Okresní soud v Tachově · Rozsudek

10 C 93/2021

č. j. 10 C 93/2021-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2021:10.C.93.2021.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , a manžela: osobní údaje manžela zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o návrhu na rozvod manželství I. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum] v [anonymizována tři slova] v [obec], část [část obce], zapsané v knize manželství [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno], pod. č. řad. [anonymizováno], se rozvádí. <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodilo jedno nezletilé nezaopatřené dítě, o úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. K žalobě byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu, od které však později manžel odstoupil a její účinky tak proto zanikly.

2. Při jednání manželka na návrhu setrvala. Manžel se k návrhu připojil a ten je tak nadále návrhem společným. Manželka při výslechu uvedla, že z jejího pohledu přestalo manželství fungovat někdy v létě 2020, kdy přestala snášet to, že v manželovi neměla oporu a že se spíše choval jako další dítě. Souvislosti s tím s ní od září 2020 manžel prakticky přestal komunikovat a prosinci 2020 navrhl rozvod s tím, že sice zakokrhal jinde. Tou dobou už manželé prakticky neměli společné zájmy kromě péče o syna. Vadilo jí, že vše musí zařizovat sama, o všem mít přehled a takřka o všem rozhodovat. Musela mít přehled např. o nákladech domu, o platbách, včetně pojištění, provádět nákupy, doplňovat, když něco chybělo, starat se musela i o věci jako opravy vozidla i o případné získání náhradního vozidla. Od manžela očekávala, že bude vykonávat těžší práce, které v ona nezvládne, například opravy a úpravy domu, sekání trávy a podobně. Pokud to dělal, pak většinou až poté, co ho k tomu opakovaně vyzvala. Manželka začala být v manželství nespokojená zhruba po ruce od jeho uzavření, manželovi začala vyčítat, že v manželství není šťastná. Opakovaně mu sdělovala, že jí vadí, že ho do všeho musí nutit, že když přijde z práce, sedí na gauči a nic dalšího nedělá. Upřesnila, že před odjezdem do práce zatopil, další potřebné práce sám z vlastní vůle ale neprováděl. Když se manžela ptala proč, odpovídal, že je unavený a v práci to má těžké. Sama v manželství dle svého tvrzení vykonávala a obstarávala v podstatě veškeré domácí práce, starala se o výchovu syna a o práce kolem domu, které zvládla. Těžší práce vykonávala buď společně s manželem, nebo pomáhal její otec. Odbornou pomoc manželé nevyhledali, ačkoliv to manželka navrhla. Příčinu rozvratu manželství vidí ve vzájemném odcizení a ztrátě vztahu, dále má za to, že na její straně k rozvratu manželství přispěl nedostatek komunikace a to, že jí později v hádkách už nešlo o nalezení kompromisu ale o vítězství. Na straně manžela vidí příčinu rozvratu v tom, že neprojevoval dostatek snahy dokázat, že o vztah s ní a se synem stojí. Jí se zdálo, že se přestal snažit po svatbě, jako by měl za to, že už ji má jistou. Aktuálně manželka obnovu manželství považuje za nemožnou, zvláště poté, co jí manžel zklamal tím, že od původně uzavřené dohody o řešení majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství odstoupil a novou uzavřít odmítl. Intimní soužití manželé ukončili nejpozději v září 2020, manželské soužití v zásadě na podzim téhož roku a definitivně v prosinci 2020. Manželství manželka považuje za neobnovitelné a rozvod za jediné možné řešení. Manžel uvedl, že dle jeho názoru přestalo manželství fungovat v září 2020 Kč a že někdy v té době zjistil, že se mu vlastně nechce chodit z práce domů. Když domů přišel, manželka vypadla otráveně, jako by se ptala, co tam chce, a tvářila se, jako že jej doma vlastně ani vidět nechce. Z pohledu manžela mu manželka vyčítala pouhé drobnosti. On mezi zářím a listopadem 2020 pracoval na 12 hodinové směny, domů chodil mezi 17 a 18 hodinou. Místo aby si odpočal, čekaly jej doma stres a výčitky. Vyjádřil přesvědčení, že pokud manželka byla po většinu času doma, měla být schopná většinu domácích prací sama obstarat. Manželka prostředky na obživu po narození syna získávala z rodičovského příspěvku a přivydělávala si účetnictvím, ke konci mateřské chodila jako vychovatelka do dětské skupiny. Potvrdil, že v součtu na potřeby rodiny přispívala vyšší částkou než on. Jeho průměrná čistá mzda byla v rozmezí 20 - 30 000 Kč, zejména proto, že v průběhu času měnil zaměstnání. O dům se staral, jak uměl, z práce ale chodil pozdě a v průběhu týdne proto na domě pracovat nemohl. O víkendu se ale o dům starat snažil, pokud tedy nepečoval o syna. Potvrdil, že otec manželky poskytl rodině určitou pomoc, manžel se ale kolem domu snažil co nejvíce věcí dělat sám. Sekal např. trávu, udržoval porosty, snažil se řezat a štípat dřevo a zajišťovat brikety na topení. Manželka si zřejmě rekonstrukci domu představoval rychlejší, neměli ale dostatek financí na to, aby práce provedla firma. Postupně manželé začali mít velký problém s komunikací a přestali se být schopni se na čemkoliv dohodnout. Někdy v listopadu 2023 na internetu začal hledat informace o tom, jak funguje rozvod, neboť nechtěl, aby hádkami trpěl syn. Kromě stresu dalším důvodem pro úvahy o rozvodu manželství bylo to, že poznal ženu, se kterou mu bylo příjemně a nebyl s ní ve stresu. Dohodu o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu manželství původně podepsal, protože chtěl mít všechno už za sebou, po určité době se ale rozhodl, že mu některé části dohody nevyhovují a že je chce změnit. Za hlavní příčinu rozvratu manželství považuje nedostatek komunikace, neboť si nikdy nedokázali říct, co tomu druhému vadí, nebo se o to pohádali. On sám se na výtky manželky snažil reagovat, například když mu vytýkala kouření nebo to, že moc jí a má zhubnout, tak se o to pokusil. Když se to nepodařilo, měl pocit, že manželku zklamal a začal si myslet, že jí bude lépe s někým jiným. Za příčinu na své straně považuje to, že se asi málo snažil reflektovat výtky manželky a že zřejmě nedostatečně finančně rodinu zabezpečil. Za příčinu rozvratu na straně manželky kromě nedostatku komunikace považuje i nedostatek vřelosti k němu. Intimní soužití mezi manžely dle jeho přesvědčení skončilo na přelomu října 2020. Někdy mezi lednem a březnem 2021 přijel požádat manželku o odpuštění a o možnost návratu, ona to ale odmítla a manželé se pohádali. Obnovu manželství nyní považuje za nemožnou. Oba manželé navrhli manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádali.

