19 C 134/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Patrika Kurztégla, Ph.D., LL.M. a přísedících Michaely Langmajerové a Mgr. Jaroslava Pokorného ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, v platném znění, daná žalobci dopisem žalované ze dne 22. 2. 2023, a doručená žalobci dne 3. 3. 2023, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 325,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 22. 2. 2023 je neplatná. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2017 na pozici Site Manager. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, a to s účinností od 1. 1. 2017. Dne 3. 3. 2023 byl žalobci doručen dopis žalované ze dne 22. 2. 2023, jehož obsahem je výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to s odkazem na ustanovení § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Výpověď žalobci žalovaná odůvodnila tím, že žalovaná zjistila, že žalobce udržuje romantický vztah (blízký osobní vztah) s podřízenou, a to paní [jméno] [příjmení]. Tímto jednání se žalobce dopouští porušování kodexu obchodní etikety, se kterým byl seznámen a jímž je povinen se řídit. Z tohoto důvodu ukončila žalovaná se žalobcem pracovní poměr ze strany zaměstnavatele a uvedla, že pracovní poměr žalobce skončí dne 31. 5. 2023. Žalobce považoval důvod uvedený ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 22. 2. 2023 za neplatný a oznámil žalované dopisem ze dne 8. 3. 2023, že považuje výpověď za neplatnou a žádá, aby mu byla nadále přidělována práce dle pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2017. Na dopis žalobce ze dne 8. 3. 2023 žalovaná nikterak nereagovala. Žalobce v žalobě dále uvedl, že důvod rozvázání pracovního poměru uvedený ve shora citované výpovědi z pracovního poměru považuje za neplatný. Skutečnost, že navázal vztah (blízký osobní vztah) s paní [jméno] [příjmení], jinou zaměstnankyní žalované, nemůže být důvodem pro skončení pracovního poměru. Ustanovení kodexu obchodní etiky, které upravuje otázku střetu zájmů – romantické nebo jiné blízké osobní vztahy, je v této části absolutně neplatné, neboť je v přímém rozporu se zákoníkem práce a rovněž v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Žalobce dodává, že neporušil žádné jiné své povinnosti vyplývající z pracovního poměru, v souvislosti s citovaným vztahem rovněž nedošlo k žádnému porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru. Vztah žalobce s paní [jméno] [příjmení] nikterak nepoškodil žalovanou, ani její zájmy či pověst. Žalobce dále uvádí, že výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne 22. 2. 2023 je neplatná rovněž z důvodu nesplnění formálních náležitostí, kdy neobsahuje jednak řádné zdůvodnění a jednak řádný odkaz na zákonné ustanovení, resp. jeho konkrétní část, na základě kterého má být pracovní poměr ukončen. Žalobce má za to, že nebyl dán důvod pro výpověď z pracovního poměru.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 28. 6. 2023 uvedla, že se žalobou nesouhlasí a má za to, že není důvodná. Žalovaná uvedla, že žalobce byl seznámen s Kodexem obchodní etiky, ve kterém je na straně 21 stanoveno, že mezi střety zájmů patří také romantické nebo jiné blízké osobní vztahy mezi vedoucími pracovníky a členy jejich týmů, které mohou vést k tomu, že je vedoucí pracovník osobně zaujatý nebo se tak jeví při rozhodování o zaměstnání zaměstnance. Žalovaná dále uvedla, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2017 na pozici Site Manager, tedy žalobce byl ředitel provozovny [příjmení] [příjmení], tzn., že byl vedoucím oddělení. Žalobce navázal milostný (partnerský) vztah se členkou svého týmu, paní [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zaměstnána u žalovaného na pozici HR Specialist a měla na starosti běžnou základní operativní HR agendu v provozovně [příjmení] [příjmení], kterou řídil žalobce. [příjmení] [příjmení] velmi úzce spolupracovala se žalobcem, který mohl zadávat paní [příjmení] úkoly, které souvisely s provozem na předmětné provozovně. Tím, že žalobce začal udržovat milenecký (partnerský) vztah, tak porušil Kodex obchodní etiky, neboť žalobce byl vedoucím zaměstnancem a paní [příjmení] byla členkou jeho týmu. Předmětný vztah mezi žalobcem a paní [příjmení] měl za následek značné zhoršení pracovního prostředí na předmětné provozovně. [příjmení] [příjmení] totiž, vědoma si svého postavení milenky šéfa, začala svého postavení zneužívat, když například při předávání běžných pracovních dokumentů paní [příjmení] museli zaměstnanci například recitovat básničky. Dále paní [příjmení] úkolovala podřízené žalobce úkoly, které nebyly v její kompetenci, a částečně vystupovala jako by předmětnou