10 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 322,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 585 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku (dále jen "výzva"). Ve výzvě byla žalovaná vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva také obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení. Na výzvu žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala, a proto se v souladu se zákonem považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na možnost vystavení zákonné přirážky v souladu s ust. § 9 odst. 1 písm. a) Zákona ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v Zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná nesplnila oznamovací povinnost stanovenou zákonem, neboť na výzvu nereagovala a přihlášku či čestné prohlášení žalobci v zákonné lhůtě nedoručila. Žalobkyně odkázala na ust. § 5 odst. 4 zákona, dle kterého je právnická osoba, která je podnikatelem, povinna platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou oznamovací povinnost a nedoručila v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. nejpozději k datu [datum], přihlášku či čestné prohlášení, považuje se dle ust. § 3 odst. 4 zákona k datu [datum] za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. S odkazem na ust. § 7 odst. 3 zákona je osoba, která je podnikatelem, povinna platit rozhlasové poplatky čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná může v souladu ust. § 7 odst. 4 zákona po dohodě s žalobkyní zaplatit rozhlasový poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok, jinak je povinna hradit rozhlasový poplatek dle čtvrtletní periodicity plateb. Žalované byla za nesplnění oznamovací povinnosti na základě ust. § 8 odst. 2 Zákona vystavena zákonná přirážka v souladu s ust. § 9 odst. 1 písm. a) zákona ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků. Žalobkyně eviduje za žalovanou za období od [datum] do [datum] dluh v celkové výši 5 585 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 585 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 322,21 Kč.

2. Dne [datum] bylo žalobě podepsaným soudem vyhověno elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], Specifický identifikátor: [anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná včasný odpor a ten tak byl ze zákona zrušen. V odporu žalovaná, prostřednictvím jednatele, uvedla:„ Dne [datum] mi byl doručen platební rozkaz Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podávám v zákonné lhůtě odpor. Částka 5.585 Kč s příslušenstvím, kterou požaduje žalobce uhradit z titulu Českého rozhlasu. Důvod: jsem vietnamský mluvicí občan, jednatelem firmy [právnická osoba], která provozuje jednu prodejnu potravin na adrese [adresa žalované]. Pochopitelně máme v prodejně připojení ze sítě elektřiny pro osvětlení, ale nemáme v prodejně žádné rádio a zařízení k přijímání rozhlasu ani neposloucháme [název žalobkyně], protože nerozumíme dobře český a žaloba tedy není důvodná, proto žádám, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.“.

3. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, nadepsané Zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [číslo jednací], v němž uvádí:„ Žalobce bere tímto podáním návrh na vydání elektronického platebního rozkazu částečně zpět, jelikož žalovaná dne [datum] uhradila část vymáhané pohledávky ve výši 5 585 Kč. Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) žalobce postupoval v souladu s § 1932 NOZ, a proto úhradu ve výši 5 585 Kč nejprve započetl na úroky spojené s uplatněním pohledávky a zbylou část na jistinu. Žalovaná uhradila částečně jistinu ve výši 5 262,79 Kč a zákonné úroky z prodlení v celkové výši 322,21 Kč. Žalobkyně žádá Okresní soud v Tachově o přiznání náhrady nákladů řízení v celé výši 700 Kč, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo z důvodu jednání žalované, na které žalobkyně tímto částečným zpětvzetím reaguje. Požadovaná náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 × 100 Kč za každý úkon (tj. předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a částečné zpětvzetí žaloby).

4. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu soud usnesením ze dne [datum] co do částky 5 558 Kč zastavil, když ke zpětvzetí došlo před začátkem jednání. Nadále však zůstala neuhrazená část jistiny ve výši 322,21 Kč a náklady řízení.

5. Z obsahu výše citovaného podání je zřejmé, že žalobkyně považuje za uhrazené kapitalizované úroky z prodlení ve výši 322,21 Kč, že dále považuje za uhrazenou částku 5 262,79 Kč, obsahující dlužnou částku rozhlasového poplatku a vyměřenou přirážku, aniž by však specifikovala, zda se jedná o celý neuhrazený rozhlasový poplatek či přirážku. Řízení proto soud zastavil v rozsahu, v němž dle jeho názoru žalobkyně vzala žalobu zpět.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzvala k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač ve lhůtě do 30 dnů od obdržení výzvy s upozorněním na možnost vystavení zákonné přirážky v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. a zák. č. 484/1991 Sb. ve výši 5 000 Kč. Předžalobní výzvu spolu s výzvou k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků žalobkyně zaslala žalované s datem [datum]. Z Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako rozhlasový poplatník od data oznámení vzniku poplatkové povinnosti ([datum]) a že za období od [datum] do [datum] činí dluh žalované celkem 5 585 Kč. Z přehledu předpisů poplatníka dle frekvence splatností plyne splatnost jednotlivých poplatků. Z detailního rozpisu úroku z prodlení pak byl zjištěn způsob jeho výpočtu.

8. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 6 téhož zákona činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Dle odst. 5 téhož ustanovení odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dle § 8 téhož zákona (1) Správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem evidence poplatníků. (2) Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. (3) Poplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") a předmět podnikání, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem, c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a předmět činnosti, jde-li o právnickou osobu, d) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku. (4) Poplatník podle § 5 odst. 3 a 4 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny. (5) Poplatník podle § 5 odst. 5 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet a adresu provozoven určených k výrobě, opravě nebo prodeji rozhlasových nebo televizních přijímačů. (6) Poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Je-li poplatníkem fyzická osoba, u které nastaly účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 4 odst. 2, je povinna oznámit zánik okolností odůvodňujících osvobození do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (8) Z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti12) a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. (9) Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. (10) Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9. (11) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou oprávněni předávat si navzájem údaje z evidence poplatníků za účelem jejich zjištění nebo ověření. Dle § 9 Zákona (1) Poplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 4 nepravdivě uvedl nižší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů nebo neoznámil zvýšení jejich počtu, c) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 5 nepravdivě uvedl nižší počet provozoven, d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek, e) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky. (3) Poplatník, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 7 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 8, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, ze kterého je povinen platit rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

9. Po posouzení předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalované jakožto předpokládanému držiteli rozhlasového přijímače vznikla v souvislosti s ust. § 3 odst. 2, ust. § 8 odst. 2 a ust. § 9 odst. 1, písmene a) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni rozhlasové poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] v celkové výši 585 Kč, ani se z její evidence neodhlásila. Žalobkyni tak zároveň vzniklo právo požadovat po žalované i přirážku ve výši 5 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši vyplývající z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, octla se s placením dluhu v prodlení. Jak již bylo výše uvedeno, řízení bylo co do částky 5 558 Kč částečně zastaveno, zbylou část jistiny pohledávky ani náklady řízení však žalovaná žalobkyni neuhradila. Soud proto v jejím zbytku žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal právo na úhradu částky 322,21 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.