19 C 169/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení usnesení o schválení smíru ze dne 21. 5. 2024

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný se žalobou ze dne , datum, domáhal určení, že se usnesení o schválení smíru Okresního soudu v Tachově sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, podle ust. § 99 odst. 3 o.s.ř. zrušuje. Žaloba byla odůvodněna tím, že dohoda o narovnání je ale pro rozpor s hmotným právem neplatná, a k jejímu schválení proto nemělo dojít. Žalovaný uvedl, že ve věci samé bylo od počátku zřejmé a doložené, že parcela č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je ve vlastnictví manželky žalovaného , jméno FO, a že žalovaný sám k této parcele žádné právo nemá. Žalovaný namítá, že se přesto ve schváleném smíru nacházejí ustanovení kupř. pod bodem IV. výroku, v němž se oba účastníci zavazují zajistit vypracování geometrického plánu pro změnu hranice mezi pozemky , Anonymizováno, a parcelou č. , Anonymizováno, podle předchozích bodů dohody. V dalším bodě V. se oba účastníci zavazují podat společný návrh do katastru nemovitostí. , právnická osoba, v bodu VIII. se konstatuje, že plot mezi uvedenými parcelami je ve spoluvlastnictví vlastníků těchto pozemků. Dle žalovaného jsou v uvedené smyslu ujednání účastníků absolutně neplatná, protože žalovaný se zavazuje k dispozicím s majetkem, který mu nepatří, a tudíž k takovým dispozicím vůbec není oprávněn.Toto žalovaný dovozuje z toho, že si žalobkyně nechala vyměřit hranici mezi uvedeným pozemky vytyčovacím náčrtem geodeta , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Ze spisu rovněž plyne a je doloženo, že žalovaný postavil na parcele své manželky plot ve vzdálenosti 30 cm od vytyčené hranice. Jestliže tedy žalobkyně uznává hranici v části plotu a má se vytyčovat změna hranice, pak je evidentní, že pozemek manželky žalovaného by se v linii plotu o uvedených 30 cm zmenšil. K takové dispozici ale není žalovaný v žádném případě oprávněn, to je v rozporu s hmotným právem. Stejně tak není žalovaný oprávněn dávat v tomto smyslu návrh na Katastrální úřad. Podání návrhu je sice procesní úkon, ale principiálně je k němu oprávněn jen ten, kdo má konkrétní hmotné právo k nemovitosti. A to žalovaný nemá. Dále žalovaný není ani oprávněn dohadovat se o vlastnictví plotu, protože ani ten mu nepatří. Jak je již uvedeno, je plot jednoznačně postaven na parcele jeho manželky a stal se nedílnou součástí tohoto pozemku. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný tento plot postavil za trvání manželství a ze společných prostředků. Jedná se v tomto smyslu o investici ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví manželky žalovaného. Ani investice ze společného jmění žalovanému žádné právo k dispozicím s vlastnictvím plotu nezakládá.K podané žalobě žalovaným se žalobkyně vyjádřila dne , datum, tak, že mezi účastníky řízení dne , datum, došlo k uzavření smíru schváleného usnesením soudu č. j. , spisová značka, , a to za osobní účasti jejich právních zástupců. Žalobkyně s podanou žalobou – návrhem na zrušení smíru nesouhlasí. Své stanovisko žalobkyně odůvodnila tím, že dle žalobkyně nebyl žalovaným uveden žádný relevantní důvod, pro který by mělo dojít k vyhovění návrhu žalovaného, kterým se domáhá zrušení smíru, tedy toho, s čím předtím výslovně projevil souhlas. Dle žalobkyně byl smír uzavřen plně svéprávnými účastníky řízení, na základě jejich pravé a svobodné vůle. Soudní smír se nepříčí zjevně dobrým mravům, nezavazuje k nemožnému, ani neodporuje zákonu, natož, že by došlo současně s tím ke zjevnému narušování veřejného pořádku. Žalobkyně připomíná základní právní zásady a principy právního jednání, a to pacta sunt servanda a zásadu dispozitivnosti smluvních stran. Jedná o základní záruky realizace individuálních zájmů a potřeb subjektů občanskoprávních vztahů, a to v souladu s ustanovení § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 