provozovnu řídila ona. Toto všechno jí bylo právě ze strany žalobce tolerováno, a to patrně s ohledem na onen milenecký (partnerský) vztah. Zaměstnanci se báli proti chování paní [příjmení] vystoupit, a to právě z toho důvodu, že ta udržovala milenecký (partnerský) vztah se žalobcem, který byl jejich nadřízeným. Dalším důsledkem mileneckého (partnerského) vztahu mezi žalobcem a paní [příjmení] bylo to, že žalobce toleroval mimopracovní činnost paní [příjmení], kterou vykonávala na pracovišti a patrně i v pracovní době, a to činnost v podobě prodeje Thermomixu, přičemž prodej Thermomixu je prováděn prostřednictvím praktických ukázek, a to v délce až několika hodin. Toto bylo samozřejmě zaměstnancům známo a uvědomovali si, že ze strany žalobce byly poskytovány paní [příjmení] naprosto nestandardní úlevy a případně oprávnění. Lze tedy shrnout, že v důsledku mileneckého (partnerského) vztahu, který udržoval žalobce s paní [příjmení] a naopak nečinnosti žalobce vůči předmětnému chování paní [příjmení], začalo být v provozovně tzv. toxické pracovní prostředí, což mělo za následek, že několik zaměstnanců podalo výpověď a reálně hrozilo, že by výpovědí přibývalo. Žalované tedy nezbylo, než danou situaci urychleně řešit, neboť v případě neřešení nastalé situace hrozilo, že by žalovaný obdržel vícero výpovědí od zaměstnanců, a reálně by se mohl na dané provozovně dostat do provozních problémů. V důsledku zmíněného mileneckého (partnerského) vztahu žalobce s paní [příjmení], které bylo jasným porušením Kodexu obchodní etiky, a které mělo za následek zásadní zhoršení pracovního prostředí v provozovně, jejímž byl žalobce ředitelem, byla narušena (ztracena) zásadním způsobem důvěra žalovaného v žalobce jako vedoucího zaměstnance, přičemž při ztrátě důvěry zaměstnavatele v zaměstnance nelze po zaměstnavateli požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával. Žalovaná vyhodnotila jednání žalobce jako závažné porušení povinností povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Žalobce sice tvrdí, že předmětné ustanovení Kodexu obchodní etiky je absolutně neplatné, neboť je v přímém rozporu se zákoníkem práce a rovněž s Listinou základních práv a svobod, avšak neuvádí s jakým konkrétním ustanovením je v rozporu a případně s jakým článkem LZPS. Naopak žalovaná sděluje, že je jí zákoníkem práce (§ 305) dána možnost vnitřním předpisem stanovit práva a povinnosti v pracovněprávním vztahu. Žalovaná je toho názoru, že zákaz romantických vztahů na pracovišti mezi vedoucím zaměstnancem a jeho podřízeným je důvodný právě s ohledem na zájem zaměstnavatele na bezproblémovém chodu společnosti, když romantický vztah vedoucího zaměstnance s podřízeným zaměstnancem nepochybně může vyvolat důvodné pochybnosti o nezaujatosti vedoucího zaměstnance při rozhodování o věcech souvisejících přímo či nepřímo s podřízeným zaměstnancem, se kterým vedoucí zaměstnanec udržuje romantický vztah. To, jestli žalobce porušil nějaké své další povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu, je bez relevance. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že by nebyly splněny formální náležitosti výpovědi, když těmi jsou dle § 50 zákoníku práce písemnost výpovědi (splněno), výpověď může být dána jen dle důvodu uvedeného v § 52 (splněno) a důvod výpovědi musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem (splněno). Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Žalobce při ústním jednání konaném dne 11. 7. 2023 uvedl, že důvod tak, jak byl uveden v předmětné výpovědi, nemůže obstát. Předmětná část etického kodexu je v tomto případě absolutně neplatná a důvod, který byl uveden v předmětné výpovědi, nemůže být důvodem pro ukončení pracovního poměru výpovědí. Žalobce nesouhlasí se skutečnostmi uvedenými žalovanou ve vyjádření ze dne 28. 6. 2023. Nicméně i přes nesouhlas má za to, že vyjádření nemůže suplovat nebo doplňovat samotnou výpověď a důvod uvedený ve výpovědi. Žalobce má za to, že není možné ex post po doručení výpovědi v rámci soudního řízení teprve důvod rozšiřovat, odůvodňovat či detailně popsat. Dále žalobce uvedl, že má za to, že samotné ujednání v etickém kodexu je neplatné z toho důvodu, že je přímo v rozporu s listinou základních práv a svobod, kdy v článku 10 odst. 2 této listiny je uvedeno, že nesmí být neoprávněně zasahováno do soukromí a do rodinného života. Pokud nějaký vnitřní předpis zaměstnavatele, v tomto případě etický kodex, zakazuje navazovat, romantické nebo jiné blízké vztahy na pracovišti, tak je to v přímém rozporu s tímto článkem Listiny základních práv a svobod. Na závěr žalobce uvedl, že na podané žalobě trvá a navrhuje, aby jí bylo vyhověno.

