Okresní soud v Tachově · Rozsudek

19 C 128/2023

č. j. 19 C 128/2023-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-28 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2023:19.C.128.2023.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro náhradu škody ve výši 73 824 Kč

I. Řízení se co do částky 70 383,07 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 440,93 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 21 451,61 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Tachově dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 73 824 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uplatnil svým podáním ze dne 10. 3. 2022 u žalované nárok na náhradu škody spočívající v nákladech na svou obhajobu, neboť usnesením Okresního soudu v Tachově sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 11. 2021 bylo rozhodnuto, že se nejedná o trestný čin. Žalovaná potvrdila přijetí žádosti žalobce informativním dopisem ze dne 10. 3. 2022. Dne 1. 2. 2023 se žalobce dotazoval u žalované na stav řízení, žalovaná na dotaz žalobce nijak nereagovala. Žalobce proto zaslal dne 3. 4. 2023 žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzval k zaplacení uvedené náhrady škody. Od uplatnění nároku žalobce u žalované uplynulo více než 6 měsíců a žalovaná o nároku žalobce nerozhodla.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2023 uvedla, že nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznává. Uvedla, že žalobce se domáhal přiznání náhrady škody v celkové výši 73 824 Kč, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 10. 3. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla co do částky 68.992,05 Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 24. 7. 2023. Žalovaná uvedla, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 5. 2019. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, žalovaná konstatuje, že v dané věci byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, bohužel výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: 18. 6. 2019 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – za tento úkon byla odměna přiznána pouze ve výši jedné poloviny, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu 28. 2. 2020 – za tento úkon nebyla odměna přiznána, neboť se nejedná o úkon právní služby, jelikož pouze obsahuje návrhy na doplnění dokazování bez jakéhokoliv hlubšího vyjádření cestovné bylo přiznáno v mírně upravené výši. Ve vyúčtování odměny a nákladů právního zastoupení, které bylo připojeno k žádosti, byl obsažen výpočet a použité vozidlo Peugeot 307, [registrační značka] v rámci jednotlivých cest. Žalobce byl vyzván na základě výzvy ze dne 19. 5. 2023, aby předložil v případě cestovného technický průkaz použitého vozidla. Dne 25. 5. 2023 byl doložen technický průkaz vozidla, avšak se jednalo o vozidlo Škoda Octavia [registrační značka], jehož vlastníkem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, který obhajoval žalobce v předmětném trestním řízení. Žalovaná pro účely výpočtu cestovného převzala údaje z doloženého technického průkazu, neboť dle sdělení bylo vozidlo identifikováno jako vozidlo, které bylo použito k přepravě v rámci jednotlivých cest. Žalovaná neužívá k výpočtu cestovného aritmetický průměr hodnot spotřeby z technického průkazu vozidla, nýbrž údaj o takzvané kombinované spotřebě z technického průkazu vozidla. Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 158 odst. 4 se při určení spotřeby pohonné hmoty použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství (ES, EU). S ohledem na uvedené tak žalovaná vycházela při výpočtu jízdného ze spotřeby uvedené ve třetím údaji ve velkém technickém průkazu, tj. ze spotřeby 4,5 l / 100 km, nikoliv z aritmetického průměru. Nárok na náhradu účtovaných nákladů je tedy v této části sporný a nelze ho akceptovat. Žalovaná na závěr uvedla, že shledala nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby důvodným pouze v částce 68.992,05 Kč. Rovněž se žalovaná vyjádřila z důvodu procesní opatrnosti ke lhůtě k plnění, která je obsažena v žalobním návrhu, kdy žalovaná navrhla, pokud by soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby, aby lhůtu k plnění stanovil v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, a to z organizačně-technických důvodů na straně žalované.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2023 sdělil, že od žalované obdržel dne 26. 7. 2023, tj. po podání žaloby, částku ve výši 68 992,05 Kč. S ohledem na tuto skutečnost vzal žalobce částečně svůj návrh zpět, a to co do částky 68 992,05 Kč. Dále žalobce uvedl, že souhlasí se stanoviskem žalované, že za stížnost proti usnesení ze dne 18. 6. 2019 náleží odměna ve výši ½ úkonu a nikoliv za úkon plný, tak jak bylo účtováno. S ohledem na tuto skutečnost vzal žalobce svůj návrh částečně zpět, i co do částky 1 150 Kč. K tvrzení žalované, že by neměla být za úkon ze dne 28. 2. 2020 přiznána žádná odměna, jelikož se nejedná o úkon právní služby, a to s ohledem na návrhy na doplnění dokazování bez jakéhokoliv hlubšího vyjádření, žalobce uvedl, že s tímto nesouhlasí, jelikož předmětné podání sice obsahovalo důkazní návrhy, ovšem zároveň obsahovalo i skutečnosti, kterými odůvodňuje provedení důkazů. Zároveň je nezbytné vzít v úvahu, že jednání o vhodném výběru důkazů je zcela klíčovou okolností zejména v trestním řízení, kdy na navržení či nenavržení některých svědků a důkazů závisí výsledek celého případu. Navíc stejně jako ve vyjádření ve věci i k návrhu na provedení důkazů předchází (a v tomto případě předcházela) složitá jednání ohledně možných důkazních návrhů a jejich možné provedení v případě zvolené obhajoby. Dále žalobce k námitce žalované, že žalobce při výpočtu cestovného používal průměrnou spotřebu dle technického průkazu vozidla, a nikoliv kombinovanou spotřebu vozidla, kterou užívá žalovaný, uvádí, že i žalobce počítal ve své kalkulaci cestovného kombinovanou spotřebu (a nikoliv spotřebu průměrnou, jak tvrdí žalovaný), kdy tato činí 6,7 1/100 km, tak jak vyplývá z odst. č. 54 technického průkazu. Dlužno podotknout, že žalovaným uvedená spotřeba 4,5 l na 100 km nefiguruje nikde v předmětném technickém průkazu vozidla. Rovněž se i žalovaný mýlí i ve výši průměrné ceny za 1 litr benzínu natural 95, kdy v roce 2019 tento činil 33,10 Kč (nikoliv 33,60 Kč) a v roce 2021 byl ve výši 27,80 (nikoliv 27,20 Kč). V důsledku těchto chybných údajů je výpočet cestovného provedeného žalovanou chybný.

