10 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 034 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 034 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 034 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu anonymizována dvě slova, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). název žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 5 734 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku posuzoval dle platné smlouvy mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne 25. 11. 1976, publikované pod č. 3/1978 Sb.

3. Dle čl. 44 citované smlouvy závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany, na jejímž území je majetek žalovaného.

4. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle čl. 44 smlouvy učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Z výzvy ze dne datum se podává, že název žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 734 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne datum, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání v žalobě požadované výši. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne datum.

7. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit anonymizováno (název žalobkyně) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází anonymizováno z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy).

8. Soud má za prokázané, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a že vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobě jakožto důvodné vyhověl, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni přiznal rovněž náklady na uplatnění a vymáhání a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 034 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.