4. Žalovaná při ústním jednání konaném dne 11. 7. 2023 uvedla, že má za to, že etický kodex je platný. Kdyby byl žalobce řadovým zaměstnancem, tak tam by bylo možné dovodit, že řadovému zaměstnanci zakazovat vztah s nějakým dalším řadovým zaměstnancem by asi byl nepřiměřený zásah do práv zaměstnance, ale pokud se jedná o vedoucího zaměstnance, který řídil celou pobočku, tak zde je důvodné, aby tito vedoucí zaměstnanci neudržovali romantické vztahy se svými podřízenými. Žalovaná má za to, že takovýto vztah může přivodit určité komplikace, které se ostatně v tomto konkrétním případě více než prokázaly. Takovýto zásah v tomto konkrétním případě je odůvodněný. A rozhodně to není zásah takový, který by vyvolával neplatnost daného jednání, respektive neplatnost části toho předmětného etického kodexu. Na závěr žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

5. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 2. 2023 vyplývá, že žalovaná v souladu s ustanovením § 52 písm. g) zákoníku práce rozvázala pracovní poměr se žalobcem. Dále ve výpovědi žalovaná uvedla, že zjistila, že žalobce udržuje romantický vztah (blízký osobní vztah) s jeho podřízenou, a to paní [jméno] [příjmení]. Tímto svým jednáním se žalobce dopouští porušování Kodexu obchodní etiky, se kterým byl seznámen a kterým je povinen se řídit. Dále z výpovědi vyplývá, že pracovní poměr žalobce skončí u žalované uplynutím výpovědní doby, přičemž tato výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení této výpovědi a činí dva měsíce.

6. Z listiny kodex obchodní etiky soud zjistil, že v kodexu je mimo jiné uveden na straně 21 odstavec s názvem romantické nebo jiné blízké osobní vztahy. V tomto odstavci je uvedeno, že mezi střety zájmů patří také romantické nebo jiné blízké osobní vztahy mezi vedoucími pracovníky a členy jejich týmů, které mohou vést k tomu, že je vedoucí pracovník osobně zaujatý nebo se tak jeví při rozhodování o zaměstnání zaměstnance. Dále je v kodexu na straně 19 uveden odstavec s názvem potenciální střet zájmů, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že některé středy zájmů jsou jasné a vždy zakázané, jako například využívání vaší pozice ve společnosti s cílem získat nevhodný osobní prospěch.