4. Žalobce ve svém vyjádření dne 11. 9. 2023 sdělil, že bere zpět žalobu i co do částky 241,02 Kč, kdy tato částka představuje daň z přidané hodnoty z jedné poloviny úkonu účtovaného dne 18. 6. 2019, který vzal žalobce v rozsahu jedné poloviny zpět.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22. 9. 2023 sdělila, že trvá na svém stanovisku a odkazuje na své vyjádření ze dne 26. 7. 2023. Ohledně výpočtu cestovného opět uvedla, že žalobce předložil k výpočtu technický průkaz jiného vozidla a žalovaná při svém výpočtu vycházela z údajů tohoto technického průkazu předloženého žalobcem.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z dopisu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 10. 3. 2022 vyplývá, že žalovaná potvrdila přijetí žádosti žalobce o náhradu škody, žalobci sdělila spisovou značku, pod kterou byla žádost zaevidována a rovněž mimo jiné upozornila žalobce, že projednání bude trvat nejdéle po dobu 6 měsíců. Z uvedeného dále vyplývá, že tento dopis je tvořen automaticky v okamžiku zaregistrování podání.

8. Z usnesení Policie ČR, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo jednací] ze dne 24. 5. 2019 vyplývá, že bylo zahájeno trestní stíhání osoby žalobce.

9. Z usnesení Okresního soudu v Tachově sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 11. 2021 vyplývá, že trestní věc obžalovaného [celé jméno žalobce] – žalobce se postupuje [stát. instituce] jako přestupek, neboť se nejedná o trestný čin.

10. Z vyúčtování odměny a nákladů právního zastoupení ze dne 3. 1. 2022 vyplývá, že obhájce žalobce vystavil vyúčtování odměny a nákladů za obhajobu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] na částku v celkové výši 73 824 Kč. Tato částka sestává z 22 úkonů právní pomoci po 2 300 Kč, tj. 50 600 Kč, 22 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 6 600 Kč, cestovné dne 10. 9. 2019 a dne 3. 2. 2021 v celkové částce 2 411,96 Kč a náhrada za ztrátu času na cestě za dny 10. 9. 2019 a 3. 2. 2021 v celkové částce 1 400 Kč. Dále je započteno DPH z částky 61 011,96 Kč, tj. DPH ve výši 12 812,51 Kč.

11. Z žádosti žalobce adresované žalované ze dne 10. 3. 2022 vyplývá, že žalobce uplatňuje náhradu škody ve výši 73 824 Kč, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem.