1725 o. z., dle kterého: „Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je tak stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah“, což vyplývá z obecnější zásady legální licence vyjádřené v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, která stanoví, že: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Dále žalobkyně uvedla, že je absurdní snaha žalovaného odvolávat se na nemožnost plnění, pokud je možné závazek splnit prostřednictvím třetí osoby, obzvláště v případě, když se jedná o osobu blízkou, manželku žalovaného. Ujednání o zajištění splnění závazku prostřednictvím třetí osoby je splnitelné, možné, zcela běžné a právně vymahatelné.S ohledem na výše uvedené se argument žalovaného, že se nemůže společně s žalobkyní zavázat zajistit vypracování geometrického plánu pro vytýčení změny hranice mezi pozemky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemkovou parcelou č. , Anonymizováno, a zajistit podání společného návrhu do příslušného katastru nemovitostí, jeví jako neopodstatněný, jelikož se nejedná se o závazek k nemožnému, ale jde o závazek splnitelný. Pokud jde o předmětný plot, pak dle žalobkyně bylo v řízení prokázáno, že jej po odstranění předchozího plotu zbudoval žalovaný, a to nikoliv na pozemku manželky žalované, nebo přímo na hranici původního plotu, ale dokonce došlo k jeho mírnému posunu za jeho původní hranici, tedy na pozemek žalobkyně. Dle občanského zákoníku pouze tam, kde je vlastnictví rozhrady jasné, tak může být tato ve vlastnictví vlastníka konkrétního pozemku, ale pokud vlastnické právo jasné není, tak je rozhrada společná. Ačkoliv byl plot vystavěn na pozemku žalobkyně, tak žalobkyně byla ochotna souhlasit s tím, že plot bude považován za společný, čímž se pouze deklaruje zákonem vyjádřená skutečnost. Není tedy důvodu, pro který by žalobkyně nemohla souhlasit, že ukrátí svého práva a stane se spoluvlastnicí tohoto plotu. Dále žalobkyně připomněla, že je pravdou, že geodet , tituly před jménem, , jméno FO, provedl geodetické zaměření, nicméně na základě tohoto zaměření nikdy nedošlo k souhlasnému prohlášení vlastníků pozemků a podání návrhu na zápis změny hranic těchto pozemků, jak tvrdí žalovaný. Vytyčení hranice pozemku je pouze technický úkon, který nic nemění na právních vztazích k nemovitostem, když rozdíl ve vytyčení takové hranice různými geodety může být i několik metrů. Samotné zpřesněné geometrické a polohové určení pozemků a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely zapisuje katastrální úřad do katastru až na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Proto geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice může být pouze jeho neoddělitelnou součástí.Dle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.Dle odst. 2 téhož ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.Dle odst. 3 téhož ustanovení schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.Dle § 1024 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o.z.“) se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.Dle § 1026 o. z. není vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud schválil navržený smír účastníky tohoto znění:

I. Žalobkyně uznává zcela hranici pozemku pozemková parcela č. , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , v části fakticky postaveného plotu.

II. Žalobkyně uznává zcela hranici pozemku pozemková parcela č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , vyplývající z přílohy č. 1 této dohody, kdy zeleně je vyznačena část hranice pozemku, která bude nově umístěna na hranici vyznačenou červeně.Plot je možné zbudovat až do výšky 2 metrů tak, aby byl plot zbudován ve stejné výškové úrovni.

III. Žalobkyně respektuje stávající vybudované oplocení žalovaným na hranici pozemkové parcely , Anonymizováno, a pozemkovými parcelami č. , Anonymizováno, , vyjma části hranice zakreslené zeleně na plánku – viz příloha č.

