10 C 59/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 726,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 726,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 726,07 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 726,07 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa], ve znění pozdějších předpisů. Následkem toho vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Na uvedeném odběrném místě, byla dne [datum] zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny pro dlužné částky za dodávku elektřiny a odběrné místo bylo zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Dne [datum] bylo při kontrole techniky firmy NTL Forensics zjištěno a zdokumentováno připojení k elektrizační soustavě, které nebylo provedeno pracovníky ČEZ Distribuce. Na uvedeném odběrném místě bylo odstraněno zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a fázové vodiče byly připojeny ve svorkovnici přístroje. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem s výrobním [číslo] který byl demontován se stavem VT [číslo], NT [číslo] kWh. Stav při přerušení dne [datum] byl VT-40 140 kWh, NT-71 980,5 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je pak rozdílem těchto stavů, tedy 1 165,6 kWh. Jelikož zákazník nebyl přítomen kontrole, bylo oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením zanecháno v elektroměrovém rozvaděči. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno elektroměrem užívaným bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie. Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Způsob výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne [datum] popsala žalobkyně takto:„ … vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tedy 1 165,6 kWh x 5, 6171467 Kč/kWh = 6 547 Kč“. Provozovatel distribuční soustavy má právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 11 133 Kč vč. DPH představuje součin hodinové sazby za práci kontrolní techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo (součin sazby v Kč/km a ujeté vzdálenosti), případně částka za vypracování znaleckého posudku, za přezkoušení elektroměru autorizovaným metrologickým střediskem. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 17 680 Kč, skládající se ze škody z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 6 547 Kč vč. DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 133 Kč vč. DPH. Žalobcem byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum], splatná dne [datum], která byla žalovanému doručena, ten na ni nereagoval. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z titulu náhrady škody doporučeným dopisem. Žalobkyně uplatnila svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka] vedeném u Krajského soudu v Plzni, žalobkyni bylo vyplaceno 8 953,93 Kč a žalobkyně po žalovaném požaduje částku 8 726,07 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po úhradě poslední platby ze dne [datum], tj. od [datum]. Dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k plnění.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit a byl proto usnesením zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Z protokolu o kontrole [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že technici NTL Forensics provedli kontrolu na odběrném místě [číslo] zjistili neoprávněný odběr elektřiny. Bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci, zcela chyběly firemní plomby na krytu svorkovnice elektroměru [číslo] připojení odvodních vodičů zpět do svorkovnice elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Neoprávněně odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem, kdy při kontrole techniky [právnická osoba] byl zjištěn neoprávněně navýšený stav číselníků VT: [číslo], NT: [číslo] kWh. Dále bylo zjištěno, že elektroměr byl demontován a bude zaslán do AMS. Dle oznámení o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] ze dne [datum] bylo provedenou kontrolou zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci a byl zjištěn odběr měřícím zařízením jeho zpětným připojením, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhl. č. 82/2011 Sb. došlo dne [datum] v [číslo] k demontáži měřícího zařízení v čase shodném s ukončením kontroly a dle ust. § 25 odst. 3 písm. c, bod 4 energetického zákona byla do odběrného místa žalovaného přerušena dodávka elektřiny a demontován elektroměr v. [číslo]. Jeho stav v době demontáže činil [číslo] kWh a NT [číslo] kWh. Žalovaný byl upozorněn, že v případě potvrzení neoprávněného odběru elektřiny byla způsobena škoda provozovateli distribuční soustavy a že náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny bude stanovena dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona a vyhlášky č. 82/2011 Sb. v platném znění. Vyrozumění bylo žalovanému doručeno dne [datum] do schránky. Stanovení celkové náhrady škody bylo provedeno výpočtem 1 165,60 (407,10 + 758,50 kWh) x 5, 6171467 kWh (cena kWh dle § 9 odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. vč. DPH a připočtením nákladů spojených se zjišťováním ve výši 9 201 Kč + DPH ve výši 1 932,21 Kč (celkem 11 133 Kč), na celkovou částku 17 680 Kč. Z čestného prohlášení o výši nákladů na zjištění neoprávněného odběru ze dne [datum] vyplývá, že na základě platně uzavřené smlouvy mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jsou zaměstnanci společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] zplnomocněni společností [právnická osoba] k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. Z předložených listin dále plyne, že částka ve výši 11 133 Kč představující náklady vynaložené společností [právnická osoba] a [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru, byla společností [právnická osoba] uhrazena na základě faktury [číslo] ze dne [datum] ke dni její splatnosti. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 17 680 Kč se splatností dne [datum]. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne [datum], ve které žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení dlužné částky do [datum]. Žalobkyně uplatnila svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka] vedeném u Krajského soudu v Plzni, v rámci kterého jí bylo vyplaceno 8 953,93 Kč. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo insolvenčním soudem oddlužení žalovaného zrušeno a řízení zastaveno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému s datem [datum].

4. Podle ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (ve znění platném od [datum]) 1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování. Dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (ve znění platném od 1. 6. 2016), (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

5. V dané věci soud dospěl k závěru, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb., neboť došlo k odběru bez právního důvodu, je proto osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škoda byla určena v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny částkou 17 680 Kč, k jejímuž uhrazení do [datum] byl žalovaný vyzván fakturou ze dne [datum] [číslo] vzniklou škodu však řádně a včas neuhradil a dostal se tak s úhradou (s výjimkou částky 8 953,93 Kč nuceně uhrazené v průběhu insolvenčního řízení) do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu včetně úroku z prodlení z této částky v souladu s podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury [číslo].

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 726,07 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.