12. Z dopisu ze dne 1. 2. 2023 vyplývá, že se žalobce u žalované dotazoval na stav řízení ve věci vyřizování žádosti žalobce o náhradu škody.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 4. 2023 vyplývá, že žalobce upozorňuje žalovanou na skutečnost, že nebylo dosud o jeho žádosti rozhodnuto a žalobce nezbyde než domáhat se svého nároku soudní cestou. Žalobce upozornil žalovanou, nechť tuto výzvu považuje za předžalobní upomínku.

14. Z technického průkazu vozidla PEUGEOT 307, [registrační značka], mimo jiné vyplývá, že palivo vozidla je BA 95, tedy benzín Natural 95 a v kolonce pod č. 54 je jako třetí údaj uvedeno číslo 6, 7 (l / 100 km).

15. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná uznala nárok žalobce na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím co do výše částky 68 992,05 Kč. Tuto částku žalovaná žalobci uhradila dne 26. 7. 2023, tj. po podání žaloby. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná. Ze zbývající částky 4 831,95 Kč vzal žalobce žalobu zpět co do částek 1 150 Kč a 241,02 Kč. Sporným zůstal nárok na náhradu škody ve zbývající výši 3 440,93 Kč, představující odměnu za úkon právní služby ze dne 28. 8. 2020 ve výši 2 300 Kč, náhradu hotových výdajů k tomuto úkonu ve výši 300 Kč, rozdíl v úhradě na cestovném ve výši 243,74 Kč a rozdíl v částce DPH o 597,19 Kč. K této zbývající částce ve výši 3 440,93 Kč má soud za prokázané, že právní služby byly právním zástupcem žalobce provedeny, sporné náklady v trestním řízení vznikly tak jak jsou žalobcem požadovány.

3. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, (dále jen„ ZOdpŠ“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

4. Podle § 5 ZOdpŠ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

5. Podle § 7 odst. 1 ZOdpŠ právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

6. Podle § 8 odst. 1 věta první ZOdpŠ nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

7. Podle § 31 odst. 1 ZOdpŠ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

8. Podle § 31 odst. 3 ZOdpŠ náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

9. Podle § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, (dále jen„ a. t.“), při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let.

10. Podle § 7 bod 5. a. t. sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 200 000 Kč částku 1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč.

11. Podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé.

12. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

13. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

14. V daném řízení se žalobce domáhal po žalované zaplacení náhrady škody v celkové výši 73 824 Kč. Žalovaná uznala nárok žalobce pouze do částky 68 992,05 Kč a tuto částku žalobci uhradila dne 26. 7. 2023, tj. až po podání žaloby. Žalovaná neuznala nárok žalobce ohledně účtovaného úkonu právní služby ze dne 18. 6. 2019 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, s tím, že žalobce požaduje uhradit za tento úkon plnou cenu. Žalovaná uvedla, že za tento úkon náleží pouze odměna ve výši jedné poloviny. Žalovaná neuznala ani nárok žalobce ohledně jízdného v částce 243,74 Kč. Tím zároveň žalovaná neuznala nárok žalobce v rozdílu DPH v částce 597,19 Kč. S ohledem na uhrazenou částku ve výši 68 992,05 Kč vzal žalobce žalobu v rozsahu této částky zpět. Žalobce se ztotožnil s názorem žalované, že za úkon sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny a tudíž vzal žalobu zpět i co do částky 1 150 Kč a příslušné sazby DPH z této ve výši 241,02 Kč. Žalobce z celkového nároku 73 824 Kč vzal zpět žalobu co do částky 70 383,07 Kč. V daném řízení zbývá nárok žalobce ve výši 3 440,93 Kč.

15. Prvním sporným nárokem žalobce je částka 2 300 Kč. Soud se zcela ztotožnil s názorem žalobce a má za to, že je namístě přiznat odměnu za úkon ze dne 28. 2. 2020, neboť předmětné podání obsahovalo důkazní návrhy a zároveň obsahovalo i skutečnosti, kterými odůvodňuje provedení důkazů. Soud má za to, že jednání o vhodném výběru důkazů je klíčovou okolností v trestním řízení, kdy na navržení či nenavržení některých svědků a důkazů závisí výsledek celého řízení. Návrhu na provedení důkazů předchází složitá jednání ohledně možných důkazních návrhů a jejich provedení v případě zvolené obhajoby.