1. IV. Žalobkyně a žalovaný společně zajistí vypracování geometrického plánu pro vytyčení změny hranice mezi pozemky č. , Anonymizováno, a pozemkovou parcelou č. , Anonymizováno, – viz předchozí body této dohody.V. Žalobkyně a žalovaný se společně zavazují zajistit podání společného návrhu do příslušného katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to ve lhůtě nejpozději do jednoho roku ode dne podpisu této dohody.VI. Žalovaný se zavazuje uhradit žalobkyni polovinu nákladů za vypracovaný protokol o vytyčení hranice pozemku, tj. částku ve výši , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.VII. Žalovaný se zavazuje zaslat otci žalobkyně písemnou omluvu ohledně odstranění původního plotu a zkrácení vrb bez předchozí dohody s otcem žalobkyně, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.VIII. Plot postavený mezi pozemky č., Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemků č. , Anonymizováno, je ve spoluvlastnictví vlastníků těchto pozemků.IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Nedílnou součástí smíru je účastníky předložený plánek s vyznačenou úpravu hranice pozemku v návaznosti na účastníky domluveném.Účastníci označili za nesporné, že vlastníkem pozemků , Anonymizováno, je paní , jméno FO, a sousedních pozemků č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, je paní , jméno FO, .Při jednání konaném dne , datum, manželka žalovaného , jméno FO, uvedla, že na uzavřený smír má negativní názor například ohledně toho, že plot má být ve spoluvlastnictví. Nelíbí se jí, že zaplatili plot, postavili plot a teď má být ve spoluvlastnictví s žalobkyní. Dále uvedla, že dle jejího názoru plot stojí na jejím pozemku a ten plot má teď určovat hranici. Plot byl však postaven 30 cm od určené hranice (geodetem). Dále uvedla, že se jí nelíbí, že by manžel – žalovaný měl jít s žalobkyní věc vyřídit na katastr. Dále popsala postup a okolnosti stavby plotu. Nesouhlasí taktéž s úhradou poloviny nákladů na vyhotovení geometrického plánu, když oni stavěli plot, což stálo spoustu peněz.Žalovaní navrhli k důkazu čtyři fotografie s popisem ze spisu sp. zn. , spisová značka, k prokázání, že plot je skutečně 30 cm od hranice vyměřené nebo vytyčené geodetem, což má být patrno z fotografií. Soud rozhodl o neprovedení těchto fotografií s popisem k důkazu s odůvodněním, že předmětem sporu o rozporu či souladu uzavřeného smíru s hmotným právem a nebude se zjišťovat hranice pozemku mezi účastníky.Žalobkyně navrhla k důkazu svědeckou výpověď pana , jméno FO, mladšího, výpověď z řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , kde hovořil o tom, že plot je posunut zhruba o 1 m v neprospěch paní , jméno FO, , tedy je na jejím pozemku. O tomto důkazním návrhu soud rozhodl tak, že důkaz svědeckou výpovědí , jméno FO, mladšího, jež byl proveden v řízení vedeném pod spisovou značkou , spisová značka, , se neprovede, neboť i v tomto případě důkazního návrhu má být prokázáno, kudy vede hranice pozemku ve vlastnictví žalobkyně a manželky žalovaného, tudíž pozemku , Anonymizováno, , kdy toto není předmětem tohoto řízení. V tomto řízení má být posouzen soulad uzavřeného smíru s hmotným právem.Předmětem sporu je platnost či neplatnost schváleného smíru účastníků, zejména soulad či nesoulad tohoto smíru s hmotným právem. Předmětem smíru v bodě jedna a dva žalobkyně uznává hranici pozemků mezi parcelou , Anonymizováno, . V těchto dvou bodech žalobkyně uznávala jakožto vlastník pozemku hranici v místě, kde vede plot, s výjimkou zakreslenou v připojeném plánu. V bodě tři, žalobkyně uznala, že hranice pozemku vede v místě, kde vede plot. V těchto třech bodech fakticky pouze žalobkyně uznávala hranici pozemku v místě stojícího plotu.V bodě čtyři, který právní zástupce žalovaného napadal, je, že žalobkyně a žalovaný společně zajistí vypracování geometrického plánu pro vytyčení změny hranice mezi pozemky , Anonymizováno, a pozemkovou parc. č. , Anonymizováno, , viz předchozí body dohody. V bodě pět je uvedeno, že žalobkyně a žalovaný se společně zavazují zajistit podání společného návrhu do příslušného katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to ve lhůtě nejpozději do jednoho roku ode dne podpisu této dohody. V těchto dvou bodech je zcela záměrně uvedeno slovo "zajistí", neboť soudu i účastníkům bylo známo, že vlastníkem pozemku , Anonymizováno, je manželka žalovaného paní , jméno FO, . Účastníci i soud se tímto snažili odstranit podstatný problém, který mezi