3. Z oddacího listu soud zjistil, že dne [datum] bylo uzavřeno manželství účastníků, u obou se jednalo o první manželství. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci. Orgán sociálně právní ochrany dětí neshledal, že by manželství nebylo možné rozvést pro zájmy jejich dítěte, daných zvláštními důvody. Účastníci předložili dohodu ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy, ve které si vypořádávají vzájemná majetková práva a práva bydlení pro dobu po rozvodu.

4. Podle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Podle § 687 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

5. Po provedeném řízení má soud za prokázané, že manželství účastníků neplní své funkce a je natolik rozvrácené, že obnovení manželského soužití není možné. Z manželství se narodilo dosud nezletilé dítě, o jeho poměrech pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. Zároveň nebylo zjištěno, že by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte daným zvláštními důvody. Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky dle ust. § 755 a následujících občanského zákoníku a manželství účastníků rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství považuje vzájemné citové odcizení v důsledku nepochopení potřeb a hodnot druhého, nedostatek komunikace a z toho plynoucí nepochopení motivace a jednání druhého z manželů, ztrátu respektu manželky k manželovi v důsledku pociťovaného nedostatku podpory manželky a aktivního přístupu k obstarávání rodinných potřeb a záležitostí, oboustrannou ztrátu zájmu o druhého a nerespektování jeho potřeb. V důsledku nedostatečné komunikace, kdy se manželka vůbec nepokoušela nahlédnout na situaci z pohledu manžela, a kdy se manžel namísto vysvětlení důvodů nesouhlasu snažil splnit veškeré požadavky manželky bez ohledu na to, zda je toho schopen, došlo k tomu, že manžel nabyl přesvědčení, že si nezaslouží manželčiným manželem být a manželka pocitu, že manžel svou mužskou roli v manželství nezvládá plnit. To pak vedlo k oboustrannému přesvědčení, že jsou manželé v manželství nešťastní, a k dalšímu zhoršení jejich vztahů. Protože ani v tomto okamžiku manželé neprojevili snahu o odstranění příčin rozvratu manželství, prakticky tak vytvořili podmínky pro to, aby manželské soužití zaniklo. Oba manželé tak nakonec porušili povinnost úcty k druhému z manželů, respektu k jeho důstojnosti, povinnosti podporovat se navzájem, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, když rozvrat završili odchodem manžela ze společné domácnosti.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.