16. Na základě skutečnosti, že soud přiznal žalobci právo na náhradu za úkon právní služby ze dne 28. 2. 2020, náleží k tomuto úkonu i náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ve výši 300 Kč.

17. Druhým sporným nárokem byl výpočet cestovného. Při výpočtu cestovného je potřeba vycházet ze zákonných předpisů, kdy se cestovní náhrady řídí zákoníkem práce a vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí. V konkrétním případě se jedná o cestovné dne 10. 9. 2019 a dne 3. 2. 2021, přičemž při obou těchto jízdách bylo použito vozidlo Peugeot 307, [registrační značka]. Dle uvedených zákonných předpisů musí být jízdné počítáno takto: jízdné dne 10. 9. 2019 Dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, je dle § 1 písm. b) sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč. Dle § 4 písm. a) je výše průměrné ceny za 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů 33,10 Kč. Spotřeba pohonné hmoty je dána podle Normy ES (bývá označena zkratkami ES nebo EU), přičemž u daného vozidla Peugeot 307, [registrační značka] je tato norma označena v technickém průkazu v odst. 52, kdy je uvedena metodika: EU 99/100. Tomuto označení odpovídá výpočet s použitím třetího údaje uvedeného v technickém průkazu v odst. 54, v daném případě se jedná o hodnotu 6,7 l / 100 km. jízdné dne 3. 2. 2021 Dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, je dle § 1 písm. b) sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč. Dle § 4 písm. a) je výše průměrné ceny za 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů 27,80 Kč. Spotřeba pohonné hmoty je dána podle Normy ES (bývá označena zkratkami ES nebo EU), přičemž u daného vozidla Peugeot 307, [registrační značka] je tato norma označena v technickém průkazu v odst. 52, kdy je uvedena metodika: EU 99/100. Tomuto označení odpovídá výpočet s použitím třetího údaje uvedeného v technickém průkazu v odst. 54, v daném případě se jedná o hodnotu 6,7 l / 100 km.

18. Soud se i v tomto případě zcela ztotožnil s názorem žalobce a má za to, že výpočet žalobce je správný. Žalovaná sice uvádí, že neměla k dispozici shodné údaje, s jakými počítal žalobce, neboť žalobce doložil žalované technický průkaz jiného vozidla, ale žalovaná kromě těchto jiných údajů ohledně průměrné spotřeby vozidla, ve svém výpočtu používala i jiné – chybné hodnoty u paliva, kdy za 1 litr benzinu natural 95 počítala s jinými cenami, přitom hodnoty paliva jsou jasně dané ve shora uvedené vyhlášce.

19. S ohledem na skutečnost, že soud vyhověl návrhu žalobce a přiznal žalobci odměnu za úkon ze dne 28. 2. 2020 ve výši 2 300 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč a rozdíl v úhradě cestovného ve výši 243,74 Kč, musí přiznat i rozdíl ve výpočtu DPH. Soud proto přiznává žalobci i částku 597,19 Kč představující 21 % DPH z částky 2 843,74 Kč (2 300 + 300 + 243,74).

20. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. tak, že zastavil řízení co do částky 70 383,07 Kč, neboť v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět.

21. Ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl soud tak, že přiznal žalobci právo na náhradu škody ve výši 3 440,93 Kč. Tato částka představuje odměnu za úkon právní služby ze dne 28. 2. 2020 ve výši 2 300 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, rozdíl ve výpočtu cestovného ve výši 243,74 Kč a rozdíl ve výpočtu DPH v částce 597,19 Kč.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 451,61 Kč, přičemž tato částka představuje 96,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 1,88 %, tj. 72 432,98: 1 391,02). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) do dne 26. 7. 2023 z tarifní hodnoty ve výši 73 824 Kč sestávající z částky 4 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 3. 4. 2023, z částky 2 030 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 3. 4. 2023, z částky 4 060 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 4. 2023 a od dne 26. 7. 2023 z tarifní hodnoty ve výši 72 432,98 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za sepis vyjádření k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 8. 2023 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 370 Kč ve výši 3 227,70 Kč.

23. Pro případ, že bude žalobce ve sporu úspěšný, požádala žalovaná o možnost uhradit náhradu škody žalobci ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku. Soud žádosti žalované vyhověl a v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu pro splnění povinnosti žalované stanovil lhůtu delší, a to patnáct dnů od právní moci rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.