10 C 67/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem, a to k -) stavební parcele č St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] na pozemku stojící, -) stavební parcele č St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. [anonymizováno] na pozemku stojící, -) pozemkové parcele [číslo] -) pozemkové parcele [číslo] nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [jméno] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce]. <b>II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I ve veřejné dražbě, s tím, že výtěžek prodeje se, po stržení nákladů prodeje, rozdělí mezi účastníky rovným dílem.</b>

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 50 048,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova bez č..; pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa]; pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]; zapsaným na [list vlastnictví], [katastrální uzemí] s tím, že mělo být rozhodnuto o soudním prodeji těchto nemovitostí ve veřejné dražbě, a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je s žalovaným podílovým spoluvlastníkem nemovitostí specifikovaných v žalobě a to každý z nich s podílem o velikosti jedné poloviny. Žalovaný však nemovitosti užívá výlučně a nehradí žalobci žádné plnění za vyloučení jeho osoby užívání. Účastníci jsou společně zavázáni z úvěru, který je zajištěn zástavním právem k předmětným nemovitostem, a žalovaný„ v poslední době“ nehradí ani splátky úvěru. Žalobce nemá nadále zájem být setrvat ve spoluvlastnictví se žalovaným, při čemž rozdělení nemovitostí není možné. Žalobce ani žalovaný nemají finanční prostředky, které by umožnily, aby podíl druhého z nich mohl být prvnímu přikázán do vlastnictví. Žalovaný má zjevně finanční problémy, neboť nesplácí úvěr, který je zajištěn zástavním právem na nemovitostech, a je proti němu navíc vedena exekuce. Ani žalovaný tak zjevně není schopen prokázat dostatečné finanční zdroje pro případné vypořádání spoluvlastnictví přikázáním podílu žalobce žalovanému za úhradu. Žalobce tak má za to, že jedinou možností, jak vypořádat spoluvlastnictví k nemovitostem, je jejich veřejná dražba.

