10 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 844 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 306 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 438 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 4 844 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že je vlastníkem bytové jednotky na adrese adresa žalované a žalobkyně, byt číslo Nájemní smlouva byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána od datum do datum a dále byla prodlužována až do datum. Žalovaná po ukončení nájemního vztahu žalovaná předmětný byt nadále obývala, k vyklizení bytu došlo na základě rozsudku Okresního soudu v Tachově č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Exekutorským úřadem okres dne datum. Žalovaná od počátku nájemního vztahu nehradila řádně a včas předepsané nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu dle platných právních předpisů a nájemní smlouvy. Dle nájemní smlouvy byla splatnost nájemného a plateb za služby spojených s užíváním bytu k 15. dni v měsíci, za který se nájemné mělo hradit. Dle žalobce činil nedoplatek nájemného za měsíc únor roku 2020 (bez záloh za služby spojené s užíváním bytu) 1 306 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt nadále užívala a nehradila žádné platby spojené s užíváním bytu, žalobce po žalované požaduje, aby mu zaplatila, oč se bezdůvodně obohatila užíváním předmětného bytu, aniž za to pravidelně hradila platby. Žalobce vyčísluje výši bezdůvodného obohacení na částku 3 438 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá běžnému nájemnému a zálohám spojeným s užíváním bytu za tento byt v měsíci dubnu 2021. Žalobce učinil tuto částku splatnou ke dni datum, což je poslední den lhůty pro dobrovolné zaplacení dle předžalobní výzvy ze dne datum, a zákonný úrok proto požaduje od datum. Žalobce opakovaně žalovanou vyzýval k úhradě dlužných částek a ta opakovaně slibovala úhradu svých dluhů, nicméně svým slibům nedostála.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Dle předložené kopie výpisu z katastru nemovitostí je žalobce vlastníkem bytu číslo v domě adresa, ulice ulice, obec. Obsahem kopie nájemní smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu na nájem bytu číslo v domě adresa v obec, ulici ulice, o celkové velikosti (včetně jeho příslušenství) 49,75 m2, na dobu určitou od datum do datum. Nájemné bylo stanoveno částkou 31,96 Kč/m2. Dle„ Účetního listu za rok 2020“ činilo stanovené nájemné za měsíc únor roku 2020 částku 2 169 Kč, se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 291 Kč. S účinností od září 2020 činilo stanovené nájemné se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 438 Kč. Dle„ Účetního listu za rok 2021“ činilo za měsíc duben roku 2021 stanovené nájemné se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 438 Kč. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce, kterou byla vyzvána k úhradě částky ve výši 4 844 Kč do datum, byla žalované zaslána s datem datum.

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2213 téhož zákona nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2251 občanského zákoníku (1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

5. Nájemní smlouvou má soud za prokázané, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období, od datum do datum, právní vztah založený smlouvou o nájmu. Dále má soud za prokázané, že žalovaná neodevzdala byt žalobkyni nejméně do datum a že doposud neuhradila jak nájemné za měsíc únor 2020, splatné do datum ve výši 1 306 Kč, a náhradu ve výši ujednaného nájemného (nejméně) za duben 2021 ve výši po 3 438 Kč. Po zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaná nejprve užívala byt na základě nájemní smlouvy a po uplynutí sjednané doby nepochybně i bez právního důvodu, a za toto užívání nehradila nájemné. Výše dluhu dle předložených listin tak činí celkem 4 844 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku i úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, určený dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to do výše, kterou žalobkyně požadovala.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 844 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.