Okresní soud v Tachově · Rozsudek

10 C 60/2021

č. j. 10 C 60/2021-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2021:10.C.60.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 24 825 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 825 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13 494,26 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 494,26 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 446 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 825 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [anonymizováno] [rok] zavázal poskytnout žalované 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 28 125 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 469 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 36 525 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 13 494,26 Kč, dlužného poplatku ve výši 11 330,74 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 152,56 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 534,97 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 494,26 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 494,26 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum].

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 13 125 Kč, konkrétně úrokem ve výši 2 683 Kč a za zpracování a doručení ve výši 6 312 Kč a za administrativní činnost ve výši 4 130 Kč, celkem částkou 28 125 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalované s datem [datum].

4. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § [číslo] mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 28 125 Kč. Žalovaná zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatila, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostala se tak do prodlení a žalobkyni dluží 24 825 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jeho návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 446 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 994 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 825 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.