2. Žalovaný se k žalobě, prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně, vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum]. Ve vyjádření uvedl, že považuje za nesporné, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí (dále jen "Nemovitosti"), a to každý se spoluvlastnickým podílem ve výši 1/2. Ani žalovaný nemá zájem být nadále spoluvlastníkem Nemovitostí se žalobcem, s vypořádáním spoluvlastnictví proto souhlasí. Nesouhlasí však navrhovaným způsobem vypořádání - s prodejem předmětných Nemovitostí. Nemovitosti zakoupil společně se žalobcem, ten se však v roce 2016 odstěhoval, od té doby Nemovitosti spravuje a užívá výlučně žalovaný. Na Nemovitostech vázne smluvní zástavní právo ve prospěch Hypoteční banky. a.s., [IČO], z něhož jsou žalobce i žalovaný zavázaní společně a nerozdílně. Zůstatek hypotečního úvěru k [datum] činil částku 825 054,53 Kč (dále jen "Hypotéka"), od doby, kdy se žalobce odstěhoval, hradí splátku hypotečního úvěru výlučně žalovaný, žalobce se na splácení hypotečního úvěru ani na nákladech spojených s údržbou nemovitosti nijak nepodílí. Jelikož žalovaný [příjmení] fakticky užívá, bydlí zde a splácí společnou hypotéku, deklaroval zájem o jejich přikázání do svého vlastnictví. Navrhoval, aby na vypořádací podíl žalobce byla započtena jedna polovina splátek Hypotéky, které uhradil žalovaný za žalobce, a aby byl zbylý zůstatek Hypotéky přikázán k úhradě jemu. Na spoluvlastnickém podílu žalobce na Nemovitostech dále vázne zástavní právo smluvní pro dluh žalobce ve výši 192 000 Kč s příslušenstvím ve prospěch [jméno] [jméno], MBA. dluh ve výši 192 000 Kč s příslušenstvím navrhl žalovaný přikázat k úhradě žalobci. V rámci širšího vypořádání dle § 1148 občanského zákoníku proti žalobci žalovaný uplatnil své pohledávky za ním, kterou navrhl započítat proti nároku na zaplacení vypořádacího podílu. Jednalo se o pohledávku: - ve výši 74 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, vyplývající z toho, že žalovaný za žalobce jakožto povinného dne [datum rozhodnutí] vyplatil exekuci sp. zn. [spisová značka], váznoucí na předmětných Nemovitostech, a to částkou 72 847 Kč, v souvislosti s čímž mu vznikly náklady spojené se ztrátou času a s jízdným z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 153 Kč, a kterou žalobce žalovanému dne [datum] písemně uznal. - ve výši 22 000 Kč z titulu vrácení zápůjčky ve výši 20 000 Kč, poskytnuté žalobci dne [datum], a sjednaného úroku ve výši 2 000 Kč, kterou se žalobce zavázal splatit nejpozději do [datum], a úroku z prodlení z dlužné částky. - ve výši 506 500 Kč z titulu kupní ceny z prodeje bytové jednotky [číslo] jednotky [číslo] ležící v budově [adresa] v [obec], zapsané na [list vlastnictví], nacházející se na adrese [adresa], na jejichž zakoupení poskytl žalobci v roce 2015 finance a u něhož se měli dohodnout, že žalobce žalovanému vyplatí kupní cenu z prodeje po odpočtu prokazatelných nákladů. Kupní cena při prodeji v březnu 2017 činila 590 000 Kč, nákladů za daň z prodeje ve výši 58 500 Kč, za daň z nemovitosti ve výši 5 000 Kč a za sepis smlouvy 20 000 Kč. Na základě toho žalovaný navrhl, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem zrušil, Nemovitosti a nesplacený zůstatek hypotečního úvěru u [právnická osoba], [IČO], přikázal do vlastnictví a k úhradě žalovanému a žalovanému uložil na vypořádání nároků ze zrušeného podílového spoluvlastnictví zaplatit částku, určenou soudem. V rámci širšího vypořádání navrhoval uložení povinnosti žalobce uhradit žalovanému částku 74 000 Kč, v rámci vzájemného návrhu částku 22 000 Kč úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, částky 506 500 Kč a povinnosti uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného k úhradě soudního poplatku za návrh na širší vypořádání a vzájemný návrh ve výši 31 125 Kč. Žalovaný, prostřednictvím právní zástupkyně, podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že soudní poplatek za návrh na širší vypořádání a vzájemný návrh nezaplatí, neboť se pokouší s žalobcem o vypořádání spoluvlastnictví i o širším vypořádání a svých pohledávkách za žalobcem mimosoudně jednat, a že očekává, že řízení bude v této části zastaveno. Usnesením ze dne [datum] proto soud dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění řízení co do širšího vypořádání a vzájemného návrhu žalovaného zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Dne 2. 3. sdělila dosavadní právní zástupkyně žalovaného soudu, že právní zastoupení žalovaného [celé jméno žalovaného] ukončila a že má proto soud nadále obracet přímo na žalovaného.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], předvolání k němu doručil (vložením do domovní schránky) žalovanému poštou na adresu jeho pobytu a zároveň i na jeho e-mailovou adresu. Dne [datum] na předvolání žalovaný reagoval e-mailovým požadavkem na schůzku„ … ještě před jednáním…“, k ústnímu jednání se však bez omluvy nedostavil. Protože soud nemá pochybnosti o tom, že předvolání k jednání se do dispozice žalovaného dostalo, rozhodl o tom, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Právní zástupce žalobce při ústním jednání na podaném návrhu setrval, na odůvodnění odkázal. Obsah vyjádření žalovaného, rekapitulovaný v odst. 2. rozsudku, rekapituloval soud s tím, že předpokládá, že rovněž žalovaný setrvává na svém návrhu. Právní zástupce žalobce upozornil na to, že primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví má být reálné rozdělení věci, které však dle žalobcova přesvědčení v tomto případě není technicky proveditelné. Na závěr navrhl žalobě vyhovět a žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Za základ pro výpočet odměny má být užita cenu předmětu sporu, tedy částka 1 090 000 Kč, určená znaleckým posudkem [číslo] resp. ½ této hodnoty - částka 545 000 Kč.

6. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, jehož objednatelem byl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] ve výše zmíněné exekuční věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že odhad obvyklé ceny předmětné nemovitosti ke dni zpracování posudku činil 1 090 000 Kč, obvyklá cena podílu ve výši ½ pak 500 000 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných Nemovitosti, a to každý s podílem o velikosti ½. Z výpisu plyne i pravdivost tvrzení účastníků o existenci zatížení nemovitostí zástavními právy smluvními a exekucemi. Z e-mailů mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vyplynulo, jakým způsobem se účastníci řízení před podáním žaloby snažili na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodnout.

7. Podle § 1140 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý se spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle § 1143 téhož zákona nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

8. Na základě provedených důkazů má sodu za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, každý v rozsahu ½. K dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky nedošlo, mezi účastníky je v zásadě nesporné, že reálné rozdělení Nemovitosti není dobře možné. Žalovaný navrhl přikázání Nemovitostí do jeho vlastnictví, žalobce zrušení spoluvlastnictví a nařízení soudního prodeje Nemovitostí. Z návrhu žalovaného pak plyne, že zřejmě, stejně jako žalobce, nedisponuje finančními prostředky, umožňujícími mu v případě přikázání podílu žalobce do jeho vlastnictví žalobci poskytnout odpovídající náhradu.

9. Z výše citovaných ustanovení § 1143 a § 1147 o. z. vyplývá, že primárně se při vypořádání zrušeného spoluvlastnictví má použít rozdělení věci, a pokud rozdělení věci nepřichází v úvahu, má na řadu přijít přikázání do vlastnictví za současného stanovení přiměřené náhrady. Teprve pokud ani tento způsob vypořádání není možný, přistoupí soud k nařízení prodeje.

10. Při rozhodování o způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví proto soud zkoumal, zda Nemovitosti jsou reálně dělitelné. Na základě jejich popisu ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] jehož součástí jsou i fotografie, dospěl k závěru, že předmět spoluvlastnictví, kterým je stavební parcela, jejíž součástí je dům, a která s dalšími pozemkovými parcelami tvoří jednotný funkční celek, není reálně dělitelný.

11. V úvahu by tedy přicházelo přikázání do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků za současného stanovení náhrady druhému z nich, v daném případě tedy žalovanému. Takový postup by však byl možný pouze po zjištění solventnosti žalovaného. Solventnost žalovaného zjištěna nebyla (a nebyla jím ani tvrzena) a z jeho vzájemného návrhu a návrhu na vypořádání v širším smyslu je navíc patrné, že zřejmě není dána. Soud proto vychází z toho, že žalovaný nedisponuje žádnými finančními prostředky, z nichž by mohl vypořádací podíl žalobci zaplatit, a že jsou proto splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Výrokem I. proto rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k Nemovitým věcem.

12. Za situace, kdy reálné rozdělení Nemovitých věcí není možné, a s ohledem na nesolventnost žalovaného a nezájem žalobce o jejich přikázání do jeho výlučného vlastnictví, nepřipadá přikázání nemovitostí do vlastnictví některého ze spoluvlastníků dle názoru soudu v úvahu. Použitelný je tak pouze další, v pořadí následující, způsob vypořádání, a to prodej předmětných Nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude, po ztržení nákladů prodeje, rozdělen mezi oba účastníky rovným dílem. Veden těmito úvahami proto výrokem II. nařídil vypořádání spoluvlastnictví účastníků prodejem Nemovitých věcí ve veřejné dražbě, s tím, že bude výtěžek prodeje po stržení jeho nákladů rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

13. Výrokem III. rozsudku soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Dle výpočtu soudu činily náklady řízení částku 50 414,87 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 545 000 Kč sestávající z částky 10 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 8 bod 5, § 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 480,06 Kč za 320 ujetých km v částce 2 680,06 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 880,06 Kč ve výši 7 534,81 Kč. Protože právní zástupce žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení pouze ve výši 50 048,51 Kč, přiznal soud žalobci právo na náhradu pouze této částky.