější, postup řešení. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2006 sp. zn. 22 Cdo 346/2006, citoval:„ … Judikatura Nejvyššího soudu k promlčení služebnosti (věcného břemene) za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dovodila, že promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze podle § 151p odst. 2 obč. zák. žádat soud, aby věcné břemeno zrušil. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci o zrušení služebnosti rozhodovaly nalézací soudy až po 1. 1. 2014, je však nutné posoudit otázku zrušení služebnosti a přiznání přiměřené náhrady podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 3028 odst. 1, 2 o. z. - k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1663/2017). Podle § 618 o. z., promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Podle § 980 odst. 2 věta druhá o. z., bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. U služebnosti jako majetkového práva zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výslovně předpokládá možnost jejího promlčení (§ 611, 633 o. z.). Obdobně jako podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je obecným následkem promlčení výrazné oslabení práva - dlužníkovi zaniká povinnost plnit (§ 609 o. z.). Promlčené právo samo o sobě sice nezaniká, ale existuje nadále jako tzv. naturální obligace. Soud totiž k námitce promlčení nemůže zásadně poskytnout oprávněnému ochranu (§ 610 odst. 1 o. z.). Naopak je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006, publikovaný pod č. 60/2008 Sb. rozh. obč.). … Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci (§ 1257 odst. 1 o. z.) má tedy za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o. z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. … S ohledem na tyto závěry nelze již podle Nejvyššího soudu po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nadále bez dalšího vycházet z citované judikatury přijaté za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle které promlčení služebnosti spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil (§ 1299 odst. 2 o. z., § 151p odst. 2 obč. zák.). Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude namístě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu - katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. …“. Ze žaloby plyne, že se žalobkyně pokusila dosáhnout s žalovaným dohody o zániku věcného břemene, neplyne z ní však, že by se pokusila ve smyslu ust. § 618 o. z. dosáhnout návrhem oprávněné osoby s právním zájmem výmazu promlčeného práva zapsaného ve veřejném seznamu (Katastru nemovitostí) vůči tomu, kdo veřejný seznam vede (příslušnému katastrálnímu pracovišti Katastrálního úřadu). Konstatoval, že dokud nebude najisto postaveno, že takovému návrhu nebylo vyhověno, nebudou zřejmě splněny podmínky pro projednání procesně správného návrhu - žaloby na určení, že služebnost je promlčena – neboť nebudou splněny podmínky naléhavého právního zájmu a toho, že neexistuje jiný, právně konformní, způsob, jak požadovaného důsledku dosáhnout. Pro případ, že žalobkyně považuje za vhodné pokračovat v původním postupu, tedy v žalobě o zrušení věcného břemene, doporučil soud žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení a navrhla k nim důkazy tak, aby naplňovaly podmínky ust. § 1299 odst. 2 o. z., tedy označit trvalé změny, vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby. Připomněl, že dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4153/2014 je při aplikaci tohoto ustanovení v zásadě použitelná i judikatura publikovaná k § 151p odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb.. Ve smyslu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř. proto žalobkyni vyzval, aby do 14 dnů od obdržení výzvy v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodných skutečností a předložení či navržení důkazů o tom, že se žalobkyně pokusila ve smyslu ust. § 618 o. z. dosáhnout návrhem výmazu promlčeného práva zapsaného ve veřejném seznamu, nebo že takovému návrhu nebylo vyhověno, že existují další (jiné, od promlčení služebnosti odlišné) trvalé změny, vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že žalované zaslala návrh na výmaz předmětných věcných břemen s tím, že pokud obdrží žalovanou podepsaný návrh na výmaz věcných břemen, podá jej příslušnému katastrálnímu úřadu, jinak soudu uvedenou výzvu a návrh doloží a navrhne změnu žaloby ve smyslu poskytnutého poučení. V podání ze dne [datum] sdělila, že návrh na výmaz věcných břemen nebyl [stát. instituce], [stát. instituce] přijat s odkazem na to, že dle § 15 odst. 1, písm. a) z. č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon) musí být součástí návrhu na vklad (vkladová) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru nemovitostí, a že, dle odst. 2 téhož ustanovení, není-li vkladová listina k návrhu připojena, k podanému návrhu se nepřihlíží (tzn. není zahájeno vkladové řízení). V souladu s poučením navrhl změnu petitu žaloby, kterou se nyní domáhá určení, že„ Věcná břemena odpovídající právu umístit a provozovat domácí plynovou kotelnu a technologická zařízení pro dodávku médií v přízemí budov váznoucí na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], na stavební parcele p.č.st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], ve prospěch žalovaného společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO], jsou promlčena“.

4. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které dne [datum] nabylo právní moci, soud navrženou změnu žaloby dle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu připustil. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud vyzval žalovanou, aby ke změněné žalobě, ve lhůtě 30 dnů vyjádřila.

5. Žalovaná v návaznosti na to ve vyjádření ze dne [datum] konstatovala, se žalobkyně domáhá nákladů řízení, když v žalobě uvádí, že žalovaný na výzvu právního zástupce žalobkyně ani v jednom případě nereagoval. Žalovaná však sice nereagovala na dopis ze dne [datum], návrh právního zástupce žalobkyně na výmaz věcných břemen, zaslaný žalované dne [datum], již ve snaze záležitost mimosoudně vyřešit parafovaný doporučeným dopisem právnímu zástupci žalobkyně dne [datum] odeslala a zcela tak žalobkyni vyhověla. Se žalobou v pozměněné formě, tedy s formulací žalobního petitu tak, jak byla jeho změna soudem připuštěna, žalovaná souhlasí. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhla, aby bylo o nákladech řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

6. K výzvě soudu oba účastníci sdělili, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, žalobkyně pak doplnila, že s návrhem, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, souhlasí.

7. Podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. O naléhavý právní zájem ve smyslu cit. právní normy může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95). Naléhavý právní zájem je třeba zkoumat z pohledu žalobce, a to z objektivního hlediska, tedy z hlediska toho, zda výsledek jeho žalobního návrhu vskutku může zabránit ohrožení jeho (tvrzeného) práva nebo jeho právního postavení. Dle ustálené judikatury naléhavý právní zájem je dán v situaci, kdy žalobce tvrdí a žalobou se domáhá odstranění nesouladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí, který svědčí žalovanému. V těchto případech je naléhavý právní zájem osvědčen, neboť v situaci, že žalobě bude vyhověno a bude deklarován žalobcův příslušný věcně právní vztah k předmětné nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, bude pravomocný rozsudek představovat listinou, podle které dojde v katastru nemovitostí k odstranění do té doby trvajícího nesouladu mezi právní realitou a stavem zápisů v katastru (srov. institut zápisu ve formě záznamu obsažený v ustanovení § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ zákon o zápisech“)).

8. V souzeném případě se žalobkyně domáhá odstranění nesouladu mezi faktickým stavem (výrazným oslabením - v podstat zánikem - její povinnosti plnit závazky z věcného břemene v důsledku zániku nároku oprávněného domáhat se ochrany rušení jeho práv z věcného břemene), a právním stavem – existencí nedůvodného zápisu promlčeného věcného břemene ve veřejném rejstříku. Je zjevné, že Katastrální úřad odmítl provést výmaz věcného břemene na základě společného návrhu obou účastníků, jiná cesta než podání určovací žaloby tedy zřejmě aktuálně odstranění rozporu mezi právní realitou a stavem zápisů v katastru způsobit nemůže. V případě, že bude deklarováno, že je právo odpovídající služebnosti promlčeno, bude se moci žalobkyně jakožto osoba ze služebnosti povinná úspěšně domoci jak výmazu promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci, tak toho, aby se oprávněný případného výkonu promlčeného práva zdržel. Až výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci z veřejného seznamu, na který má žalobkyně jakožto dotčená osoba právní nárok, bude mít za následek faktický zánik služebnosti. Žalobkyně je proto oprávněna se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu z veřejného seznamu. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě podle § 80 písm. c) o.s.ř. je tak dle podepsaného soudce dán.

9. Z obsahu podání obou účastníků je zřejmé, že se na promlčení služebnosti – předmětných věcných břemen – shodují, a že žalovaná s podanou žalobou ztotožnila (nárok v ní uplatněný uznala. Protože tedy shledal žalobu důvodnou, výrokem I. jí plně vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. s ohledem na to, že se účastníci na tom, že žádnému z nich nemá být jejich náhrada přiznána, shodli.