10 C 95/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B , 3. Jméno žalované C , narozený Datum narození žalované C , Anonymizováno , 4. Jméno žalované D , narozený Datum narození žalované D , bytem Adresa žalované D , 5. Jméno žalované E , narozený Datum narození žalované E , bytem Adresa žalované E , o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním částky 47 016,86 Kč z úschovy vedené u , Anonymizováno, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne , datum, , domáhá nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním částky 47 016,86 Kč ze soudní úschovy, když tvrdí, že finanční prostředky, vedené na jeho bankovním účtu, představují jeho vlastní majetek, případně že mu náleží z jiného právního důvodu, aniž by však tato tvrzení blíže konkretizoval nebo doložil konkrétními důkazy vztahujícími se k jednotlivým přijatým plněním. Současně tvrdí, že v předchozím řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. , spisová značka, byl jeho nárok na vydání předmětu úschovy ostatními účastníky – , Jméno žalované A, , , Jméno žalované B, , , jméno FO, , , Jméno žalované D, a , jméno FO, – odmítnut.

2. Usnesením ze dne 4. 7. 2025, č. j. , spisová značka, , byl žalobce soudem vyzván k odstranění vad žaloby spočívajících zejména v absenci vylíčení rozhodných skutečností ohledně důvodu jednotlivých plateb poukázaných na jeho účet, označení důkazů k jejich prokázání a vyjádření se k tomu, zda mu tyto částky náleží, případně zda je již jiným osobám vrátil.

3. Na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 25. 7. 2025, jímž žalobu doplnil tak, že uplatněný nárok omezil pouze na částku nejméně 22 000 Kč z celkové částky 47 016,86 Kč. Tvrdil při tom, že tato částka pochází z prostředků, které mu byly vyplaceny v rámci konsolidace úvěru společností , právnická osoba, ., což dokládal předloženým potvrzením o provedené platbě. Ve vztahu ke zbývající části finančních prostředků žalobce uvedl, že si není jist jejich výlučným vlastnictvím, neboť na jeho bankovním účtu došlo ke smísení těchto prostředků s platbami jiných osob a že by se mohlo jednat jak o jeho prostředky, tak o prostředky dalších osob. Výslovně připustil, že neexistuje právní titul, na jehož základě byly jednotlivými osobami platby v jeho prospěch realizovány, a navrhl, aby o vypořádání této části rozhodl soud podle své úvahy.

4. Soud z usnesení policejního orgánu ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, zjistil, že jím bylo rozhodnuto o uložení finančních prostředků do úschovy soudu podle § 80 odst. 1 trestního řádu, když nebylo možné bez pochybností určit osobu oprávněnou k jejich vydání. Spolu s tímto podnětem byl soudu předán seznam osob, které přicházejí v úvahu jako potenciální oprávnění k vydání těchto prostředků, a výpis z bankovního účtu. Dle odůvodnění rozhodnutí policie vedla prověřování pro podezření z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, neboť navrhovatel vědomě poskytl svůj bankovní účet třetí osobě k přeposílání finančních prostředků. Na jeho účet bylo v období 7. 2. 2024 až 21. 2. 2024 přijato celkem 95 605,50 Kč a tyto prostředky se jeví jako pocházející z trestné činnosti. Z účtu došlo i k odesílání části prostředků do zahraničí (včetně částky 39 228 Kč). Konkrétními identifikovanými osobami byly na účet zasílány platby v částkách okolo 6 000 Kč. Zůstatek na čtu ve výši 47 016,86 Kč byl zajištěn a následně uložen do úschovy. Před zajištěním prostředků došlo ke smísení prostředků těchto osob a prostředků navrhovatele, nelze proto určit vlastnický nárok jednotlivých osob ani stanovit podíl. Dle sdělení , právnická osoba, ze dne 9. 7. 2025 trestní řízení vedené v souvislosti s danou věcí bylo dne 19. 7. 2024 dle § 159a odst. 1 trestního řádu ukončeno s tím, že nešlo o podezření ze spáchání trestného činu. V tomto řízení nevystupovala žádná osoba v procesním postavení poškozeného, nárok na vydání předmětu úschovy uplatnil pouze žalobce, a ostatní osoby nebyly policejním orgánem k uplatnění tohoto nároku vyzývány.

5. Usnesením podepsaného soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byl návrh , jméno FO, na vydání předmětu soudní úschovy ve výši 47 016,86 Kč zamítnut. Dle odůvodnění byly předmětné finanční prostředky do úschovy složeny na základě usnesení policejního orgánu. Prostředky pocházely z bankovního účtu navrhovatele, který byl použit k převodům finančních prostředků od více osob. Na tyto prostředky uplatňuje právo širší okruh osob označených jako potenciální příjemci, došlo tedy ke smísení finančních prostředků různých osob s prostředky navrhovatele a nelze určit, komu svědčí vlastnické právo ani v jakém rozsahu. Někteří účastníci s vydáním prostředků navrhovateli nesouhlasili.

6. Žalovaní byli usnesením ze dne 27. 11. 2025 č. j. , spisová značka, vyzváni, aby se k žalobě vyjádřili, uvedli rozhodné skutečnosti a označili důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň byli poučeni o možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání. Žádný z žalovaných účastníků možnosti vyjádřit se nevyužil a žádný nevyjádřil ani nesouhlas s rozhodnutím bez jednání. V průběhu řízení uplatnili nárok na vydání části předmětu úschovy též žalovaní , Jméno žalované A, , , Jméno žalované B, a , Jméno žalované C, . K souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání byl usnesením ze dne 23. 5. 2026 č. j. , spisová značka, byl vyzván i žalobce. Usnesení mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 27. 5. 2026 a ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem nevyjádřil.

7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.1.

1. Z předložených důkazů soud zjistil, že na účet žalobce byly v období od 7. 2. 2024 do 21. 2. 2024 postupně poukazovány jednotlivé platby ve výši zpravidla mezi 5 800 Kč až 6 000 Kč od více konkrétně identifikovaných fyzických osob, přičemž tyto transakce byly doloženy jak seznamem plateb, tak odpovídajícím záznamem ve výpisu z účtu. Z provedeného porovnání dále vyplynulo, že tyto platby odpovídají příchozím transakcím na účtu žalobce a byly jako takové v bankovním výpisu identifikovatelné. Z přehledu pohybů na účtu soud zjistil, že v rozhodném období únor 2024 bylo na účet navrhovatele připsáno celkem 119 605,5 Kč, proti tomu bylo z účtu vyplaceno celkem 97 003,41 Kč. Výsledné saldo činí 21 602,09 Kč. Mezi příchozími platbami jsou jednotlivé částky 5 800 až 6 000 Kč od identifikovaných osob a částka 6 115,50 Kč ze zahraniční banky. Mezi odchozími platbami jsou vysoké převody, zejména částky 39 228 Kč, 25 997 Kč, 78 474,28 Kč, dále běžné výdaje v menších částkách. Od společnosti , právnická osoba, . žalobce obdržel i další částky označené jako „přeplatek ke smlouvě“, případně „platba , právnická osoba, “. Jde zejména o částky 102 013 Kč (7. 2. 2024), 18 241 Kč (14. 2. 2024) a 6 115,50 Kč (21. 2. 2024).1.

2. Z listin současně vyplynulo, že na účet žalobce byly ve stejném období připisovány i další finanční prostředky jiného charakteru, zejména plnění související s úvěrovými vztahy, včetně částek označených jako přeplatky či jiné platby od společnosti , právnická osoba, .. Pohyb na účtu byl charakterizován významnou obrátkovostí a navazujícími výdaji v podstatně vyšších objemech. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 14. 2. 2024 byla na bankovní účet žalobce č. , č. účtu, poukázána částka 22 000 Kč, přičemž šlo o plnění poskytnuté v rámci smlouvy č. , hodnota, (konsolidace úvěru), konkrétně o vyplacení finančních prostředků navíc.

8. Přípisem ze dne 27. 11. 2025 soud vyzval žalobce k doložení přehledného (standardního bankovního) výpisu z účtu č. , č. účtu, za dobu od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024. Výzva mu byla do vlastních rukou doručena dne 15. 12. 2025 a do data rozhodnutí nemá soud požadované listiny k dispozici.

9. Spornou otázkou v tomto řízení bylo, zda žalobci svědčí právo k vydání části předmětu úschovy odpovídající jím tvrzené částce, a zda je tato částka identifikovatelná jako součást uložených finančních prostředků. Soud věc posoudil podle § 299 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož lze nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy přiznat jen tehdy, jestliže je v řízení prokázáno, že žalobci svědčí právo na vydání předmětu úschovy. Řízení o úschově není určeno k řešení sporů mezi více osobami o existenci jejich subjektivních práv, které musí být řešeny ve sporném řízení. Žalobce přitom neprokázal, že by konkrétní jím tvrzená částka tvořila součást předmětu úschovy jako samostatně identifikovatelný majetkový celek1.

1. Soud dospěl k závěru, že žalobce v souzené věci neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzeného práva k předmětu úschovy ani v jím omezeném rozsahu. Ačkoliv doložil existenci vlastního zdroje finančních prostředků ve výši 22 000 Kč, neprokázal, že tato konkrétní částka tvoří součást prostředků složených do úschovy, tedy že zůstala na jeho účtu a je identifikovatelná jako oddělitelná část zajištěných prostředků, zejména za situace, kdy z provedených důkazů vyplývá významná obrátkovost účtu, čerpání prostředků a jejich smísení s jinými finančními toky.1.

2. Ve vztahu ke zbývající části finančních prostředků navíc žalobce sám připustil, že si jejich výlučným vlastnictvím není jist, a tím spíše neunesl povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně existence svého subjektivního práva, které by odůvodňovalo nahrazení souhlasu ostatních účastníků řízení s vydáním úschovy.1.

3. Za situace, kdy na tentýž předmět úschovy uplatňuje právo více osob, nelze nahrazení souhlasu založit na pouhé pravděpodobnosti nároku žalobce. Protože existuje více konkrétně identifikovaných osob, které se na převodu finančních prostředků podílely, z nichž alespoň některé uplatňují nárok na jejich vrácení, není možné bez dalšího dovodit, že by právo k předmětu úschovy svědčilo výlučně žalobci. Soud při tom nemůže nahrazovat souhlas účastníků s vydáním úschovy, aniž by bylo toto právo spolehlivě prokázáno. Výrokem I. proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovaným náklady řízení dle dostupných informací nevznikly a jejich náhradu neuplatnili.