10 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 844 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 306 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 438 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 4 844 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že je vlastníkem bytové jednotky na adrese [adresa žalované a žalobkyně], byt [číslo] Nájemní smlouva byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána od [datum] do [datum] a dále byla prodlužována až do [datum]. Žalovaná po ukončení nájemního vztahu žalovaná předmětný byt nadále obývala, k vyklizení bytu došlo na základě rozsudku Okresního soudu v Tachově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Exekutorským úřadem [okres] dne [datum]. Žalovaná od počátku nájemního vztahu nehradila řádně a včas předepsané nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu dle platných právních předpisů a nájemní smlouvy. Dle nájemní smlouvy byla splatnost nájemného a plateb za služby spojených s užíváním bytu k 15. dni v měsíci, za který se nájemné mělo hradit. Dle žalobce činil nedoplatek nájemného za měsíc únor roku 2020 (bez záloh za služby spojené s užíváním bytu) 1 306 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt nadále užívala a nehradila žádné platby spojené s užíváním bytu, žalobce po žalované požaduje, aby mu zaplatila, oč se bezdůvodně obohatila užíváním předmětného bytu, aniž za to pravidelně hradila platby. Žalobce vyčísluje výši bezdůvodného obohacení na částku 3 438 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá běžnému nájemnému a zálohám spojeným s užíváním bytu za tento byt v měsíci dubnu 2021. Žalobce učinil tuto částku splatnou ke dni [datum], což je poslední den lhůty pro dobrovolné zaplacení dle předžalobní výzvy ze dne [datum], a zákonný úrok proto požaduje od [datum]. Žalobce opakovaně žalovanou vyzýval k úhradě dlužných částek a ta opakovaně slibovala úhradu svých dluhů, nicméně svým slibům nedostála.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Dle předložené kopie výpisu z katastru nemovitostí je žalobce vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec]. Obsahem kopie nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], ulici [ulice], o celkové velikosti (včetně jeho příslušenství) 49,75 m2, na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo stanoveno částkou 31,96 Kč/m2. Dle„ Účetního listu za rok 2020“ činilo stanovené nájemné za měsíc únor roku 2020 částku 2 169 Kč, se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 291 Kč. S účinností od září 2020 činilo stanovené nájemné se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 438 Kč. Dle„ Účetního listu za rok 2021“ činilo za měsíc duben roku 2021 stanovené nájemné se zálohami za služby spojené s užíváním bytu celkem 3 438 Kč. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce, kterou byla vyzvána k úhradě částky ve výši 4 844 Kč do [datum], byla žalované zaslána s datem [datum].

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2213 téhož zákona nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2251 občanského zákoníku (1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

5. Nájemní smlouvou má soud za prokázané, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období, od [datum] do [datum], právní vztah založený smlouvou o nájmu. Dále má soud za prokázané, že žalovaná neodevzdala byt žalobkyni nejméně do [datum] a že doposud neuhradila jak nájemné za měsíc únor 2020, splatné do [datum] ve výši 1 306 Kč, a náhradu ve výši ujednaného nájemného (nejméně) za duben 2021 ve výši po 3 438 Kč. Po zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaná nejprve užívala byt na základě nájemní smlouvy a po uplynutí sjednané doby nepochybně i bez právního důvodu, a za toto užívání nehradila nájemné. Výše dluhu dle předložených listin tak činí celkem 4 844 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku i úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, určený dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to do výše, kterou žalobkyně požadovala.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 844 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.