7. Z dopisu ze dne 8. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že žalobce považuje výpověď z pracovního poměru za neplatnou a trvá na tom, aby byl nadále zaměstnáván dle pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2017. Žalobce žalovanou informoval, že nesouhlasí s důvody uvedenými ve výpovědi, kodex obchodní etiky, na který žalovaná odkazuje, považuje za neplatný a v rozporu se zákoníkem práce a Listinou základních práv a svobod. Soud dále z tohoto dopisu zjistil, že žalobce informoval žalovanou o jeho úmyslu podání žaloby o určení neplatnosti výpovědi k soudu.

8. Podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

9. Podle § 305 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu.

10. V daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to s odkazem na ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce. Výpověď žalovaná odůvodnila tím, že žalovaná zjistila, že žalobce udržuje romantický vztah (blízký osobní vztah) s podřízenou, a to paní [jméno] [příjmení]. Tímto jednáním se žalobce podle žalované dopouští porušování kodexu obchodní etikety. Dále bylo v daném řízení prokázáno, že žalobce s výpovědí nesouhlasil, považoval ji za neplatnou a trval na dalším zaměstnávání u žalované. Své stanovisko žalobce sdělil žalované písemně.

11. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že intimní poměr jako takový není důvodem výpovědi, a to v jakékoliv míře, intenzitě porušení pracovněprávních povinností, předpisů, které mohou být zahrnuty do ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce. Po provedení důkazu kodexem obchodní etiky je soud přesvědčen, že tento kodex obchodní etiky nezakazuje intimní poměry mezi zaměstnanci navzájem. Předmětem výpovědi není následné jednání žalobce, jakožto manažera ve společnosti, nicméně jenom jeho intimní poměr. Předmětný kodex obchodní etiky nikde v žádné jeho části nezakazuje romantické nebo jiné blízké osobní vztahy. Pouze poukazuje na to, že mohou mít vliv na mezilidské vztahy na pracovišti, a že tyto je potřeba případně konzultovat se zaměstnavatelem. V předmětné výpovědi však není vyčítáno žalobci nic jiného než samotný intimní poměr jako takový. V této souvislosti soud s odkazem na ustanovení § 305 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že vnitřními předpisy lze stanovit práva nad rámec práv, která jsou vymezena v zákoníku práce, současně uzavírá, že se nepřihlíží k ujednáním, která by zakazovala, respektive ukládala zaměstnanci povinnosti, která by zakazovala například předmětné poměry. Z tohoto pohledu považuje soud výpověď za neplatnou, neboť uvedený výpovědní důvod není výpovědním důvodem. To, co je vyčítáno zaměstnanci jakožto porušení pracovní kázně, není faktickým porušením pracovní kázně. Předmětný výpovědní důvod neřeší důsledky tohoto poměru pouze intimní poměr jako takový.

12. Soud nevyhověl žádosti žalované o poskytnutí lhůty, neboť soudu není známá žádná skutečnost, která by mohla být prokázána zajištěním svědeckých výpovědí či zajištěním listin. Žalovaná neuvedla žádné skutečnosti, které by mohly změnit stanovisko soudu ohledně toho, že intimní poměr je dostatečným výpovědním důvodem. Soud setrvává na stanovisku, že samotný intimní poměr, samotný romantický vztah s podřízenou není dostatečným právním důvodem pro výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Měl-li zaměstnavatel v úmyslu ukončit pracovní poměr se žalobcem z důvodu důsledků, které tento romantický poměr mohl mít, měl tyto skutečnosti uvést do předmětné výpovědi. Samotný romantický poměr není výpovědním důvodem v žádném rozsahu § 52 písmeno g) zákoníku práce.

13. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že neshledal žádný zákaz romantických ani jiných blízkých osobních vztahů či jakýkoliv jiný zákaz v etickém kodexu, a to s odkazem na ustanovení § 305 odstavec 1 zákoníku práce, kde ve vnitřních předpisech jsou zákazová ujednání fakticky zakázána, neboť se k nim nepřihlíží, jsou-li ujednána. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem žalované ze dne 22. 2. 2023 je neplatná.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 325,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 7. 2023 náhrada 960 Kč za 100 ujetých km ([obec] – [obec] a zpět) v částce 560 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč.