19 C 122/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 384 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 384 Kč s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 1 041,99 Kč od 14. 4. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 031,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 041,99 Kč od 21. 4. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 394 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 1 041,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 041,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 617,27 Kč od 27. 3. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 828,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 617,27 Kč od 3. 4. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 618,04 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 617,27 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 617,27 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 284 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 16. 6. 2014 žalovanému poskytl částku 4 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení neuhrazené části sjednaných poplatků zahrnujících kapitalizovaný úrok za dobu řádné splatnosti úvěru, administrativní poplatky a náklady hotovostního inkasa splátek a dále se domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Žalobkyně se dále podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 100 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 13. 2. 2014 žalovanému poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení neuhrazené části sjednaných poplatků zahrnujících kapitalizovaný úrok za dobu řádné splatnosti úvěru, administrativní poplatky a náklady hotovostního inkasa splátek a dále se domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 16. 6. 2014 žalovanému poskytl částku 4 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 13. 4. 2015 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 4 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 2 364 Kč sestávajícího z úroku 20,98 % ročně, za řádnou dobu splatnosti zápůjčky kapitalizovaného částkou 364 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný a srozumitelně uvedený, vepsaný do příslušných polí formuláře smlouvy a s uvedením celkové částky k úhradě ve výši 6 364 Kč při řádné a včasné úhradě dluhu - zákonného úroku z prodlení dle evidence žalobkyně z částky dlužné jistiny ve výši 1 041,99 Kč. Na tento dluh žalovaný uhradil pouze částku 5 080 Kč. Žalobkyně taktéž s žalovaným uzavřela Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne 13. 2. 2014 žalovanému poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 26. 3. 2015 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 6 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč sestávajícího z úroku 23,72 % ročně, za řádnou dobu splatnosti zápůjčky kapitalizovaného částkou 840 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný a srozumitelně uvedený, vepsaný do příslušných polí formuláře smlouvy a s uvedením celkové částky k úhradě ve výši 10 440 Kč při řádné a včasné úhradě dluhu - zákonného úroku z prodlení dle evidence žalobkyně z částky dlužné jistiny ve výši 1 617,27 Kč. Na tento dluh žalovaný uhradil pouze částku 8 340 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 4 000 Kč, kterou měl vrátit do 13. 4. 2015. Taktéž byla žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč, kterou měl vrátit do 26. 3. 2015. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud soud přepočte, v případě první z uvedených smluv o zápůjčce, na roční procentní úrok souhrnný poplatek ve výši 2 364 Kč sestávající z úroku 20,98 % ročně, za řádnou dobu splatnosti zápůjčky kapitalizovaného částkou 364 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný a srozumitelně uvedený, vepsaný do příslušných polí formuláře smlouvy a s uvedením celkové částky k úhradě ve výši 6 364 Kč při řádné a včasné úhradě dluhu, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Sjednaný smluvní úrok 20,98 % ročně a sjednané poplatky z částky zápůjčky 4 000 Kč jsou odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. Pokud soud přepočte, v případě druhé z uvedených smluv o zápůjčce, na roční procentní úrok souhrnný poplatek ve výši 4 440 Kč sestávající z úroku 23,72 % ročně, za řádnou dobu splatnosti zápůjčky kapitalizovaného částkou 840 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je ze smlouvy zjevný a srozumitelně uvedený, vepsaný do příslušných polí formuláře smlouvy a s uvedením celkové částky k úhradě ve výši 10 440 Kč při řádné a včasné úhradě dluhu, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Sjednaný smluvní úrok 23,72 % ročně a sjednané poplatky z částky zápůjčky 6 000 Kč jsou odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Tyto žalobkyně nenárokuje. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 384 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.