10 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno , o 34 993 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 993 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 11. 2024 částkou 2 012 Kč, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do 25. 2. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, s náhradami nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 300 Kč, se smluvní pokutou v částce 1 497 Kč a se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 32 012 Kč od 27. 11. 2024 do 2. 1. 2025 kapitalizovanou částkou 1 184,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 596 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 34 993 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 30. 8. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne 6. 9. 2024 poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Z této částky bylo 2 500 Kč převedeno na účet zprostředkovatele žalovaného jako provize dle čl. II písm. b) smlouvy.1.

1. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, avšak svou povinnost řádně neplnil. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 11. 2024 a žalovanou zároveň vyzvala k jeho neprodlenému splacení pod pohrůžkou podání žaloby. Ke dni zesplatnění činil neuhrazený dluh 32 012 Kč, z čehož 28 564 Kč představuje nesplacenou část původní jistiny a dluh na splátkách ve výši 3 448 Kč. Tento dluh se skládal z částky 1 436 Kč jako dlužné jistiny a částky 2 012 Kč jako dlužných úroků. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby činí 28 564 Kč, dlužné úroky pak 1 436 Kč.1.

2. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 564 Kč, smluvního úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč ode dne 27. 11. 2024 do dne úplného zaplacení, přičemž po uplynutí 90 dnů od zesplatnění úvěru, tj. od 26. 2. 2025, požaduje žalobkyně úrok ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále náhrady účelně vynaložených nákladů za tři odeslané upomínky ve výši 300 Kč (3 × 100 Kč), smluvních pokut za prodlení se čtyřmi měsíčními splátkami úvěru ve výši 1 497 Kč (3 × 499 Kč), přičemž pokuty byly účtovány pouze do dne zesplatnění úvěru, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 012 Kč za období od 25. 4. 2024 do 5. 6. 2024, tj. ve výši 1 184 Kč.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů plyne, že na základě žádosti žalované ze dne 27. 8. 2024 byla dne 30. 8. 2024 mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .1.

1. Oprávnění žalobkyně poskytovat úvěry plyne z vpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ČNB (evidence dle § 169 odst. 2 ZoSÚ).1.

2. Úvěruschopnost žalované byla ověřena lustrací Centrální evidence exekucí a Insolvenčního rejstříku, posouzením výplatních pásek a výpis transakcí z účtu žalované.1.

3. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Z toho 27 500 Kč na „Účet zákazníka“ a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako provize (čl. II písm. b). Žalovaná se zavázala splatit úvěr celkem částkou 46 000 Kč, a to v 40 splátkách po 1 150 Kč; splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje 20. 9. 2024. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána na 27,28 %. Další smluvní ujednání zahrnují mimo jiné dohodu o sankcích a poplatcích v čl. IV (mj. paušální smluvní pokuta 499 Kč za prodlení se splátkou do okamžiku zesplatnění; smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku a/nebo neuhrazených splátek po zesplatnění).1.

4. Mechanismus uzavření na dálku proběhl formou verifikační platby ve výši 1 Kč na účet věřitele č. , č. účtu, s variabilním symbolem č. smlouvy. Dle čl. XII smlouvy okamžik připsání verifikační platby představuje okamžik (elektronického) podpisu smlouvy spotřebitelem.1.

5. Dne 6. 9. 2024 poukázala žalobkyně částku 27 500 Kč na účet zákazníka (účet určený žalovanou), a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jakožto provize.1.

6. Průběh splácení plyne z předložených bankovních výpisů. Splatnost 1. splátky ve výši 1 150 Kč dle „Předpisu úhrad“ a harmonogramu splatnosti v přílohách smlouvy připadla na 20. 9. 2024, dnem 27. 9. 2024 je pak datována upomínka k úhradě. Obsahem upomínky bylo vyčíslení dlužné splátky, výzva k úhradě, upozornění na smluvní důsledky; účtovaná náhrada účelně vynaložených nákladů 100 Kč za odeslání upomínky (čl. IV odst. 4). První upomínka byla žalované odeslána poštou. Splatnost 2. měsíční splátky ve výši 1 150 Kč připadla na den 20. 10. 2024, dnem 26. 10. 2024 je datována druhá upomínka k úhradě (druhá) Struktura upomínky je totožná s první upomínkou (identifikace dlužných plnění, upozornění na možné zesplatnění a účtování náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Splatnost 3. měsíční splátky ve výši 1 150 Kč připadla na 20. 11. 2024.1.

7. Dnem 26. 11. 2024 je datováno zesplatnění úvěru, spojené s předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.. Podání obsahuje výzvu k úhradě celého zesplatněného dluhu, upozornění na možnost soudního vymáhání a náhradu nákladů řízení. Obsahuje identifikaci smlouvy, čísla účtů pro úhradu (VS), poučení o důsledcích prodlení. Den zesplatnění byl stanoven na 26. 11. 2024 (okamžik splatnosti dle čl. IV bod 1 smlouvy po prodlení přesahujícím dva měsíce), odeslání vyrozumění je doloženo podacím lístkem a potvrzením , právnická osoba, o jejím odeslání.1.

8. Ke dni zesplatnění (26. 11. 2024) činila zesplatněná část jistiny 28 564 Kč, dluh na splátkách celkem částku 3 448 Kč (z toho dlužné úroky 2 012 Kč a úmor (jistina) 1 436 Kč). Žalobce nárokuje dlužné úroky ke dni podání žaloby ve výši 2 012 Kč, jakožto součást celkového dluhu na splátkách ve výši 3 448 Kč, sestávajícího se z dlužných úroků 2 012 Kč a úmoru 1 436 Kč. Dále nárokuje úhradu jednorázové smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky (čl. IV bod 2 písm. c smlouvy), omezené do dne zesplatnění (26. 11. 2024), celkem , hodnota, × 499 Kč, tedy 1 497 Kč. Dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 012 Kč (součet zesplatněné jistiny a dlužných splátek k rozhodnému dni) za období od 27. 11. 2024 do 2. 1. 2025, kapitalizovanou částkou 1 184 Kč.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měla vrátit v 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dnem 20. 9. 2024. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.

6. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.). Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici. Nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál). Vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012).

7. Základ národní právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a násl. o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné (písm. e). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

8. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků obsažená ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

9. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

10. Sjednaný smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do 25. 2. 2025, a následně 12,75 % ročně od 26. 2. 2025 do zaplacení, soud považuje za odpovídající citované judikatuře. Žalobě bylo v této části vyhověno.

11. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

12. V případě nárokovaných účelně vynaložených nákladů vymáhání – upomínání ve výši á 100 Kč, kdy žalobkyně nárokuje za 3 odeslané písemnosti celkem 300 Kč, soud posoudil jejich výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který mají plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě i v této části vyhověl.

13. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud přihlédl k výši poskytnutých prostředků, výši sankční povinnosti 3 × 499 Kč za prodlení s úhradou splátek, a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.

14. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud opět uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti 0,1 % denně z dlužné částky, i dobu, za kterou je nárokována, a dospěl k závěru, že i sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.

15. Pokud dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení, i jeho výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Soud proto žalobě i v této části vyhověl a žalobci přiznal právo i na jejich úhradu, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 596 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 993 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 600 Kč ve výši 1 596 Kč.