účastníky je, a to je, kde je hranice pozemků těchto tří pozemků. V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , kde byl napadený smír uzavřen, se žalobkyni ani žalovanému nepodařilo bez pochyb prokázat kudy vede hranice mezi předmětnými pozemky. Při sjednávání smíru, při přestávce v jednání, účastníci souhlasili s tím, že plot má být ve spoluvlastnictví, byť jej stavěli a výstavbu a materiál hradily žalovaný s jeho manželka, kdy protihodnotou tohoto má být ze strany žalobkyně posun hranice pozemku na místo kde plot aktuálně stojí.Vzhledem k tomu, že žalovaný není vlastníkem předmětného pozemku st. p. č. , Anonymizováno, byla použita formulace zajistí. Sice se nejedná o rámec běžného rodinného hospodaření, nicméně žalovaný s tímto souhlasil. Soudu je taktéž známo, že žalovaný s manželkou předmětnou situaci opakovaně řešili po celou dobu tohoto řízení, což vyplývá i z výpovědi manželky žalovaného. Žalovaný byl zjevně přesvědčen, že manželka bude mít obdobný názor jako ok a k této dohodě se fakticky připojí. Kdyby žalovaný nebyl přesvědčen o správnosti takovéhoto řešení, zajisté by smír takto neformuloval a nepodepsal.Žalovanému nebylo uloženo zadání vypracování geometrického plánu, ani nebylo žalovanému zadáno, že má vypracovat či podat osobně návrh na příslušný katastr nemovitostí. Žalovaný toto v důsledku svého přesvědčení o správnosti a účelnosti takovéto dohody měl zajistit v rámci fungování rodinné domácnosti, v rámci fungování dle manželky bezvadného manželství, kdy zjevně žalovaný byl přesvědčen o přijatelnosti takovéhoto kompromisu i přesto, že předmětný spor s manželkou dříve opakovaně probírali.V těchto bodech, kde právní zástupce žalovaného za pana , Anonymizováno, namítal, že toto je v rozporu s hmotným právem, soud s tímto stanoviskem nesouhlasí, neboť „zajištění“ dle názoru soudu není v rozporu s hmotným právem.V bodě šest se žalovaný zavázal uhradit polovinu nákladů na vypracování geometrického plánu. To nebylo namítáno a fakticky s tímto souhlasil. Tohoto bodu se netýká argumentace právního zástupce žalovaného.V bodě sedm se žalovaný zavazuje zaslat otci žalobkyně písemnou omluvu. Toto taktéž nemá žádnou souvislost s argumentací žalovaného v tomto řízení.K bodu osm, ve kterém je uvedeno, že plot postavený mezi pozemky , Anonymizováno, a pozemky , Anonymizováno, je ve spoluvlastnictví vlastníků těchto pozemků soud odkazuje na to, že v tomto bodu je pouze vtělen § 1024/1 občanského zákoníku, tj. má za to, že rozhrada je společná.Tato dohoda byla faktickým výsledkem sporu o hranici pozemků, byť hranice pozemků byla v daném řízení prejudiciální otázkou. Faktickým sporným bodem v dané věci bylo právě určení hranice těchto pozemků, byť žalovaný není vlastníkem žádného z pozemků (vlastníkem pozemku st. p. č. , Anonymizováno, je manželka žalovaného). V daném řízení jak strana žalující, tak strana žalovaná dále setrvávali na tom, že hranice pozemku vede jinde. Krajským soudem, zdejší soud byl poučen, že není potřeba řešit samostatným řízením určení hranice pozemků. Současně soud poučil účastníky, že může rozhodnout ve věci, a to odůvodněně i bez určení hranice pozemku. A to s odkazem na skutečnost, že žalovaný boural a stavěl plot v kooperaci, ve spolupráci, s dalšími spoluvlastníky sousedních pozemků, spoluvlastníky paní , jméno FO, . Taktéž s ohledem na skutečnost, že žalovaný stavěl plot v místě dle geodetického plánu předloženého žalobkyní. Toto by stačilo soudu pro rozhodnutí předchozí věci bez dalšího. Nicméně s ohledem na skutečnost, že by následně vyvstal nový spor o určení hranice pozemků a odvolací řízení, přistoupil soud ke schválení tohoto smíru. Dalším krokem, který zde byl v podstatě po poučení soudem žalobkyní avizován, byl spor o určení hranice pozemkům.Soud je toho názoru, že bod osm smíru je pouze ztělesnění § 1024 odstavec 1 občanského zákoníku. Je pouze deklaratorního charakteru, nic nezakládá, tudíž nikterak nezavazuje paní , jméno FO, ani pana , Anonymizováno, . Jedná se pouze o deklaraci shodného prohlášení o tom, kde je hranice pozemku.Bod devět pak pouze stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na čemž se účastníci dohodli a ničeho proti tomuto nenamítali.Obsah posuzovaného smíru je nezbytné brát v souvislostech jeho jednotlivých bodů a v kontextu sporu jež má byt smírem řešen.Na základě výše uvedeného rozhodl soud tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 66 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.