19 C 257/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa Územní pracoviště obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 4 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 300 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 300 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 23. 9. 2009 do 18. 5. 2011 částkou 1 767 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky [číslo] bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 600 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne 1. 10. 2009 nájemní smlouvu č. [spisová značka], a to na dobu neurčitou s účinností od 1. 10. 2009. Předmětem nájmu byl pozemek stavební parcela st. [parcelní číslo] zapsaná na [list vlastnictví] pro obec a k. ú [obec]. Žalovaná je vlastníkem stavby rodinného domu [adresa], který stojí na stavební parcele [číslo] [ulice] nájemné bylo sjednáno ve výši 2 300 Kč a bylo splatné ročně dopředu vždy k 1. 10. běžného roku. Na základě této nájemní smlouvy vznikla žalované povinnost uhradit v předepsaných termínech, tj. k 1. 10. 2019 částku 2 300 Kč a k 1. 10. 2020 částku 2 300 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila. Dále žalobce v žalobě uvedl, že jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne 4. 8. 2009 dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovitosti č. [spisová značka]. Předmětem této dohody bylo sjednání nájemného za užívání shora uvedeného pozemku, kdy roční nájemné bylo rovněž sjednáno ve výši 2 300 Kč. Žalovaná se na základě této dohody zavázala uhradit žalobci celkovou úhradu za užívání nemovitosti za období od 11. 9. 1997 do 30. 9. 2009 ve výši 27 726 Kč, a to do 22. 9. 2009. Žalovaná však toto nájemné uhradila až dne 26. 5. 2010, čímž se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce tak požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení za dobu od 23. 9. 2009 do 26. 5. 2010 ve výši 1 532,90 Kč. Dále žalovaná včas neuhradila platbu nájemného ve výši 2 300 Kč splatnou ke dni 1. 10. 2009, z čehož žalobce požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 122,34 Kč a z pozdní úhrady nájemného ve výši 2 300 Kč splatného ke dni 1. 10. 2010 požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 111,83 Kč Celkem tak žalobce požaduje uhradit po žalované úrok z prodlení ve výši 1 767 Kč. Žalobce žalovanou vždy vyzýval k úhradě dlužných částek, naposledy výzvou ze dne 11. 2. 2021, žalovaná si výzvu v úložní době nevyzvedla.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2009 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu na nájem pozemku st. p. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], na dobu neurčitou. [ulice] nájemné bylo stanoveno ve výši 2 300 Kč od 1. 10. 2009. Ze smlouvy rovněž vyplývá, že nájemné je splatné vždy rok dopředu k 1. 10. běžného roku na účet pronajímatele.

4. Z dohody o zaplacení úhrady za užívání nemovitostí [číslo] ze dne 4. 8. 2009 má soud za prokázané, že se žalovaná zavázala uhradit žalobci úhradu nájemného za období od 11. 9. 1997 do 30. 9. 2009 ve výši 27 726 Kč, a to do 22. 9. 2009.

5. Z upomínky ze dne 11. 2. 2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu na úroku z prodlení ve výši 1 767 Kč. Žalovaná si upomínku v úložní době nevyzvedla.

6. Z upomínky – předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2021 vyplývá, že žalobce vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky ve výši 4 600 Kč včetně příslušenství. Ani tuto upomínku si žalovaná nepřevzala.

7. Dle § 671 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný do 31. 12. 2014 (dále jen„ OZ“) nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy.

8. Dle § 696 odst. 1 OZ nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemce, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

9. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že od roku 1997 trvá mezi účastníky právní vztah založený smlouvou o nájmu, kdy žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy pozemek žalobce a tudíž má v souladu s ustanovením § 671 OZ povinnost hradit žalobci dohodnuté nájemné. Soud má za prokázané, že žalovaná nájemné v dohodnutém termínu splatnosti neuhradila.

10. Co se týče úhrady úroku z prodlení ve výši 1 767 Kč za období od 22. 9. 2009 do 18. 5. 2011 i zde má soud za prokázané, že žalovaná uhradila nájemné až dne 26. 5. 2010, tedy až po dohodnutém datu splatnosti. Žalobci proto za období tohoto prodlení náleží úrok z prodlení.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku ve stanovené lhůtě žalobci nezaplatila, rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že uložil žalované povinnost uhradit žalobci dlužnou částku. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla se s placením dluhu v prodlení, přiznal soud žalobci rovněž i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalované.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

13. Ve výroku III. tohoto rozsudku uložil soud žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek za žalobu. V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je v tomto případě žalobce Česká republika a je tudíž osvobozen od povinnosti hradit soudní poplatky. Soud tuto povinnost úhrady soudního poplatku za žalobu proto uložil žalované, a to s ohledem na ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy v případě, že je navrhovatel osvobozen od povinnosti placení soudních poplatků, přechází poplatková povinnost na žalovanou.